Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Porad si rikam jestli nam ted ta pauza muze pomoct, jestli je to tedy pauza a nebo to uplne skonci ![]()
@ellie94 píše:
@MartiHu Hele já tě na jednu stranu chápu-ex je pro tebe jen kamarád a nic k němu necítíš..Ale na druhou stranu si představ, že by to bylo naopak? Líbilo by se ti, kdyby se tvůj přítel scházel se svojí bývalkou?..a prosím neříkej, že by ti to nevadilo, protože obě víme, že vadilo
Tohle mě zaujalo. Ptáš se, ale zároveň píšeš jak ti má odpovědět. Naštěstí teda odpověděla dle požadavku… ![]()
Narazil jsem tu na docela dost žen, které si dopisují se svým bývalým, a píší, že je to pro ně normální a jejich partnerům to prý nevadí. Přiznám se, že by mi to osobně taky vadilo (pokud by neřešili například něco ohledně společných dětí).
@MartiHu Mě osobně přijde, že ses s tím druhým partnerem nudila, že potřebuješ určitý nesoulad a vzrůšo a proto jsi navštěvovala bývalého. A nudou teď opravdu netrpíš.
Dej si pauzu od chlapů a srovnej si to sama v sobě, pak určitě pochopíš, co od života chceš a půjdeš si za tím. ![]()
Příspěvek upraven 05.05.17 v 10:48
@opulus
Je v tom zarlivost, pocit, ze te ten druhy opusti? Ja mu taky verila, a ze jsem taky obcas skripala zubama, kdyz mi po kazde hadce kvuli jinym vecem, rikal ze se odstehuje…v tuto chvili tedy zklamani oboustranne
@Katy 7
Asi mozna trochu ano, ale to nemeni na veci, ze byl stale pro me nejdulezitejsi a je. S nim jsem mela pocit pohody a bezpeci, o cemz se s byvalym neda vubec mluvit ![]()
@MartiHu píše:
Porad si rikam jestli nam ted ta pauza muze pomoct, jestli je to tedy pauza a nebo to uplne skonci
10 dní bez kontaktu… je to 50 na 50. Buď mu začneš chybět nebo se utvrdí v tom, že tě nechce. Ty jej také nekontaktuješ, klidně to může chápat i tak, že si za svým jednáním stojíš a považuješ jej za normální, což jemu vadí. Z jeho pohledu jsi udělala chybu ty a asi očekává, že ty za ním přijdeš s omluvou. Sama musíš vědět jak to cítíš.
Můžeš být hrdá, nelitovat, neomlouvat se, nepřipouštět svojí chybu, nepřizpůsobovat se… ale přijde mi, že často je to spíš póza navenek, než skutečný vnitřní pocit.
@opulus
Napsala jsem mu, ze me moc zklamal a i to ze ted se musim srovnat sama se sebou a doufat v lepsi budoucnost. Ze ho v tuto chvili asi nema cenu presvedcovat. On rekl, ze to o sobe vi. Oba jsme nastvani, dcera rika at si promluvime, ale ja se bojim odmitnuti. Ani o ty klice od sveho bytu radsi nechci, proste na to nemam, rikam si cas to treba srovna. Nas rozchod byl jako blesk, proste myslim, ze to takhle ani jeden z nas nechtel…
@MartiHu píše:
@opulus
Je v tom zarlivost, pocit, ze te ten druhy opusti? Ja mu taky verila, a ze jsem taky obcas skripala zubama, kdyz mi po kazde hadce kvuli jinym vecem, rikal ze se odstehuje…v tuto chvili tedy zklamani oboustranne
Ano, podle mého je v tom strach. V tomto případě se asi bojí, že navážete vztah s ex, že k sobě zase nejdete cestu, že chováš city k ex. Neumí si představit důvod, proč by ses měla scházet s někým s kým jsi se rozešla. Muži procházejí postupnými vztahy trochu jinak než ženy. On cítí, že o tebe ex bojuje a z tebe má pocit, že ex dáváš příležitost a šanci.
Chce, aby sis vybrala jeho a jiným mužům nedávala příležitost a naděje. Může to cítit tak, že ty ještě hledáš a on je pro tebe přestupní stanice. Zde už nezáleží na tom, jak to vidíš ty, ale jak to cítí on.
Vyhrožování odchodem se tě snaží dostat do nejistoty. Je to forma manipulace a citového vydírání. Možná to zní děsivě, ale v nějaké míře se manipulace a citové vydírání objevuje v každém vztahu.
Ono to někdy vychvalované vytváření pocitu nejistoty může být i kontraproduktivní. Vztah, kde necítíš „jistotu“ je hodně stresující a psychicky vysilující. A tam se nejvíce projevuje žárlivost.
Někdo zastává názor, že ta nejistota nutí člověka k jakémusi předcházení partnera, ale ve výsledku to podle mého spíše podkopává důvěru ve vztah.
@MartiHu píše:
@opulus
Napsala jsem mu, ze me moc zklamal a i to ze ted se musim srovnat sama se sebou a doufat v lepsi budoucnost. Ze ho v tuto chvili asi nema cenu presvedcovat. On rekl, ze to o sobe vi. Oba jsme nastvani, dcera rika at si promluvime, ale ja se bojim odmitnuti. Ani o ty klice od sveho bytu radsi nechci, proste na to nemam, rikam si cas to treba srovna. Nas rozchod byl jako blesk, proste myslim, ze to takhle ani jeden z nas nechtel…
Jenže, když jsi mu to takto podala, tak mu říkáš - je to tvoje vina. Věř mi, že on to vidí úplně jinak - opačně. Na jednu stranu jemu píšeš, že tě zklamal, na druhou stranu nám tu píšeš, že je ti to líto a bojíš se odmítnutí. Proč mu nenapíšeš, že jej máš ráda, bojíš se jeho odmítnutí, nechceš o něj přijít, že je tobě i dceři líto, jak to mezi vámi teď je a mrzí tě jak to pochopil? Všechno je to pravda, jen mu přiznáš svoje city. Budeš mít příležitost toto téma otevřít, ale pak buď ochotná přijmout i jeho pohled na věc a jeho pocity. Respektuj i jeho potřeby. Nesnaž se jej dostat do pozice, že to on odešel a je to jeho problém. Klidně mu pak řekni, že tě zraňuje, jak stále vyhrožuje, že vás opustí.
@opulus
nevim, v mojí poslední zprávě bylo, ze on říká, že už nebudeme my a že i já se potřebuji se vším srovnat, že jsem nás vztah brala vážně a moc jsem na něj spoléhala. Ze se omlouvám, takhle jsem to nechtěla a pak o tom, ze budu sama a doufat v lepší budoucnost no a odpověď, ze mi děkuje za krásnou smsku, a o tom všem kdyby a kdyby a ne se to dozvidat od jinych. Tak jsem dodala, ze ho nemůžu přesvědčovat, ze jsme spolu přestali o všem mluvit a takhle to dopadlo…no a odpověď již žádná, tak se mi těžko může někdo divit, ze mám strach
svoji chybu uznáván, ale ne celou, podílíme se na tom stejně nebo to špatně chápu?
@MartiHu píše:
@opulus
nevim, v mojí poslední zprávě bylo, ze on říká, že už nebudeme my a že i já se potřebuji se vším srovnat, že jsem nás vztah brala vážně a moc jsem na něj spoléhala. Ze se omlouvám, takhle jsem to nechtěla a pak o tom, ze budu sama a doufat v lepší budoucnost no a odpověď, ze mi děkuje za krásnou smsku, a o tom všem kdyby a kdyby a ne se to dozvidat od jinych. Tak jsem dodala, ze ho nemůžu přesvědčovat, ze jsme spolu přestali o všem mluvit a takhle to dopadlo…no a odpověď již žádná, tak se mi těžko může někdo divit, ze mám strachsvoji chybu uznáván, ale ne celou, podílíme se na tom stejně nebo to špatně chápu?
Tak mně přijde, že jste se rozešli. Upřímně, v tom co píšeš nevidím náznak toho, že byste to ještě dáli dohromady. Navíc, jestli po tomto zůstalo desetidenní ticho…
Vina? Obecně se dá říct, že na stavu věci jste se podíleli oba dva. Ale kdo víc je už čistě subjektivní. Není dobré z venku soudit, kdo má větší nebo menší vinu. Váš vztah měl nějaký vývoj a oba dva to cítíte po svém a budete si hledat argumenty „proč“.
@opulus
Premyslim, ticho je od soboty a tak ted nevím zdali si opravdu chtít promluvit
@MartiHu
Víceméně teď už hraješ vabank… buď mu dáš své srdce na talíři a může se stát, že jej rozmačká (nebude mít zájem) nebo to s tebou (váma) ještě bude chtít zkusit, ale pak počítej s tím, že budeš muset přistoupit na respektování jeho potřeb (například nescházení se s muži za jeho zády, a to i když sama za tím nevidíš nic nekalého). Bude si muset k tobě znova vybudovat důvěru a je možné, že to už ani z jeho strany nepůjde.
Také to můžete dál hrát na hrdost a vlastní ego, třeba budeš mít lepší pocit, že on není dokonalý a že můžeš potkat někoho lepšího. Je to ovšem cesta, která nepovede k obnově vztahu.
Osobně neznám muže, kterému by nevadilo, že se jeho partnerka schází s jinými muži za jeho zády. S tím asi narazíš u všech.
@opulus
Tak jo, rozhodla jsem se hrat vabank. Ted jen cekam, zda se ze v tuto chvili uz asi nemam co ztratit…
@MartiHu píše:
@opulus
Tak jo, rozhodla jsem se hrat vabank. Ted jen cekam, zda se ze v tuto chvili uz asi nemam co ztratit…
Tak přeju, ať to dobře dopadne.
Když budeš mít chuť, tak určitě si tu rádi počteme, jak to dopadlo…