Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Zdravím dámy (i pánové),
mám takový problém. Jsme spolu s přítelem 8 let, z toho spolu 2 roky žijeme, je nám oboum 23 let. Máme skvělý vztah, žádné problémy. Problém je, že všichni se nás už ptají, kdy bude svatba a mě to vždycky hrozně rozhodí. On ví, že bych svatbu chtěla, sám má pořád řeči typu: „až se vezmeme, tak to a to“…nebo „až se budeme brát, tak na svatbě to a to“..jenže žádost o ruku nikde
Pokaždé, když nějaká moje stejně stará kamarádka oznámí zasnoubení, jsem z toho šťastná, ale zároveň mě sere, že se ten můj ještě nevyslovil. Nechci ho do toho nějak tlačit, bavili jsme se o tom jen jednou a nic moc jsem se nedozvěděla. Ani vlastně nevím, co po vás chci
možná spíš jen uklidnění. Jak dlouho jste byli s partnerem/partnerkou spolu před svatbou? A kolik vám bylo let, když jste se brali?
@ellie94 no po roce chození jsme spolu začali bydlet a od seznámení jsme se brali po 4 letech. nemuseli jsme
mě bylo 22,5 a manželovi 21 a pár měsíců ![]()
No, my s partnerem letos 12let..ale věkem už jinde. Bavit se o svatbě taky bavime, ale on vi, že svatbu jsem nikdy nebrala jako náplň života..ale vyslovit by se mohl
..čekáme druhé dítě..tak asi po porodu to vezmu do svých rukou ![]()
Radu nemám, max u večeře třeba nadhodit, jestli se nechce posunout dál.. ![]()
Bylo nam 26 let a byli jsme spolu tři roky, z toho rok jsme spolu bydleli
Jsme spolu 2,5 roku, z toho 2 roky spolu bydlime, zasnoubili jsme se po 9 mesicich vztahu, za měsíc a půl se bereme
mě je 23, jemu 24 ![]()
Ahoj, s partnerem jsme spolu také od 15ti a o ruku mě požádal před rokem..v mých 30ti letech
Jenže my na to nijak nespěchali, oba jsme studovali, pak cestovali a prostě si užívali života
Je dobré znamení, že o svatbě mluví, to znamená, že to určitě do budoucna plánuje
Být tebou, tak se na chvíli od té myšlenky odprostím a nechám tomu volný průběh..zbytečně se tím budeš stresovat a mohlo by to mít špatný vliv na váš vztah. Nebo můžeš zkusit jemné náznaky, že už by si byla pro to, aby jste se vzali, ale kluci moc mezi řádky číst neumí
A třeba ho nakopne právě to, že půjdete na svatbu nějaké tvé kamarádky
A na vlezlé dotazy, typu kdy už do toho praštíte, se povznes. Já se vždycky jen usmála a buď je odkázala, ať se zeptají přítele, kdy to plánuje a nebo jsem jim odpověděla neutrálně, že až se nám bude chtít ![]()
Nám bylo dvacet a brali jsme se po devíti měsících (nemuseli jsme). Letos spolu budeme 23 let.
Jo, děvče…tak v tomto ti opravdu neporadím. Jen snad tě můžu utěšit, že jsi mladá, mně je 33 a stále nic…
s chlapem jsem 3 roky a stále jako nic. Byl už jednou ženatý a zklamal se, jenže já mu za jeho špatné životní zkušenosti nemůžu a přijde mi, že za to pořád pykám. Dítě by chtěl, ale nic nebude, dokud si mě nevezme, takže…někdy si říkám, že to stejně všechno nakonec dopadne jinak, zamiluju se a vdám a on pak bude litovat, ale bude už pozdě (pro něj)…v poslední době si víš říkám, že to nechám osudu a co se má stát, stane se, on to ten nahoře už nějak zařídí
aby to dobře dopadlo! jo a otravné kecy kolegů atd. znám mooc dobře
pokud nedokážeš být nad věcí (já to třeba nedokážu), tak si něco vymysli. Já říkám, že šetříme na domeček a pak bude svatba i dítě. Aspoň jim to trochu zacpe pusu. Takový chytráky, co se starají o jiný mám nejradši.
btw.moje teta tvrdí, že nejvíc se starají a vyptávají ti, kterým starej zahejbá a děcka maj hloupý a nevycválaný a doma binec-možná na tom něco bude ![]()
My jsme spolu začali bydlet asi po měsíci. Brali jsme se, když mi bylo 20 a jemu 21, budou to 3 roky.
Ja jsem svatbou jeden cas taky byla posedla, porad jsem o ni mluvila atd. atd. Pritel mi rekl, at to necham na nem, ze si me urcite chce vzit, ale ceka na vhodny okamzik
Noo, je fakt, ze jsem o tom prestala premyslet a dnes uz je mi to snad i jedno. Je mi s nim dobre i tak, mimco spolu chceme a vse ostatni ukaze cas ![]()
Bylo mi 25 a požádal mě o ruku asi po 3 letech (nevim přesně, ale jako kamarádi jsme spolu bydleli už předtím min 2 roky a pak v tom pokračovali jako partneři, takže jsme se docela znali), nečekala jsem to. Chápu tě, byla bych z toho už taky nervózní a zkusila bych si s ním o tom promluvit, ne žádat ho o ruku, ale prostě si popovídat o tom, kam se posunete. Nejsem zastánce tlačení a myslím, že je to na něm, není hezčí pocit, než to, že sám přijde s tím, že si tě chce vzít, aniž bys mu to ty musela valit do hlavy… tak zkus ještě vydržet.
My jsme spolu letos 10 let, ja 33 a přítel 42. Máme jedno dítě a druhé na cestě. Svatba u nás není na pořadu dne ![]()
Já byla s prvním 5 let a taky se k ničemu neměl, poslední rok jsme spolu i bydleli, ale pořád jsem jen slyšela, že ho do něčeho tlačím - vyhovovalo mu to tak, jak to bylo. Já už byla připravená posunout se dál - svatba, rodina - on ne, trápili jsme se oba, myslím, že 5 let čekání je dost, takže jsem to pak při první vhodné příležitosti ukončila, hned nato jsem potkala svého současného manžela, hned od začátku jsem mu řekla, jak na tom jsem, neměl s tím sebemenší problém, po měsíci už u mě bydlel, za dva měsíce už si bral hypotéku na domeček, do roka jsem byla těhotná, za další měsíc žádost o ruku a v 5 měsíci těhotenství si mě bral
…stačí narazit na někoho, kdo to má stejně jako ty a trápení bude fuč - nemá cenu čekat na zázraky, popř. se dlouhodobě trápit, když ten druhý bude naprosto v poho a ani kompromis - tak alespon dítě, když nechce svatbu není ideální -to ti taky dlouhodobě pocit štěstí nepřinese, jen pak budeš o to víc v pasti… at ti to dobře dopadne ![]()
Mě manžel požádal o ruku po roce a půl (bylo mi 25 let), za další rok jsme se brali a to už jsem byla v 31.týdnu těhotenství.. O svatbě jsem vůbec nemluvila, nechala jsem to na něm. Sem tam mezi řeči padla věta o svatbě, ale nijak jsem to nerozebírala. Nechala bych tomu teď volný průběh a nemluvila o svatbě, chvíli počkej, třeba pár měsíců, pak bych si o tom opatrně s ním promluvila.
Požádá tě o ruku až bude mít nějaký důvod to udělat. Zatím jsi mu ho nedala.