Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Nekonečná nesvoboda v rodičovství
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
10.9.24 17:27
Nekonečná nesvoboda v rodičovství
Ahoj,
nečekám zázračné rady, chci se jen vypsat a třeba najít někoho, kdo to má podobně.
Dcera bude mít brzy 2 roky a já si připadám úplně vyhořelá a zničená. Strašně dlouho už si přeju volnej víkend s manželem, ale je to v nedohlednu. Doufala jsem, že už touhle dobou zvládne přespat u babičky, ale zdaleka to nehrozí, nezvládne to ani s manželem (zkoušeli jsme minulý týden, 3h řevu a pak přijeli domů). Už mě život tak strašně se**, jsem úplně bez nálady, šíleně závidím všem bezdětným že si můžou večer někam vyrazit, ráno se vyspat, něco podniknout.. Do dítěte se mi vůbec nechtělo a věděla jsem proč. Manžel tvrdil jak bude babička hlídat, ale zvládne max. pár hodin (ano, vím, že někteří nemají ani to a jsem za to vděčná), má zdravotní omezení (nemůže vzít dítě třeba na bazén nebo někam, nezvládá schody, horko atd.). Do toho finišujeme s barákem, což řeší primárně manžel, ale je to celkově taky zátěž. Vztah to už dost odnáší. Čas pro sebe mám, dělám i práci z domu, ale stejně je to jen takové čekání než se zase dítě vrátí a kolotoč se zase roztočí - co zase vařit, prát, dělat, furt dokola.. navíc mi přijde že se to jakoby strašně sčítá - těhotenství je opruz, šílenej porod, šití, nevyspání mě málem dohnalo na antidepresiva, malá je pořád u mě jak ocásek odmalička, pořád se dívat aby někde nespadla, pořád pitomý hřiště.. už je to nekonečný!! Hned bych ji dala do jeslí ale budeme se během podzimu stěhovat, tak než by si zvykla už zase budeme jinde 
Prostě jsem ztratila radost ze života, mám pocit že furt jen dělám něco co musím a pár hodin volna mě nedokáže vytrhnout. Ani tu vizi do budoucna nemám, když vidím jak kamarádce vezme máma dítě na týden k moři… tchyni je už 70 a mě děsí představa že příštích 10 let nebudeme mít ani týden bez dítěte.
Jakákoliv myšlenka která by mohla pomoct?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
10.9.24 17:37
@shipwreck Co by za to některé maminky daly, aby měly dvouletou holčičku. Ty jsi sobecká a myslíš jen na sebe. Rychle to změň, nebo to odnese to dítě. Radu pro tebe mám, čím bude větší, tím více času budeš mít pro sebe. Chce to trpělivost.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.9.24 17:42
Vydrž ještě chvíli…pak už ti půjde dítě do školky a bude líp. A cca od 9 let vás bude vyhánět, ať může být doma chvíli sáma 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.9.24 17:43
@Pitřice ano jsem sobecká, proto hledám další sobecké lidi aby mi poradili jak se s tím vypořádat. Tvůj komentář je úplně o ničem, radu ani zkušenost s něčím podobným nemáš, jen blbé řeči.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.9.24 17:45
Hm… hele a máš své dítě opravdu ráda? Myslím skutečně, nepodmíněně a nejvíc na světě. Vyznívá to totiž tak, že máš ráda hlavně sebe a svoji volnost. Vyhoření je samozřejmě vážný stav, který může tohle zkreslovat. Na místě by byl v každém případě psychoterapeut, který ti může pomoci dívat se na věci jinak a rozpoznat, kde pramení ta nespokojenost.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.9.24 17:49
@shipwreck To teda nemám. Mám dvě dcery a co je mám, užívám si jejich přítomnost. Některé ženy, jako ty by děti mít neměly.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.9.24 17:50
@shipwreck Najdi si chůvu, třeba jen občas na pár hodin a holt musíš vydržet než dite povyroste..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.9.24 17:51
Taky mam takove dite, jsou mu 3 a neexistuje, abych na noc nebyla doma. Taky jsem si myslela, ze touhle dobou zvkadne vikend u babicky a my s manzelem budeme moci podniknout neco dospelackyho. Bohuzel, babicky se sice muzou pretrhnout, ale vydrzi s nima maximalne pulden.
Radu moc nemam, ja to nastesti zvladam relativne dobre, neskacu sice dva metry radosti, ale ani me to neuvrha do depresi jako tebe. Mne osobne pomaha uvedomeni, ze uz to nebude dlouho trvat a nebude me potrebovat, za 5-6 let bude chtit byt daleko radsi s kamaradama, nez s mamou a verim, ze budu jeste s litosti vzpominat na doby, kdy jsem byla cely jeho vesmir. Chapu, ze se ti to ted zda nekonecne a uz nemuzes, ale ono to ve skutecnosti trva tak kratkou chvili, ze je potreba si toho poradne uzit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.9.24 17:52
Zakladatelko já tě zcela chápu. Není něco, co tě těší, a dá se to dělat s dítětem? Já jsem třeba v tomhle věku s dítětem hodně chodila po horách a jezdila na kole. Od hřiště k hřišti samozřejmě, ale mezitím jsem prostě dělala to, co mám ráda já. Zcela jsem se u toho vyčerpala a bylo mi lépe. Navíc pobyt v přírodě je ozdravný. Protože v zásadě vás doma teď nic nedrží, můžete být pořád někde.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.9.24 17:57
@Kníže Ignor já si myslím že jo. Dělala jsem a dělám pro dceru absolutní maximum, nikdy jsem ji nenechala brečet víc než pár minut, obíhala jsem s ní cvičení vojtovky, pořád si s ní povídám když chce, čtu jí pohádku 5× za sebou když se jí to líbí a nevadí mi to.. ale o tom téma není, tak jsem se o tom nerozepisovala. Jen mi zatím přijde, že prostě to pozitivní nedokáže vyvážit ta negativa rodičovství. A hlavně mě teď štve ta představa budoucnosti - já a brácha jsme třeba byli 2 měsíce o prázdninách u babičky na chatě a vím, že tohle nikdy jako rodič mít nebudu. Klidně bych se starala 24/7 sama ale chtěla bych aspoň ten volný víkend s manželem; jenže když vidím jak je na tom tchyně po zdravotní stránce blbě, tak mě fakt děsí že se asi nedočkám x let, kdoví jestli někdy vůbec. Chůvu na víkend asi člověk nesežene. Moji rodiče jsou nefunkční.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.9.24 17:59
A co chodit s ní do nějakého kroužku? Ona se tam vyřádí, ty přijdeš mezi lidi… Jinak myšlenku na jestli bych zapudila, protože pokud nevydrží ani s vlastním otcem, tak si nedovedu představit, že by chodila do jeslí. Prostě potřebuje tvou přítomnost, užij si to, je to nejkratší období v životě člověka.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.9.24 18:00
@Pitřice píše: Více
Ale no tak…to je trochu drsne..ano, souhlasim s tim, ze jsou zeny co daji za dite cokoliv…ale pochopme i vyhorelou matku ktera potrebuje pomoc a jen vyjadrila sve nynejsi pocity…
@shipwreck ja ti rozumim, o dite jsem bojovala temer 7 let a pak jsem vyhorela..ale ted? jsou mu tri a 3/4 roku, chodi do skolky a je to uz daleko ale daleko lepsi 
zkuste dat malou do jesli. Jen neudelej takovou chybu jako ja 
ze jsem maleho dala na jeden den v tydnu a hrozne blbe si zvykal…velka chyba…proste, jesle na 5 dni v tydnu a treba po hodine zase vyzvednout a pomalu prodluzovat…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.9.24 18:04
Ahoj, ač se mi miminko má teprve narodit, tak ti zcela rozumím. Každý říká, jsi máma, tak se starej, nefňukej, ale zapomínají na to, že jsi taky ČLOVĚK. Máš naprosto právo mít i čas pro sebe, být i bez dítěte. To z tebe rozhodně nedělá sobce, na to pozor. Ženské, co mají děti aby se i bály říci, že jsou unavené, bože… 
Příspěvek upraven 10.09.24 v 18:05
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.9.24 18:04
@Ernais děkuji, i tak komentář pomohl.
@Hibou ano, tuhle radu často čtu a v omezené míře aplikuju. Ono se to často zvrtne do nekonečné série kňourání, ale snažím se dělat aktivity které mě aspoň trochu baví (zoo, bazén).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.9.24 18:11
Myslím si, že to hodně pramení i z toho, že jsem moc děti mít nechtěla, ale nátlak společnosti a docela i manžela byl nesnesitelnej. Kdyby bylo čistě po mém, ještě mám 5 let pohodu a v 35 si klidně jedno dítě pořídím a nebudu mít pocit že mi utíká život (a kdyby to nešlo, tak by to nešlo, nehroutila bych se). Jenže manžel už má 40 na krku a chápu že nechce mít dítě tak pozdě…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
