Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Co je vaším cílem?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
28.12.11 07:14
- Citovat
- Upravit
28.12.11 07:46
No, mám vlastně ještě jeden cíl, on je to vlastně doplněk k předchozím cílům - naučit se od svých kamarádů, aby mi moje koníčky dokázaly částečně vydělat na živobytí. Dneska mají lidi (hlavně ti starší) dost peněz na financování svých zálib. A pokud je člověk dostatečně šikovný a ochotný jim poskytnout patřičný servis, tak ho to může živit.
(Například někteří mí známí obchodujou s militariema, které nějak souvisejí s napoleonskýma válkama. Slavkovské bojiště je od Brna, co by granátem dohodil… 
)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
28.12.11 13:04
Jura007 píše:
No, mám vlastně ještě jeden cíl, on je to vlastně doplněk k předchozím cílům - naučit se od svých kamarádů, aby mi moje koníčky dokázaly částečně vydělat na živobytí. Dneska mají lidi (hlavně ti starší) dost peněz na financování svých zálib. A pokud je člověk dostatečně šikovný a ochotný jim poskytnout patřičný servis, tak ho to může živit.
(Například někteří mí známí obchodujou s militariema, které nějak souvisejí s napoleonskýma válkama. Slavkovské bojiště je od Brna, co by granátem dohodil…
Ale ne vzdy to jde takhle pekne skloubit dohromady.
- Citovat
- Upravit
28.12.11 15:44
Dneska jsem si vzpomněla na nový cíl, který si dávám každou zimu a ještě nikdy jsem to nedodržela. Přestanu si hnípat nehty na nohou, abych si je mohla začít konečně lakovat a ukazovat je.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
28.12.11 16:12
Je mi 29, mám jen gympl, jsem celkem šťastně vdaná, mám 5měsíčního chlapečka.
Už odmala mám psychické problémy, spoustu let se potýkám s vleklou, stále se vracející depresí, kvůli čemuž nezvládám spoustu pro jiné lidi naprosto běžných věcí. Osm let jsem se pokoušela vystudovat VŠ, nakonec jsem to vzdala. V každé práci jsem vydržela jen pár měsíců, pak se můj stav zase zhoršil, skončila jsem na několik měsíců na neschopence a dostala (celkem logicky) výpověď. Dítě jsem nechtěla, už takhle sotva zvládám žít, natož s dítětem, ale prostě se mi „povedlo“ nějakým způsobem neplánovaně otěhotnět. Své dítě mám ráda, asi jako každá máma, ale i přesto nejsem z mateřství bůhvíjak odvázaná.
Cílů bych měla hodně, ale stejně se mi žádný nepodaří splnit, takže si už dávno žádné nedávám.Chtěla bych přeci jen vystudovat VŠ, ale stejně bych ji zase nedodělala. Chtěla bych udělat cambridgeské zkoušky z angličtiny, řidičák, zhubnout asi tak 30kg, ale nic z toho se mi stejně nepodaří. V lednu jdu k nové psychdr., bude na mě zase zkoušet různé kombinace léků, které zase stejně nezaberou. Přemýšlím o psychoterapii, ale obávám se, že mě nepomůže už nic. S věkem se to jen zhoršuje. Naštěstí mám hodného manžela, který se mi snaží pomáhat, má pochopení, nic mi nevyčítá, atd.
Asi mým ani ne tak cílem, jako spíš největším přáním je necítit se pořád den po dni tak mizerně.
Lenka
- Citovat
- Upravit
Anonymní
28.12.11 17:13
Anonymní píše:
Je mi 29, mám jen gympl, jsem celkem šťastně vdaná, mám 5měsíčního chlapečka.
Už odmala mám psychické problémy, spoustu let se potýkám s vleklou, stále se vracející depresí, kvůli čemuž nezvládám spoustu pro jiné lidi naprosto běžných věcí. Osm let jsem se pokoušela vystudovat VŠ, nakonec jsem to vzdala. V každé práci jsem vydržela jen pár měsíců, pak se můj stav zase zhoršil, skončila jsem na několik měsíců na neschopence a dostala (celkem logicky) výpověď. Dítě jsem nechtěla, už takhle sotva zvládám žít, natož s dítětem, ale prostě se mi „povedlo“ nějakým způsobem neplánovaně otěhotnět. Své dítě mám ráda, asi jako každá máma, ale i přesto nejsem z mateřství bůhvíjak odvázaná.
Cílů bych měla hodně, ale stejně se mi žádný nepodaří splnit, takže si už dávno žádné nedávám.Chtěla bych přeci jen vystudovat VŠ, ale stejně bych ji zase nedodělala. Chtěla bych udělat cambridgeské zkoušky z angličtiny, řidičák, zhubnout asi tak 30kg, ale nic z toho se mi stejně nepodaří. V lednu jdu k nové psychdr., bude na mě zase zkoušet různé kombinace léků, které zase stejně nezaberou. Přemýšlím o psychoterapii, ale obávám se, že mě nepomůže už nic. S věkem se to jen zhoršuje. Naštěstí mám hodného manžela, který se mi snaží pomáhat, má pochopení, nic mi nevyčítá, atd.
Asi mým ani ne tak cílem, jako spíš největším přáním je necítit se pořád den po dni tak mizerně.Lenka
Opravdu by to chtelo noveho psychiatra a nova antidepresiva a treba i vyssi davky. Neboj, driv nebo pozdeji neco zabere, to ze mas pocit, ze ne, to je deprese sama o sobe. Znam to z vlastni zkusenosti. Ja mivam misto depky nekdy obsese, to nevis, co si vybrat - co je horsi. Jinak ohl. depresi - velice dobre znam pocit, kdy si clovek neni schopny udelat ani michany vajicka. Ale clovek to nesmi vzdat, musi bojovat, takze novy psychiatr, nova antidepresiva atd.
Drzim Ti palce.
Podpis? Tak napr. Anonymka 12
- Citovat
- Upravit
28.12.11 17:46
Milá anonimní Lenko,je škoda že se ke všemu stavíš tak negatinvím způsobem že ti nic nepůjde a nic nezvládneš 
Zkus se na svěšt dívat alespoň trošku pozitivně a uvidíš že ti vše půjde líp přeji ti vše nej nej a hodně sil do nového roku a vám všem ostatním samozřejmě také. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.12.11 20:13
taky poslední dobou přehodnocuju svůj život. co jsem doma jsem najednou začla cítit že kromě toho že jsem matka chci ještě mít i svůj život, dřív jsem chtěla jen svatbu dítě a vše šlo stranou, tak jsem si začla teď při mateřské konečně dělat autoškolu, chci po mateřské jít do jiné práce, uvažuju že bych se na jaro přihlásila na nějaký kurzy jazyka nebo něco a hlavně chci shodit tak 10 kilo 
taky jsem se rozhodla něco budovat tak jsem si sehnala zahradu a chci to tam dát dokupy, udělat tam chatku abysme měli v létě kam chodit s malou. dřív mě takové věci nezajímali a nějak jsem nic neřešila ale teď se nějak cítím vnitřně nevyužitá
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
28.12.11 21:15
Anonymní píše:
Je mi 29, mám jen gympl, jsem celkem šťastně vdaná, mám 5měsíčního chlapečka.
Už odmala mám psychické problémy, spoustu let se potýkám s vleklou, stále se vracející depresí, kvůli čemuž nezvládám spoustu pro jiné lidi naprosto běžných věcí. Osm let jsem se pokoušela vystudovat VŠ, nakonec jsem to vzdala. V každé práci jsem vydržela jen pár měsíců, pak se můj stav zase zhoršil, skončila jsem na několik měsíců na neschopence a dostala (celkem logicky) výpověď. Dítě jsem nechtěla, už takhle sotva zvládám žít, natož s dítětem, ale prostě se mi „povedlo“ nějakým způsobem neplánovaně otěhotnět. Své dítě mám ráda, asi jako každá máma, ale i přesto nejsem z mateřství bůhvíjak odvázaná.
Cílů bych měla hodně, ale stejně se mi žádný nepodaří splnit, takže si už dávno žádné nedávám.Chtěla bych přeci jen vystudovat VŠ, ale stejně bych ji zase nedodělala. Chtěla bych udělat cambridgeské zkoušky z angličtiny, řidičák, zhubnout asi tak 30kg, ale nic z toho se mi stejně nepodaří. V lednu jdu k nové psychdr., bude na mě zase zkoušet různé kombinace léků, které zase stejně nezaberou. Přemýšlím o psychoterapii, ale obávám se, že mě nepomůže už nic. S věkem se to jen zhoršuje. Naštěstí mám hodného manžela, který se mi snaží pomáhat, má pochopení, nic mi nevyčítá, atd.
Asi mým ani ne tak cílem, jako spíš největším přáním je necítit se pořád den po dni tak mizerně.Lenka
Lenko, tak to zkus pozvolna.
Nesmíš si přece říkat, chci zhubnout 30 Kg, ale dát si za cíl jen pět…, a pak se za ně pořádně pochválit.
Nesmíš si říkat vystuduju hned vysokou, ale zkus začít řidičákem…
A hlavně si říkej, že jsi šťastná, máš zdravé dítě, hodného muže,…
Zkus se na svět podívat z té lepší stránky…No, mně se to asi kecá, když nevím, jaké to je - žít s depresí. Jen si myslím, že bys neměla být na sebe tak přísná a klást si cíle postupně…A hlavně, za každý maličký úspěch se pochválit…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.12.11 21:28
Mým největším cílem je v červnu dodělat VŠ, pak trochu zhubnout, zorganizovat rekonstrukci bytu, věnovat se rodině, odpočívat, uháčkovat si kabelku, začít opět chodit do jogy.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
29.12.11 09:40
Holky, kdyz ma nejdko jako LENKA depresi, tak se to ovlivnit vuli neda, muze si stokrat rikat, ze se ma dobre a nic.Proste je to v MOZKU a chce to LECBU.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
29.12.11 09:43
Lenko, nejdriv se vylec nebo alespon zaleci-tj. trochu zlepsi a pak az uvazuj o cilech. Jinak to nejde,byvam taky depresivni, hrozny stavy.
- Citovat
- Upravit
29.12.11 14:11
snad se aspoň půlka splní
Ahojte, je mi 26, VŠ, mimčo zatím nemám. Mým cílem je začít se víc radovat ze života, neřešit každou maličkost a nestresovat se prací, domácností, rodinou… . Chci v klidu a v pohodě dostavět dům, založit zahrádku, pořídit si štěně, zlepšit vztahy s partnerem, povznést náš vztah od každodeních starostí a nudy k veselejší náladě a radostem. Chci zhodit 10 - 15 kg, ale i 5 by udělalo radost. Chci zlepšit svou fyzičku a zdraví. A taky si myslím, že všechno souvisí se vším (sport, „domácí štěstí“, dobrá nálada, zdravotní stav). A taky doufám, že pokud se mi podaří alespoň polovina z toho splnit nebo se k tomu aspoň přiblížit, najde si k mému lepšímu já cestu i můj největší cíl - zdravé krásné miminko. 
Přeju vám holky, ať se Vám vše splní, hlavně záleží na nás, tak se snažme 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.12.11 19:53
mamasan píše:
Milá anonimní Lenko,je škoda že se ke všemu stavíš tak negatinvím způsobem že ti nic nepůjde a nic nezvládneš
Jenže to je právě ta deprese. Bez ní by samozřejmě dokázala dívat se aspoň trošku pozitivně. Deprese je nemoc, neznamená to, že se člověk dívá na svět negativně, protože se nechce dívat pozitivně. Proto je třeba najít dobrá antidepresiva, která pomůžou mozku fungovat tak, jak má.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
No, si myslim, ze to je celkem nanic. Protoze s blbeckem nemusis byt porad nebo finance dojdou a novy nebude moct vydelat (napr. po uraze)a co pak Tvy finance? Neni nad to, kdyz muze byt clovek alespon castecne fin.sobestacny!!!!!!!Nehlede na to, ze je mi tenhle zpusob uvazovani, nalepit se na prachace, cizi. Ale je zase fajn, ze jsi uprimna, to taky kazdy deni.