Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Můj otec se nezajímá
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
11.3.23 22:28
Nic si z toho nedělej. To se časem zahojí.
Je i možné (v některých rodinách to tak je), že mladý člověk očekává, že bude někam pozván, a ta starší generace zase smýšlí tak, že ten mladý možná ani zájem nemá… Je to všecko o té intenzitě komunikace. Navíc chlapi až tak kontaktní jako ženy nejsou a mnohdy nechávají hodně záležitostí „řešit“ svoje nové partnerky, které pochopitelně nemají zájem oživovat vztahy s chlapovými prvními potomky. Tím ho neomlouvám, jen vysvětluji.
Ohledně svatby - zavolala bych mu a zeptala se, zda chce přijít. A ohledně dědečkovství, to ani neřeš, podle všeho on se asi příliš zajímat nebude.
Příspěvek upraven 11.03.23 v 22:33
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
11.3.23 22:35
Kašli na něj. Ten můj taky na mě kašle. Už mnoho let. Jednou, ať se o něj postará ta jeho.
- Citovat
- Upravit
Tala20
11.3.23 22:38
@Anonymní píše:
Chci vůbec, aby byl dědečkem mého dítěte?
Co to je za hloupou větu? Samozřejmě že bude dědečkem Tvého dítěte, ať to chceš nebo nechceš.
To malé se teprve má narodit. Nedá se předvídat jaký se mezi nimi vytvoří vztah. Takže to přestaň řešit. Zabýváš se nesmyslem.
Jiná věc je vztah mezi Tebou a otcem. Ten je daný, ale Ty si to pořád odmítáš uvědomit a vyvodit z toho pro sebe důsledky. Přestaň strkat hlavu do písku a uvědom si konečně jaký ten váš vztah skutečně je. A zařiď se podle toho, a přestaň si vyčítat něco za co nemůžeš.
Příspěvek upraven 12.03.23 v 01:08
- Citovat
- Upravit
11.3.23 22:39
Vím, že se to nedá srovnávat, ale já mám takový podobný „vztah“ s bratrem. Napíšeme si jednou, dvakrát do roka a tím to končí. Snažila jsem se, abychom spolu vycházeli a bavili se. Marně. Samozřejmě, že mě to pořád mrzí, ale smířila jsem se s tím, že už mezi námi takový vřelý vztah nebude. A že jsme byli nejlepší parťáci… o to je to horší.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
11.3.23 22:44
Mám to tak s otcem taky. Už asi XY let a vyhovuje to oboum. Myslím, že jeho nejšťastnější dnem bylo, když konečně mohl přestat platit alimenty ( nízké a neustále se zpožděním). Vnoučata to nezměnila, k nim nemá vztah žádný, ani jim nepřeje, žádné dárky nic.
Vidíme se asi 1× za 10 let.
Prosím nechat anonym.
- Citovat
- Upravit
11.3.23 22:57
@Serpentini píše:
Přestaň se vnucovat někam, kde o tebe nestojí. Uleví se ti
Je to sice docela smutné, když se vlastně jedná o rodinu, ale taková je realita.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.3.23 22:57
@Serpentini píše:
Přestaň se vnucovat někam, kde o tebe nestojí. Uleví se ti
A to by ses divila. Znám „staříky“, kteří kňourají, že k nim mladá nejede, ale ani omylem by jí nezavolali, podle jejich teorie „to mladí mají projevovat zájem, my nevíme, jestli mají čas“. Lidi jsou fakt různí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
11.3.23 22:59
@Tala20 myšleno obrazně, zda mu vůbec říkat, že jsem těhotná..
S mamkou mám super vztah a otčím bude ´dědečkem' určitě více.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
11.3.23 23:08
Ještě dodám, že oslavy vždy organizuje otec. Posledně jsem mu volala, proč jsem nebyla zvána, ž jsem chtěla popřát a předat dárek. Řekl, ž bydlím daleko. Bydlím od nich asi hodinu a půl cesty. Teta žije v Německu a ta zvána a přitomna byla. Nechápu
- Citovat
- Upravit
11.3.23 23:14
@Anonymní píše:
Ještě dodám, že oslavy vždy organizuje otec. Posledně jsem mu volala, proč jsem nebyla zvána, ž jsem chtěla popřát a předat dárek. Řekl, ž bydlím daleko. Bydlím od nich asi hodinu a půl cesty. Teta žije v Německu a ta zvána a přitomna byla. Nechápu
nevnucuj se, když nejsi vítaná, shazuješ se tím
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Svetluska55
11.3.23 23:24
Je prostě načase si přiznat, že tvůj otec je de..l, kterého nezajímá vlastní dcera. Tím pádem ji nezahrnuje do dalších rodinných aktivit, ani ho to asi nenapadne.
Není to tvoje chyba, tvůj otec je bohužel „rozsévač“, který svojí otcovskou roli kromě té příjemné části (vyrobeni dítěte) nezvládl splnit. To on selhal, ne ty.
Není potřeba dělit se s ním o detaily ze svého života, nemá o ně zájem.
Bohužel nezazvoni zvoneček a nezmění se to.
Takže bych zapracovala na přijetí této informace a přestala se tomu pánovi, který mne zanechal polovinu genetické informace, ale víc ne, vnucovat. Uleví se ti.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Zdravím všechny diskutující:)
Ráda bych dostala pohled a názor někoho nezaujatého na situaci, ve které se nacházím. Jedná se o problém s mým otcem. Rodiče jsou rozvedeni od mých 6 let. Z dětství si moc nepamatuji o otci ani prarodičích z jeho strany. Když mi bylo 13, vím že se znovu oženil, na svatbě jsem nebyla. A narodili se mu další dva potomci. Jezdila jsem jen na Vánoce, občas i mimo ně. Když mi bylo 16, zemřela babička. Byla jsem za ní s otcem 1× v nemocnici a to proto, že jsem si to vydupala. Dodnes mi neřekl, s čím se léčila - vím jen, že rakovina, ale čeho? Nikdy mi nechtěli říci. Pak jsem byla na pohřbu. Pak až na dědových 85 narozeninách. Minulý rok měl 86, to mě nepozvali. Dědovi jsem v den narozenin volala a blahopřála, o oslavě se nezmínil. Že byla oslava jsem zjistila od sestřenice, jen tak mimochodem se zmínila, když jsem jí přála k svátku… Letos se scénář opakuje, přála jsem telefonem, byla oslava, zjistila jsem to zpětně, když dával otec foto z oslavy na facebook.
Přijdu si odstrčená, ale nevím proč tomu tak je. Nikdy jsme neměli nějaký blízký vztah. Nemá zájem ani poznat mého partnera, s kterým jsem 4 roky. Plánujeme svatbu a já jsem ve 3.měsíci těhotenství. Otec o tom neví a ve mně se to pere - pozvat ho na svatbu? Chci vůbec, aby byl dědečkem mého dítěte? Přijde mi, že semnou udržuje kontankt jen aby se neřeklo. Napíše zprávu jen 2× do roka. K narozeninám a svátku. Jinak je mi letos 25, ale stále jsem s tím prostě nesmířila. Vykašlat se na něj úplně? A nebude mě to jednou mrzet?