Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Moje největší chyba v životě - prohrála jsem rodinné úspory
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
30.3.23 16:42
zapsala jsi se do registru hráčů? Udělala ji chybu, lidi přijdou v životě o víc, jen tu chybu neopakuj
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.3.23 16:54
@Anonymní píše:
Dobrý den, nevím ani, kde začít. Jsem mámou od dvou dětí, žijeme si spokojený život. Všechno jsem pokazila. Začalo to jednim jediným zkoušením hrát online casino. Stalo se mi to nejhorší, co se stát mohlo. Hned na poprvé jsem vyhrála za malý vklad 110.000,– Samozřejmě člověk řekne, že to vybere a už nikdy na to nesahne. Tak jsem to taky říkala. Částku vybrala a chvíli se zdálo vše v pořádku. Založila jsem nám spořicí účet, kde bylo 190.000,–. Jednoho dne jsem si řekla, že ještě zkusím, jen jednou hrát. Největší chyba v životě. Prohrála jsem to, pak zase vložila, že to vyhraju zpět. Úplně začarovaný kruh. Vypne vám to myšlení, logické uvažování. Hrála jsem zcela bez rozmyslu. Už mě to samozřejmě dávno nebavilo. Jen jsem chtěla ty peníze zpět. Toto vše se stalo během pouhých třech měsíců. Neskutečně se za sebe stydím. Nevím, co dělat. Málo spím. Nechci tyto hry už v životě vidět. A vím, že jsem dostala tak moc přes prsty, že už nikdy hrát nebudu. Špatně spím, psychicky mi není dobře. Nikdo nic ani netuší. Nikdo by tomu ani nevěřil, protože okolí mě má za spolehlivou, vzdělanou osobu, jenže tyto hry si nevybírají. Nehraju už a nikdy nebudu. Ale to, co jsem napáchala, nevím, jak z toho ven. Můj muž to zatím neví. Nechci mu to říct, nemůžu. Každý den přemýšlím nad tím, kde seženu 190.000,– na doplnění našeho spořícího účtu a je to zdrcujici. Rodině říct nemůžu, neskutečně se stydím a moji maminku by to položilo. V bance jsem žádala půjčku, i když nikde nic nedlužím, registr mám úplně v pořádku, vše placené vždy včas, nepůjči mi takovou částku, protože mám ještě do září rodičovský příspěvek. Chodím na brigádu, starám se, nikdy s ničím problém. Teď mám život otočený naruby a nevím, jak z toho ven. Stydím se za to, že jsem toto dopustila. Psychicky je mi zle, jak nebylo ještě nikdy. Muže miluju a on mě, pořád mě mě chválí a já mám obrovský pocit viny. Nemůžu mu přece jen tak říct, že jsem prohrála celý spořicí účet. Teď, když píšu tuto větu, absolutně nechápu, proč jsem to dopustila. Chtěla bych vrátit čas, což ovšem nejde. Myslíte si, že je někdo, kdo by mi pomohl a půjčil takovou částku? Bojím se jít do nebankovních úvěrů, ale zřejmě mi nic jiného nezbyde. Spořicí účet můžu doplňovat z peněz z brigády a později z práce na HPP, ovšem to by mi trvalo tak 5 let. Nevím, co dělat. Nechci takto šíleně zklamat muže, rodinu. Mají mě za zcela bezproblémového člověka celý můj život a takovou ránu by nezvládli. Děkuji za přečtení až sem. Možná jsem se jen potřebovala vypsat…
Zvládli. A přestaň nabalovat další lži. Ty už prostě ten bezproblémový člověk nejsi. Nikdo není dokonalý.
A v současném rozpoložení jsi na nejlepší cestě si ten život pokazit ještě víc…nejde jen o to, že tví nejbližší ztratí své iluze o tobě, ale že můžeš spadnout do ještě většího maléru a stáhnout muže sebou… SJM…tvé dluhy budou i jeho…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
30.3.23 17:50
Máte pravdu, půjčkou se nic nevyřeší. Naopak by to moje problémy prohloubily. Jsem si toho vědoma. Ta myšlenka půjčky mě napadla v zoufalství, protože přiznání se manželovi, bude pro mě na té situaci nejhorší. Samozřejmě je mi líto peněz, které budu dlouho vydělávat zpět. Ale nejsem nikde zadlužená a máme ještě cca 200 tisíc na klasickém účtu, tak peníze akutně nepotřebuju prostřednictvim půjčky. Ale je mi samozřejmě líto, když si řeknu, co by jsme mohli za ty peníze mít. Nejhorší bude přiznání se. Kdyby mi někdo řekl, že toto se mi stane před rokem, smála bych se mu. Nikdy už nebudu hrát jakýkoli hazard. Je to cesta do pekla. Já teda ještě stihla se probrat před tím, než jsem prohrála úplně vše. A jsem bez dluhů. Stejně psychika je na dně. Mrzí mě to a neumím podat racionální, logické vysvětlení, proč jsem se do toho tak namočila. Je to psychologicky výborně udělané pro stranu kasina. A teď, když vím, jak snadné je do toho spadnout, už nikdy neodsoudim lidi, co tomu propadnou.
- Citovat
- Upravit
30.3.23 17:54
Takže vlastně, čistě matematicky, jste přišli jen o 80. 000?
to zas tak strašný neni, řekonat se to dá, manželovi bys to ale říct měla.
rozhodně se nikde nezadlužuj.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
30.3.23 17:55
@Karamba2020 píše:
Takže vlastně, čistě matematicky, jste přišli jen o 80. 000?
to zas tak strašný neni, řekonat se to dá, manželovi bys to ale říct měla.
rozhodně se nikde nezadlužuj.
Ano, vyhrála jsem 110.000,– a zpět dala 190.000,–. Ale trápí mě to neskutečně i tak
- Citovat
- Upravit
30.3.23 17:59
A jako manžel se nedivil, kde jste vzali najednou 110 tisíc. Promiň, ja mám nehezkou zkušenost s tímhle v rodině, ten člověk se nepřiznal, půjčil si všude možně a dostal rodinu do neskutečných problému. Manželka se s nim pak rozvedla a díky bohu za to, skončila by i s detma pod mostem. Koukej se přiznat a nedělej to horší než to je. Mimochodem ke sporicimu účtu mas přístup jen ty ze na to nemůže přijít?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
30.3.23 18:02
Zakladatelko, soucítím plně s Tebou. Stalo se mi něco podobného, akorát já „negamblila“, já jen věřila, že žiju lásku na celý život.
Napíšu svůj příběh, ať Ti není tak mizerne.
Dlouholetý partner tenkrát nepracoval, žili jsme v jeho bytě, ale ten byl tak na to hodit tam bombu, prostě to chtělo rekonstrukci. A protože má povaha je mít všechno hned, jemu by půjčku tenkrat nedali, vzala jsem úvěr 400 000 na sebe! Dopadlo to tak, že jsem studovala VŠ, pracovala na plný úvazek, po práci si přivydělávala doučovaním dětí a o víkendech brigádničila v hospodě. Byla jsem v pasti. A ještě jsem objížděla letákové akce a dodnes si vzpomínám, jak měli v Kauflandu mléko za 8,90, já jich koupila 17!!!, abych ušetřila a mléka se mi rozsypala u hlavní frekventované silnice. Jo, tenkrát bych plakala.
Cesta peklem to pro mě byla právě proto, jak jsem se styděla. Tajila jsem to před všemi, valila k tomu kontokorenty, nestíhala vše platit… Tajila jsem to pak před novým partnerem, jemu to docvaklo brzy, když jsem byla stále bez peněz. Ulevilo se mi, až jsem byla psychicky na dně a svěřila se kamoskam.
Rodiče na to nakonec taky přišli a to pro mě byla životní rána. No co, splácím to dodnes a štve mě to každý den. Naštěstí naši to po čase překousli, nejvíc je mrzelo, že jsem je nepožádala o pomoc.
Dnes už mi to jako takové peníze neprijde, protože manžel je vydělá za dva měsíce, přesto jsem odmítla, aby to splatil za mě.
Z této mé zkušenosti bych Ti doporučila - počkat, až budete mít s mužem rádoby bezstarostné období. Řekla bych mu, že bych mu potřebovala něco důležitého říct, že se mu to líbit nebude, že jsem udělala strašnou botu (jak bych měla stažený zadek). Pak bych mu to řekla a pak, jak psal někdo výše - představila mu plán, jak to dosplácím. A když si představím sebe v kůži Tvého manžela, tak by se mi ulevilo, až bych se dozvěděla, že se jedná „jen“ o peníze, protože mě by napadla nevěra 
Držím pěsti, jsou horší věci.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
30.3.23 18:09
Zakladatelko, rozhodně si nepůjčuj, takto jeden příbuzný přišel o dům. Kvůli původní dlužné částce asi 500.tis. Jeho žena mu také tyto věci tajila a pak, když bublina praskla, bylo pozdě. Ke všemu se kvůli tomu začali hádat a hádali se tak dlouho, až se rozvedli.
To jen tak na okraj jako odstrašující příklad.
- Citovat
- Upravit
Cizinka 999
30.3.23 18:15
@Anonymní píše:
Máte pravdu, půjčkou se nic nevyřeší. Naopak by to moje problémy prohloubily. Jsem si toho vědoma. Ta myšlenka půjčky mě napadla v zoufalství, protože přiznání se manželovi, bude pro mě na té situaci nejhorší. Samozřejmě je mi líto peněz, které budu dlouho vydělávat zpět. Ale nejsem nikde zadlužená a máme ještě cca 200 tisíc na klasickém účtu, tak peníze akutně nepotřebuju prostřednictvim půjčky. Ale je mi samozřejmě líto, když si řeknu, co by jsme mohli za ty peníze mít. Nejhorší bude přiznání se. Kdyby mi někdo řekl, že toto se mi stane před rokem, smála bych se mu. Nikdy už nebudu hrát jakýkoli hazard. Je to cesta do pekla. Já teda ještě stihla se probrat před tím, než jsem prohrála úplně vše. A jsem bez dluhů. Stejně psychika je na dně. Mrzí mě to a neumím podat racionální, logické vysvětlení, proč jsem se do toho tak namočila. Je to psychologicky výborně udělané pro stranu kasina. A teď, když vím, jak snadné je do toho spadnout, už nikdy neodsoudim lidi, co tomu propadnou.
Hele pořád jsou to jen prachy, máte co jíst nejste zadlužení, jsi si vědoma své chyby, a jediná správná cesta je to říct manželovi. Ta částka není nijak závratna, tak klid
- Citovat
- Upravit
Anonymní
30.3.23 18:24
@Netopýr1 píše:
A jako manžel se nedivil, kde jste vzali najednou 110 tisíc. Promiň, ja mám nehezkou zkušenost s tímhle v rodině, ten člověk se nepřiznal, půjčil si všude možně a dostal rodinu do neskutečných problému. Manželka se s nim pak rozvedla a díky bohu za to, skončila by i s detma pod mostem. Koukej se přiznat a nedělej to horší než to je. Mimochodem ke sporicimu účtu mas přístup jen ty ze na to nemůže přijít?
Věděl, z čeho výhra byla, opravdu se mi to povedlo na poprvé z 2 tisíc udělat 110k, jenže jsem mu slíbila, že už na to nikdy nesahnu. Bohužel se tak nestalo. Ke spořicímu účtu mám přístup jen já, je na mé jméno. On ho v internetbankingu nevidí.
- Citovat
- Upravit
30.3.23 18:43
I vzdělaný člověk může udělat chybu. Stalo se. Vyjdi s pravdou ven, uleví se ti, najdi si praci navíc a peníze postupně doplň na účet. Moje známá dělala své kamarádce ručitelku, ta úvěr neplatila, začali to vymáhat z ní. Dlouho měla 2 práce, aby to zvládala poplatit. A zvládla to. Držím ti pěsti.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
30.3.23 18:50
Znám paní advokátku, která otevřeně přiznává, že je gambler. Ale umí to držet v mezích, má nastavených 10tis. měsíčně, které si dovoluje prohrát. Ví o sobě, že i když vyhraje, tak stejně bude na konci měsíce těch 10tis. v mínusu, protože to je ta závislost, že tě to láká hrát dál. Ale nastavila si tu stopku na této částce a umí ji nepřekročit, už několik let. Občas má měsíc, kdy nevsází a nakupuje losy atd., ale je to výjimečně. Léčit se nechce, vydělává dost a bere to jako částku za koníčka.
To jen, že i inteligentní vzdělaný člověk té lákavé hře na výhru může podlehnout.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
30.3.23 19:27
Kdybych ti napsala, jak si se svými úspory „hrají“ moji rodiče už 30 let a o jakou částku se jedná a přitom žijí na hranici chudoby, považovala by ses za zodpovědného člověka.
Ne, vážně, zadluženi nejste, manželovi se svěř a případně nech vést finance jeho, pokud je spolehlivý.
- Citovat
- Upravit
30.3.23 19:28
@Anonymní píše:
Znám paní advokátku, která otevřeně přiznává, že je gambler. Ale umí to držet v mezích, má nastavených 10tis. měsíčně, které si dovoluje prohrát. Ví o sobě, že i když vyhraje, tak stejně bude na konci měsíce těch 10tis. v mínusu, protože to je ta závislost, že tě to láká hrát dál. Ale nastavila si tu stopku na této částce a umí ji nepřekročit, už několik let. Občas má měsíc, kdy nevsází a nakupuje losy atd., ale je to výjimečně. Léčit se nechce, vydělává dost a bere to jako částku za koníčka.
To jen, že i inteligentní vzdělaný člověk té lákavé hře na výhru může podlehnout.
Tak v jejím případě to koníček i je. Koneckonců do koníčku sypeme peníze asi všichni. Dokud má tu klapku, tak bych ji gamblerem nenazyvala. Jako bych nenazyvala alkoholikem nekoho, kdo si pravidelně večer sklenku vína. Ano, nějaká dependence tam je, ale ten člověk ji má pod kontrolou. Zakladatelka je úplně ukázkový případ oosbnosti, která prohraje barák. Neumí se postavit své chybě a než aby se přiznala a ztratila auru dokonale holčičky, bude lhát a zakopavat se do s.acek hloub a hloub. Proto ty pokusy s pujckama. Kdyby ji banka pujcila, uz ma za zady manzela dluhy, ve vysledku jim prosustruje dalsi prachy a bude vesele lhát a tu kuličku valit pred sebou dal. Zakladatelko, vím, že ti to připadá ode mě hrubé a hnusné, ale píšu ti to proto, aby sis uvedomila, že ten problém máš, a že jediná správná cesta ven je přiznat se manželovi. Jsi dospělá, nauč se čelit svým prohram čelem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
