Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Začala bych tím, že mám přítele, kterého miluju, klape nám to, tolik se spolu nasmějeme, jsme spolu 4 roky a plánujeme svatbu. Samozřejmě jsou věci, co mně na něm vadí, někdy se pohádáme a tak, ale nic extra vážného. Musím říct, že jsem s ním opravdu šťastná.
Jenže je tu jeden kamarád. Byli jsme kamarádi asi 6 let, než jsem začala chodit se současným přítelem. Já ho vždy brala jako kamaráda, myslím, že i on mě. Za těch 6 let se asi 3krát stalo, že jsme líbali, když jsme byli opilí, ale nikdy nic víc ani jsme se k tomu nikdy nevraceli a nemluvili o tom. Asi posledního půl roku, než jsem začala chodit s přítelem, jsme se s kamarádem dost zblížili. Denně jsem si psali, chodili ven, ale žádné intimnosti. Hodně lidí z okolí mi říkalo, že on mě určitě jen jako kamarádku nebere, že se do mě zamiloval, ale nikdy mi to neřekl, možná měl strach z odmítnutí nevím. Já musím uznat, že mě přitahoval, bavilo mě s ním flirtovat a byt v jeho blízkosti. Nad vztahem s ním jsem ale moc nepřemýšlela, měli jsme vlastne asi jen jeden společný koníček, jinak jsme každý hodně rozdílní.
Pak jsem si našla přítele, kamarád, když se to dozvěděl, tak přestal psat. Párkrát mi sice ze začátku psal a volal, když byl opilý, příteli to samozřejmě vadilo a začal ho dost nesnášet. Vlastně oni se nemají navzájem rádi a kamarád věděl, že jsme se kvůli němu s přítelem nejednou pohádali. No teď je situace taková, že si nepíšem, vídáme se tak 1-2 za rok na nějaké akci, kde se sotva pozdravíme. Mrzí mě to, hodně.
Někdy před spaním si říkám, že bych si s ním chtěla zase povídat, vypnout, klidne se opít..Jsou mě příjemné představy, že by mě objal, chytl nebo něco. Pak si ráno řeknu, že jsem blbá, proč na to myslím…Neříkám, že na něho myslím každý den, to rozhodně ne, ale někdy mám takové představy a touhy.
Potřebovala jsem se jen vypsat a třeba někdo zažil něco podobného ![]()
@slecna_xy Je to normální. Jak to, že on tě nebere jen jako kámošku, ale potenciální holku do postele, tak to, že se ti po té pozornosti stýská. Je na tobě, jak to chceš vést dál. Zda se s ním budeš vídat tajně, i přes nesouhlas partnera, nebo jestli si ho uchováš jen jako vzpomínku.
Podle me je to taky normální. V dlouhodobém vztahu je člověk občas okouzlen někým jiným, pak zase pár let nic. Podle me neni kamen urazu v tom, ze mas v hlavě obcas platonicky nekoho jineho, jde o to, jak s tim nalozis, protoze pokud spolu zustanete, tak se Ti to pravdepodobne stane nenkdy zase. Myslim, ze je to dane i povahou. Ackoli manzela neskutecne miluju a s nikym jinym bych byt nechtela, stejne se mi obcas nekdo libi. Jemu urcite taky, ackoli mi o tom vetsinou nevyklada, ale taky by to asi ani nezapiral. Dulezite je, ze nas vztah kvuli takovemu okouzleni nechceme riskovat.
Jeste dodam, ze se tady urcite neajodu zeny, ktere budou tvrdit, ze jsou s manzelem x let a nikdy se na nikoho nedivaji, nikdo je nezajima. To je urcite mozne. Ale podle me je pravdepodobejsi, ze zenu zajima vice nez jeden muz na teto planete, pripada mi to prirozene. Ta laska a oddanost spociva v tom, ze zamilovana zena si nehraje s ohnem, ne, ze je vuci ostatnim muzum imunni. Tak to aspon vidim ja. Třeba Amelie.
Každý někdy uteče do světa fantazie… Je to normální. Pokud nechceš prejit od teorie k praxi tak je vše v pořádku…
Máte pravdu…S přítelem jsme toho už zažili dost, nechtěla bych určitě všechno zahodit a pokazit…Jen si pohrávám s myšlenkou, to už se vážně nikdy ve svém životě nebudu líbat s někým jiným? Já vím, je to divné, když přítele miluju..Ale není to tak, že bych šla někam do klubu a tam měla chuť se líbat s jiným cizím klukem, to ani náhodou…Láká mě to jen u tohoto kamaráda, chybí mi ta blízkost, jiskra, chemie…A taky určitě proto, že je to jak se říká, zakázané ovoce.
@slecna_xy píše:
Máte pravdu…S přítelem jsme toho už zažili dost, nechtěla bych určitě všechno zahodit a pokazit…Jen si pohrávám s myšlenkou, to už se vážně nikdy ve svém životě nebudu líbat s někým jiným? Já vím, je to divné, když přítele miluju..Ale není to tak, že bych šla někam do klubu a tam měla chuť se líbat s jiným cizím klukem, to ani náhodou…Láká mě to jen u tohoto kamaráda, chybí mi ta blízkost, jiskra, chemie…A taky určitě proto, že je to jak se říká, zakázané ovoce.
Řekni příteli své pocity, určitě tě pochopí a podpoří, i jemu dáš prostor na fantazie, a sem tam nějaký „vypisování“, jak se tady píše ![]()
Taky myslim, že je to normální. Ale řekla bych, že u vás dvou je jistota, že se spolu někdy vyspíte. Táhne vás to k sobě
A kolik vám třem je? Jak psali lidi předemnou, někdo s kým to bude jiskřit se čas od času objeví, to je normální. Ale v tomhle konkrétním případě bych byla opatrná a nehnala se do svatby, dokud bych to neměla sama v sobě vyřešené, protože neuraž se, ale trochu to smrdí svatbou, miminkem, útěkem ke kamarádovi a brzkým rozvodem.
@sumys Mně je 25, příteli 28 a kamarádovi 24…Já opravdu chci přítele, představuji si, jak budeme mít děti, jak bude u porodu…S kamarádem si nic takového představit nedokážu, ani vztah.
@slecna_xy Je mezi vami chemie a vzájemná přitažlivost. Myslim, ze pokud mezi vami k nicemu nedojde, tak na líbání s nim, popřípadě neco vic, budes myslet cely zivot. Ja jsem ve vztahu a taky na kolegu myslím casto. Kez by neco bylo. Treba bych byla zklamana a uz bych na neho myslet nemusela. ![]()
@tzipora joo to si taky rikam ze bych pak byla (ze sebe) zklamaná a uz na to dal nemyslela…přitažlivost mezi nama asi byla, ale ja myslim, ze na to vsechno uz za ty roky co jsem s přítelem zapomněl.
Není to nic špatného, vlastně jsem za dobu, kdy jsem s manželem, prožila totéž několikrát
. Kdo tvrdí, že samotná myšlenka na takové věci je nevěra, sám pravděpodobně dělá mnohem horší věci, takže se případnými rypáky nenech vykolejit
. Je to přirozený, k životu to patří, takže no stress ![]()
@slecna_xy Ja nemyslela ze sebe, ale z něho.
Myslim, ze ne, přitažlivost se nevytraci.
@slecna_xy Podle mě je to úplně normální, jsem s manželem několik let, věk také do 30, za tu dobu jsem měla 3 kamarády, dva hodně dobré, u těch to bylo spíš hodně o vzájemném porozumění, u jednoho hlavně o té jiskře, nicméně jednou jsem se s tím jedním (kde nebylo až tolik porozumění)líbala, jinak nikdy nic (já v tomhle měla tak „super“ kamarády, kteři by to přeci nemohli udělat
), ve všech 3 případech ovšem byla ta touha, to chemické, s jedním z nich jsem si i dokázala představit vztah (koneckonců už když jsem se s manželem dávala dohromady, byla to volba mezi manželem a jím)… No a teď jsme již vzití, kamarádství už je „vychladlé“, oni mají svoje životy, ale je to přesně jak píšeš, trochu mě děsí představa, že už nikdy nebudu nic mít s někým jiným (aktuálně se mi třeba vzhledově líbí kolega v práci), ale jsem odhodlaná být s manželem a být mu i věrná, jen prostě ty myšlenky někdy takové jsou
a já zas třeba nevěru (jednorázovou, v opilosti) neberu až tak tragicky a asi bych ji i dokázala odpustit - je to asi dáno tím, že prostě pokud by to byla jen věc záležitosti přitažlivosti a ne nějaké touhy s tím druhým být a žít, je to prostě jiné…