Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Na prahu zhroucení
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
2.7.18 11:21
Každé takové období nakonec skončí 
a na konci budete mít dům. Stavba to jsou vždy nervy a staraní se - znám to z nedávné doby a to jsme stavěli s developerem, takže všechny větší prusvihy řešil se stavebníky za nás. Já bych zatla zuby, poradne se do toho oprela a za rok mela vystaráno
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.7.18 11:21
Ahoj, stavime taky, dum svepomoci, temer doslova svepomoci. Manzel pada na hubu a ja sama na celou domacnost a maly dite. O jaka spatna rozhodnuti se jedna? Ikdyz neni sila, je potreba to resit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
kytkalenka
2.7.18 11:28
Taky to máme podobně a za pár dní se narodí další na které se strašně těšíme, ale to světlo na konci tunelu se ještě oddálilo. Nám pomáhá, když už je toho moc, občas poslat malého na dva dny babičce, prostě se donutit si sednou, nic nedělat, dáme kafe, pak postupně začneme mluvit a většinou po dni, dvou vymyslíme plán a řešení na nějakou dobu dopředu a podle toho pak jedeme. Chlapova občas donutím si vzít dovolenou třeba prodloužený víkend a třeba o víkendu jsem zastavila před cukrárnou a vzala ho na dort a kafe místo sekání zahrady.
- Citovat
- Upravit
2.7.18 11:29
tohle zná snad každá, máte děti? A co se stalo že jsi na zhroucení?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.7.18 11:32
@Anonymní píše:
Potřebuju se vypovídat. Posledních pár let jsme usilovně šetřili na bydlení a teď konečně stavíme. Je to peklo na zemi. Udělali jsme pár špatných rozhodnutí a teď to vypadá, že se pomalu budeme soudit se stavařiv práci je to taky peklo, pro mě i manžela. Já už opravdu nemůžu dál. V noci se mi o tom zdá, manžel už vyloženě padá na hubu a já vím, že celý tenhle rok to bude jedině horší, a to je léto. Nejradši bych tenhle rok přeskočila a zapomněla na něj. Nenapadá mě, co dělat, aby situace byla lepší. A nejhorší je, že můžu mít vztek jedině na sebe
mám pocit, že už několik let nemám vůbec žádný život a že co se pokazit může, to se pokazí. Jsme v tom sami, rodina je daleko. Mám opravdu pocit, že celý můj život byl jen škola, abych dostala práci, pak ráno do práce a večer z práce, a že nějaký odpočinek nebo odměna bude tak za 40 let v důchodu. Dneska to vidím opravdu černě
Život bez bolesti nemá smysl. - Arthur Schopenhauer
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
2.7.18 11:35
Ahoj, mrzí mě to.. Já mám starý dům, skoro zrekonstruovaný, deset let na staveništi.. Teď s prckem, se kterým jsem zůstala sama. Hele, vím, že tě to asi nepotěší, ale jsou v životě důležitější věci, než fasády a střechy.. Máš někoho, kdo je v tom s tebou a toho si važ. O tom, jak je to vyčerpávající, stavět, bych mohla vyprávět, ale jednou se to určitě v dobré obrátí, až uvidíte první hotový pokoj, bude plodit první strom.. Pak člověk zapomene i na těch posledních deset dní v měsíci, kdy zbývalo jen na špagety. Postavit dům je velké životní dílo a ne každý to dokáže. A i když jo, recept na štěstí to není. Já třeba dneska docela vážně uvažuju nad tím, že naposledy jsem byla šťastná, když se dítě narodilo (před dvěma lety). Blbej den..
- Citovat
- Upravit
2.7.18 11:37
Jestli ti to pomůže,nejsi v tom sama,u nás takové období trvá už asi šest let…s prominutím se proste se.e co může.....teď konečně začíná být líp,ale stačí jedna věc a všechny plány můžou být v háji.....já to beru Tak,že proste jsou na tom lidí hůř a pokud se budem hroutit nebudeme mít nic…
Taky jsem občas brecela manželovi na ramenou,že mám chuť se na to vykašlat,když nám pořád hází někdo klacky pod nohy,ale je důležité,že v sobe a v rodine máme oporu a společně děláme co je v našich silách.....
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
2.7.18 11:57
Děkuju vám. Jedno z těch špatných rozhodnutí je, že jsme naivně podepsali smlouvu se stavební firmou, ze které se skoro nemůžeme vyvázat. Oni to vědí a vyloženě se nám smějí do ksichtu. Dnes s nimi mám schůzku a asi se budeme hádat, je mi od rána zle. Ráda bych si občas udělala den volna a něco dělala a zapomněla, ale manžel nechce. Odmítá kamkoliv jít a vzít si volno, prý by se za sebe musel stydět, aby v takové situaci opustil dům a jel třeba na víkend na výlet takže mi moc nepřidává, když vidím, jak kolem mě chodí ve stavu, že brzo padne na hubu a nevstane, je mi ho líto. Opravdu vám všem děkuju za povzbuzení, cítím se líp, že jsem to ze sebe dostala.
- Citovat
- Upravit
2.7.18 12:03
Nemate znameho pravnika? Sednete na net, najdete v okoli a poradte se.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.7.18 12:03
@Anonymní píše:
Děkuju vám. Jedno z těch špatných rozhodnutí je, že jsme naivně podepsali smlouvu se stavební firmou, ze které se skoro nemůžeme vyvázat. Oni to vědí a vyloženě se nám smějí do ksichtu. Dnes s nimi mám schůzku a asi se budeme hádat, je mi od rána zle. Ráda bych si občas udělala den volna a něco dělala a zapomněla, ale manžel nechce. Odmítá kamkoliv jít a vzít si volno, prý by se za sebe musel stydět, aby v takové situaci opustil dům a jel třeba na víkend na výlet
a v cem je problem, s tou smlouvou?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.7.18 12:06
@Anonymní píše:
Děkuju vám. Jedno z těch špatných rozhodnutí je, že jsme naivně podepsali smlouvu se stavební firmou, ze které se skoro nemůžeme vyvázat. Oni to vědí a vyloženě se nám smějí do ksichtu. Dnes s nimi mám schůzku a asi se budeme hádat, je mi od rána zle. Ráda bych si občas udělala den volna a něco dělala a zapomněla, ale manžel nechce. Odmítá kamkoliv jít a vzít si volno, prý by se za sebe musel stydět, aby v takové situaci opustil dům a jel třeba na víkend na výlet
Ja mam ted taky hrozne obdobi, uz od zacatku roku, nejak se to tahne. Snad bude rok 2019 lepsi. My at se rozhodneme jakkoli, vzdy se rozhodneme spatne 
meli jsme krasnpu dovplenou sice, ale zacina to nanovo, hned se neco po navratu nezdarilo. Ale rikam si, bude lip
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.7.18 12:16
Moje babička vždycky říkavala - nikdy nemůže tak špatně, aby nemohlo být ještě hůř. a něco na tom je, vždycky je nějaké řešení, nějaké východisko. Stavební firma přece nemůže být nedobytná. Zkuste se poradit, nebuďte na to sami.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.7.18 12:40
Ahoj. Také stavíme. V létě to bude šest let. No co Ti budu psát, všude je něco.
Je fakt, že my jsme se rozhodli pro stavbu subdodavatelsky a docela se nám to osvědčilo, protože jsme víceméně neměli téměř žádné zádrhely. Ale tím pozitiva končí. Zase jsme si užili (a ještě užíváme) nesnáze – a věř, že to je slabé slovo - s úředním šimlem. Kdo nezažil, nepochopí. Teď už se tomu jen smějeme, když někdo zavelí, že po nás chce razítko od nějakého úřadu, a když se zeptáme na té dotyčné instituci, tak jen odpoví, že musíme počkat, protože oni na to mají přece 30 dnů.
Takže čekáme a čekáme a při tom čekání se těšíme a fantazírujeme, jaké to bude sedět na terase u grilu s dobrým vínkem v ruce nebo slavit první Vánoce v našem domě. Tak snad v létě 2019 to bude realita. 
Jako bonus jsme řešili problémy s bankou, respektive s panem odhadcem, ale tím Tě už nebudu unavovat.
Bude to znít jako klišé, ale nás to opravdu spojilo a i zocelilo náš vztah. My proti všem. 
Je fakt, že jsme se za tu dobu naučili žít nás život a nenechat se pohltit jen tou stavbou. Jezdíme na výlety s dětmi, chodíme do vířivky, kina, občas jen tak do restaurace apod. Protože bych nerada, aby mně na smrtelné posteli pronásledovali slova Fr. Rachlíka: Mysleli jsme si, že prožíváme provizórium, a zatím to byla nejkrásnější léta našeho života.
Celým tímto slohem Tě chci povzbudit, že v tom nejste sami. Je pravda, že stavba, prověří každý vztah, a to jestli jste schopni zvládat výzvy. Držím pěsti, abyste v tomto životním testu obstáli na výbornou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Potřebuju se vypovídat. Posledních pár let jsme usilovně šetřili na bydlení a teď konečně stavíme. Je to peklo na zemi. Udělali jsme pár špatných rozhodnutí a teď to vypadá, že se pomalu budeme soudit se stavaři
v práci je to taky peklo, pro mě i manžela. Já už opravdu nemůžu dál. V noci se mi o tom zdá, manžel už vyloženě padá na hubu a já vím, že celý tenhle rok to bude jedině horší, a to je léto. Nejradši bych tenhle rok přeskočila a zapomněla na něj. Nenapadá mě, co dělat, aby situace byla lepší. A nejhorší je, že můžu mít vztek jedině na sebe 
mám pocit, že už několik let nemám vůbec žádný život a že co se pokazit může, to se pokazí. Jsme v tom sami, rodina je daleko. Mám opravdu pocit, že celý můj život byl jen škola, abych dostala práci, pak ráno do práce a večer z práce, a že nějaký odpočinek nebo odměna bude tak za 40 let v důchodu. Dneska to vidím opravdu černě 