Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Je to piz.da, co ti na to mám napsat? Lísknout přes hubu by potřebovala. Takže o ní psát nebudu. K vám a k malému. Jde teď čistě o vaše spokojené a žití a hlavně o malého. Je to jeho matka, bohužel, nechala bych to tak, jak to je. Zapřela bych se, opakovala bych si, že to nedělám pro ní, ale pro malého a prostě to nechala takhle. Donutit ke styku, i když bude soudně dáno, kdy si ho má brát, jí nijak nemůžete. Naopak malého byste jí pak museli dát bez ohledu na zápas třeba. A vyloučit jí úplně z jeho života? Na ní ohled neberu, spíš na malého, dle mého skromného názoru je pro to dítě lepší, že má alespoň nějakou mámu a alespoň nějaký styk, než vůbec nic.
Je to piz.da, co ti na to mám napsat? Lísknout přes hubu by potřebovala. Takže o ní psát nebudu. K vám a k malému. Jde teď čistě o vaše spokojené a žití a hlavně o malého. Je to jeho matka, bohužel, nechala bych to tak, jak to je. Zapřela bych se, opakovala bych si, že to nedělám pro ní, ale pro malého a prostě to nechala takhle. Donutit ke styku, i když bude soudně dáno, kdy si ho má brát, jí nijak nemůžete. Naopak malého byste jí pak museli dát bez ohledu na zápas třeba. A vyloučit jí úplně z jeho života? Na ní ohled neberu, spíš na malého, dle mého skromného názoru je pro to dítě lepší, že má alespoň nějakou mámu a alespoň nějaký styk, než vůbec nic.
Rada je, ji úplně postupne selektovat z jeho zivota. Pokud je to tedy opravdu, jak píšeš, k cemu mu to bude dobre, akorat si bude vic a vic uvědomovat, ze se o nej jeho matka nezajima. Kdyz nebude, nebude na ni myslet a nebude se tim zabývat. Sejde z oci, sejde z mysli. A hlídání si zajistíte dostatečně dopredu na dovolenou sami. Nema cenu tyhle vztahy na tvrdo vynucovat. Pokud za 5 let nenasla v sobe mateřský půdy, zrejme se situace uz nezmeni. Normálně bych ji nabídla, ze se starat nemusi vubec. Pokud nebudete chtít finanční kompenzaci, uvidi se, jak moc ji dojde, ze o syna prijde a treba úplně otočí…
Což považuji za méně pravdepodobne…
@terinka4444 píše:
Je to piz.da, co ti na to mám napsat? Lísknout přes hubu by potřebovala. Takže o ní psát nebudu. K vám a k malému. Jde teď čistě o vaše spokojené a žití a hlavně o malého. Je to jeho matka, bohužel, nechala bych to tak, jak to je. Zapřela bych se, opakovala bych si, že to nedělám pro ní, ale pro malého a prostě to nechala takhle. Donutit ke styku, i když bude soudně dáno, kdy si ho má brát, jí nijak nemůžete. Naopak malého byste jí pak museli dát bez ohledu na zápas třeba. A vyloučit jí úplně z jeho života? Na ní ohled neberu, spíš na malého, dle mého skromného názoru je pro to dítě lepší, že má alespoň nějakou mámu a alespoň nějaký styk, než vůbec nic.
Hihi, aspoň si to můžu přečíst pořádně ![]()
Věř mi že už jsem ne jedenkrát měla namířeno k tomu že nebude mít zlomenou jenom nohu.
Právě vím, resp. jsem si na 99% jistá že pokud by to měla soudně určené tak by dělala zase problémy malému se sportem. A klidně se s tebou vsadím že se cítím být jeho matkou více než ta co ho porodila…pořád si opakuju že to dělám pro něj a že matka není ta kdo ho přivede na svět ale ta co ho vychová. Je to hrozně moc těžké…na jednu stranu máš pravdu, že ho z jejího života odstřihnout úplně není dobře na druhou stranu vždycky když ho vidím zklamaného tak… ![]()
@Tiffany1 píše:
Rada je, ji úplně postupne selektovat z jeho zivota. Pokud je to tedy opravdu, jak píšeš, k cemu mu to bude dobre, akorat si bude vic a vic uvědomovat, ze se o nej jeho matka nezajima. Kdyz nebude, nebude na ni myslet a nebude se tim zabývat. Sejde z oci, sejde z mysli. A hlídání si zajistíte dostatečně dopredu na dovolenou sami. Nema cenu tyhle vztahy na tvrdo vynucovat. Pokud za 5 let nenasla v sobe mateřský půdy, zrejme se situace uz nezmeni. Normálně bych ji nabídla, ze se starat nemusi vubec. Pokud nebudete chtít finanční kompenzaci, uvidi se, jak moc ji dojde, ze o syna prijde a treba úplně otočí…Což považuji za méně pravdepodobne…
není to pravda, nebo nemusí být, lepší alespoň někdy, než vůbec. Jsem dítětem takového rodiče a bolí to i v dospělosti.
@Tiffany1 píše:
Rada je, ji úplně postupne selektovat z jeho zivota. Pokud je to tedy opravdu, jak píšeš, k cemu mu to bude dobre, akorat si bude vic a vic uvědomovat, ze se o nej jeho matka nezajima. Kdyz nebude, nebude na ni myslet a nebude se tim zabývat. Sejde z oci, sejde z mysli. A hlídání si zajistíte dostatečně dopredu na dovolenou sami. Nema cenu tyhle vztahy na tvrdo vynucovat. Pokud za 5 let nenasla v sobe mateřský půdy, zrejme se situace uz nezmeni. Normálně bych ji nabídla, ze se starat nemusi vubec. Pokud nebudete chtít finanční kompenzaci, uvidi se, jak moc ji dojde, ze o syna prijde a treba úplně otočí…Což považuji za méně pravdepodobne…
Díky, něco takového asi zvažujeme udělat pomalu ji separovat. Nebo prostě doufat než si to malý uvědomí a nebude tam chtít chodit, ale to taky může ještě 3-4 roky trvat.
Samozřejmě by bylo pro nás lepší si zařídit hlídání a hotovo a ne se 2 dny před odjezdem starchovat jestli vůbec někam pojemede, protože ona si to rozmyslela. Bohužel si myslím, že se ho nevzdá i když ji tohle nabídneme vzhledem k tomu, že nám „preš něj“ dokáže pořádně škodit.
Já vím, zní to strašně a možná až neuvěřitelně ale tohle se nám opravdu děje… ![]()
@Anonymní píše:úplně ti rozumím. A cítím vztek s tebou. A jasně, že jsi více mámou než ona. Ale tak to bohužel je. Já mám skvělého otčíma, je mi lepším tátou, než mi kdy byl ten můj, určitě mě má raději, než můj. Je skvělý, co pro mě a mé děti dělá. Přesto ty jo, v tom koutku duše, zahrabané, protože jsem dospělá a umím to zahrabat, to pořád bolí, říkám si, kdyby alespoň někdy projevil zájem. Marný. Proto ti to píšu. O víkendech si ho bere pravidelněji? No, a co mu dopředu neříkat, že k ní pojede, aby se netěšil, říct to, až jako bude jisté, no s ní spíš téměř jisté, že ke styku dojde?
Hihi, aspoň si to můžu přečíst pořádně
Věř mi že už jsem ne jedenkrát měla namířeno k tomu že nebude mít zlomenou jenom nohu.![]()
Právě vím, resp. jsem si na 99% jistá že pokud by to měla soudně určené tak by dělala zase problémy malému se sportem. A klidně se s tebou vsadím že se cítím být jeho matkou více než ta co ho porodila…pořád si opakuju že to dělám pro něj a že matka není ta kdo ho přivede na svět ale ta co ho vychová. Je to hrozně moc těžké…na jednu stranu máš pravdu, že ho z jejího života odstřihnout úplně není dobře na druhou stranu vždycky když ho vidím zklamaného tak…
Tak já mám takového tatínka mého staršího dítka.
Nestýkají se často, nějaké pravidelné vyzvedávání absolutně nehrozí.
Ale dcera ho miluje a on ji má také rád, třebaže nějakým svým způsobem.
Já to beru, jak to je. Jednou je to její rodič, mám s ním dceru dobrovolně. Původně jsem tedy plánovala jinak, byli jsme spolu 12 krásných let, když se dcera narodila, ukázalo se, že pro rodičovství klasické tak nějak není stavěn.
Dcera už je velká, otec sám říká, že na jejich vztahu mám velkou zásluhu já.
anonymní123
@terinka4444 píše: úplně ti rozumím. A cítím vztek s tebou. A jasně, že jsi více mámou než ona. Ale tak to bohužel je. Já mám skvělého otčíma, je mi lepším tátou, než mi kdy byl ten můj, určitě mě má raději, než můj. Je skvělý, co pro mě a mé děti dělá. Přesto ty jo, v tom koutku duše, zahrabané, protože jsem dospělá a umím to zahrabat, to pořád bolí, říkám si, kdyby alespoň někdy projevil zájem. Marný. Proto ti to píšu. O víkendech si ho bere pravidelněji? No, a co mu dopředu neříkat, že k ní pojede, aby se netěšil, říct to, až jako bude jisté, no s ní spíš téměř jisté, že ke styku dojde?
Já ti věřím a je mi tě líto, nedokážu si to představit. Já jsem zažila úplně opačné dětství než ty, všichni mě i sestru milovali a milují do dnes a proto si tohle nedokážu vůbec vysvětlit a nedokážu pochopit, že to udělá vlastní matka! Ano o víkendu si ho bere pravidelně, ale nic navíc. Ono ji ani nic jiného nezbývá protože v tom našem dopise pro soud bylo uvedeno že si ho bere o víkendech a že v tom hodlá i pokračovat. Protože kdyby si ho nebrala ani o těch víkendech pravidelně tak ti garantuju že už by ho neviděla nikdy.
Jedinná možnost je opravu mu nic neříkat, ale to pořád neřeší to že my si vlastně nemůžeme vůbec nic naplánovat protože nevíme jestli ona si ho vezme o prázdninách nebo ne.
A nutit ji ho třeba nazimní nebo jarní prázdniny nemá vůbec žádný smysl, ona řekne že má dovolenou na to aby si odpočinula a že se nebude o něj starat přece…takže tak.
@Anonymní píše:
Já ti věřím a je mi tě líto, nedokážu si to představit. Já jsem zažila úplně opačné dětství než ty, všichni mě i sestru milovali a milují do dnes a proto si tohle nedokážu vůbec vysvětlit a nedokážu pochopit, že to udělá vlastní matka! Ano o víkendu si ho bere pravidelně, ale nic navíc. Ono ji ani nic jiného nezbývá protože v tom našem dopise pro soud bylo uvedeno že si ho bere o víkendech a že v tom hodlá i pokračovat. Protože kdyby si ho nebrala ani o těch víkendech pravidelně tak ti garantuju že už by ho neviděla nikdy.Jedinná možnost je opravu mu nic neříkat, ale to pořád neřeší to že my si vlastně nemůžeme vůbec nic naplánovat protože nevíme jestli ona si ho vezme o prázdninách nebo ne.
A nutit ji ho třeba nazimní nebo jarní prázdniny nemá vůbec žádný smysl, ona řekne že má dovolenou na to aby si odpočinula a že se nebude o něj starat přece…takže tak.
Tak s ní prostě nepočítejte na prázdniny. Bere si ho co druhý víkend, chvála bohu alespoň za to, kvůli malému. A prázdniny s ní odteď nepočítejte. Já vím, je to nefér k vám, nezlob se, že ti to píšu a neberu jako ohledy na vás, jak je to jako k vzteku, snažím se poradit to nejlepší s ohledem na malého. A když náhodou o prázdninách projeví zájem a vy nebudete mít nic v plánu, fajn, může k mámě, když budete mít plán,tak jí odmítnete. Prostě z vlastní zkušenosti věřím, že je lepší alespoň nějaký styk, než žádný. I když chápu, že pro tebe s manželem to musí být sebezapření jak blázen.
@Anonymní píše:
Tak já mám takového tatínka mého staršího dítka.
Nestýkají se často, nějaké pravidelné vyzvedávání absolutně nehrozí.
Ale dcera ho miluje a on ji má také rád, třebaže nějakým svým způsobem.
Já to beru, jak to je. Jednou je to její rodič, mám s ním dceru dobrovolně. Původně jsem tedy plánovala jinak, byli jsme spolu 12 krásných let, když se dcera narodila, ukázalo se, že pro rodičovství klasické tak nějak není stavěn.
Dcera už je velká, otec sám říká, že na jejich vztahu mám velkou zásluhu já.
anonymní123
Je fajn že táta tvé dcery má alespoň tu odvahu ti říct, že jsi něco udělala dobře. Já nechci vypadat jako bych ji pořád nějak chtěla shazovat nebo něco podobného, ale od ní opravdu ještě nevzešlo dobrého slova nebo dobrého činu. Nikdy neuznala jo vy jste ho naučili pěkně mluvit, jo vy jste ho naučili počítat atd…vše se naučil u nás - od jezení jídla samostatně až po obouvání bot…
@terinka4444 píše:
Tak s ní prostě nepočítejte na prázdniny. Bere si ho co druhý víkend, chvála bohu alespoň za to, kvůli malému. A prázdniny s ní odteď nepočítejte. Já vím, je to nefér k vám, nezlob se, že ti to píšu a neberu jako ohledy na vás, jak je to jako k vzteku, snažím se poradit to nejlepší s ohledem na malého. A když náhodou o prázdninách projeví zájem a vy nebudete mít nic v plánu, fajn, může k mámě, když budete mít plán,tak jí odmítnete. Prostě z vlastní zkušenosti věřím, že je lepší alespoň nějaký styk, než žádný. I když chápu, že pro tebe s manželem to musí být sebezapření jak blázen.
Asi budeš mít pravdu, je to ale postavené na hlavu.
Ona chce mít klid o prázninách tak ho mít bude a my si nemůžeme udělat ani 3 volné dny třeba na chalupě sami ![]()
@Anonymní píše:
Asi budeš mít pravdu, je to ale postavené na hlavu.Ona chce mít klid o prázninách tak ho mít bude a my si nemůžeme udělat ani 3 volné dny třeba na chalupě sami
jo, máš pravdu, není to fér, ach jo. Ale je to nic oproti tomu, co jednou bude cítit, jestli už to necítí, váš syn. Píšu váš, protože je váš. Já to nechápu, kde se takoví hnusáci rodičové berou? ![]()
Ahoj, omlouvám se že to vkládám jako anonym a že to bude delší, ale nechci zbytečně ještě více vyhrocovat situaci, kdyby si to náhodou přečetl někdo kdo nemá.
S přítelem máme jeho syna (5 let) v péči asi 2 roky, vlastní matka se o něj starat nechce jak nám řekla. Soudem máme určené akorát kdo ho má v péči ale prázdniny a styk je na naší domluvě. Bere si malého vždy 1× za 14 dní v sobotu ráno a v neděli k večeru ho vrací. Dříve si ho vyzvedávala ze školky v pátek a vracela ho zase do školky v pondělí, ale to nedělalo dobrotu s jeho psychikou a navíc se VŽDY od ní vrátil nemocný, po téhle úpravě se vše zlepšilo o 100% a malý je v pohodě.
Teď o prázdninách nastal stejný problém jako loni…prvně tvrdila, že si ho brát nebude vůbec, potom teda že si ho vezme na jeden týden. Nakonec jsme ale nepovolili a domluvili se s ní na 1 týden v červenci a 1 týden v srpnu - malý se tam bohužel zatím těší a upřímně taky si chceme tak nějak odpočinout alespoň 1 týden v roce. Oznámili jsme ji tedy náš termín v červenci (20.7.-27.7.) s tím že jedeme na dovolenou (schválně jsme vybrali termín kdy má celozávodku aby neměla problém že bude v práci) a ona ať si vybere jaký týden v srpnu chce. Napsala tedy že v pořádku, že s tím počítá a napsala nám i ten srpnový termín - vše proběhlo před více jak měsícem.
Včera večer od ní přišla tupá a SMS vyloženě s výsměchem že má zlomenou nohu a malého si brát nebude, nemůže se o něj starat protože musí ležet posteli a vlastně ani neví jestli si ho vezme v srpnu. Malý se těšil teď je samozřejmě zklamaný. Neměla ani zájem že by řekla třeba tak já si ho vezmu oba víkendy nebo já si ho vezmu alespoň na 2-3 dny v tom týdnu prostě 0! Zjistili jsme že nohu má v sádře už 14 dní - když byl u ní malý teď o víkendu tak ji to nevadilo a dokonce si ho chtěla brát ještě o den dříve. Takže vlastně 2 dny před našim odjezdem na dovolenou udělala tohle i když to věděla hodně dopředu co se ji stalo. Chápu člověk si samozřejmě ublížit může, ale příjde mi fér to oznámit co nejdříve abychom si mohli zajistit popřípadě hlídání. Navíc já jsem momentálně v 5. měsíci těhotenství, to ona taky dobře ví a dělá ještě větší naschvály než před tím. Je to každou chvíli něco. Vysmívá se nám, snaží se nás rozhádat (ještě že se nenecháme), navádí malého aby se semnou nebavil - to mi sám on řekl, dělá nám od začátku peklo.
Na sociálce jsme byli už před tím s pár věcma se kterýma ona s náma vydrbala nevíme jestli máme jít znovu i s tímhle nebo rovnou ukončit styk (vzhledem k tomu že není soudně určený by si ona musela zažádat). Hrozně nás trápí vidět toho malého jak pláče když ona zase něco odřekne nebo se ji něco nelíbí. Jak toho malého na tohle připravit? Na druhou stranu když o ní nic neví je u nás doma 14 dní tak si na ni ani nevzpomene. Akorát potom co mu řekneme že jde k ní tak se samozřejmě těší a pak pro něj zase taková rána. Není to poprvé co udělala něco takového. Celkově se ona vyhýbá jakémukoli styku navíc - žádné prázdniny si ho nebere - jarní, zimní prostě nic.
Víme že můžeme zažádat soud o to aby mohl určit styk jenže malý sportuje, má soustředění, tréninky, zápasy, různé akce s týmem a my se bojíme že bude dělat naschvál a nebude ho tam pouštět když bude mít přesně dané datumy.
Už jsme opravdu bezradní nejlepší by bylo, kdyby si ho nebrala vůbec zrušila veškerou komunikaci a měli bychom všichni pokoj. Máte někdo nějakou radu?