Mouka do příkrmu?
- Fotoalbum (1)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
@Poison Eve píše:
Ja jsem trochu zpatecnik, takze jsem zavadela prikrmy spis pomalu, s prihlizenim na nazralou travici soustavu ditete. Tak nejak podle sveho selskeho rozumu.Zase jsem se neco noveho dozvedela, ale mit dalsi dite, timto no ym trendem nepujduNeni mi sympaticky.
Taky tak. I nase doktorka mi rikala zavadet alergeny od cca 5. mesice, jak je to ted moderni, ale my zacali velmi zvolna a az po ukoncenem 6. Vzhledem k tomu, ze mi dite do 3. mesice neustale rvalo kvuli brisku (drzela jsem i bezmlecnou dietu), tak mi neprislo moudry krmit ho chvili po zklidneni traviciho traktu vsim moznym 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Nikolllet Jestli ti to pomůže, zde jsou ze seriozního českého periodika shrnuté nejdůležitější studie i s odkazy, je to z roku 2011.
http://www.solen.cz/…11/06/11.pdf
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Virginia Tak to zkusím nějak shrnout 
1. Co nejdéle kojit, příkrmy zavádět až v době, kdy je skutečně jasné, že dítěti mléko už nestačí, nejdříve ale až kolem osmého měsíce.
2. V době 10 - 12 měsíců dítě může dostat kašovitou stravu. Kaše se doporučují připravovat z alternativních druhů mouk - rýžová, pohanková, jáhlová, kukuřičná později také ovesná, kaše se vaří zásadně ve vodě, nikoliv v mléce. Sladí se alternativními sladidly - javorový sirup apod.
3. Zeleninové příkrmy - vhodná zelenina na začátku - batáty, mrkev, fenykl, cuketa, brokolice, špenát.
4. Maso ano, ale kvalitní - výborné je krůtí a telecí. Dítě masem nepřekrmovat. Je známo, že obsah bílkovin v naší stravě několikanásobně překračuje limity a zatěžuje tak dlouhodobě ledviny. Proto zezačátku žádný tvaroh (koncentrovaná bílkovina)
5. Ovoce velmi opatrně, do jednoho roku vyloučit tropické ovoce, jahody, angrešt, rybíz.
Po prvním roce života platí skoro to samé, sortiment se rozšiřuje o další druhy zeleniny a ovoce, vhodné jsou zakysané mléčné výrobky, produkty z kozího mléka apod.
No, hodně jsem to „očesala“, snad jsi z toho trochu moudrá. Jen pro představu o tom, jaké stravování se mi zdá vhodné, napíšu včerejší jídelníček mého (brzy již) dvouletého prcka:
Snídaně: Nutrilon, kousek mrkvového koláče z alternativních mouk.
Svačina: Kozí jogurt, jablko
Oběd: Kuřecí prsíčka na tymiánu s fenyklem a mrkví, příloha vařené batáty.
Svačina: Ovesno-jáhlová kaše s borůvkami, slazená javorovým sirupem.
Večeře: Kukuřičný chléb s Lučinou, salát.
Jinak když to shrnu - co se malý narodil, vždycky jsem narážela na to, že odborníci byli ve svých názorech značně nejednotní a každá půlka tvrdila něco jiného - ať už jsem řešila dudlík, jídlo, botičky, prostě cokoli. Člověk si to prostě v sobě musí nějak uspořádat a dát se cestou, která je mu nejbližší - a to platí myslím i tady.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Adrasteia Já teda Fořta nijak negooglila, ale našlo mi to jen publikaci o dětské nadváze a s ní spojenými problémy v dospělosti (což je cukrovka, vysoký tlak, metabolický syndrom celkově) a ten jen zmiňuje vliv špatného stravování rodiny a prvních výživových chyb (že se zbytečně zavádí tučná a sladká jídla brzy), ale jinak nic extra k tématu jsem nenašla. (rok 2012, starší roky můžou podléhat ještě předešlým zdravotním výzkumům a tvrzením).
Příspěvek upraven 08.02.15 v 18:10
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Adrasteia Pokud nepublikuje v našich či zahraničních odborných periodicích, které mají většinou dostupné abstrakty na internetu, tak nechci říct, že by to mělo nižší váhu, ale…knihu si může vydat kdokoliv a psát v ní cokoliv, pokud si sežene peníze a vydavatele.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@salomme To máš pravdu, ale on není ten případ, kterého doma něco osvítí a zplodí jakoukoliv slátaninu. Pokud vím, tak publikuje, přednáší, dělá kurzy, působí na několika vysokých školách, dělá lektora výživových poradců, spolupracuje s odbornými lékaři v oblasti preventivní medicíny a při řešení obezity (Centrum preventivní medicíny v Praze), praxe 20 let jako vědecký pracovník v oboru fyziologie a dietologie vrcholového sportu a tak bych mohla pokračovat. Jeho kniha (konkrétně „Aby dětem chutnalo“) vychází právě z řady seriózních zahraničních studií a výzkumů. Neříkám, že co řekne, je pro mě svaté, řídím se dost selským rozumem, ale jeho knihy mě dost oslovily, způsob jeho uvažování a argumenty ohledně výživy malých dětí mi připadají správné.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Já jsem spíš pro chleba. Na mouce nic tak špatnýho nevidím (ta je i v tom piškotu), ale dávat ji do příkrmů Ale je pravda, že omáčky se taky zahušťují moukou. V piškotu je ještě cukr, který je taky vlastně zbytečnej. Takže těžko říct.
Jinak si myslím, že mám poměrně moderní doktorku, dá se říct mladou, pořád něco studuje a taky je pro zavádění lepku dřív.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Adrasteia píše:
@Virginia Tak to zkusím nějak shrnout
1. Co nejdéle kojit, příkrmy zavádět až v době, kdy je skutečně jasné, že dítěti mléko už nestačí, nejdříve ale až kolem osmého měsíce.
2. V době 10 - 12 měsíců dítě může dostat kašovitou stravu. Kaše se doporučují připravovat z alternativních druhů mouk - rýžová, pohanková, jáhlová, kukuřičná později také ovesná, kaše se vaří zásadně ve vodě, nikoliv v mléce. Sladí se alternativními sladidly - javorový sirup apod.
3. Zeleninové příkrmy - vhodná zelenina na začátku - batáty, mrkev, fenykl, cuketa, brokolice, špenát.
4. Maso ano, ale kvalitní - výborné je krůtí a telecí. Dítě masem nepřekrmovat. Je známo, že obsah bílkovin v naší stravě několikanásobně překračuje limity a zatěžuje tak dlouhodobě ledviny. Proto zezačátku žádný tvaroh (koncentrovaná bílkovina)
5. Ovoce velmi opatrně, do jednoho roku vyloučit tropické ovoce, jahody, angrešt, rybíz.Po prvním roce života platí skoro to samé, sortiment se rozšiřuje o další druhy zeleniny a ovoce, vhodné jsou zakysané mléčné výrobky, produkty z kozího mléka apod.
Jinak když to shrnu - co se malý narodil, vždycky jsem narážela na to, že odborníci byli ve svých názorech značně nejednotní a každá půlka tvrdila něco jiného - ať už jsem řešila dudlík, jídlo, botičky, prostě cokoli. Člověk si to prostě v sobě musí nějak uspořádat a dát se cestou, která je mu nejbližší - a to platí myslím i tady.
No, hodně jsem to „očesala“, snad jsi z toho trochu moudrá. Jen pro představu o tom, jaké stravování se mi zdá vhodné, napíšu včerejší jídelníček mého (brzy již) dvouletého prcka:
Snídaně: Nutrilon, kousek mrkvového koláče z alternativních mouk.
Svačina: Kozí jogurt, jablko
Oběd: Kuřecí prsíčka na tymiánu s fenyklem a mrkví, příloha vařené batáty.
Svačina: Ovesno-jáhlová kaše s borůvkami, slazená javorovým sirupem.
Večeře: Kukuřičný chléb s Lučinou, salát.
Děkuji.
Jen mě zaráží - třeba fenykl, javorový sirup - s takovýmto přirozeným přístupem mě překvapuje, že se počítá s přespolními potravinami.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Aries6 píše:
Já jsem spíš pro chleba. Na mouce nic tak špatnýho nevidím (ta je i v tom piškotu), ale dávat ji do příkrmů
Jinak si myslím, že mám poměrně moderní doktorku, dá se říct mladou, pořád něco studuje a taky je pro zavádění lepku dřív.
A tak když si vezmu, kolik je aditiv v kupovaném pečivu, anebo ten zmiňovaný rohlík - ani si nechci domýšlet, co konkrétně za tuky používají, tak mouka je daleko neškodnější. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Virginia Tak v „přespolních“ potravinách nevidím problém, mluvila o tom nedávno i dr. Cajthamlová v Hyde Parku. Asi narážíš na ty batáty - ty jdou samozřejmě snadno nahradit našimi brambory, ale ty mají na rozdíl od batátů vysoký glykemický index, a proto nejsou moc vhodné do prvních příkrmů pro ty nejmenší. Jinak třeba na fenyklu není nic neobvyklého, pěstujeme ho na zahradě.
Ještě k té mouce - když už použít mouku, dala bych třeba jahelnou, kukuřičnou apod. Jde o to, že pšeničná mouka nemá ve srovnání s alternativními moukami žádnou výživovou hodnotu, nedá člověku žádné zdravé látky.
S tím rohlíkem s tebou souhlasím, obecně je známo, že dneska se do potravin přidávají fakt neuvěřitelné věci 
. Proto radši vařím ze základních surovin.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Ja taky nevidim na mouce nic spatneho.Neni skodliva. jinak mi prijde legracni, ze se tady mluvi o nove mode prikrmovani.Jo nova moda stara 30let 
- Citovat
- Upravit
@Adrasteia píše:
@Virginia Tak v „přespolních“ potravinách nevidím problém, mluvila o tom nedávno i dr. Cajthamlová v Hyde Parku. Asi narážíš na ty batáty - ty jdou samozřejmě snadno nahradit našimi brambory, ale ty mají na rozdíl od batátů vysoký glykemický index, a proto nejsou moc vhodné do prvních příkrmů pro ty nejmenší. Jinak třeba na fenyklu není nic neobvyklého, pěstujeme ho na zahradě.
Ještě k té mouce - když už použít mouku, dala bych třeba jahelnou, kukuřičnou apod. Jde o to, že pšeničná mouka nemá ve srovnání s alternativními moukami žádnou výživovou hodnotu, nedá člověku žádné zdravé látky.S tím rohlíkem s tebou souhlasím, obecně je známo, že dneska se do potravin přidávají fakt neuvěřitelné věci
Skutečně? Mně se zdá, že má (spíše tedy v celozrnné podobě)prospěšné látky, jako minerály, vitamíny atp., stejně jako ostatní obiloviny (nijak se tou problematikou speciálně nezaobírám, spíš zapojuju selský rozum). Že problém spíš tkví v tom, že se využívá jednostranně, tedy že téměř všechno, co jíme, je pšenice, žito. A prospěšnost těch ostatních je podobná, a že je v zásadě nutné jíst pestře.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Virginia Tady s tebou bohužel nesouhlasím. Pšeničná mouka má na rozdíl od ostatních druhů v podstatě pouze sytivou funkci, neobsahuje v podstatě žádné minerály a prospěšné látky. Jde o obecně známý fakt. Ocituju ti k tomu kousek jednoho článku:
Světová i česká populace tloustne. Jednou z významných příčin, proč jsme stále těžší, je konzumace nadměrného množství bílé pšeničné mouky a výrobků z ní. Právě bílá mouka, která se vyrábí z pšenice očištěné od svrchního obalu zrna i klíčku a je tedy bez vlákniny, vitamínů, tuků a minerálů, je jedním z klíčových faktorů obezity populace. Navíc výživová hodnota pšenice je téměř nulová, co ale umí výborně, je téměř zalepit vaše střeva. Bývá příčinou plísní, které se často v tlustém střevě usazují díky podpoře kyselinotvorného prostředí střevní mikroflóry.
Více informací na: http://www.celostnimedicina.cz/…e-streva.htm#…
Jinak tím nechci říct, že nedám dítěti nikdy kousek rohlíku, ale je třeba používat taky mouku jahelnou, pohankovou, kukuřičnou, ovesnou - a to právě většina lidí nedělá, protože průmyslové pečivo se vyrábí v podstatě jen z pšenice a žita.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
