Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Nejistota ve vztahu
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
12.12.11 12:17
Myslím, že přítel má pravdu, moc to řešíš. Ono nejde být pořád šíleně zamilovaný a neustále opakovat jak se milujete a láskyplně si hledět do očí, o tom přeci vztah není. Je o vzájemné důvěře, pochopení 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
12.12.11 12:23
Temaho píše:
Myslím, že přítel má pravdu, moc to řešíš. Ono nejde být pořád šíleně zamilovaný a neustále opakovat jak se milujete a láskyplně si hledět do očí, o tom přeci vztah není. Je o vzájemné důvěře, pochopení
Jj, máš pravdu… Jen teď prostě je vážně hrozně odtažitej a vše ho vytočí, nijak se o mě nezajímá… Tím nechci říct, že mě nemá rád. Asi má… Jen prostě jak ho vrátit tam, kde to bylo, kdy se mnou mluvil prostě normálně, ne furt naštvaně a ublíženě…
- Citovat
- Upravit
12.12.11 12:38
Podle mě stačí mu dát chvíli čas, na nic se ho už nevyptávat,prostě to nechat chvíli být. A uvidíš že ta za chvíli bude zase jako dřív.. držím palce
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Jenika
12.12.11 12:38
Dej mu i sobě čas. Vzhledem k tomu, že se rozvádíš, máš za sebou nepodařený vztah, tak se neupínej na další, který asi nebude nyní dle tvých představ. Nebydlíte spolu, tak to nech prostě vyhnít. Sejděte se když se Vám bude chtít, netlač na pilu , no a čas ukáže jestli je ten pravý. No, ale rozhodn bych už s jednou špatnou zkušeností netolerovala u druhého chlapa něco , co mě téměř od začátku vadí.
- Citovat
- Upravit
myšanda26
12.12.11 12:38
Být tebou, tak nejdřív dořeším ten rozvod. Jak píšeš, už jsi z toho otrávená, přítel možná taky. Chlapy tyhle pocity nemají potřebu ventilovat navenek. Zkus si postěžovat kamarádkám, nebo nám tady na emiminu 
.Vztah si buduj pomaličku, dej tomu čas. Přeci se nemusíš rozhodnout v den rozvodu, kor pro prcka by to mohlo být hodně změn najednou. Rozhodnutí, zda ten vztah někam spěje udělej až budeš mít klid a čistou hlavu po rozvodu nebo jindy. Držím pěsti ať jsi v budoucnu spokojená a šťastná.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
12.12.11 12:43
Jenika píše:
Dej mu i sobě čas. Vzhledem k tomu, že se rozvádíš, máš za sebou nepodařený vztah, tak se neupínej na další, který asi nebude nyní dle tvých představ. Nebydlíte spolu, tak to nech prostě vyhnít. Sejděte se když se Vám bude chtít, netlač na pilu , no a čas ukáže jestli je ten pravý. No, ale rozhodn bych už s jednou špatnou zkušeností netolerovala u druhého chlapa něco , co mě téměř od začátku vadí.
Máš pravdu, asi hlavně v tý poslední větě… Jenže já jsem takovej pitomec, že neumím bejt asi sama… 
Vadí mi ta jeho uzavřenost, pokud jde o problémy… A je právě jen v té poslední době. Dřív, i když jemu nebo mě něco vadilo, vše jsme si v klidu vyříkali, vadí mi ten jeho chlad, já jsem asi člověk co potřebuje slyšet, že ho ten druhý má rád a chce s ním být. A čím častějc, tím lepší. A i to dřív bylo. Nevím, proč jsem taková, už jsem i přemýšlela zajít někam za psychologem nebo tak, ale všude se platí a já jako samoživitelka, tak těch peněz je opravdu málo a počítám opravdu každou korunu…
- Citovat
- Upravit
Anonymní
12.12.11 12:46
myšanda26 píše:
Být tebou, tak nejdřív dořeším ten rozvod. Jak píšeš, už jsi z toho otrávená, přítel možná taky. Chlapy tyhle pocity nemají potřebu ventilovat navenek. Zkus si postěžovat kamarádkám, nebo nám tady na emiminu
Právě, že hlavně z ohledem na malého jsem asi zpanikařila, co se to najednou děje. Malej příteli začíná pomalu ale jistě říkat táto. Vlastní otec si ho nijak zvlášť nevšímá, občas si ho bere (ale tak 1-2× do měsíce). No a s přítelem když to bylo vše ok, jsme se viděli denně nebo se přijel aspoň na malého podívat, i když už spal. No a tak jsem se asi moc upnula k tomu, že budeme rodina a najednou se začal chovat zvláštně. Vím, že jsem ho asi měla nechat být a nevšímat si toho, protože teď je vše stokrát horší…
- Citovat
- Upravit
Anonymní
12.12.11 12:56
Ahoj, já mám tedy státnici z psychologie, ale nevím, jestli to co napíšu se ti bude líbit… Asi byla chyba začínat něco nového s nedořešenou minulostí. Možná to mohlo nějakou dobu působit romanticky, jako že bude vše dobré, rozvod lépe zvládneš, budeš „zachráněná“ atd. ale tak to není. Ono totiž takto jsi na potápějící se lodi a tonoucí se stébla chytá, tady ty v tomto případě svého bývalého a táhneš ho sebou ke dnu. Není divu, že je toho na něj příliš a nemá zájem řešit tvoje problémy.
Měla by sis vyřešit napřed svou minulost a do nejen papírově, ale hlavně sama v sobě .
- Citovat
- Upravit
Anonymní
12.12.11 13:20
Anonymní píše:
Ahoj, já mám tedy státnici z psychologie, ale nevím, jestli to co napíšu se ti bude líbit… Asi byla chyba začínat něco nového s nedořešenou minulostí. Možná to mohlo nějakou dobu působit romanticky, jako že bude vše dobré, rozvod lépe zvládneš, budeš „zachráněná“ atd. ale tak to není. Ono totiž takto jsi na potápějící se lodi a tonoucí se stébla chytá, tady ty v tomto případě svého bývalého a táhneš ho sebou ke dnu. Není divu, že je toho na něj příliš a nemá zájem řešit tvoje problémy.
Měla by sis vyřešit napřed svou minulost a do nejen papírově, ale hlavně sama v sobě
Ahoj, díky za reakci. Já si to vše uvědomuju, ale ten problém, že asi neumím být sama mám v podstatě celý život. Moje manželství bylo v troskách, manžel si našel jinou a podal žádost o rozvod, já mu jí podepsala a nic se nedělo. To bylo vlastně poprvé, co jsem byla "sama. Přítele jsem potkala asi půlroku na to. Mezitím jsem manžela urgovala s tím, co se děje a on, že musel poupravit to a to. Nakonec to dopadlo tak, že žádost stáhnul s tím, že je s tím moc práce… Já jsem mu řekla, že takhle ne a nemá smysl být manželé, když máme každý svůj život. No a žádost o rozvod jsem podala tentokrát já. No a manžel dělá naschvály… Nicméně si myslím, že co se týče manžela mám vše vyřešené, rozhodně bych ho nechtěla zpět a ani si to neumím ani nechci představit…
- Citovat
- Upravit
12.12.11 13:25
Ahoj zakladatelko. Přikláním se k názoru anonymní nade mnou, zase z pohledu mého ve vztahu muže, který se čerstvě rozváděl a neměl to v sobě vyřešené. Pominu, že teprve řešili rozvod papírově a rozdělení SJM. Také si hned hledal vztah, byla jsem to tedy já, s kým se seznámil, pamatuji si, jak přijížděl na návštěvu, naštvaný na exmanželku, rozhozený, potřeboval se vypovídat, poradit…
Velmi to ocenil, že jsem ho vyslechla, byl hodný atd, ale pro mě to byla velká zátěž to poslouchat. Emočně jsem to neunášela, připomínalo mi to můj vlastní rozvod, připadala jsem si, jako když stojím vedle nich a jsem svědkem jejich hádek. Takže pak z mé strany konec.
Ale plně tě chápu, po rozvodu jsem si také našla hned přítele, byli jsme spolu pár měsíců, pomohl mi překlenout tu dobu stresu a osamění. On takhle samozřejmě netušil.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.12.11 13:28
A ještě, také vím, že už manžela nechci. A také neumím být sama. Jsme již 4 roky od sebe, a teprve teď jsem sama několik měsíců, hledám sama sebe, zjišťuji, že mi to nevadí až tak moc (trochu ano 
), ale cítím, že si to třídím sama v sobě a mění se mi přístup k mužům, zdravější, klidnější…
Ale my 5 let s ex řešili průšvihy, u nás to bylo pravděpodobně horší…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
12.12.11 13:37
annaaaaa píše:
Ahoj zakladatelko. Přikláním se k názoru anonymní nade mnou, zase z pohledu mého ve vztahu muže, který se čerstvě rozváděl a neměl to v sobě vyřešené. Pominu, že teprve řešili rozvod papírově a rozdělení SJM. Také si hned hledal vztah, byla jsem to tedy já, s kým se seznámil, pamatuji si, jak přijížděl na návštěvu, naštvaný na exmanželku, rozhozený, potřeboval se vypovídat, poradit…
Velmi to ocenil, že jsem ho vyslechla, byl hodný atd, ale pro mě to byla velká zátěž to poslouchat. Emočně jsem to neunášela, připomínalo mi to můj vlastní rozvod, připadala jsem si, jako když stojím vedle nich a jsem svědkem jejich hádek. Takže pak z mé strany konec.
Ale plně tě chápu, po rozvodu jsem si také našla hned přítele, byli jsme spolu pár měsíců, pomohl mi překlenout tu dobu stresu a osamění. On takhle samozřejmě netušil.
Aničko, vím jak to myslíš, ale já mého přítele do rozvodu nikdy nijak netahala. Opravdu, ano možná párkrát jsem řekla něco ve stylu „Ex měl zase nějaký blbý kecy“, ale objala jsem ho a řekla, že jsem moc ráda, že ho mám a byla v pohodě a nic jsme dál neřešili. Nemyslím si, že by mě musel nějak hodně podporovat a poslouchat co se tohoto týče…
Ale vím jak to myslíte, bylo by asi nejlepší a „zdravé“ si dát na chvilku od chlapů prostě pohov a dát se dokupy… Jenže mě při představě samoty je fakt divně a úzko…
- Citovat
- Upravit
káťa
12.12.11 14:01
zakladatelko, myslím si, jestli to nebude tím, že toho tvého přítele do toho vážného vztahu s tebou moc tlačíš. To chlapi všeobecně nemají rádi. Přijde mi to hlavně z toho tvého posledního příspěvku - „objala jsem ho a řekla, že jsem ráda, že ho mám“… asi jsem exot, ale jsem s přítelem téměř rok, myslím, že se opravdu milujeme,plánujeme spolu budoucnost, ale tohle bych mu nikdy neřekla 
My na to dávání citů najevo prostě ani jeden moc nejsme a myslím si, že to leckoho může otrávit či způsobit, že se cítí tím vztahem „dušen“.
Také bych ho nechala být, už se k tomu nevracela, nic neřešila a hlavně tolik na něm nevisela…čas ukáže
- Citovat
- Upravit
12.12.11 14:28
Také mě napadlo, že půl roku není moc dlouho. Možná si teprve teď tvůj přítel uvědomuje, do čeho jde (nezávisle na tvém rozvodu), ale s tebou. Třeba znova vidí na vašem vztahu mouchy, něco se mu nelíbí… málokdy se to člověk od chlapů doví, co se jim vlastně nelíbí. Třeba mu prostě spadly růžové brýle, které při prvním okouzlení bývají… a nic jiného v tom není.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj holky,
omlouvám se za anonym, ale nechci aby mě někdo poznal…
Mám přítele se kterým jsem cca půl roku. Nebydlíme spolu, protože se stále rozvádím. Bohužel rozvod se táhne už přes rok a jsem z toho už velmi otrávená. Mám syna, kterému budou za chvilku dva roky. To je na vykreslení situace.
Přítel je o něco starší jak já, žádné děti nemá ani nebyl ženatý. My jsme spolu již dříve chodili, pak se rozešli, protože jsme měli na určitou věc každej jinej názor a postupně se sami sobě odcizovali až jsme se prostě rozešli. V době, kdy jsem se rozváděla, jsme se dali znovu dohromady a bylo moc moc fajn. Opravdu bylo to daleko hezčí a lepší, než předtím. Přišlo mi, že si spoustu věcí uvědomil a že je to teď opravdu chlap s velkým CH. Nevím proč, ale posledních cca 14dní mi přijde, že jeho zájem ochladl. Vím, že nemám nic konkrétního v ruce, je to jen o mých pocitech. Nevolá mi tak často, nepíše, i když spolu někam jdeme, tak je to jiný. Dřív se mě pořád dotýkal a tak, teď jak kamarádi. Slova jako „Miluju Tě“, se vytratili… No a já do toho začala šít, řekl mi, že se nic neděje, že je vše v pohodě. Několikrát jsem to téma otevřela a teď naposledy bouchnul a prostě, že už to takhle nejde, že nechce být s někým, kdo pořád něco řeší a není v pohodě… Tak jsem se ho zeptala, jestli se chce rozejít, to prej ne, ale že už takhle nemůže. Slíbila jsem mu, že tedy už se ho nebudu ptát, budu v pohodě… On té doby se ale ke mě chová snad ještě hůř a ono je hrozně těžké, zůstat v pohodě a nad věcí, když ten druhý Vás buď totálně přehlíží a když už si Vás všimne, tak je to proto, že mu na Vás něco vadí…
Nevím co dělat, nevím jak se chovat… Opustit ho nechci ani bych to ani nedokázala, když to klapalo, tak pro mě i syna hrozně moc udělal, jen nevím, jak ho (nás) vrátit tam, kde to bylo…