Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Nechceme hned vyhazovat dospělého syna z bytu - jsme divní?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
21.12.17 07:55
- Citovat
- Upravit
21.12.17 08:20
No, jde o syna a když je to dcera, tak u té to divné není? Tu za mamana nikdo považovat nebude?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.12.17 08:23
Nečetla jsem všechny příspěvky, ale nejste divní ani vy, ani on. Proč by měl vyhazovat peníze za nájem, když studuje. A jak píšete, až si najde přítelkyni, založí si vlastní domácnost. My taky máme doma dceru s dítětem, která ještě studuje, a bydlet u nás bude, dokud bude chtít. Pokud to oběma stranám vyhovuje, není proč to řešit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.12.17 08:33
@terinka4444 píše:
No, jde o syna a když je to dcera, tak u té to divné není? Tu za mamana nikdo považovat nebude?
Asi ne, protože je zvykem v Čechách, bohužel, holku zapojovat do domácích prací víc než kluky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.12.17 08:43
@Sorin Pokud se bude podílet jak penězma tak prací (pomoc v domácnosti) a bude to fungovat k oboustranné spokojenosti tak proč ne. Na okolí se vykašli. Já bych jen nepřipustil mamahotel. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.12.17 08:50
Jestli bude davat penize, tak nevidim problem. Ja bydlel sam od osmnacti a nerekl bych, ze mi to do zivota neco dalo. Spis naopak.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.12.17 08:58
Není to divné. Brácha bydlel u našich až do svatby, protože bylo jasno, že barák bude jeho a naši půjdou do domku k dědovi,,,tak se svatbou i stalo. Já teda z domu zdrhla hned po maturitě.
Mám dceru, a jsem ráda, že bydlíme v Brně, a že v případě studia na VŠ nebudu dávat peníze za koleje. A ani po vystudování ji nemíním vyhazovat, ale míním se starat o to, aby se už nějaké to bydlení rýsovalo. Prachy na koupi bytu teda mít nebudu, ale mám v plánu ji zařadit do pořadníku na obecní byt, budou-li v té době ještě. Anebo jí přenechám náš byt a půjdu do domečku, budu-li už v důchodu. Nebo pokud si chytí kluka s bytem, nebo prostě půjdou spolu do pronájmu, tak půjdou, ale doma bude mít vždycky dveře otevřené, kdyby něco. Prostě pomoct jí míním, vyhazovat z bytu nikdy,,,pokud nebude sama chtít nebo nebudou nějaké problémy.
Je to prostě jedináček a jsem s ní sama, tak to máme takto. Ale to jsou jenom plány, holka je teprve na základce 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.12.17 09:01
Nechápu, proč by to bylo divné. my oba s manželem jsme byli u rodičů do 30.samozrejme jsme jim prispivali a šetřili si bokem na vlastní bydlení. na cizí řeči nedejte, tohle je jen vaše osobní věc. nikomu do toho nic není.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.12.17 09:02
@Sorin Nepřijde mi divné, že syn bydlí s vámi, ony ty finanční důvody nejsou zanedbatelné a pokud se zapojuje a finančně přispívá, nevidím na tom nic špatného. Nicméně, já osobně bych ho vedla k tomu, aby i v rámci společné domácnosti uměl fungovat samostatně, tzn. umět si sám uvařit solidní jídlo (ne rohlík s máslem a špagety s kečupem), vyprat a vyžehlit si, sám si hlídat, jestli má zaplacené odpady, zvládnout drobné domácí opravy (např. opravit splachování, upadlou kliku u dveří apod.). Nemyslím si, že je až tak nezbytné, aby člověk bydlel sám (viz. mnoho studentů na kolejích, kteří se tam z výše zmíněného nenaučí zhola nic, naopak je nikdo nenutí k tomu, aby si po sobě uklízeli bordel), ale měl by se o sebe umět sám postarat. Já mám osobní zkušenost se dvěma typy chlapů a musím říct, že jsem strašně ráda, že mám doma ten lepší exemplář.
První byl můj otec. Do skoro třiceti žil u rodičů, u kterých krom občasného vynesení koše nic nedělal. Když jsem pak s ním byla jako dítě doma sama, třeba když byla mamka v porodnici s mladší sestrou, jedli jsme celý týden chleba s vajíčkem, protože nic jiného uvařit neuměl. Nevěděl, na jakém struhadle se strouhá salátová okurka a na jakém sýr na špagety. Nevěděl, jak se používá pračka, v chodu domácnosti neměl vůbec žádný systém, na vše koukal jako tele na nová vrata a se spoustou věcí jsem mu musela radit já, které bylo tehdy necelých 5 let. Otci bylo tehdy přes 40 a už měl za sebou jedno manželství. No, dovedu si představit, že pro mamku to muselo být takové třetí dítě, živě si vybavuju ten borčus, do kterého se vrátila s novorozencem.
Druhý případ je můj partner. Ten se osamostatnil relativně brzo, nicméně jeho máma ho taky od malička zapojovala do chodu domácnosti, asistoval při vaření a pečení, později si sám musel hlídat, co potřebuje vyprat, žehlil, chodil nakupovat, s tátou doma vyráběl poličky a opravoval závady. Musím říct, že oproti mému otci je toto něco naprosto fantastického. Když funguju já, neleží všechno na mě a vše se pak líp zvládá. Když odpadnu kvůli nemoci, tak se doma nic nehroutí, děti mají zajištěný kompletní servis včetně přebalení látkových plenek a uvaření kvalitního teplého jídla. Doma je pořádek, můj výpadek téměř není znát. A já tohle strašně moc oceňuju.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.12.17 09:18
Neposkouchej vůbec lidi, pokud syn studuje není na tom nic divného. A když vám to klape a chce pak přispívat, nevidím důvod.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.12.17 09:18
Pokud se studuje v miste, kde bydli rodice, je to pochopitelnejsi nez u pracujiciho. Vyhovuje to vam a to je to podstatne.
Ale uprimne, drive jako slecnu me to vzdy odradilo, mela jsem i pres dobre vztahy s rodici potrebu samostatnosti a vedela jsem, ze potrebuju nekoho stejneho razeni. Neda se vse prepocitat na penize.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.12.17 09:20
Záleží na vás, jestli vám to vyhovuje tak no problém. Já si neumím přestavit bydlet v 25 s rodiči a ještě si v tom rochnit a neplanovat se odstěhovat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.12.17 09:40
Udělejte si to, jak je vám milo. Já moc nechápu dnešní „trendy“ ohledně rodiny… Děcka nejlépe v 15 vypakovat na intr, v 18 z domu; vnoučata vidět na Vánoce, to stačí, pač máme svoje aktivty; hlídání není povinnost, ať se mladí zařídí, prarodiče šoupnout do pečovateláku… Rodinná soudržnost se prostě vytrácí, je to smutné…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.12.17 10:09
Asi takhle, ja bych chlapa, co bydlí s rodiči nechtěla, nějak mi to neimponuje
Ale pokud vam to vyhovuje, je to Vaše věc…ja bych na to přistoupila jen v případě ze by se az dostuduje podílel finančně na chodu domácnosti (ale realne, aby věděl že to fakt není 2000 mesicne) a taky by se o sebe staral včetně praní, uklízení atd.
Já bych tedy v bytě asi děti do 30 nechtěla kvůli jejich í mému soukromí, ale máme v plánu při stavbě baráku větší místnost 1kk, takový vejminek a uvidi se jestli ho využijí rodiče, návštěvy či děti…ale s tím, že veškeré náklady by šly za nimi
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
21.12.17 10:11
Mně vyprovodili z domu po dovršení 18 let věku. Ještě jsem neměla ani maturitu. A kdyby se mě „neujal“ přítel, byl by ze mě zřejmě bezdomovec 
. Já teda ale nechápu, že kluk, kterýmu je 25, takto dobrovolně zůstává 
. A když měl holku, tak to jako souložili v „dětském pokoji“ jo? To bych teda nedala 
. Nemyslím si, že byste ho měli vyhodit, ale že by hlavně on měl cítit potřebu se osamostatnit.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Bydleli jsme u rodičů do svatby. Já platila polovinu nákladů na byt (bydleli jsme tam já a otec), byla to doba odkupů bytů, tak jsem ten byt i zaplatila (plus jsem si brala půjčku ze stavebního spoření).
Manžel bydlel u prarodičů od malička, neplatil jim nic, De fakto měl i jídlo zdarma. Takhle našetřil cca na třetinu bytu (byly trochu jiné ceny).