Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Cetla jsem jen prvni stranku, ale tak jen chci napsat, ze muj 40ti lety manzel se boji odberu, omdleva a musi se na nej vetrat, tyden pred tim i potom o tom vsude vykalda
, ja jsem jedla maso vzdy a stejne jsem svetla a mam permanentni nabeh na anemii (u zen je to beznejsi)…kazdopadne, je vlastne jedno, v cem doktorka mohla mit pravdu (jestli fakt maso jedi..morske plody? Wtf? Dyt nezijem u more ze jo, moje mama mela morske plody poprve asi 36letech, kdyz pominu tycinky ala krab), v cem se chovala nevhodne, podstatne je, ze doktorovi musis verit a musi ti vyhovovat, ja bych doktora zmenila, jestli to neni jediny pediatr +-50km..nemohla bych chodit nekam, kde se citim neprijemne a nemam duveru..
@debra.morgan píše:
kde si protiřečím? a netuším, at si mě klidně nahrávají, stačí mít svědomí čistý a pak ti to totiž může být fuk.
jeden zápis tenhle:Mě fakt nenapadlo, že si někdo myslí, že doktory natáčím. sorryjako, a druhý: heled mě je celkem fuk, co si myslíš, já ty stížnosti na základě zvukovýho záznamu psala, řešila. Kupodivu nikoho nepřekvapilo, že je mám a doktorka se sice vztekla, ale to je vše
a doufám, že tu nebudeš slovíčkařit rozdíly mezi slovy nahrávat a natáčet…
jinak tvoje uvažování o čistém svědomí si snad ani nezaslouží komentář…tobě by nevadilo, kdyby si tě mohl kdykoliv a kdokoliv nahrávat?
@debra.morgan píše:
To je tvůj boj
Není. Je to protizákonný. Že se tvoje doktorka nebránila, je její blbost. U mě bys narazila.
Hádat se s někým, kdo si vymyslí, že je dovoleno pořizovat záznam kohokoli při výkonu povolání, nemá smysl.
Úcta, neucta. Řekla bych ji, že naše rodina je v pořádku, nikdo nestrádá a ať si k psichyatrovi jde sama! Kráva.. 😳
@maja45 píše:
jeden zápis tenhle:Mě fakt nenapadlo, že si někdo myslí, že doktory natáčím. sorryjako, a druhý: heled mě je celkem fuk, co si myslíš, já ty stížnosti na základě zvukovýho záznamu psala, řešila. Kupodivu nikoho nepřekvapilo, že je mám a doktorka se sice vztekla, ale to je všea doufám, že tu nebudeš slovíčkařit rozdíly mezi slovy nahrávat a natáčet…
jinak tvoje uvažování o čistém svědomí si snad ani nezaslouží komentář…tobě by nevadilo, kdyby si tě mohl kdykoliv a kdokoliv nahrávat?
Ano, ja proto jsem to vysvětlila, že celou dobu píšu o nahravani zvuku. Ne obrazu.
A pak dále píši, že když děláš práci tak, abys měla čisté svědomí, tak ti nahravani vadit nemusí.
To je teda síla
. Jediné co chápu, že chtěla vzít krev, když se jí něco nezdálo, ale ostatní je totálně mimo. Jako říct, že jsou děti chudáci, že nekupujete mořské plody/ryby..co si to vůbec dovoluje? To byla nějaká stará doktorka? By mě zajímalo, jak se na to tvářila setřička. No já bych byla naštvaná jak něco. Určitě bych změnila doktora.
Proč by si někdo proboha měl nahrávat návštěvu u lékaře?
je jedno, jestli se to smí nebo nesmí, je to prostě hnus a morálně nepřípustný, nahrávat si potají, bez souhlasu - jakéhokoliv člověka. Když se mi doktor nelíbí, změním. Hotovo.
@Baba píše:
Není. Je to protizákonný. Že se tvoje doktorka nebránila, je její blbost. U mě bys narazila.Hádat se s někým, kdo si vymyslí, že je dovoleno pořizovat záznam kohokoli při výkonu povolání, nemá smysl.
Achjo, bylo to více stížností (i pochval) a i v nemocnici. ![]()
@Anonymní píše:
Ahoj, budu psát osobně, protože se informace týkají dětí a jejich osobností. Jde o to, že máme novou dětskou doktorku a nedávno jsme u ní byli na prohlídce a ona se docela ostře pustila do toho, jak jsou děti vychované. To, že má někdo na výchovu našich dětí jiný názor známe asi všechny, děje se to běžně, ale od doktorky mě to znepokojilo a o jejím názoru jsem přemýšlela, jenže ani tak mi nepřijde, že by bylo něco špatně, tak si jdu tu situaci za vámiobjektivizovat
.
Doktorka chtěla klukům vzít krev, to byl hned první konflikt, protože jsou podle ní moc světlí a nedáváme jim dost masaSamozřejmě to je blbost, maso jíme úplně normálně a kluci jsou světlí proto, že jejich tatínek je velmi světlý zrzek a já sama jsem blond, takže jsou prostě světlí po nás. Podle doktorky to může říct každý a chce si ověřit, kolik masa jedí, že dnes rodiče běžně zatajují, že jsou TI vegetariáni. Připadalo mi to nesmyslné a na to navázala diskuze, že nechci nechat klukům odebrat krev, jestli jsem psychiatrický pacient
, protože jsem se zeptala, jestli je ten odběr skutečně nutný, že opravdu jedí normálně a přijdě mi to prostě zbytečné a že má záznamy, že děti prospívají a žádné výživové potíže nikdy neměly. Trvala na tom, tak jsme šli udělat odběry, brala jim tu krev hned. Mladší šel sám v pohodě, nebojí se (5 let), starší devítiletý se ale krve bojí, dělá se mu špatně i z masa, nebo venku když vidí krev, prostě mu to vadí, trochu mu tekli slzy a chtěl držet za ruku, doktorka opět jestli TOTO mi připadá normální, takové úzkostlivé dítě takhle velké! A chtěla, abych jí říkala, co doma vaříme za jídla s masem a jak děti jedí. Tak jsem jí to řekla a ona se ptala, jestli děti nejedí mořské plody, že jsem o nich nemluvila. Řekla jsem, že nejedí, že to nekupujeme. Na to ona, že to je špatně, že chudáci děti. Pak nějak pochopila ze situace, že třetí dítě má jiného tátu a že jsem teda rozvedená a evidentně ji to pohoršilo a začala se vyptávat na detaily rozvodu a jak často tatínek kluky navštěvuje a že kdyby k němu chodili kluci častěji, tak by se nebáli odběru krve a nebyli třeba tak světlí, že dcera, která doma otce má, tak tolik světlá není a nebojí se (nejmladší, které odběry ale nedělala, jinak by řvala určitě). Přítel se tomu doma smál, ale já si připadala jak v Jiříkově vidění a jsem na vážkách, jestli nezměnit pediatra, přišlo mi to jak z nějakého špatného filmu. Závěrem mi řekla, že když jsem rozvedená, děti se bojí krve a malá je tak stydlivá, že ani neřekne dobrý den, že to není normální a měla bych já i děti navštívit psychiatra, že ještě neviděla, aby devítiletý kluk se bál odběru krve. Odcházela jsme odtamtud jak zbitá, ale po delším odstupu mám spíš pochybnosti, jestli to ta doktorka moc nevyhrotila, když předchozí paní doktorka nikdy nic takového k dětem neříkala, učitelky školka, škola také ne, nevím, co si z toho vzít a co si myslet, jestli změnit pediatra, nebo jestli jsem udělala opravdu něco špatně, že se tříletá stydí a kluk se bojí krve. Ještě teda starší paní doktorku malá normálně zdravila, reaguje takto na cizí lidi, když přišla do ordinace, kde to zná a byl tam někdo jiný, tak se asi trochu lekla a nečekala to a prostě nepozdravila.
Nečetla jsem diskusi, kolik let je zhruba doktorce?
@debra.morgan píše:
Nevím co chceš, par. 88 NOZ. A ja celou dobu píšu o nahravani zvuku.
Ty si ale ten zákon vykládáš naprosto špatně. Pokud chceš pořizovat záznam, tak o tom lékaře musíš uvědomit, aby měl možnost se k tomu vyjádřit. Ten paragraf, co s ním tady tak máváš, neslouží k preventivnímu nahrávání, aby se dalo případně později použít. Nahrávat můžeš pouze v případě, že se schyluje k trestnýmu činu. Třeba kdyby ti lékař za úplatu nabízel “zvláštní” služby nebo vydíral. Preventivně prostě nesmíš!
@riccius píše:
Určitě je doktorka divná, ale i to že devítiltého jste ještě nenaučili nechat si brát krev bez scén.
Asi by mě uráželo, kdyby se navažovala do vzhledu mého nebo dětí. Dal bych ji ještě jednu šanci, jestli to nebyl jen úlet, a pak měnil.
@Anonymní píše:
@Blue2 Ryby normálně jíme, ale na to se neptala, řekla plody. Jedině snad, jestli se nepřeřekla, to mě nenapadlo, ryby pochopitelně děti jedí i ve školce a škole, dost často. Ta naše doktorka je na mateřské, tohle je nějaká zastupující důchodového věku, ale nemyslím si, že ten věk hraje roli, zrovna od starší bych kritiku jídelníčku nečekala, protože před těmi padesáti lety se jedlo v rodinách hůř, než dnes.
ale proč jsi na to všechno té doktorce odpovídala a kývala jak loutka? ty máš asi také malé sebevědomí - doktorce po tom všem vůbec ale vůbec nic není, v životě se mně dětská doktorka neptala, co doma jíme
a proč jsi nechala zdravým klukům odebírat krev? ty na sobě asi také necháš štípat dříví
jo a doktorku změň, naše doktorka má 60 let, ale je normální
a řeší pouze nemoci a ne rodinné konstelace
moje dítě u ní nemá uvedeného vůbec otce a nikdy nikdy se na nic neptala, je jí po tom totiž velké kulové
@Anonymní píše:
Ahoj, budu psát osobně, protože se informace týkají dětí a jejich osobností. Jde o to, že máme novou dětskou doktorku a nedávno jsme u ní byli na prohlídce a ona se docela ostře pustila do toho, jak jsou děti vychované. To, že má někdo na výchovu našich dětí jiný názor známe asi všechny, děje se to běžně, ale od doktorky mě to znepokojilo a o jejím názoru jsem přemýšlela, jenže ani tak mi nepřijde, že by bylo něco špatně, tak si jdu tu situaci za vámiobjektivizovat
.
Doktorka chtěla klukům vzít krev, to byl hned první konflikt, protože jsou podle ní moc světlí a nedáváme jim dost masaSamozřejmě to je blbost, maso jíme úplně normálně a kluci jsou světlí proto, že jejich tatínek je velmi světlý zrzek a já sama jsem blond, takže jsou prostě světlí po nás. Podle doktorky to může říct každý a chce si ověřit, kolik masa jedí, že dnes rodiče běžně zatajují, že jsou TI vegetariáni. Připadalo mi to nesmyslné a na to navázala diskuze, že nechci nechat klukům odebrat krev, jestli jsem psychiatrický pacient
, protože jsem se zeptala, jestli je ten odběr skutečně nutný, že opravdu jedí normálně a přijdě mi to prostě zbytečné a že má záznamy, že děti prospívají a žádné výživové potíže nikdy neměly. Trvala na tom, tak jsme šli udělat odběry, brala jim tu krev hned. Mladší šel sám v pohodě, nebojí se (5 let), starší devítiletý se ale krve bojí, dělá se mu špatně i z masa, nebo venku když vidí krev, prostě mu to vadí, trochu mu tekli slzy a chtěl držet za ruku, doktorka opět jestli TOTO mi připadá normální, takové úzkostlivé dítě takhle velké! A chtěla, abych jí říkala, co doma vaříme za jídla s masem a jak děti jedí. Tak jsem jí to řekla a ona se ptala, jestli děti nejedí mořské plody, že jsem o nich nemluvila. Řekla jsem, že nejedí, že to nekupujeme. Na to ona, že to je špatně, že chudáci děti. Pak nějak pochopila ze situace, že třetí dítě má jiného tátu a že jsem teda rozvedená a evidentně ji to pohoršilo a začala se vyptávat na detaily rozvodu a jak často tatínek kluky navštěvuje a že kdyby k němu chodili kluci častěji, tak by se nebáli odběru krve a nebyli třeba tak světlí, že dcera, která doma otce má, tak tolik světlá není a nebojí se (nejmladší, které odběry ale nedělala, jinak by řvala určitě). Přítel se tomu doma smál, ale já si připadala jak v Jiříkově vidění a jsem na vážkách, jestli nezměnit pediatra, přišlo mi to jak z nějakého špatného filmu. Závěrem mi řekla, že když jsem rozvedená, děti se bojí krve a malá je tak stydlivá, že ani neřekne dobrý den, že to není normální a měla bych já i děti navštívit psychiatra, že ještě neviděla, aby devítiletý kluk se bál odběru krve. Odcházela jsme odtamtud jak zbitá, ale po delším odstupu mám spíš pochybnosti, jestli to ta doktorka moc nevyhrotila, když předchozí paní doktorka nikdy nic takového k dětem neříkala, učitelky školka, škola také ne, nevím, co si z toho vzít a co si myslet, jestli změnit pediatra, nebo jestli jsem udělala opravdu něco špatně, že se tříletá stydí a kluk se bojí krve. Ještě teda starší paní doktorku malá normálně zdravila, reaguje takto na cizí lidi, když přišla do ordinace, kde to zná a byl tam někdo jiný, tak se asi trochu lekla a nečekala to a prostě nepozdravila.