Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Kde jsou ty časy moudrých, hodných babiček, myslím takových těch babiček jako z pohádky
Je to taková nostalgie, stýská se mi po takových dobách, dnešní senioři už nejsou co to bývalo. Bavím se o babičkách co zažily 1.sv. válku, 2. sv. válku a přesto byli vždycky tak skromné. Já jsem nezažila, že by si prababička na něco stěžovala a ani prateta. Rodina je hodně ctila. Tyhle dvě ženy jsme měli v rodině. A co vy? Vzpomínáte rády na tyhle skvělý osůbky???
@Mimi85 vzpomínám, moje babička je super ( i když už má svoje neduhy - alzheimer), ale léta strávená na chatě s babi a s dědou, to je vzpomínka č. 1… mmchdm, ona brblá, teď u seriálů
vždycky všem hrozně radí apod… ![]()
@martina.se píše:
@Mimi85 vzpomínám, moje babička je super ( i když už má svoje neduhy - alzheimer), ale léta strávená na chatě s babi a s dědou, to je vzpomínka č. 1… mmchdm, ona brblá, teď u seriálůvždycky všem hrozně radí apod…
Kolik je babičce?
jojo to znám, ty komentáře typu: Neeeee nelez tam, holka nelez tam, je to chlípník
… škoda takových lidí ![]()
Tak my v rodině takovou babičku máme a je prostě super
Na to, že jí je přes 80let tak je i dost moderní a ví kde se co ve světě děje s ní si prostě člověk může popovídat o všem a nikdy neslyší, že by si na něco stěžovala i když měla hodně těžký život.
I já měla takovou prababičku. Snad nikdy jsem nikoho nemilovala, tak jako ji. Byla to krásná, dobrosrdečná žena se srdcem na pravém místě. Ano Mimi, moc na ni vzpomínám. Nezapomenu třeba jak jsem s ní pekla pravé povidlové buchty v její světničce:-) Bohužel už mezi námi není, ale byla držák, dožila se neuvěřitelných 102 let. Ještě, že s ní mám tolik fotek, ale i po 3 letech co mezi námi, je pro mne jejich prohlížení náročné
Ale vzpomínky jsou jen krásné ![]()
Ani jedna moje babička narozená za první republiky oné pěkné představě moudré a skromné babičky neodpovídala - pořád si na něco stěžovaly, to bylo pořád, jak my se máme jako prasata v žitě, neustále jsem z nich měla pocit, že jsem nemehlo… a přesto jsem je chtěla vidět jako ony pohádkové babičky. Ale nebyly. A ejhle… moje vlastní maminka se takové babičce dost podobá, ročník 1949…
Od té doby, co mám sama dítě, čím dál častěji vzpomínám na moji úžasnou babičku, u které jsem trávila celé prázdniny a do určitého věku každý víkend. Každou sobotu večer se pekly buchty, vzpomínám jak babička seděla na malé stoličce a přikládala do kamen, chovala králíky a slepice, jak jsme spolu chodily na hřbitov za dědou, jak strašně ráda vyprávěla historky z mládí, vždycky byla slušná a pro svá vnoučata by se rozkrájela…Strašně mi ty chvíle s ní chybí! A nejvíc mě mrzí, že ji nepoznají moje děti ![]()
Nikdy mě nenapadlo se nad tím zamyslet a srovnávat, ale máte pravdu dnešní senioři sedí u televizí a sledují seriály a zprávy a když se chtějí podívat do „společnosti“ tak jdou na předváděcí akce a nechávají se oblbovat.
Ale myslím, že stejně tak by mohli říkat to stejný i o nás, že mladá generace je úplně jiná, než bývala… ![]()
Moje prababička byla taková, ale umřela, když jsem byla ve školce, vím to spíš z povídání od mámy. Naproti tomu moje babička, letos bude mít 81 a to je peklo
neustále nadává, stěžuje si, na všechno, naprosto na všechno a na všechny
To je o povaze
Moje druhá babička je mladší, ale snad jsem ji nikdy neslyšela si stěžovat
Nikdy s ní nebyl problém, když vidí, že je potřeba, tak pomůže, pořád mi vozí rýže - byla v akci! a olej! A vajíčka, od Mařky, domácí
Právě trajdá po městě s malým…
Měla jsem výbornou babičku. Každou chvíli si něco provedla a ne, že by si nestěžovala, naopak, ale tak nějak… originálně. Třeba když si chěla dát do nosu, vyškvařila si škvarky a ještě za tepla je spráskla a pak mi plakala do telefonu, že ji chytil žlučník a že dobře jí tak, protože je poživačná baba. Nebo když mi vyprávěla, jak si chtěla čichnout neředěného tea tree oleje a místo toho si ho nalila do nosu a pak běhala po chalupě jako pan Hrušínský v Postřižinách. ![]()
A taky vzpomínám, jak mě snad celý první rok po mé svatbě při každém setkání nebo telefonátu (a že jsme spolu mluvily několikrát týdně) s optimismem sobě vlastním zdravila slovy: „Ahoj, tak už jsi rozvedená?“ ![]()
Mmchdm, moje mamka se své mamce velmi podobá, vlastně to samé, dobrosrdečná, skvělá kuchařka, miluje vnouče /škoda, že jich nemá tolik jako babi, bo babi má 5 dcer, 19 vnoučat, cca 45 pravnoučat a dokonce už i prapravnoučata - počet neznám
). No na babiččině 90tce jsme se nevešli na fotku
.. prostě moje mamka to samé, nesedí u seriálů, ale je aktivní atd.. je mi líto, že je mám tak daleko ![]()
@babynka píše:
Nikdy mě nenapadlo se nad tím zamyslet a srovnávat, ale máte pravdu dnešní senioři sedí u televizí a sledují seriály a zprávy a když se chtějí podívat do „společnosti“ tak jdou na předváděcí akce a nechávají se oblbovat.
Ale myslím, že stejně tak by mohli říkat to stejný i o nás, že mladá generace je úplně jiná, než bývala…
Neni to nic proti dnešním seniorům, je to o tom co společnost nabízí, stejně jako u mladých… ale to kouzlo tam chybí, prababičky i prateta taky koukali na televizi, ale nebyl to jejich denní chléb… obě měly těžký život, hodně těžký a i v 75 byly krásné, usměvavé, roztomilé babičky… ty co pekly ty buchty a uměly jedinečný bramboráky. Se kterejma jste šli ráno na vajíčka, žily hodně skromně a přesto se měly dobře… nevím jak to popsat když to člověk srovná, ale snad mi někdo rozumí ![]()
@Terrry píše:
I já měla takovou prababičku. Snad nikdy jsem nikoho nemilovala, tak jako ji. Byla to krásná, dobrosrdečná žena se srdcem na pravém místě. Ano Mimi, moc na ni vzpomínám. Nezapomenu třeba jak jsem s ní pekla pravé povidlové buchty v její světničce:-) Bohužel už mezi námi není, ale byla držák, dožila se neuvěřitelných 102 let. Ještě, že s ní mám tolik fotek, ale i po 3 letech co mezi námi, je pro mne jejich prohlížení náročnéAle vzpomínky jsou jen krásné
Je to krásné
člověk je pak rád, že někdo takový obohatil jeho život, oproti tý plejádě dnešních deb..ů ![]()
Moje babička byla nejlepší na světě
Ráda vzpomínám, někdy bych ji toho chtěla tolik říct ![]()