Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Bud rada, kdyby nahodouuu rozvest se muzes vzdycky ne? Treba si trefila rovnou toho spravnyho
@Anonymní píše:
Zdravím dámy (i pány),jsem s přítelem 10 let, nyní máme pár měsíců před svatbou a já stále přemýšlím nad tím, zda dělám dobře. Je to můj první partner, chodíme spolu od 15 let. Děti nemáme. Je skvělý, milující, starostlivý a dělá pro mě všechno, já ho též moc miluji. Jde o to, že stále slyším ze všech stran, že to není dobrý nápad se brát, protože jsem si nezkusila vztah s nikým jiným a že mě to bude po svatbě lákat a že jak můžu vědět, že je ten pravý, když jsem to s nikým jiným nezkusila. Vždycky jsem tyhle řeči nebrala vážně a mávala nad nimi rukou, ale čím více se svatba blíží, tím víc si říkám, co když mají pravdu? Měla jste některá taky takovéto pochyby před svatbou? Jak jste se s tím popraly? Díky a prosím o anonym, nechci aby se to přítel či někdo z rodiny dozvěděl.
pochyby jsem neměla ale tohle jsem slyšela celkem často a já si říkala co když zrovna tenhle je právě ten pravý? přece se nerozejdu s někým s kým je mě dobře, máme se rádi
To Tě nikdo nezaručí jestli spolu budete na vždy. Ale kdyby nebyl tak super tak s ním nejsi tolik let ne ![]()
Mám chlapa od mých 15ti. Brali jsme se když mi bylo 29let. Letos spolu budeme manželé 3roky. Tak jsem si nebyla jistá, ne že si ho vzít nechci, to jsem věděla, ale co když o něco přijdu? Všechny pochyby zmizely v den svatby. Když mě viděl ve svatebních šatech a řekl že je přesně tam kde má být. Nelituji.
Já jsem to takhle nikdy neřešila. Muže jsem si chtěla vzít a tím to skončilo. Jinak pravý/nepravý…ono v každém vztahu je něco, co by člověk vyměnil nebo chtěl trochu jinak. Ale pokud jste spolu 10 let a funguje to, tak není důvod řešit někoho jiného, ne?
Ti „všichni“ se řídí heslem Podle sebe, soudím Tebe. Oni by byli v nejistotě, že si ještě nic neužili, kdyby byli na Tvém místě. Vykašli se na jejich názory. Milujete se? Zjevně ano. Tak do toho jdi!
@Anonymní píše:
Zdravím dámy (i pány),jsem s přítelem 10 let, nyní máme pár měsíců před svatbou a já stále přemýšlím nad tím, zda dělám dobře. Je to můj první partner, chodíme spolu od 15 let. Děti nemáme. Je skvělý, milující, starostlivý a dělá pro mě všechno, já ho též moc miluji. Jde o to, že stále slyším ze všech stran, že to není dobrý nápad se brát, protože jsem si nezkusila vztah s nikým jiným a že mě to bude po svatbě lákat a že jak můžu vědět, že je ten pravý, když jsem to s nikým jiným nezkusila. Vždycky jsem tyhle řeči nebrala vážně a mávala nad nimi rukou, ale čím více se svatba blíží, tím víc si říkám, co když mají pravdu? Měla jste některá taky takovéto pochyby před svatbou? Jak jste se s tím popraly? Díky a prosím o anonym, nechci aby se to přítel či někdo z rodiny dozvěděl.
Prosím tě, neblbni. To, že někdo střídá partnery jako ponožky přeci není záruka toho, že si dobře vybere. Naopak, znám hodně takových, které tak dlouho vybíraly, až přebraly.
Příspěvek upraven 29.03.19 v 16:45
Vůbec nechápu, proč se takovými řečmi necháš vyvézt z míry. Jsou miliony lidí, kteří by dali všechno, jen aby měli milující a krásný vztah už takhle „od malička“
Užívej si to a buď ráda!!! Věř mi - není NIC lepšího ![]()
Máš ho ráda? On tebe? Ano, jste spolu deset let a řeči o tom že je hloupost si brát toho prvního si nevšímej a udělej to tak jak chcete vy dva. To jako když vystřídáš x chlapů tak máš záruku že jednoho si můžeš vzít protože jsi toho vyzkoušela víc a tím pádem to je ten pravý? Vždytˇje to hloupost ![]()
Jo a taky samozřejmě ani nespočítám kolikrát jsem slyšela, že „takových bylo, co se po 10 letech vzali a za rok se rozváděli“…to mě taky vytáčí ![]()
Důvěřuj své intuici. Co by jiní/jiné za to daly, kdyby jim vyšel hned první vztah. Je to sázka do loterie. Někomu se povede najít na první dobrou a někdo hledá až do smrti. Rozhodnout se musíš sama.
Neřešila bych vůbec nějaké hypotetické následné vztahy, které by to měly něco dát, ukázat, zjistit.. řešila bych současný vztah, zda je opravdu silný, zda ti partner vyhovuje, zda si vycházíte vstříc, trochu bych považovala zda a jak se změní po příchodu dítěte, ale to stejně ne vždy můžeš zjistit dopředu, jsou věci, které vztahem zahybou až přijdou. Pokud se vám spolu dobře žije, máte se rádi, není nic co by ti zásadně vadilo, z čeho bys byla nešťastná, tak není co řešit.
Já mám za sebou dva vztahy, jeden 1,5 roční, druhý byl manželství a teď jsem zase s tím prvním 4,5 roku a nic dalšího zkoušet nepotřebuju, a kdyby se dali to manželství vypustit, vůbec bych se nezlobila a klidně zůstala s tím prvním. Spokojenost manželství nezávisí na tom, zda si vezmeš prvního, druhého nebo šestého partnera.
Hodně štěstí. ![]()
Já myslim, že spíš lidi, kteří prošli x vztahama, jsou už znechucení a nesou si různé šrámy..riziko, že to na celý život nevyjde je vždycky a bohužel zhruba 50ti procentní podle statistik, ale takhle k tomu člověk přistupovat nemůže..
partnera znáš dobře, máte se rádi, vůbec bych se nad řečma nepozastavovala…nějaké pochyby před velkým závazkem má snad každý..
Jak popisuješ přítele tak je to super chlap. Taky bys už takového nemusela najít
. Já takhle před svatbou teda nepřemýšlela. Jestli jsi spokojená teď tak to bude dobrý.
Jsme spolu letos 9 let. Když jsme spol začali chodit, tak mi bylo 16 a jemu 20. Máme spolu tříměsíčního chlapečka. Těhotenství nebylo tak úplně plánované. Nechali jsme tomu volný průběh a překvapilo nás jak to bylo snadné
. Když jsem otěhotněla tak jsem si uvědomila, že teď už budeme navždy propojení tím miminkem. Bylo to náročné museli jsme se stěhovat a všechno zařizovat ale zvládli jsme to. Byla to vlastně taková další zkouška našeho vztahu. No a teď chystáme na červen svatbu a já o našem vztahu nepochybuji (přiznám se že mě taky dřív přepadaly takové myšlenky jaké se teď tobě honí hlavou a myslím, že je to normální). Mám pocit že je to mezi námi čím dál lepší
.
Zdravím dámy (i pány),
jsem s přítelem 10 let, nyní máme pár měsíců před svatbou a já stále přemýšlím nad tím, zda dělám dobře. Je to můj první partner, chodíme spolu od 15 let. Děti nemáme. Je skvělý, milující, starostlivý a dělá pro mě všechno, já ho též moc miluji. Jde o to, že stále slyším ze všech stran, že to není dobrý nápad se brát, protože jsem si nezkusila vztah s nikým jiným a že mě to bude po svatbě lákat a že jak můžu vědět, že je ten pravý, když jsem to s nikým jiným nezkusila. Vždycky jsem tyhle řeči nebrala vážně a mávala nad nimi rukou, ale čím více se svatba blíží, tím víc si říkám, co když mají pravdu? Měla jste některá taky takovéto pochyby před svatbou? Jak jste se s tím popraly? Díky a prosím o anonym, nechci aby se to přítel či někdo z rodiny dozvěděl.