Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Dunkey píše:
Mě nejvíc štve to ruseni plánu, minulý týden jsme v pátek po práci měli jet na prodloužený víkend, asi v 6h večer mi přišla smska nestíhám, domů dorazil někdy v noci a ráno byl ještě dotčený že přece je jedno den sem, den tam.
Kolikrát ani nestíhám ty historky kolem co se stalo a proč přijel přišel pozdě
Měla jsi jet sama nebo vzít kamosku/e. Taky uz bych solidne penila ![]()
Nesnášim, nesnášim, nesnášim, sama chodím všude včas, a když to nestihnu, tak dopředu volám a omluvím se. Můj manžel to vidí jinak, dnes slíbil, že přijde v 6, no zatím se doma neukázal, a že by se ozval, to ho ani nehne
čistě náhodou vím, že mají v práci nějaký posezení, takže ho nikde nenaháním, ale už takhle bude spát v obýváku na gauči, a jestli dojde opilej, nastane mu peklo na zemi.
Nabrnkla sis partnera s jedinou vlastností která tě dohání k šílenství. Já tomu říkám pošahaná volba a čistě tvůj problém.
Příspěvek upraven 30.06.22 v 21:21
@Dunkey píše:
Mě nejvíc štve to ruseni plánu, minulý týden jsme v pátek po práci měli jet na prodloužený víkend, asi v 6h večer mi přišla smska nestíhám, domů dorazil někdy v noci a ráno byl ještě dotčený že přece je jedno den sem, den tam.
Kolikrát ani nestíhám ty historky kolem co se stalo a proč přijel přišel pozdě
No, tak na to bych napsala: doraž tedy na místo, sejdeme se tam.
pokud to je opakovaně, opravdu by mě nenapadlo čekat doma ![]()
Nedochvilnost je pro mě +- hodina. A to je horní hranice. Tři hodiny jsou absolutní neúcta a opakovaně bych to netrpěla. Výjimečně, když třeba manžel jednou za rok někam jde a pak se mu tam zalíbí a nechce se mu domů dřív, jak slíbil, tak to neřeším. Ale být to týden co týden, tak by skončil. Sama jsem byla zvyklá všude být o 15 minut dříve a raději počkala. Naopak jsem teď se dvěma dětmi neustále ve stresu, protože když si oba vzpomenou při odchodu, že ještě musí kakat a nebo stropí hysterickou scénu, protože zrovna nechtějí tyhle boty, tak jdu do vrtule ![]()
Já mám rada dochvilnost. Kdyz nekomu slibim, ze dorazim v 6, tak tam jsem v 5:50. Nikdy v zivote jsem treba neprisla pozde do práce. A stejně to vyzaduju i od okoli
Jako pár minut umim pockat a tolerovat, pokud nam zrovna nejede vlak, ale par hodin bych teda nerozdychala.
@Dunkey píše:
Dnešní příklad, parner jel odvézt auto do servisu, po hodině a půl jsem mu psala kdy dorazí, že dělám dětem večeři ať to má teplé, napsal v 18h, stále tady není, telefon nedostupný a já našňupnutáa u nás bohužel pravidlo
tak jestli za tím není něco jiného než nedochvilnost ![]()
Nedokážu chodit včas, nikdy a nikam. Prostě nikdy netuším, kolik času mi zabere příprava. Říká se tomu časová slepota a pojí se to s adhd. Jedno dítě to má taky, druhé ne, a to s námi dost trpí. Moje nejlepší kamarádka na to vyzrala tak, že mi vždycky říká čas o hodinu dřív, tím pádem přijdu včas. ![]()
@Tamtama píše:
Nedokážu chodit včas, nikdy a nikam. Prostě nikdy netuším, kolik času mi zabere příprava. Říká se tomu časová slepota a pojí se to s adhd. Jedno dítě to má taky, druhé ne, a to s námi dost trpí. Moje nejlepší kamarádka na to vyzrala tak, že mi vždycky říká čas o hodinu dřív, tím pádem přijdu včas.
To dělám taky. Řeknu kámošce o půl hodiny dřív. Ona nikdy nepřijde včas.
@Náměsíčná píše:
To dělám taky. Řeknu kámošce o půl hodiny dřív. Ona nikdy nepřijde včas.
Věř, že tě miluje tak, jako já tu svou ![]()
Tomu bych ani neříkala nedochvilnost. Sama mám v tomhle máslo na hlavě, ale to jde o minuty. Ale hodiny?? Jednou jsem podobného potkala. Nejdřív koukal, co se to děje, protože jsem ho velmi brzy ze svých plánů vyškrtla, fakt nejsem typ, co by čekal, takže často, když už se rozhoupal, já už k dispozici nebyla a vzápětí následoval rozchod. Tohle prostě netoleruju.
Přítel je taky děsně nedochvilny.. Nejhorší jsou situace, kdy má někam jít ne na přesný čas (napr. na návštěvu úřadu má celé odpoledne třeba do 4) tak se chystá tak dlouho, že to kompletně prosvihne.
Jinak na konkrétní čas se tedy zpozduje jen tak o 15, max 30 minut, ale je to s ním peklo. Někam se chystáme, nemá vůbec přehled o tom, v kolik se musí začít oblikat atd.. Ja se nervuju a i když ho popohanim, tak vyrazíme o těch klasických min 10 min dyl… Ale čím víc stresuju, tím je to horší.. Má OCD a tak dělá některé věci několikrát, když ho vyrusim třeba hubovanim, začne činnost odznovu.. Snažím se být trpělivější, ale někdy bych se vztekla ![]()
@Dunkey neptej se v kolik dorazi
já mám nedochvilnou mámu, i táta byl, tak mě to už moc nerozhází a u chlapa vím, že to mám brát s rezervou…jediné, kdy mě to vytoči, je když mám někam jít, on se starat o děti a já kvůli jeho nedochvilnosti prijdu pozdě ![]()
Nene tohle je dlouhodobě k nevydrzeni a nesnáším to. Pochopim, když se někdo zdrží v dopravě, nebo někde, ale na druhou stranu, kdyz je člověk soustavně neschopen včasného příchodu a pak se vymlouva na dopravu, tak mu to proste nevěřím
(i kdyz to třeba vážně mohlo zrovna tak byt, což nepopírám - ale ta nedůvěra už tam proste je)
Tak díky za příspěvky..rikala jsem si jestli nepřeháním, ale tahle vlastnost je pro mě těžce stravitelná a hlavně jak někdo píše výš už ta nedůvěra v to, že se pokaždé najde nějaký důvod proč jsem to nestihl