Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jakmile zacne brecet kvuli uklidu, tak ji otevri dvere a rekni ji, ze jestli hodla kritizovat, tak ji tam nechces.
Ze chces navstevu v pohode a ne nervy.
A dodrz to! Fakt ji vyprovod.
Tim jezdenim za ni to proste v nejhorsim stejne skonci.
Normálně nastav babce hranice, pokud se jí něco nelíbí, může jet domů. Taky máme takovou babičku, nyní v 95 je už věkem unavená a nic neřeší, ale do 90 to byl postrach. Kolikrát jsem ji řekla, že jestli má s mojí domácnosti problém klidně nemusí chodit. Je fakt, že to pomohlo vždycky jen na chvíli. ![]()
Jenom ty víš, nakolik je máma fit. Pokud opravdu je na tom tak dobře, jak píšeš, tak bych
ti doporučila variantu každý měsíc jedu na návštěvu s kafem a zákusky, jednou ročně s dětmi.
Já sama bych se na to vykašlala a nechala ji. No tak si poplace, no. Bych jí řekla, moje domácnost, my jsme zvyklí a nazdar. Moje známá dokonce dodala - komu to vadí, ať k nám nechodí. A světe div se, maminka chodí stále, ale řeči přestaly. Rozhodně bych se úklidem navíc nestresovala.
Tak rozhodně bych nešůrovala. Z toho, co píšeš, by si stejně něco našla. Však když můžeš jet ty za ní, jezdi. Nebo i když dojedeš, tak pláče? ![]()
To dělá mije máma, akorát té je teprve padesát pryč. Na pláč kvůli úklidu zatím nedošlo, ale hysterii jo ("tady je to jako v chlivku! Já to nemůžu snést! - v chodbě vypadlo dětem z bot trochu písku, asi dvě kávové lžičky celkem). Plakala už ale, že se jí na návštěvě dostatečně nevěnuju (balila jsem na plavání, kam jsme meli s ní a s dětmi právě odcházet).
Co s tím, nevím. Natvrdo jsem řekla, že jestli chce takhle vyvádět, ať k nám nechodí, ale to akorát vystupnuje tu scénu, příště přijde stejně zas a chová se opět stejně. Vyhodit ji - sedí, brečí a neodejde.
Řeším to tak, že ji nezvu a minimalizuju kontakt. Úplně ji odstrihnout nechci, otec umřel a sourozence nemám. Snažím se chodit spíš k ní, když už to musí být.
@Lucie_Sx píše:
Jakmile zacne brecet kvuli uklidu, tak ji otevri dvere a rekni ji, ze jestli hodla kritizovat, tak ji tam nechces.
Ze chces navstevu v pohode a ne nervy.
A dodrz to! Fakt ji vyprovod.Tim jezdenim za ni to proste v nejhorsim stejne skonci.
To mi přijde lepší prostě rovnou jezdit za ní, nebo s ní na výlety. Ona v tomhle věku hranice už asi nepochopí, na druhou stranu jen proto, že má nějaký věk, ještě neznamená, že musí zakladatelka snášet takové scény. Jezdit za ní je podle mě nejrozumnější řešení.
U 80 leté babičky bych to neřešila. Staří lidi plácají spoustu nesmyslů - nevíš, co se jí děje v hlavě nebo jestli se jí nespouští nějaká nemoc. Vůbec bych to nebrala osobně. Spíše by mi jí bylo líto - že ji rozbrečí taková hloupost. Když s tím máš problém, tak jezděte vy k ní, nebo ji jednou za čas vemte někam na výlet.
@Ou píše:
Překvapuje mě že ses nechala takhle manipulovat 30 let.
Ale, ale, dobře víš, jak těžko se s manipulativními rodiči jedná. Hoď sem příklad, co by jí tak asi, 80leté babce, měla drsně říct. Když víme, že to po nich sjede jal ten hrách se stěny. A jak já jsem zastáncem přerušení vztahů, tak zrovna tady by po matčině smrti mohlo ještě dceru provázet černé svědomí. Ono se líp vymezuje vztah ke tchyni než k vlastní matce.
@Capelucia píše:
U 80 leté babičky bych to neřešila. Staří lidi plácají spoustu nesmyslů - nevíš, co se jí děje v hlavě nebo jestli se jí nespouští nějaká nemoc. Vůbec bych to nebrala osobně. Spíše by mi jí bylo líto - že ji rozbrečí taková hloupost. Když s tím máš problém, tak jezděte vy k ní, nebo ji jednou za čas vemte někam na výlet.
Přesně tak.
@Platanka píše: Řeším to tak, že ji nezvu a minimalizuju kontakt. Úplně ji odstrihnout nechci, otec umřel a sourozence nemám. Snažím se chodit spíš k ní, když už to musí být.
To je mi líto. Haž to za hlavu, ono je jí možná mizerně. Třeba si časem najde chlapa a umírní se. ![]()
@Semtex píše:
Ale stejně, ze v 80 dojede někam 200 km na návštěvu, to je fakt extrémně ciperna. Moje babička měla problém dojit i do sousedního obchodu, o lékárně o blok dal ani nemluvím. Ten věk má proste svoje..
Každý má ten kořínek jiný. Naši jsou 80níci a taky brázdí republikou.
Ne, že by je něco nebolelo, ale ty zážitky holt táhnou. Mně naopak připadne strašné, jak naše sousedka, stejně stará jako moje máma (která zcela vážně řeší módu a nové zuby, aby se mohla zubit na chlapy),
se v teplákách belhá, je bez zubů, a kdykoliv mě potká, zdržuje řečma o doktorech, má snad všechny nemoci. A její dcera, stejně stará jako já, je tlustá, kulhá, má šedivé vlasy, já jsem si fakt původně myslela, že je to prostě nějaká typická vesnická sedmdesátnice.
Někdo má se zdravím smůlu a někdo si to stáří holt pěstuje.
![]()
Moje matka je jedním slovem bordelářka. Podrobností vás ušetřím. Kdybych napsala, jak bydlí, musely byste si klepat na hlavu. Zůstala žít po odstěhování všech tří dětí a ovdovění ve velikém 3 pokojovém bytě, neb jak sama říká, do něčeho menšího by se nevešla. No když uvážím, že všechen ten nábytek by chtěla táhnout s sebou, pak samozřejmě fakt nevešla. Když se u mě jednou výjimečně zastavila, už jsem krátce bydlela ve svém, krvavě díky brigádám splaceném bytě. Mezi řečí ji povídám, tady udělám časem to a támhle tamto. Ona mi rozšafně začala vyprávět, abych to nechala, jak to je, že ona to má taky tak, že je to dobrý. Chtělo se mi nahlas řehtat. Bylo mi padesát a předpokládala jsem, že tady ještě nějakou chvíli budu. A že nebudu sedět na vydělaných penězích, když budu mít možnost koupit si třeba pohodlnější postel. Myslela jsem si svoje, jedna její návštěva za rok se dá přečkat. Navíc mi po rozvodu řekla, tady zůstat nemůžeš a já neměla kam jít, tak ta má nejmíň co radit. Sešel se rok s rokem a zastavila se u mě. Čekala jsem s odpuštěním kecy a byla připravená s ní vyběhnout. Překvapila mě. Řekla jenom… pěkný. To jsem zírala.
Vitej v klubu, to mam presne s moji mamou, takze ji zvu k sobe jednou za rok..na vanoce je ji 75..kdyz jsem ji zvala drive, tak mi probehla cely byt, prerovnala spoustu veci, jtvarila se znechucene, ve finale me rekla par hnusnych veci..takze jsem se z te"navstevy" dostavala hodne dliuho..takze ji ve finale zvu jednou za rok..a jelikoz jsem mela 1 koronu a pak ryzrovna na vanoce tak u me mama nebyla 2 roky..uprimne jsem trochu bordelarka, ale mam hodne stresu, depky a bohuzel se neodreagovavam uklidem, vycerpava me v tomto stavu. Nemam to tak ze u toho nemyslim na starosti.