Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Normální, jsou dny kdy cukrujeme a dny i si řekneme jen čau. ![]()
Za mě osobně, když jsem tohle z dob dávných měla, mohu dnes s klidem říct, že to nebyl partner pro mě. Ale teď žiji 6 let s partnerem, já 25 let, on 40 let. Jsem štastná jako blecha. Nemám potřebu utíkat, nemám potřebu si „oddychnout“ a když najednou ano, tak po pár hodinách se musím vrátit domů, protože mi normálně chybí. Pracujeme spolu, vedeme naši firmu spolu, takže jsme spolu od rána do večera, a i po šesti letech hltám každý jeho slovo, pohyb. Teď spolu čekáme miminko. Zkrátka s klidem muzu ríct, že jsem happy jak dva grepy, a snad to vydrží..Ale to, že mě občas se"e, že máme občas italskou domácnost, kdy lítá vzduchem i chleba, to se taky nestydim říct
Nicméně pořád ta láska je silnější…Co tím ale chci říct je, že z vlastní zkušenosti se zkus sama sebe zeptat, zda tě tvůj kluk baví, naplnuje a co je pokaždé příčinou toho, že tvůj zájem klesne..U mě, když jsem měla partnery dřív, to prostě nebylo to „ono“ co ve vztahu asi být má, a tak jsem dost přelétávala… a dolétla.. tam, kde popisuji výše…
Za mě úplně normální. Taky máme dny, kdy chceme být pořád spolu a někdy jsme rádi, že máme oddělené koníčky nebo si doma děláme svoje věci zvlášť.
@ofelie08 Tak nevím s manželem jsem přes 18 let a mám tyhle stavy taky. Obzvláště korespondují s mým PMS
Bydlím s přítelem a mám dny kdy k přítelovi cítím ohromnou lásku a pak jsou naopak dny kdy méně prostě nemám potřebu být s ním.. máte někdo zkušenost taky s tím?