Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Náměsíčnost manžela
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
19.3.17 10:07
Zkusila bych se obratit bud na spankove centrum, nebo psychologa.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.3.17 10:21
Kontaktovat spankovou laborator a zjistit co se deje a resit to..je videt ze ho to samotneho trapi, hodne stesti
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
19.3.17 10:42
@Elen8 @Jitus.Slavickova Děkuji 
Ano, sám je z toho špatný, dle jeho slov si neumí představit život bez nás, s dítkem se teď mazlí, nehne se od nás, skáče kolem nás a je mu to strašně líto
- Citovat
- Upravit
19.3.17 10:44
Zlato, ty jsi v noci mluvil ze spaní a fackoval jsi mě! Ale miláčku, já přece nespal 
Ať navštíví psychologa a spánkové centrum 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.3.17 10:51
Taky casto mluvim ze spani, vetsinou pry nastvane, jednou jsem dokonce dala manzelovi pesti, kdyz se me snazil uklidnit. 
Rano taky nikdy o nicem nevim. Myslim, ze si mozek ve spanku nejak prehrava veci, se kterymi se pres den nedokazal uspokojive vyporadat. Je mozne, ze tvuj manzel spatne snasi detsky plac a zaroven ma vycitky, ze se nevzbudi a musis to vzdycky resit ty, a aby se zbavil tohohle neprijemnyho pocitu, ve spanku se mu to prevrati az do agrese, aniz by nad tim mel vedomou kontrolu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.3.17 11:00
Zkusila bych kineziologii. Treba ma nejaky blok z detstvi. Ja taky mluvim ze spani. Muj problem ale je, ze se mne zdaji hrozne sny, nekolikrat za noc. Rano jsem unavena. Staci, abych treba ve dne zahledla pavouka a v noci se mi o nem bude zdat hrozny sen. Neni to jen o tom, ceho se bojim, proste staci drobnost, co uvizne v mozku a v noci se to rozjede…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.3.17 11:03
Manžel to má od malička.. Má sny, ve bdělém stavu.. Např. něco se mu zdá, ale přitom se probouzí..
Takže vykřikuje, že na nas padájí skříně, občas vyskakoval, že někdo chodí po bytě at..
jako nevařešilo se nic.. ale co vím, že manžel to má, když je v práci, nebo v osobním životě vystresovaný..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
19.3.17 11:21
@Kubula.K Ono to zní i logicky cos napsala, často si vyčítá, že jsem tak unavená, že přes den zvládne pomoc, ale v noci ho to nevzbudí..
@e008 Blok z dětství asi ano, měl dětství uplně na pikatchu, tátu nezná, máma mu dávala celý život najevo nenávist a dne už se vůbec nebaví, byl často jako dítě mlácený matkou a bábou..
@Janasas @Borůvka1990 Díky za rady holky.. Už jsme fakt zoufalí..
Nějáke extremní stresy nemá, naopak, práce ho baví, jen je náročná, doma vše fajn, trošku stresy z peněz ale to má asi každý…
- Citovat
- Upravit
19.3.17 11:28
No.. tak ono to může být skryté… Třeba manžel měl důležitou poradu a věděl o tom, a prostě půl roku nic a za týden dvy sny.. Kdy vyskakoval a budil mě, že na okně máme velkou kunu a podruhé, začal vykřikovat, já muřekla, že aš spí, že se mu něco zdá a on na mě houkl, že jeslti nevidím, že na nás padají skříně..
Možná i narození dítěte, cokoliv…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.3.17 12:54
Prvně bych asi pracovala s myšlenkou, že je to milionový manžel a nemůže za to, že je náměsíčný. Viz ten příklad s tím rozvodem, proč jsi to obrečela když víš že tě miluje a říká to jen ze spaní? Prvně si to srovnej v sobě, dále by měl manžel navštívit spánkové centrum.
Jen tak pro pobavení - já učím mimo jiné němčinu a manžel mi říkal, že mluvím německy ze spaní skoro každou noc 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
19.3.17 13:04
@Meluzinecka protože se to stalo poprvé až takhle, že by se mnou mluvil, v sedě s otevřenýma očima, nevěděla jsem která bije 
od té doby si z toho nic nedělám a vždy mu jen ráno řeknu, že se se mnou ze spaní rozváděl 
dnes už to ale bohužel sranda nebyla, byl agresivní, zlý. V sobě to srovnané mám, manželství máme krásné, jen už se to fakt nedá přecházet 
doteď jen mluvil, max u toho seděl, dnes už i chodil zkusíme tu spánkovou laboratoř a psychologa, třeba to pomůže
- Citovat
- Upravit
19.3.17 14:34
@Meluzinecka píše:
já učím mimo jiné němčinu a manžel mi říkal, že mluvím německy ze spaní skoro každou noc
Ja ucim anglinu a vetsina mych nocnich vylevu je anglicky
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.3.17 14:36
Zakladatelko, to chapu, tohle uz neni jen material na zabavny historky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.3.17 14:52
@Anonymní píše:
Ahoj holky, prosím anonymně, nechci aby se vědělo o stavu mého muže.Za 1. manžel je úplně milionový, naše dítě miluje, jako manžel je skvělý, pořád mi dokazuje lásku, pozornost, hádky na nule. Vše je jinak naprosto super. Co nás ale oba trápí.
Už od dětství měl občas stavy, že si nepamatoval co dělal v noci, příklad usnul v obýváku, matka ho vzbudila, řekla mu ať se jde přesunout do pokoje, on šel, ráno si nepamatoval, jak se do pokoje dostal.
Od doby co jsme spolu, tak za poslední dva roky se sam v noci posadil na postel a začal mluvit, jak kdyby byl v práci, říkal mi, ať tohle přesunu tam atp. Párkrát se dokonce stalo, že jsem se k němu v noci přitulila a on mě odehnal, že už mě nechce, že se chce rozvést, že je to peklo apod, oči otevřené, vypadal naprosto při smyslech, přitom ráno opět okno, tulil se ke mě a nechápal, proč jsem ubrečená. Občas, když třeba hraje na počítači s přáteli hry, kdy třeba jezdí závody s auty, zabíjí zombie, popř „farmaří“, tak na mě ze spaní mluví typu „zařaď!“, „zab ho!“, „jdem to zasít“. Vždy to byly jednorázové výkřiky, zavrněl se a zas spal tvrdě. Stávalo se to tak 1× za měsíc.
Dnes v noci to ale vygradovalo. Dítko se v noci budilo co hodinku - hodinku a půl s histerákem, poprvé, doteď milionové dítě spící většinou celou noc, manžel kolem 2. hodiny ranní se otočil na bok směr ke mě a k postýlce, kde dítě leží a začal mlít cosi o tom, jak je to strašné, že nemůže spát, šla jsem udělat mlíko a než sem se vrátila, manžel seděl na kraji postele u postýlky a nadával, že jsem neschopná matka, proč jsme si dítě pořizovali, když ho ani neumím uklidnit apod a houpal s postýlkou, aby dítko uklidnil. Asi za hodinu když dítko chytlo další histerák a já s ním byla v obýváku, tak dokonce došel až do chodby a „řval“ ať dítě uklidním. Vypadal naprosto vzhůru.
Dnes ráno si opět nic nevybavuje, sedí tu jak hromádka neštěstí, že tohle určitě ne, že nás strašně miluje a chápe, že dítko má prostě nějaké své horší období, že on to nějak přežije a naopak mu je líto mě, že ho pláč dítěte v noci nevzbudí a já kolem něj lítám (což je pravda, kdykoliv dítě v noci vstane, tak on spí dál, nic nevnímá a pak se mě ptá, jak jsme spali, jestli v noci vše ok, že dítě ani jednou neslyšel, přitom bylo 4× vzhůru s brekem). Přes den je vše perfektní, stresy skoro žádné, ale práci má fyzicky namáhavou, všimla jsem si že se tohle objevuje většinou ve chvílích, kdy je hodně přetažený, včera jsme ale byli po klidném dni, jezdili jsme po známých, sice hodně řídil, ale dle jeho slov u přátel „krásně vypnul“ a bylo mu fajn.
Doma nám jinak vše perfektně klape, ale teď už i manžel má strach, že by třeba příště mohl otevřít byt a jít ven, nebo že by nám mohl nějak ublížit. Prášky na spaní brát nemůže, protože se živí jako řidič a když si je jednou vzal, byl pak dva dny naprosto mimo a řídit musel kolega.
Nevíte prosím, kam s tím? Jak to řešit? K jakému odborníkovi?:-(
Díky že jste dočetly až sem.
Myslím, že by pomohl psycholog nebo psychiatr
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj holky, prosím anonymně, nechci aby se vědělo o stavu mého muže.
Za 1. manžel je úplně milionový, naše dítě miluje, jako manžel je skvělý, pořád mi dokazuje lásku, pozornost, hádky na nule. Vše je jinak naprosto super. Co nás ale oba trápí.
Už od dětství měl občas stavy, že si nepamatoval co dělal v noci, příklad usnul v obýváku, matka ho vzbudila, řekla mu ať se jde přesunout do pokoje, on šel, ráno si nepamatoval, jak se do pokoje dostal.
Od doby co jsme spolu, tak za poslední dva roky se sam v noci posadil na postel a začal mluvit, jak kdyby byl v práci, říkal mi, ať tohle přesunu tam atp. Párkrát se dokonce stalo, že jsem se k němu v noci přitulila a on mě odehnal, že už mě nechce, že se chce rozvést, že je to peklo apod, oči otevřené, vypadal naprosto při smyslech, přitom ráno opět okno, tulil se ke mě a nechápal, proč jsem ubrečená. Občas, když třeba hraje na počítači s přáteli hry, kdy třeba jezdí závody s auty, zabíjí zombie, popř „farmaří“, tak na mě ze spaní mluví typu „zařaď!“, „zab ho!“, „jdem to zasít“. Vždy to byly jednorázové výkřiky, zavrněl se a zas spal tvrdě. Stávalo se to tak 1× za měsíc.
Dnes v noci to ale vygradovalo. Dítko se v noci budilo co hodinku - hodinku a půl s histerákem, poprvé, doteď milionové dítě spící většinou celou noc, manžel kolem 2. hodiny ranní se otočil na bok směr ke mě a k postýlce, kde dítě leží a začal mlít cosi o tom, jak je to strašné, že nemůže spát, šla jsem udělat mlíko a než sem se vrátila, manžel seděl na kraji postele u postýlky a nadával, že jsem neschopná matka, proč jsme si dítě pořizovali, když ho ani neumím uklidnit apod a houpal s postýlkou, aby dítko uklidnil. Asi za hodinu když dítko chytlo další histerák a já s ním byla v obýváku, tak dokonce došel až do chodby a „řval“ ať dítě uklidním. Vypadal naprosto vzhůru.
Dnes ráno si opět nic nevybavuje, sedí tu jak hromádka neštěstí, že tohle určitě ne, že nás strašně miluje a chápe, že dítko má prostě nějaké své horší období, že on to nějak přežije a naopak mu je líto mě, že ho pláč dítěte v noci nevzbudí a já kolem něj lítám (což je pravda, kdykoliv dítě v noci vstane, tak on spí dál, nic nevnímá a pak se mě ptá, jak jsme spali, jestli v noci vše ok, že dítě ani jednou neslyšel, přitom bylo 4× vzhůru s brekem). Přes den je vše perfektní, stresy skoro žádné, ale práci má fyzicky namáhavou, všimla jsem si že se tohle objevuje většinou ve chvílích, kdy je hodně přetažený, včera jsme ale byli po klidném dni, jezdili jsme po známých, sice hodně řídil, ale dle jeho slov u přátel „krásně vypnul“ a bylo mu fajn.
Doma nám jinak vše perfektně klape, ale teď už i manžel má strach, že by třeba příště mohl otevřít byt a jít ven, nebo že by nám mohl nějak ublížit. Prášky na spaní brát nemůže, protože se živí jako řidič a když si je jednou vzal, byl pak dva dny naprosto mimo a řídit musel kolega.
Nevíte prosím, kam s tím? Jak to řešit? K jakému odborníkovi?:-(
Díky že jste dočetly až sem.