Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
Tak to máš samozřejmě těžší než já,je rozdíl mít jedno a nebo 3 děti.Obdivuju,že to zvládáš a přeju hodně energie,kterou budeš asi ještě potřebovat.
Já myslím, že je to úplně jedno, jestli jedno, nebo tři. Máme tři děti a výhoda je v tom, že už se umí pohlídat navzájem. Jsou k tomu vedené od malička a funguje to. Hlídání od adoptivních prarodičují využívám minymálně, ale ten pocit, že je mám je k nezaplacení. Vím, že můžu a to je strašně osvobozující. Ve skutečnosti to využiju tak dvakrát do roka. I když děti za nima běhají kdykoliv jsou venku.
Všude je něco, my se taky s tchýní a tchánem nestýkáme, o děti zájem nemají vůbec
a moji rodiče daleko, takže nepoužitelní na hlídání… Já toto nepochopím… nedovedu si představit, že by mě nezajímaly moje děti nebo vnoučata ![]()
Takhle to maji take vsichni, kteri ziji nekde v cizine.
My tu nemame zadnou babicku, zadnou tetu, proste nikoho. Deti mi jeste nikdy nikdo nehlidal ani na par minut, jde to zvladnout, zatim jsem si vzdy dovedla vsechno zorganizovat tak, aby to slo i s detma. Ale je jasne, ze kdyby nejaka ta hlidaci babicka byla, to bych si uzivala, to bych mela leharo
![]()
Ahoj,
já se taky přistěhovala, ze slovenska. Od rodičů jsem utekla, dlouhý příběh, bývalý přítel měl jenom tátu, já tady nikoho. Jedné paní v práci mě bylo trochu líto, skamarádily jsme se a hodně mi pak i s mužem pomohli. Vlastně pomáháme si dodnes, už je to přes deset let. Dnes jim říkám skoromami a skorotati
a taky je tak beru, jako svoje rodiče, které jsem si vybrala ![]()
Tak se zkus projít po vesnici, myslím, že se určitě najde někdo, kdo tvou tchýni nemusí a teda bys mohla mít „komplice“
nebo jen některý lidi si radši udělají svůj vlastní názor, jen jim musíš dát šanci ![]()
Je pro mě překvapující, kolik lidí se nestýká se svými " tchánovci" nebo ev. rodiči. Myslela jsem si, že jsme skoro jedinní. My se bohužel nestýkáme s „tchánovci“ a kompletní manželovou rodinou a taky nás to jednou čeká, že dětem budeme muset vysvětlit, že má manžel taky rodiče a bydlí nedaleko. Zatím jsou děti malé.
Jinak já rodiče mám a ti nám, když mohou děti pohlídají, když jdu třeba sama k lékaři. L.
najdi si chůvu a od takové tchýně dej ruce pryč mám to samé s jedním rozdílem ona vnuka vídat chce ale já jsem prý cizí no a má samo smůlu naštěstí syn má ještě jednu babičku a je zatím moc malý a na ní se moc neptá a děda za ním dochází k nám u nás už je to fakt těsně před odstřelem
a mám teda velkou oporu v mužovy a sice mu to trvalo ale dnes i v tchánovy ![]()
Moje máma bydlí 15 minut od nás. Nikdy mi děti nepohlídala. Tchyně ex - nikdy nedala náznak,že by chtěla vnouče domů.
Děti mám 3 a zvládala jsem to i jako matka samoživitelka,roky,tak to zvládám i tedˇ, kdy tchyni mám, byla by svolná pohlídat, nemám potřebu ji zahlcovat dětmi.
Možná,až budu ležet ve špitále s něčím se na ni ráda obrátím ![]()
Nehledej problémy,kde nejsou,všechno jde,chce to jen chtít ![]()
Já jsem dlouho říkala, že babička je v práci a nemá čas. Jedenáctiletej už sám pochopil, že to je asi jinak. Hlavní je vysvětlit jim, že to není odmítání jejich osoby, aby neměly pošramocené sebevědomí, že je babička nemá ráda.I když kluk už to vycítil jako dítě. S holkou to je trochu horší, řekla bych, že je zvědavá na tatínkovu maminku, moc si jí nepamatuje. No musí to brát jak to je.