Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Nekonečná nesvoboda v rodičovství
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
11.9.24 06:42
- Citovat
- Upravit
11.9.24 06:52
@shipwreck píše: Více
A ty nemáš kamarádky? Sourozence? Chlap nemá sourozence? Na to hlídání myslím.
A klidně sama vyraz. A dítě nech chlapovi. Nejvyšší čas, aby si dítě začalo zvykat …
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
krecik.dzungarsky
11.9.24 08:45
@shipwreck píše: Více
A teď si představ, že se sama s manželem nikam nedostaneš cca 12 let, až po uplynutí této doby spolu můžete jet na týdenní dovolenou.
To je naše realita při péči o dítě s těžkou formou Aspergerova syndromu a přidruženým problémovým chováním ve formě agrese. Dítěte bez zasaženého intelektu a řečových schopností. Pubertálního dítěte, které tě denně ohrožuje na zdraví i životě.
Já narozdíl od tebe dítě chtěla. Rodiče už dávno žijící nemám. Matka zemřela na karcinom prsu, když mi bylo 14 let. Otce zmiňovat nebudu.
Měla jsem tchána, se kterým jsme si byli blízcí. Nedávno zemřel, doprovázela jsem ho na jeho poslední cestě.
Tvoje dítě je zdravé a z batolecího období vyroste. Je to malé dítě, které potřebuje mámu. Načti si něco o tom, jaké nedozírné následky můžeš napáchat ve struktuře osobnosti, pokud bude tvoje dcera jakýmkoliv způsobem třeba jen do určité míry citově deprivovaná. Načti si teorii citové vazby.
Moje matka měla dvě cévní mozkové příhody, po kterých zůstala ochrnutá a s intelektem na úrovni malého dítěte. Trpěla tzv. organickým psychosyndromem. S následky se potýkám dodnes.
Chápu, že jsi unavená, psychicky vyčerpaná, do určité míry vyhořelá. Sama jsem si tím opakovaně prošla ve formě téměř totálního fyzického i psychického vyčerpání až do bodu těsně před kolapsem organismu.
Jsi ale dospělá a svéprávná. Pokud máš ve svém okolí možnost říct si o pomoc, udělej to. Pokud tě druzí přehlíží, buď v žádosti o pomoc důraznější. Zaplaťte si chůvu.
Malé dítě život změní a rodiče bývají v tomto období svým způsobem do určité míry upozaďováni. Jenže dcera ti odroste, bude čím dál víc samostatnější a vy budete mít znovu více prostoru pro sebe.
Píšeš, že bereš psychofarmaka, nečetla jsem celou diskusi. Asi bys pro sebe potřebovala psychoterapii, protože léky tlumí pouze symptomy, pořádek si v sobě musíš udělat sama, to za tebe nikdo jiný neudělá. Jsi dospělá a nejsi už zodpovědná pouze za sebe. To je bohužel realita.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
11.9.24 09:51
My žijeme v zahraničí a tak nejbližší babička je 900 km, tedy hlídání žádné a mohu potvrdit, že jsem měla podobné pocity jako ty. U nás to bylo ještě komplikovanější tím, že manžel si toho moc bral, dělal první poslední i doma, po dvou letech na něm byla vidět únava a po dalších dvou letech se během jedné dovolené úplně sesypal. A když se na to dívám zpětně byla to do značné míry i moje chyba. Ono to chce prostě za každou cenu si to dítě přehazovat tak, aby si každý alespoň chvilku odpočinul.
Bohužel je tu plno mravokárců, které ti řeknou jak jsi sobecká, že starat se o dítě je super, ale osobně si myslím, že zrovna tyhle nikdy něco takového nezažili a jen kecaj.
Za sebe ti mohu říci, že bohužel musíš zatnout zuby a ještě tak jeden až dva roky jen přežit, pak už to bude lepší, ale bude zase jen trochu jiné. 
Říkej si, máš zdravé dítě, jsi na tom dobře, věř tomu, že jsou lidi, kteří jsou na tom hůře než ty.
- Citovat
- Upravit
11.9.24 16:31
Hele, jsou veci, ktere jdou ovlivnit a které ne. S temi druhymi je dobre pokusit se netrapit. Hlidani zkouset (nevzdavat to), ale nelpet na tom. Vsak ono to jednou prijde. Prijde mi, ze sis dala do hlavy, ze tve stesti je zavisle na vikendu bez dítěte. A hlava dela hodne. Ale co kdybys prijela z víkendu a opet bys spadla do toho stereotypu a po dvou dnech byla zase otravena. Ja casto zjistim, ze svou nespokojenost svaluju na dite, ale je to jen zastupny problem. Neni to zcasti i tvuj pripad? Pomáhá mi najít si novy konicek (ucit se jazyk, zkusit novou cvicici vyzvu) nebo vic cestovat, zmenit prostredi, vzit partu lidi s detmi a nekam odjet, deti se zabavi spolu a rodice jsou mezi dospelymi nebo zacit pracovat, dite postupne zvykat na skupinku…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.9.24 12:20
@Andyss na tom co píšeš asi něco bude. Když jsem byla jedinkrát pryč na víkend (dítě mělo cca půl roku), vrátila jsem se a snad další den jsem se skoro sesypala, že se zase musím vrátit do toho zápřahu. Ale kdybych věděla, že třeba 1 víkend v měsíci můžu pravidelně jet pryč, bylo by to něco úplně jiného, mohla bych se na to těšit, cokoliv naplánovat, proto jsem se na tu představu upnula… takhle vidím že klidně další 2 roky nic takového být nemusí. Když holt dítě nechce tak nenadělám nic. Já už jsem byla i u 2 psycholožek a v podstatě mi poradily co nejvíc přehodit péči na skupinky, širší rodinu, ale když dítě nechce tak mám prostě smůlu. Štve mě, jak mi všichni kolem malovali, že přece můžu dál pracovat, že s dítětem pomůžou… realita je taková že jsme dnes byli půl noci vzhůru protože dcera nechtěla spát. Jak mám asi jít do práce psát složité smlouvy a obchodní podmínky když pomalu neudržím oči otevřený? Vše jsem snášela když byla dcera malé miminko, ale už je to prostě dlouhý!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.9.24 12:45
Zacala bych mensimi kroky - mala si postupne zvykne byt s tatkou treba pul den, casem den, v tomhle veku uz to rozhodne zvladne, jen je treba vytrvat, je fixovana na tebe, tak to nebude snadne, ale pujde to
pote bych zkousela chuvu, jednoho cloveka, na ktereho si zvykne
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.9.24 14:46
@Pitřice píše: Více
Kolikrát ty, co po dítěti touží bez úspěchu roky, se pak hroutí úplně nejvíc, protože to mají idealizované
Rozhodně jsem nemálo takových zkušeností četla, a mnohé se vyjadřovaly i brutálněji, než zakladatelka, a to třeba měly i ty jesle a hlídání
Příspěvek upraven 12.09.24 v 18:52
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.9.24 15:07
@shipwreck píše: Více
Víš v čem je největší chyba? Že máte rozmazlence.
Jaký jako dítě nechce? 
Budeš muset sakra rychle nastavit hranice.
Dítě nechce spát, tak půjde o půlnoci? Neexistuje! Max ve 21 budeš ležet a hotovo. Chceš řvát? Řvi! Dvouletý děcko už není mimino. Už ledasco chápe. Pokud spí odpo, upravit odpolední spánek.
Nejdřív jsem s tebou docela cítila, ale když to teď tak čtu… Začni jednat a nefňukej. To ti nepomůže.
Ale jaký si to uděláš, takový to máš.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.9.24 17:12
@shipwreck píše: Více
Hele u nás když chci jít někam vysloveně večer, jdu sama nebo s kamarády a hlídá manžel a naopak. Když chceme jít s manželem spolu, máme slečnu na hlídání- může jen do půl osmé večer, tak chodíme na večeři od pěti (dáme si menší nebo žádný oběd). Je to fajn v tom, že není takový tlak na rezervace 
Na víkend cca dvakrát do roka je možné vypadnout. Dítě má holt ten druhý.
A fakt si nemyslím, že bys byla blázen, nevděčná, rozmazlená atd. Emimi je specifické, většina matek v reálném světě má okolo těch dvou let všeho plné kecky, a fakt nepomáhá vědomí toho, že puberťák už tě potřebovat nebude 
Nemít žádné hlídání je na budku, to je prostě fakt.
A btw ta co ti ti psala o rozmazelnosti má sama dost a dost problémů, například s tím, že je na dítě nezdravě upnutá, takže jasně, že ona neměla tenhle problém 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.9.24 18:51
@Anonymní píše: Více
Několik těch mravokárců vidím v jiných diskuzích mluvit o svých hlídacích babičkách, takže jako obvykle nemají ŽÁDNÉ tušení, jaké to je mít dítě bez jakéhokoliv pohlídání, a jen si plácají játra 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
@shipwreck možná to na to internetu nečti, když ti to nejde realizovat v tvé rodině…kde máš nemocného tátu, starající se mámu a tchýni v letech…tak už asi taky nebudeš nejmladší…a většina dvouletých děti potřebuje hlavně mámu, je to někdy únavné, ale jsou naše…brzy se vrátíš do práce, odpočineš si přes den, já se v podstatě teď nevyspala celý rok, malá se kojí několikrát za noc…ale mám suprové rodiče, kteří si starší na noc vezmou, ale jak už jsem psala, taky až asi od 3,5let a mladší jen mezi kojením přes den…tchýně je mladší jak mamka, ale naši holčičce nestačí, po 30min společně návštěvy je unavená…tak bych děti samotné nikdy nenechala…nevím, kde bydlíte teď, ale v domě je mnohem více práce, tak už teď si zkuste nastavit nějaké rozdělení, ať není vše na tobě…od. my jsme radi, když holky někdy usnou společně a pořídíme se večer s mužem sejít i doma na víno
a co děláš s dcerou přes den, zajeď si do jiné herny, na jiné hřiště, do bazénu…ve 2letech už může jezdit na odrážedle a ty na bruslích…atd…