Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Kvůli takové blbine se chceš rozchazet? To nema co dělat s důvěrou k lidem, to je odrazem tvé nedůvěry v sebe samu.
Tak předpokládám, že už jsi dospělá, velká holka a víš, že hysterie není zrovna správná cesta. Sama potřebuješ asi víc času na to, aby ses oprostila od minulosti a pořád jí nežila. Nesrovnávej muže ani své vztahy, neporovnávej jejich postoje v různých situacích, jinak zjistíš, že s nikým žít nemůžeš.
Nic mu proboha nepiš, on je evidentně ten rozumější a zareagoval v klidu. Ty přestaň vyšilovat a ještě víc věci pohnojovat…
Děláš z komára velblouda… ![]()
Prosim te, prestan byt hystericka. Napis mu, ze si dnesna mela blbej den a bude to dobry. On nic neprovedl, nic co ma spolecnyho s duverou, lidi se nemuzou a nechovaji podle tvych predstav. Vytvorila sis nejakou story v hlave a ocekavas, ze se to stane. No tak ne, musis komunikovat.
@Tichošlápek Nevěřím mužům a asi nevěřím sobě, ale ve vztahu. V rodině, práci i koníčků ano a dost.
Asi jsem to pohnojila. Moc se nebaví, žádná poprsní na dobrou noc s pusou. Prý se uvidíme až poslední den práce.
Prostě se něčím zaměstnej a získáš tak líp potřebný nadhled.
@Anonymní píše:
@Tichošlápek Nevěřím mužům a asi nevěřím sobě, ale ve vztahu. V rodině, práci i koníčků ano a dost.Asi jsem to pohnojila. Moc se nebaví, žádná poprsní na dobrou noc s pusou. Prý se uvidíme až poslední den práce.
no, tak jeho přání respektuj a neztrapňuj se… ![]()
Víte, bývalý vztah byl o podvádění, lžích … I v normálním věcech, nemůžu přijet. Marodím. Pravda byla jiná - byla v tom jiná. A další, další věci v tomto stylu. A mě se to prostě dneska vrátilo. Nebylo to poprvé s NÍM. Ale už začínám mít pocit, že to nemá smysl, že mu ubližují nebo ublížím. A to nechci ![]()
Bylo mi prostě smutno, těšila jsem se na něj a on odmítl. Jsem kr.va.
Co jiného ....... Pak jsem se ho jen ptala, zda se uvidíme poslední den. Prý ano. ![]()
Nevím jak se naučit zase věřit
, nepodezirat a nevytahovat, ač nechci, minulost.
@Anonymní píše:
Víte, bývalý vztah byl o podvádění, lžích … I v normálním věcech, nemůžu přijet. Marodím. Pravda byla jiná - byla v tom jiná. A další, další věci v tomto stylu. A mě se to prostě dneska vrátilo. Nebylo to poprvé s NÍM. Ale už začínám mít pocit, že to nemá smysl, že mu ubližují nebo ublížím. A to nechci
Bylo mi prostě smutno, těšila jsem se na něj a on odmítl. Jsem kr.va.
Co jiného ....... Pak jsem se ho jen ptala, zda se uvidíme poslední den. Prý ano.Nevím jak se naučit zase věřit
, nepodezirat a nevytahovat, ač nechci, minulost.
Potřebuješ evidentně odpornou pomoc, najdi si psychologa a nebo začni třeba meditovat…
Hele, upřímně je dobrej že tě neposlal do patřičných míst,ale naopak se zachoval v klidu a s rozumem,tohle je možná ten chlap co tě vrátí do reality a ukáže ti že všichni chlapi nejsou chumaji
hlavně mu nic nepíš dej mu pokoj chvilku , prostě má asi svých problémů dost.
@mary.27 Byla jsem u psychiatra a psychologa v průběhu vztahu. Roky. Potom co jsem se odpoutala jsem po čase mohla skončit i s AD. Můj psychiatr by si nelajznul mě vypustit do světa kdyby si nebyl jistý. Víc jak rok jsem bez léků na spaní a dva roky bez AD. Spíš to začalo tím, že jsem potkala někoho na kom mi velmi záleží ![]()
Jinak psycholožka mi nikdy nepomohla, ani terapie hudbou. Nechtělo se mi mluvit ...... Pomohly mi AD a potom má vůle
Chlap by se měl sebrat a utíkat za nějakou normální ženskou, nebo jak to místní poradkyně vždycky doporučují…
@Anonymní píše:
@mary.27 Byla jsem u psychiatra a psychologa v průběhu vztahu. Roky. Potom co jsem se odpoutala jsem po čase mohla skončit i s AD. Můj psychiatr by si nelajznul mě vypustit do světa kdyby si nebyl jistý. Víc jak rok jsem bez léků na spaní a dva roky bez AD. Spíš to začalo tím, že jsem potkala někoho na kom mi velmi záležíJinak psycholožka mi nikdy nepomohla, ani terapie hudbou. Nechtělo se mi mluvit ...... Pomohly mi AD a potom má vůle
Ale srovnaná sama se sebou evidentně nejsi, ještě bych hledala nějakou pomoc, než to zakopeš definitivně a pak se z toho zhroutíš… ![]()
Hezký večer všem, prosím, o anonymitu. Mám problém, který mě velmi trápí.
Jsem od přírody introvert, ale hodně špatná zkušenost ze 4 letého vztahu zapříčinila to, že nevěřím lidem. Konkrétně mužům. Udržují si odstup, panuje nedůvěra… Teď mám prima chlapa. Pár měsíců. Je nám spolu dobře, chováme se k sobě dobře. Ale dnes jsem asi vše pohnojila
Chtěla jsem, aby u mě byl (zase, vidíme se často) dva dny i přes noc. Odmítl kvůli tomu, že má myšlenky jinde: odchází z práce. Absolutně jsem to nepochopila, protože vím, že ho toto místo nějak extra nebralo - neměl tam, ani kamarády.
A prostě minulost v bývalém vztahu zapracovala ( podvádění, lži, manipulace, alkohol… ). Prostě mi ujely nervy, že jsem se na něj těšila, plánovala, že prostě už nevěřím lidem a nikdy nebudu, ale že ho holt nutit nebudu, když nechce.
Odepsal mi jen, že se nic neděje, že podléhám iluzím, a že je myšlenkami skrz odchod z práce, že bude mít plno času od 1.3, a ať se prosím uklidnim.
A já teď přemýšlím, že bude asi lepší to ukončit, abych ho netrápila. Minulost mě dohání až teď po letech. Důvod? Asi vím, hodně mi na něm záleží a bojím se, že se bude vše opakovat (??)
Ale jak mu napsat, aby pochopil, zda nebude lepší to ukončit, hlavně pro jeho dobro?
Moje důvěra k mužům se už asi nikdy nevrátí. Bude to 5 let od rozchodu a 4 letého utrpení ve vztahu. Sebedůvěra a důvěra je někde pryč… A asi se nikdy nezlepší???
Děkuji za rady.
