Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Tak cíleně bych se v tvé situaci a zdravotním stavu do dalšího dítěte nehnala. Ale pokud jsi už těhotná, na potrat bych nešla. Nebo teda nevím, co ta dna, jak moc to vadí.
Ale zdrav. stav i kondice se dají opatrně budovat i v těhotenství.
Myslím že dítě nechceš, je to cítit. Nešla bych do třetího podle toho co píšeš
Jak to má být, tak to bude. Snaž se uklidnit a důvěřovat si. Pravděpodobně těhotná nejsi, ale pokud jsi a dítě donosíš, zvládneš to a bude to dar, který do tvého života přinese štěstí.
Už bych si ve skoro 40 asi plánovaně dítě nepořídila, ale pokud už se stalo, tak bych si ho nechala.
Ahoj, promiň, ale to nemáš aspoň těhotenský test, aby mělo smysl o všem, co píšeš vůbec uvažovat??
Já bych řekla, že tyhle obavy má většina těhotných
Neříkám, že stejné, ale kdo otěhotněl a všechno bylo jen růžové? My jsme miminko moc chtěli a plánovali, zajištění jsme, kde bydlet máme. A přesto-najednou přetržení práce, ještě studuji, takže i to bude komplikovanější. Samozřejmě, ráda bych měla dítě, až budu mít „všechno hotovo“, ale to bych mohla taky rodit první dítě ve 40.
Ve tvém případě bych na potrat nešla. Ale chápu, že to musí být šok a ještě v tomhle věku, s rozdělanou školou atd.
Mesic bez menstruace a ty si nedojdes do lekarny pro test, nebo si se jen zapomnela zminit jak ti vysel ![]()
Pokud jsi těhotná, další miminko 100 % zvládnete! Počáteční obavy nejsou ničím neobvyklým, ale opravdu se nemusíš bát, mámy zvládnou pro svoje děti cokoliv!
A pamatuj prosím, že dítě je dar, tak buď vděčná a děkuj za to, že se ti jej dostalo! ![]()
Udělala bych test a Nebudila se hrůzou. Prijde mi, ze dítě nechces, takže bych do nej uz nesla
Jsem stejného názoru jako první příspěvek, plánovaně bych do.toho nešla určitě, ale pokud se už stalo, tak ti popřeji hodně štěstí a dítě bych si nechala. ![]()
Jsem na tom podobně.
Mam stejně staré děti, jen jsem o tři roky mladší.
Mám velmi dobrou práci i plat. Manžel též, uživí nás, i když budu na mateřské. Já při bych při případné mateřské. stale na 0,5 úvazek pracovala.
Zdravotní svá je úměrný věku, váha též ???? jen nevím, jestli už nejsem na mimco stará a pohodlná.
Nyní jsme tomu běhali volný průběh a uvidíme, co příroda.
Ve tvém případě těžko soudit, zdraví máš jen jedno.
Nejdřív by jsis měla udělat test.
Dle toho co píšeš, dítě už nechceš. Podle popisu zdravotního stavu, bych si dítě nechala jen, kdyby mi doktoři potvrdili, že těhotenství bude v pořádku pro mě i dítě. Pokud těhotná nejsi, měla by jsi se svým zdravím něco dělat. Jestli ještě neděláš.
Nechci, aby to rodina a blízcí věděli - prosím zachovat anonymně. Děkuji.
Bude mi příští rok 40. Mám dvě dcerky - 1. a 3. třída. Finančně bychom další dítě uživili i zaopatřili. Bydlení vlastní a bez dluhu. Po finanční stránce by to šlo. Práci máme oba.
Mám pravidelnou přesnou menses už od začátku. Nyní se měsíc nedostavila a v květnu byla tři týdny s pauzou, teď nic. Ve čtvrtek jdu na gyndu - buď bude menopauza nebo těhotenství? Píšu, abych věděla Váš názor. A trochu si shrnula.
První dítě jsem měla po třech zamlklých potratech a jednom nepodařeném IVF. Byla bych po sedmé těhotná. Řešila jsem neplodnost 7 let. Beru děti jako zázrak. Jsou po dvou letech přesně. U třetího bych se bála - mám pokleslou dělohu, svaly pánevního dna úplně povolené. Mám problémy se štítnou žlázou a dnou. Bála bych se, že by dítě nemuselo být zdravé. Nechci zažít už ten strach. Jsem tlustá a mám velké vytahané břicho, nejsem v kondici - zlomila jsem si vloni nohu a poté přibrala hodně - deset kilo je dole, ale jsem pořad hodně tlustá. Zdraví a kondice bych viděla jako hlavní důvod proti.
Změnil by se mi zase život - vyspím se, na mateřské jsem vstávala po hodině k druhé. Do práce již třetím rokem po mateřské docházím - zlepšila se mi tam pozice. Po mateřské bych byla zase na začátku. Manžel je na blbinky, ale běžné rutinní činnosti dělám já. Domácnost je také na mně. To mi nevadí - vlastně mi to takto vyhovuje, dělám si to po svém. Studuji na VŠ kombinovaně - to bych také s hlídáním dala. Dokázala bych si ten život překopat a přizpůsobit situaci. Ale nemám v tom vůbec jasno. Chci to dítě, nebo nechci. Vůbec si nejsem jistá, že jsem připravená mít po 6letech zase dítě. Budí mne to hrůzou.