Nejsem děvče z kouta, tudíž - sobec?

Napsat příspěvek
Velikost písma:
13119
26.8.14 11:15
@Anonymní píše:To jsou pak chvíle, kdy mě naplňuje vnitřní konflikt, do jaké míry mám právo na to být svá a dělat to, co já považuju za správné, a nebo prostě se podřídit, sklonit ke kompromisu a dělat to, co za správné považuje on (potažmo třeba více lidí, pokud já jsem ta, co je úplně mimo). Což mi ale teda vůbec nejde. Dělat ze sebe někoho jiného a hrát si na to, že jsem někdo jiný. Byť možná lepší.

a právě v tom to může být… v partnertství a v rodině přeci nemůžeš vyžadovat, aby se dělalo jen to, co chceš ty a hlavně, jak to chceš ty. Protože ty to považuješ za správné… ostatní se mají podřídit tobě. Tak jsi nastavená, že to je správně. Ale to není. Přeci to, co nechceš dělat ty, nemůžeš vyžadovat od ostatních. Normální je to, vyjít vstříc jednou tomu, jindy tobě. Prostě žít v rodině vyžaduje kompromisy, to ani jinak nejde. JInak bys byla fakt sobecká a zlá - když to musí jít jen tak, jak chceš ty. :nevim:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
26.8.14 11:19
@merde píše:
to je vsechno, strasne obecne na to, abychom to mohli posoudit. Bez konkretni situace se tu tezko k tomu nekdo muze vyjadrit. Tak, proc si te bral? To si planoval, ze te pak zmeni nebo co?

Jo, doufal, že „pochopím“ a že změním své názory. Zejména ty… jak to říct. No, že pochopím, že už nejsem volná a že mám rodinu a děti.

A faktem je, že to začalo dost nenápadně, třeba tím, že se přimlouval, abych sundala svoje kroužky a pecky z uší - jsem přeci už maminka, ne? Sundala jsem je. nedávno mě napadlo, že bych si je nechala znova napíchat. Aspoň dvě… neexistuje. No, sklopila jsem patky a hlavu, no. Což mě samotnou dost mrzí, ale za ten případný konflikt mi to nějak nestojí.

Já mám omezující pocit, že mě chce připoutat pomyslně k plotně a dětským postýlkám. On tvrdí, že ne, že jen zanedbávám svoje povinnosti… To, co já považuju od něj za přemrštělé, on naopak za normální a dokonce že „nad lesčím přivírá oko“… ve mě už se hromadí vztek ve smyslu „tak si to udělej sám“ a on to považuje za odmítání mojí práce doma, právě ono sobectví, že dělám jen co chci já…

  • Citovat
  • Upravit
merde
26.8.14 11:22
@Anonymní píše:
Jo, doufal, že „pochopím“ a že změním své názory. Zejména ty… jak to říct. No, že pochopím, že už nejsem volná a že mám rodinu a děti.

A faktem je, že to začalo dost nenápadně, třeba tím, že se přimlouval, abych sundala svoje kroužky a pecky z uší - jsem přeci už maminka, ne? Sundala jsem je. nedávno mě napadlo, že bych si je nechala znova napíchat. Aspoň dvě… neexistuje. No, sklopila jsem patky a hlavu, no. Což mě samotnou dost mrzí, ale za ten případný konflikt mi to nějak nestojí.

Já mám omezující pocit, že mě chce připoutat pomyslně k plotně a dětským postýlkám. On tvrdí, že ne, že jen zanedbávám svoje povinnosti… To, co já považuju od něj za přemrštělé, on naopak za normální a dokonce že „nad lesčím přivírá oko“… ve mě už se hromadí vztek ve smyslu „tak si to udělej sám“ a on to považuje za odmítání mojí práce doma, právě ono sobectví, že dělám jen co chci já…

no pokud delas jen co chces ty, tak to opravdu muze byt problem. Ono se clovek, kdyz ma rodinu musi v ledacem omezit. Jako krouzky a pecky, bych neresila, ale chces tim rict, ze se nedokazete doma dohodnout nad rozdelenim praci?

  • Citovat
  • Upravit
26270
26.8.14 11:27

A můžeš, prosím, uvést třeba nějaký příklad - co ty považuješ za přemrštělé a co on za zanedbávání povinností? Děkuji, M.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
7904
26.8.14 11:30

Já jsem taky sobec, můj přítel je taky sobec, z mýho dítěte nejspíš vyroste taky sobec :-) no a co? Co ja zase fakt nesnáším, jsou ty typy, co by se naoko pro všechny rozdaly, vždycky sami sebe jenom nějak ošidí, nemají být na sobě na co pyšné… A v pozdějším věku všem jenom vyčítají, jak se pro ně obětovaly a chodí po světě s kyselým ks…

Buď taková, jaká jsi, ale zase je potřeba dodat, že partnerství vyžaduje mnoho kompromisů. S partnerek, ne s tchýní.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
26.8.14 11:33
@merde píše:
no pokud delas jen co chces ty, tak to opravdu muze byt problem. Ono se clovek, kdyz ma rodinu musi v ledacem omezit. Jako krouzky a pecky, bych neresila, ale chces tim rict, ze se nedokazete doma dohodnout nad rozdelenim praci?

Vlastně jo. Teda nejde o to, kdo co udělá, to jasné. problémem je spíš to, že manžel drtivou většinu věcí, co já dělám, považuje za nedostatečně provedené. Respektive zastává názor, že je normální, že se pracuje tak dlouho a tak vytrvale, dokud není vše a perfektně hotovo. Ten nepoměr názorů, je například co k večeři. Mě a dětem stačí namazaný rohlík se zeleninou, manžel očekává čerstvou teplou, ideálně třeba steak nebo guláš. A samozřejmě perfektní. Z toho pak pramení ten můj vztek „když se ti to nelíbí, tak si to udělej sám“. Jednou jsem dokonce ve vzteku teda mu talíř po jeho námitkách ke kvalitě pokrmu sebrala přímo od úst.

  • Citovat
  • Upravit
7904
26.8.14 11:35

A jo, čtu dál… Tak to se zase omezovat nenech. Proč by sis měla vyndavat náušnice?? Ono to trochu pomine, až se vrátíš do práce, ale kecat do těchto věcí bych si nenechala. A nad čím přivírá oči? Že nežehlíš trencle? Že má dítě umatlanou pusu?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
26270
26.8.14 11:35

S tebou bude asi těžké pořízení… ;)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
merde
26.8.14 11:36

A ma manzel pres den jine teple jidlo? Pokud ano, tak bych kazdodenni teple vecere taky nedelala, pokud je ale cely den na studenem, tak to chapu.

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
26.8.14 11:45
@Malaga píše:
A můžeš, prosím, uvést třeba nějaký příklad - co ty považuješ za přemrštělé a co on za zanedbávání povinností? Děkuji, M.

Ideálně sedmkrát v týdnu čerstvá teplá večeře. Beru, že chodí jen na polévky, takže má hlad. Já vařím asi třikrát čtyřikrát ( z toho minimálně dvakrát týdně mě referuje, že nebude jíst, protože třeba byl u souseda na ochutnávce uzeného - ale ta porce by pro něj prostě připravena být měla - kdyby náhodou si to rozmyslel - ostatně když mi řekne, že jíst nebude, tak nevařím, proč taky). Zanedbávám zejména děti, které ale v tomto případě jednoznačně dávají přednost (a já taky) třeba jen namazanému pečivu a čerstvé zelenině (dohady, že nechtějí jíst, co je na stole, atd.). Dále, manžel si přeje servírovat jídlo maximálně horké, vystydlé „není k žrádlu“. Což je problém, protože ikdyž ho předem upozorním, že za deset minut budu jídlo podávat, není přítomen a jídlo… vychládá… když ihned po jeho příchodu odběhnu jídlo ohřát, aby bylo horké, nenaservírovala jsem jídlo tak, a bychom začali jíst všichni společně a v šest (nepamatuji si, kdy jsem celou večeři proseděla - neustále odbíhám něco podávat a přidělávat, protože není vše na stole připravené, atd.)

nevím. Někdy mám z něj pocit, že by rád stoloval jak na zámku, ale já nějak nezvládám být kuchařka a obsluha a ještě paní domu u stolu současně, no. Je to právě asi jen můj pohled, ale tyhle jeho požadavky mi přijdou mimo realitu.

  • Citovat
  • Upravit
26270
26.8.14 11:48

Když ti zbyde ta jeho porce navíc, protože přišel už najedený, tak bych to šoupla do mrazáku a máš vystaráno na jindy. Jinak s těmi móresy u stolu ho asi rozmazlila maminka. Přijde mi, že u vás to není jen o teplých večeřích a stolování, že se ten nesoulad asi prolíná všemi oblastmi…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
26.8.14 11:49
@Malaga píše:
S tebou bude asi těžké pořízení… ;)

takže bude přeci jen chyba mezi klávesnici a židlí? :nevim: :think:

  • Citovat
  • Upravit
11750
26.8.14 11:50
@Anonymní píše:
Ideálně sedmkrát v týdnu čerstvá teplá večeře. Beru, že chodí jen na polévky, takže má hlad. Já vařím asi třikrát čtyřikrát ( z toho minimálně dvakrát týdně mě referuje, že nebude jíst, protože třeba byl u souseda na ochutnávce uzeného - ale ta porce by pro něj prostě připravena být měla - kdyby náhodou si to rozmyslel - ostatně když mi řekne, že jíst nebude, tak nevařím, proč taky). Zanedbávám zejména děti, které ale v tomto případě jednoznačně dávají přednost (a já taky) třeba jen namazanému pečivu a čerstvé zelenině (dohady, že nechtějí jíst, co je na stole, atd.). Dále, manžel si přeje servírovat jídlo maximálně horké, vystydlé „není k žrádlu“. Což je problém, protože ikdyž ho předem upozorním, že za deset minut budu jídlo podávat, není přítomen a jídlo… vychládá… když ihned po jeho příchodu odběhnu jídlo ohřát, aby bylo horké, nenaservírovala jsem jídlo tak, a bychom začali jíst všichni společně a v šest (nepamatuji si, kdy jsem celou večeři proseděla - neustále odbíhám něco podávat a přidělávat, protože není vše na stole připravené, atd.)nevím. Někdy mám z něj pocit, že by rád stoloval jak na zámku, ale já nějak nezvládám být kuchařka a obsluha a ještě paní domu u stolu současně, no. Je to právě asi jen můj pohled, ale tyhle jeho požadavky mi přijdou mimo realitu.

jsem si myslela, ze tohle se deje jen ve filmu, aby chlap vyzadoval denne presne v sest jidlo 8o bych ho poslala do tmy

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2642
26.8.14 11:50
@Anonymní píše:
Vlastně jo. Teda nejde o to, kdo co udělá, to jasné. problémem je spíš to, že manžel drtivou většinu věcí, co já dělám, považuje za nedostatečně provedené. Respektive zastává názor, že je normální, že se pracuje tak dlouho a tak vytrvale, dokud není vše a perfektně hotovo. Ten nepoměr názorů, je například co k večeři. Mě a dětem stačí namazaný rohlík se zeleninou, manžel očekává čerstvou teplou, ideálně třeba steak nebo guláš. A samozřejmě perfektní. Z toho pak pramení ten můj vztek „když se ti to nelíbí, tak si to udělej sám“. Jednou jsem dokonce ve vzteku teda mu talíř po jeho námitkách ke kvalitě pokrmu sebrala přímo od úst.

Ahoj, a ta „nekvalita“ provedení nebo volba jednoduché/studené večeře vzniká kvůli tomu, že na to prdíš, anebo protože místo toho abys stála dvě hodiny u plotny radši lítáš kolem dětí aby nečučeli do zdi? Nebo jim pustíš pohádku aby byl klid a sama si lakuješ nehty a čučíš na telenovely, a pak to zachraňuješ rychlovkou?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
26.8.14 11:55
@kjhui píše:
Ahoj, a ta „nekvalita“ provedení nebo volba jednoduché/studené večeře vzniká kvůli tomu, že na to prdíš, anebo protože místo toho abys stála dvě hodiny u plotny radši lítáš kolem dětí aby nečučeli do zdi? Nebo jim pustíš pohádku aby byl klid a sama si lakuješ nehty a čučíš na telenovely, a pak to zachraňuješ rychlovkou?

tak pustit televizi před osmou večerní (a sednout si k ní!!!) bych si snad ani nedovolila.
K tomu zbytku a při pohledu na moje omolousaný nehty… ti nevím.

  • Citovat
  • Upravit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová