Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Nejsem průbojná
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
5.9.21 14:08
Tak si zajdi na nejakou terapii, pomuzou ti. podle samo se z toho dostat je tezsi.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.9.21 14:18
Jako bych četla o sobě. 
Teď je mi 27, už dlouho jsem věděla že to je problém, že se musím naučit pracovat sama se sebou, musím říkat i ne. Trvá to už možná 5 let? co jsem s tím začala pracovat. Je to už lepší ale pořád to není ono. Je opravdu těžké se z toho snažit dostat sama. S dítětem to přišlo trochu i samo protože se musíš rvát i za to dítě a nechceš pro něj nic špatného. Teď jsem ve fázi kdy s cizími jsem schopna nějak “jednat”, bohužel se mi to stále špatně daří co se týče v rámci rodiny. Mám potom špatný pocit že jsme se pohádali, že jsem mohla být mírnější, pořád nad tím přemýšlím…na druhou stranu jsem už i několikrát zažila super pocit že to bylo takhle správně a byla jsem na sebe pyšná. Mám problém že během “hádek” se mi prostě chce začít brečet, to je asi nejhorší. Ale už se to taky zlepšilo. Držím pěsti ať to zvládneš. Doporučila bych taky nějakou terapii. Bojovat s tím sama je běh na dlouhou trať.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.9.21 14:21
Je celkem logické, že se člověk obává velké změny a neznámého. To neznamená, že to nezvládneš.
Brala bych to ale jako příležitost naučit se se svou úzkostí pracovat.
Začni svépomocí mrkni do těchhle knížek:
https://obchod.portal.cz/…e-z-uzkosti/
a sem
https://www.kosmas.cz/…ka-odolnost/
Pokud se ti bude dařit postupně a pomalu zvládat jednotlivé obtíže, tak to bude fajn.
Kdyby to nešlo, tak univerzita určitě má nasmlouvaného psychologa*žku, který bere studenty a pomáhá jim s adaptací na novou situaci, nestyď se někomu takovému ozvat - kontakt bude někde na webu studijního oddělení nebo rektorátu.
Pokud vaše katedra pořádá nějaká adaptační/seznamovací kurz, určitě se přihlaš, i když se bojíš. A pokud se tam s někým zkamarádit - nezaměřuj se na nejoblíbenější a průbojné spolužáky či spolužačky, ale přemož obavy a dej se do řeči s někým, kdo tam bude postávat podobně nejistě opodál jako ty. Určitě tam někdo takový bude.
A když seznamovák nemáte a nebo ho nedáš, tak si někoho takhle nejistě postávajícího opodál najdi normálně při přednáškách a aktivně se jdi představit a zeptej se třeba odkud je a domluvte se, že si třeba budete půjčovat zápisky, když nebudete moci chodit na přednášky.
Kamarád či kamarádka podobného osobnostního nastavení se vždycky hodí, zejména když se potřebujete zorientovat v nové situaci.
Plus jestli máš nějaký koníček, nebo by tě lákalo něco nového zkusit, najdi si v tom městě kam jdeš nějaký oddíl, skupiny, kroužek, kde se to dělá. A sleduj školní nástěnky, jak fyzické, tak elektronické, případně jestli máte někde nějakou školní skupinu - bývá tam často nabídka možnsoti se někam zapojit a přidat.
To je pochopitelně náročné, protože musíš překonat ostych a paniku z toho že nezapadneš a že tě odmítnou, ale právě tím, že ostych a paniku překonáváš, tím je dostáváš pod kontrolu.
držím palce.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.9.21 14:24
Někdo s věkem změní postoj. Někdo je neprůbojný celý život. Někdo si troufne jen na slabší. Asi nějaký kurz asertivity projít můžeš, ale chce to chtít se změnit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.9.21 17:10
To znam taky. Dneska uz je to lepsi. Urcite si nastuduj, co je asertivita, a zacni to pouzivat. Nekdy je lepsi par facek nez tisic slov - necham na tvem zvazeni.
Pamatuj, ze byt v konfliktu sama se sebou je daleko vic neprijemny, nez byt v konfliktu s druhym. (Predpoklad je teda, ze netrpis takovym tim „za vsechno moje utrpeni muze okoli“.)
K srdci si beru jen pripominky od lidi, o kterych sama verim, ze maji neco v hlave, idealne vic nez ja. Taktez obcas prehodnocuju, koho do teto skupiny momentalne radim a koho ne.
Pripust si vlastni omylnost a netrvej na neomylnosti, asi vis, ze je nedosazitelna. Neber se tak vazne a dovol si se obcas chovat radeji jako de(bil) nebo nekomu ukrivdit, nez se pak doma tlouct do hlavy, ze ses nebranila. Nez to vychytas, tak se stane, ze budes obcas neohrabana, nekomu protivná, atd. Pocitej s tim a netrap se tim.
Taky pocitej, ze se ti postupne dost promeni socialni okoli. 
To das. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.10.24 20:37
Byla jsem taky taková… Vyučili mě lidi kolem mě, pár dobrých knížek a hlavně životní zkušenosti. Bez některých bych se byla i obešla. Hlavně to chce nestranit se lidí. Dobře, že jdeš na školu. Že sis nenašla nějakou jednoduchou práci pokud možno abys nebyla skoro s nikým v kontaktu. To by ses teda nikam neposunula.
Půjč si knížku,, Vyznáte se v tlačenici " a,,Sedm Tibeťanek". Ta první se dobře čte a rozebírá běžné situace a ukazuje, jak z nich co nejlíp vybruslit. V té druhé si udělej test, abys zjistila, který jsi typ. Žasla jsem, co všechno jsem se o sobě dozvěděla a jak to sedí. Život je zajímavý a je škoda nesbírat životní zkušenosti a schovávat se někde v koutě, aby mě nepotkala nějaká nepříjemná zkušenost. Ty nás posilují.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Dobrý den, milé dámy.
Prosím o zachování anonymní, nechci, aby mě zde někdo poznal.
Můj problém je toto: nejsem průbojná, nedokážu se bránit, nedokážu říct ne a nechám si všechno líbit. Mnohdy, i když jsem v právu, se tomu druhému omlouvám. Nechávám sebou snadno manipulovat. Každý mě všude možně dotlačí. Bojím se totiž hádek, a tak raději ustoupím. Hodně mě to štve.
Za týden mám nástup na VŠ a docela se toho bojím. Spíše se bojím toho, jak obstojím ve velkém městě, v novém prostředí a mezi cizími lidmi.
Chci se zeptat, zda si někdo neprošel něčím podobným a jak z toho ven? Byla bych Vám vděčná za každou radu… Všichni mi říkají, že se mám prostě bránit, ale to je něco, čeho se bojím. Nejsem vůbec průbojná. Jsem taková „mouchy, snezte si mě“.
Děkuji za Vaše tipy