Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
ahojky, já si prožila podobný příběh jako ty..al je mi „teprve“ 32 a čekáme mimčo…Na chlapy to občas příde, jde ale o to, zda se o tom jejich partnerky dozví, či ne…a zda to ten muž považuje za flirt, či něco vážnějšího. Já jsem se také vše dozvěděla, ale přesto ho nechtěla ztratit..plácal se v tom více než já…a jak to skončilo? Já tedy trošku zatlačila a chtěla rozhodnutí…tak jsme to řešili dva měsíce..nakonec to rozhodla ona..pochopila, že nás opustit nechce…v našem případě, že nemá peníze..to i rozhodlo..začala ho odmítat. Pak mi napsala a já to dala přečíst jemu…psala, že takoového vola by si na krk neuvázala..to ho dostalo a utnul to. Řekl, že nedokáže pochopit, jak mohl kvůli jednomu měsící chtít zahodit 5 let…teď už se vše vrací do starých kolejí a snad bude ok…Vím, tvůj příběh je trochu jiný..manžel má peíze, jak píšeš, což může být pro ní výhodné…ale stejně časem to dospěje k tomu, že bude chtít někoho vedle sebe…já jsem skoro stejně stará jako ona a nedokážu si představit žít s někým stejně starým, jako je moje mamča (55let). Ona si časem najde někoho jiného…je na tobě co dál..pokud se chová k tobě pěkně, asi bych to nerozsekávala…znám to, změnil by se, když by věděl, že to víš. Na druhou stranu chápu, jaké je to trápení pro tebe…dej tomu čas a začni se věnovat sobě…vyraž někam s kamarádkami. Jemu řekni, že ti na něm záleží..mě tenkrát manžel řekl, že jsem do toho neměla vrtat a raději se více snažit..ale jaká ženská by se snažila, když by o tom věděla
choď mezi lidi a třeba narazíš na někoho zajímavého a pak by nebyl problém, třeba i ukončit to, kdyby se to neměnilo…ale já věřím, že to časem s ní ukončí, či ona s ním
Tak hodně síly ![]()
Ahoj,
opět to co píšeš dál, mi připomíná model soužití těch mých známých. On si žije svůj život, je spokojený. Hodný, pracovitý, ochotný, pozorný manžel. A hlavně ví, že ona bude vždy doma a čekat na něj. Že bez něj nikam nepojede, nepůjde, nebude nic dělat. A to asi není ideální.
Proč ho o víkendu nepředběhneš a nejedeš pryč dřív než on. Ať si zapřemýšlí, kde jsi a co děláš?
Proč na něm tak moc visíš a nežiješ si trochu pro sebe. Rozmazlovat se. Neříkám jet na dlouhou dovolenou, ale víkend v lázních? ![]()
Máte chalupu? Já bych si třeba pořídila chalupu a trávila tam spoustu času. Jezdila na dlouhé víkendy. Zaplatila si pernamentku ve fitku nebo v bazénu a chodila cvičit. Začala se učit jazyky, háčkovat, prostě cokoliv, co by mě bavilo.
Mám pocit, že jakmile by chlap zjistil, že nesedíš doma a nečekáš, tak by začal žárlit a víc si tě všímat a hlídat.
A pokud bych to vydržela, tak bych neřešila, nic neříkala a nechala tomu volný průběh. Pokud na něj ta druhá netlačí, tak si taky nechává zadní vrátka, kdyby potkala někoho jiného. Jste spolu dlouho a tvůj manžel o tebe nechce přijít, tak zkus vydržet. ![]()
lulje píše:mave47 píše:Proč by měla čekat, až si jí manžel všimne? On moc dobře ví, co za poklad doma má, a zajisté si toho všímá denno denně
Co znamená žít si svůj život a při tom být ta hodná manželka, která čeká až se jí manžel všimne a dojde mu o co přichází? Není to trošku postavené na hlavu?A manžel jistě ví, o co by přišel, kdyby odešel. Proto to taky ten chlap nijak neřeší. Kdyby chtěl odejít, udělal by to už dávno. On odcházet nechce! Co znamená žít si svůj život? Neohlížet se na to, jak žije manžel, ale soustředit se na to, jak budu žít já. I když vedle něj a ve společné domácnosti…i tak lze soustředit se jen na sebe a žít si život po svém. Komu by útěkem pomohla? Možná tak jemu, ale sobě určitě ne, tak proč utíkat?
A proč být hodná manželka? Protože on je hodný manžel! Zahýbá? No a? Když jemu dělá dobře tohle, já si budu dělat to, co bude dělat dobře mně.
Rozhodně bych neříkla, že o nevěře vím. Tím by se nalil olej do ohně a muselo by se to řešit. Začala bych se chovat jinak a soustředila bych se na sebe - on by tak poznal, že o nevěře zakladatelka ví. Vlk se tak nažere a koza zůstane celá, tzn. zakladatelka nebude v roli trpitelky a ponížené manželky, která všechno toleruje, a na druhou stranu se nebude muset řešit to, co by se jinak řešilo, kdyby na něj vyrukovala s tím, že o všem ví.
Zatím se obávám,že pokud bych někam vyrazila (víkend),tak by byl rád,že mají ten čas pro sebe.Jinak já občas s kamarádkama vyrážím,on mě sám posílá.mám jednu kamarádku v Praze,čas od času u ní i přespím,vůbec mu to nevadí-naopak mě v tom podporuje (má tím asi více času na ní).
Sice jsem mu neřekla,žer vím a snažím se být vyrovnaná,ale občas mi trochu ujedou nervy a řeknu mu,že si nepřeju,aby někam jezdil.On mi vždy mile,chápavě,nicméně nekompromisně řekne,že se v manželství snaží,seč může(což má pravdu),ale potřebuje prostě i čas sám pro sebe strávený mimo domov a za kamarády prostě jezdit bude.A když jede méně za kamarády,tak toho má více v práci,na což mu nemůžu nic říct,protože to může být pravda a nemusí,a on nás tou prací živí.
Ahoj,
to, že tě jednou za měsíc někam pošle je málo.
A ten čas na sebe stejně mají (návštěvy kamaráda, hodně práce), akorát ty sedíš doma a přemýšlíš, co zrovna dělají. A on ví, že jsi doma, tak je v klidu.
Proč bych sakra seděla doma, když nemusím?! ![]()
A co takhle naplánovat něco společného, nějaký víkendový pobyt třeba? Spojit to s něčím, co má rád. Domluvit to třeba se společnými přáteli, se kterými jste zvyklí se vídat.
Nápad domluvit něco společně se mi moc líbí,něco co má ráda.Třeba víkend na horách atd.
Jinak já jsem toho názoru,že vše mu v klidu říct,že to víš a at se sám rozhodne.Netlačit,prostě to nechat s určitým „ultimátem“.Pokud to budeš nadále přehlížet tak mu pouze nahraješ,on bude žít stále ten „dvojí“ život a ty se budeš zbytečně trápit.Nemysli na něj ale na sebe.Je určitě těžké se k tomuhle rozhodnutí donutit (láska,majetek,nový začátek atd.) ale čas vše zahojí.Dokážeš si představit dalších 25 let v tomto trápení?S těmito pocity?Nemysli na něj,na ni ale POUZE NA SEBE.Přeji hodně štěstí!!
A možná by stačilo začít něčím jen na večer, třeba kino nebo divadlo, najít si něco, o co by určitě stál, aby měl motivaci jít. Nebo se domluvit s kamarády, aby zavolali, že mají čytři lístky někam/na něco, aby to vzešlo klidně od někoho jiného a příště už můžeš najít něco ty. Ono hodně záleží na tom, jestli jste zvyklí někam takhle spolu chodit nebo ne. Nebo si najít nějaké výročí (pokud si takové věci nepamatuje, tím líp, můžeš šachovat s datem
) a vymyslet výlet na místo, kde to před tolika a tolika lety bylo (seznámení, první rande, první pusa, svatba, prostě co je časově nejblíž, ať nečekáš dlouho).
Hlavně spolu zas něco zažít a trávit spolu čas jinde než doma, což je po letech stereotyp jak blázen. Doma možná fungujete spíš VEDLE sebe, když někam vyrazíte, budete SPOLU a ne jen vedle sebe.
Když já bych řekla,že nám tohle všechno funguje.Na dovolenou spolu jezdíme,na večeře chodíme,výročí slavíme…všechno jako pohodový manželský pár.Problém je jen v tom,že on to samé zažívá i s ní.Zpětně jsem si potom,co jsem dostala tu jistotu vybavila jeho chování a zpětně mi došlo spoustu věcí.Jeho absence kolem vánoc (na Štědrý večer doma vždy večeří,ale jinak svátky plné práce,Silvestr a Nový rok taky).Chodí s ní taky do společnosti,do kina,mezi známé(z jeho práce),ale už jí prý zná i několik našich společných přátel,stýká se s její rodinou.takže on se mnou výročí v klidu oslaví,příjemná večeře,donese kytičku,pohladí,a druhý den maže za ní.
Třeba jako dneska.Ráno jsme vstali,snídaně,klídek,potom si vzal montérky a pracoval v garáži,potom oběd,chování ke mě super,odpoledne jsme jeli k dceři,pokec,hraní s vnoučaty,večer příjezd domů,a už jsem to na něm poznala-já jdu do domu a on se ani nezul a že si ještě jede pokecat s chlapama do hospody,že už je dlouho neviděl.Tak jsem řekla,že bych byla ráda,kdyby dnes zůstal,že bych si chtěla udělat pěkný večer,pokecat a tak-a on,neboj přijedu brzo(brzo je u něj půlnoc) ![]()
A jako vrchol je perlička,že když jede od ní později,tak se cestou staví na pumpě a přiveze mi čokoládu nebo kytičku.
To je děs. Ani nevím, jestli bych to zvládla neřešit a být nad věcí a doufat.
CO takhle na pár dní odjet k nějaké kamarádce a v klidu si to nechat projít hlavou, tak aby jsi ho neměla na očích?
NEvím, jak moc bych se řídila srdcem a zachraňovala a řešila. Nebo bych se řídila rozumem a počkala, co z toho vyleze a byla zabezpečená a žila dál v relativně bezproblémovém svazku. ![]()
Nebo zkusit najít kompromis?!
No tak to máš sakra těžký, protože on má rád evidentně vás obě, teď je jen otázka, jestli se ti chce riskovat jeho odchod, když mu dáš na vybranou. Ale dělat že nic nevíš bude možná mnohem těžší. Tedy pro mě by bylo.
Jediné, co mě napadlo, je to, že pokud bys mu to neuměla říct v klidu (soudím podle sebe, já bych do minuty brečela jak želva), tak mu napsat dopis. Ty ho napíšeš v klidu, nebudeš před ním stát v slzách, on zas bude mít možnost to v klidu o samotě zpracovat a popřemýšlet, nejednat unáhleně, nebudete na sebe křičet, vyčítat si nebo prostě jednat impulzivně. Když budeš vědět, že od přečtení do setkání uplyne pár hodin, budete se o tom možná víc schopni racionálně bavit.
Neber to jako radu, ber to jako mou úvahu, nejsem na tvém místě, nemám tytéž životní zkušenosti, děti mám ještě malé a neznám úplně vaši situaci. Jen píšu, co mě napadá a třeba pro tebe bude něco užitečné, třeba ne. Každopádně ti moc přeju, ať to dopadne podle tvých představ.
Ivavv píše:
Když já bych řekla,že nám tohle všechno funguje.Na dovolenou spolu jezdíme,na večeře chodíme,výročí slavíme…všechno jako pohodový manželský pár.Problém je jen v tom,že on to samé zažívá i s ní.Zpětně jsem si potom,co jsem dostala tu jistotu vybavila jeho chování a zpětně mi došlo spoustu věcí.Jeho absence kolem vánoc (na Štědrý večer doma vždy večeří,ale jinak svátky plné práce,Silvestr a Nový rok taky).Chodí s ní taky do společnosti,do kina,mezi známé(z jeho práce),ale už jí prý zná i několik našich společných přátel,stýká se s její rodinou.takže on se mnou výročí v klidu oslaví,příjemná večeře,donese kytičku,pohladí,a druhý den maže za ní.
Třeba jako dneska.Ráno jsme vstali,snídaně,klídek,potom si vzal montérky a pracoval v garáži,potom oběd,chování ke mě super,odpoledne jsme jeli k dceři,pokec,hraní s vnoučaty,večer příjezd domů,a už jsem to na něm poznala-já jdu do domu a on se ani nezul a že si ještě jede pokecat s chlapama do hospody,že už je dlouho neviděl.Tak jsem řekla,že bych byla ráda,kdyby dnes zůstal,že bych si chtěla udělat pěkný večer,pokecat a tak-a on,neboj přijedu brzo(brzo je u něj půlnoc)
Z pohledu chlapa, sakra, tak takový život bych chtěl mít!! Doma skvělou, chápavou, věrnou manželku, která se postará o domácnost i o mě, dobrou práci, ve které si vydělám dostatek peněz pro sebe, manželku i milenku. No a jako třešničku na dortu, mít na stará kolena náruživou, sexi milenku, se kterou mohu trávit čas, kdy se mi zlíbí, protože manželka o tom neví, či mi to tiše trpí…
![]()
Z pohledu ženský, si tak říkám, že tohle je šílené, a že bych si asi hodil mašlu, já bych tohle nedokázal, nevydržel…
![]()
PS: Uvědomuješ si, že všichni vaši/tví známí ví, že tě tvůj manžel podvádí, že tě podvádí už léta a nic s tím neudělali?? Je ti jasné, že VAŠE peníze, utrácí s ní?? Se svoji milenkou, se kterou se miluje, se kterou spí, se kterou má sex?? Možná si neuvědomuješ to, že sice máte „dostatek“ peněz, ale kdyby neměl ji (milenku), tak máte tak o 30-60% peněz víc?? Dokážeš si představit, že kdyby ji neměl, tak můžeš cestovat a užívat si mnohonásobně víc?? Že by jsi se svým manželem mohla trávit mnohonásobně více času?? Užívat si spolu „na stará kolena“. Je ti zřéjmé, že všichni vaši známí si o tobě myslí, že jsi a) pěkně blbá a naivní, b) chudinka k politování… Víš o tom, že jeho výmluva na zdravotní stav je jen zástěrka, aby se s tebou nemusel milovat?? Že mu bohatě stačí milenka, se kterou promiluje hodiny a hodiny, a že ho už jeho „stará“ doma (ty) nevzrušuješ a nechce s tebou spát?? Já ti nevím, ale já bych tohle všechno a to, co si prožíváš ty prostě nedokázal strávit…
![]()
Jo a ještě jsem chtěl napsat, jaký že je to ten tvůj manžel člověk, jakou musí mít povahu, že si je svou situací tak jistý, že si je jistý tebou, když svoji milenku veřejně vodí do společnosti, že ji seznámil s vašimi společnými přáteli, že se s ní nechává normálně vidět… Když je jeho manželka zavřená doma, tak on si užívá s milenkou v kině, hospodách, divadle, tráví s ní čas s vašimi přáteli, jezdí s ní na výledy, snad i dovolené…
![]()
Buď je mu to úplně jedno, že se to třeba provalí, tzn. má to na háku, je mu jedno jestli odéjdeš nebo ne. Nebo si je jistý tím, že kdyby se to provalilo, tak o tebe nepřijde, neztratí tě, tzn. má tě jistou. Nebo si je stoprocentně jistý svými/vašimi přáteli, že ti to neřeknou… Myslím, že mu pěkně za ty léta narostly křidélka, a že ví, že TY na to nikdy nepřijdeš, prostě už mu došly zábrany a žije v jiném, pomotaném světě, kde je normální mít manželku a milenku a nestydět se vůbec za to…
Jen je zajimavé pozorovat, jak ženy „fungují“, to jsem se tady naučil na foru, což se mi v životě bude určitě hodit. Pokud budu chtít mít ženu „zaháčkovanou“, aby mě měla ráda/milovala, stačí ji dělat radost drobnostma (koupit ji čokoládu, kytičku, bonboniéru - na benzince cestou od milenky)… Pozorně ji poslouchat, dát ji několikrát denně pusu (min. při příchodu a odchodu z domu), semtam ji pohladit (po vlasech, ruce, nohách)… Trošku ji pomoct s dětmi či domácností. Dát ji peníze na chod domácnosti (nemusí to být nutně celá výplata, milenka taky něco stojí)… No celkově ji pomoct a být ji oporou a člověkem, na kterého je spoleh, samozřéjmě ne na úkor milenky (chápejte kamarády už jsem dlouho neviděl, jdu si s něma pokecat do hospdy, nebo jedu za známým, už jsem s ním nemluvil DVA dny, no prostě konec světa!!
) No a taky by bylo dobré se s ní pomilovat aspoň jednou týdně (no i dvakrát měsíčně by nevadilo, co?), a pak si můžu být na 90% jistý, že mi zůstane věrná, nikam mi neuteče a bude se hezky starat o domácnost, děti i o mě…
![]()
Jinak díky tvému manželi (nezapomeň mu pak za mě poděkovat) je zase jeden třicátník bez ženy, páč tvůj chlap je polygamní samec, který má více než jednu samici… Tzn. jedna třicetiletá panička, má svýho hřebečka, který ji sexuálně i materiálně stačí, nepotřebuje normálního stálého partnera… Neřeknu, kdyby takový chlap byl jen jeden, ale bohužel takových jsou kvanta, pak člověk aby hledal lupou nezadanou ženu, která by byla volná, svobodná, nezadaná, či bez milence…
![]()
Etatínku,a co mám jako dělat?Při teoretické představě našeho rozchodu-to mám začínat v 50 sama,bez nikoho,bez zázemí?Uvědomuju si,že tolerování tohoto je šílené,ale co mám dělat?Když na něj zatlačím,bojím se jak se rozhodne.Navíc i když by se rozhodl pro mě,tak by asi rozchodem s milenkou(pokud by to byl schopen udělat)trpěl a dával by to za vinu(i když nevyřčenou)mě.Jsem s ním celý můj život,je to první vážná známost,všechno napůl.Rodiče už nemám,sama se na vlastní nohy nepostavím,to mám jít na krk dětem, které toho mají taky až nad hlavu?Dcera s dětmi bydlí u manžela s jeho rodiči a syn má hypotéku,dvě malé děti a ženu na RD.
Jinak nevím,jak to dělá s financemi,ale jeho výplata chodí na náš společný účet a peníze spravuji já.Přesto vím,že k ní je finančně velmi štědrý a nám peníze nikde nechybí
Musí mít stoprocentně nějaký „tajný“ zdroj peněz.
Stejně tak je mi záhadou to jeho libido.Mě už sex nic neříká,ale čas od času jsem se chtěla překonat kvůli němu.On se choval,jakože O.K.,neodmítal mě,ale prostě mu to nešlo(neudržel erekci).A to jsem se snažila i orálně,no prostě to nešlo.Zdůvodňuje to těmi léky na hypertenzi a cukrovkou.Je pravda,že o těch lécích je to všeobecně známo,že mají tyhle nežádoucí účinky a o cukrovce je to známo taky.Absolutně nechápu,jak mu to může jít s milenkou.Třeba při těch orálních pokusech-tam přeci nezáleží na vášni či pocitech,prostě pokud je chlap v pořádku,tak ho to vzruší,ne?Přitom známému tvrdil,že jejich vztah je vášnivý a dělají to pořád,čemuž i věřím,protože mladá holka si s ním těžko bude po večerech koukat do očí a povídat.Už mě i napadlo,jestli si třeba s ní nebere něco na povzbuzení(Viagra atd.),ale on je docela hypochondr a určitě by se s tím tlakem bál.
Zkrátka je spousta věcí,které mi jsou u něj v téhle souvislosti záhadou.