Nemám ráda mámu?

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 26.07.19 09:07
Nemám ráda mámu?

Ahoj holky, omlouvám se za anonym. S mámou jsem nikdy neměla super vztah vždycky tam byli jakési problémy, už jako malé holčičce mi hodně ublížila, myslím slovně. Tolik ošklivých věcí co mi řekla, tolik vulgárních nadávek jsem si od ní vyslechla, nikdy mě nemotivovala, nepodpořila. Ani ona, ani otec. Máme teď o trochu lepší vztah.. tedy myslela jsem si. Ale já ji k životu vůbec nepotřebuji. Nežiji s ní, žiji s přítelem. Před pár dny přišla s návrhem jestli bych s ní nešla na prodloužený víkend na výlet, na 3 noci… nechci. Opravdu s ní nechci trávit čas a rozhodně nechci s ní být sama 3 noci, šílím při té představě. Hodně mě to ale trápí, znamená to, že jí nemám ráda? Nechci ji ublížit, jen s ní prostě nechci trávit čas osamotě.

Stránka:  1 2 3 Další »
Reakce:
Smazaný anonym
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 26.07.19 09:14

Noo, nevím jak je to mezi vámi s komunikací. Ale když bys mamce řekla přesně to, co jsi napsala?

„Hodně jsi mi slovně ublížila. Nemám k tobě od dětství moc dobrý vztah. Necítím se vedle tebe dobře a proto se nezlob, ale na výlet nepojedu.“

Kazdy dospělý člověk tohle přece musí vzít a případně se o tématu i pobavit víc. :)

Držím palce! Naprosto chápu tvoje pocity. :srdce:

Smazaný anonym
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 26.07.19 09:34

Jsi dospela, dokazes dobre popsat svuj problem a myslim, ze ted je spravny cas, abyste si spolu v klidu promluvily. Rict ji, jakou spatnou stopu na tobe zanechalo jeji chovani. Ona to treba vi a ted se snazi k tobe najit cestu.
A mozna by bylo fajn zacit spolu chodit na nejake terapie, aby se vas vztah trochu zlepsil. Jednou to bude babicka tvych deti a pro deti je dobre mit milujici babicku.

Heivka
Závislačka 4350 příspěvků 26.07.19 09:38

Já svou mámu ráda mám, ale strávit s ní tři dny, to není dovolená, ale očistec. Prostě si povahově nesedíme i když ještě hůř to má moje sestra, ta je mámě povahově natolik podobná že se snesou maximálně na 3 hodiny. Takže já bych takovou nabídku odmítla. Ale neříkala bych důvod proč, protože mamka moc nesnese kritiku a já nemám důvod zbytečně rozdmýchávat hustou atmosféru.

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 26.07.19 09:56

Díky za odpovědi, já opravdu nevím jestli jsem já ta špatná, nevím proč se tak vzdaluji nejenom od matky ale celkově od rodiny (babička, děda, sestřenky, bratranci, tety..), jen nerada sem s nimi, při nich se vždy cítím jako obyčejná nula, jako bych byla vzduch. Při cizích lidech se cítím silná, sebejistá. Je to opravdu divný. Sestřenka je doktorka, celá rodina je z ní nadšena, všichni ji mají rádi. Ona je ta úžasná, skvělá, chlouba a pýcha. Já jsem černá ovce. Naposled když jsem byla na oslavě narozenin jejího táty, nikdo si mě tam nevšímal, jakobych ani neexistovala. Jenom ona. Nevím jestli se „odstřihnout“ od rodiny úplně a žít si svůj život s přítelem, nebo se snažit „zapadnout“ do rodiny…

me57h
Zasloužilá kecalka 520 příspěvků 26.07.19 10:03
@Anonymní píše:
Ahoj holky, omlouvám se za anonym. S mámou jsem nikdy neměla super vztah vždycky tam byli jakési problémy, už jako malé holčičce mi hodně ublížila, myslím slovně. Tolik ošklivých věcí co mi řekla, tolik vulgárních nadávek jsem si od ní vyslechla, nikdy mě nemotivovala, nepodpořila. Ani ona, ani otec. Máme teď o trochu lepší vztah.. tedy myslela jsem si. Ale já ji k životu vůbec nepotřebuji. Nežiji s ní, žiji s přítelem. Před pár dny přišla s návrhem jestli bych s ní nešla na prodloužený víkend na výlet, na 3 noci… nechci. Opravdu s ní nechci trávit čas a rozhodně nechci s ní být sama 3 noci, šílím při té představě. Hodně mě to ale trápí, znamená to, že jí nemám ráda? Nechci ji ublížit, jen s ní prostě nechci trávit čas osamotě.

A co takhle se jí zeptat, co za tím vším bylo? Vsadím se, že i když jsi to ještě nepochopila, myslela to dobře :kytka: :hug:

Smazaný anonym
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 26.07.19 10:04

Jakoby to psala moje přítelkyně… :lol:
Tyhle pocity znám a trápí to právě i mou přítelkyni. Hodně jí pomohlo dostat se mezi nové lidi. Sehnat nové přátele. Lidi, kteří ji vyslechnout a dopřejí jí pocit důležitosti. :) Našla si pár kamarádů a kamarádek a i když vztah s rodinou není úplně ok, už se cítí mnohem lépe. ;)

me57h
Zasloužilá kecalka 520 příspěvků 26.07.19 10:05
@Anonymní píše:
Díky za odpovědi, já opravdu nevím jestli jsem já ta špatná, nevím proč se tak vzdaluji nejenom od matky ale celkově od rodiny (babička, děda, sestřenky, bratranci, tety..), jen nerada sem s nimi, při nich se vždy cítím jako obyčejná nula, jako bych byla vzduch. Při cizích lidech se cítím silná, sebejistá. Je to opravdu divný. Sestřenka je doktorka, celá rodina je z ní nadšena, všichni ji mají rádi. Ona je ta úžasná, skvělá, chlouba a pýcha. Já jsem černá ovce. Naposled když jsem byla na oslavě narozenin jejího táty, nikdo si mě tam nevšímal, jakobych ani neexistovala. Jenom ona. Nevím jestli se „odstřihnout“ od rodiny úplně a žít si svůj život s přítelem, nebo se snažit „zapadnout“ do rodiny…

A jakého vzdělání jsi dosáhla ty? Asi chápu, že lékařkou se chlubí více než třeba někým se SŠ, ale to zatím nemohu soudit. Nepřipadáš si tak jen proto, že si sama ty problémy vsugerováváš?

Smazaný anonym
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 26.07.19 10:05

@me57h Heleď vysvětlíš mi, jak nadávky můžou být myšleny dobře?

me57h
Zasloužilá kecalka 520 příspěvků 26.07.19 10:07
@Lugerr píše:
@me57h Heleď vysvětlíš mi, jak nadávky můžou být myšleny dobře?

Některé ženy drsnějšího rázu pod slupkou skrývají své jemné já. A takové paní to mohou považovat jako formu motivace.

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 26.07.19 10:07

Tyjo, nemluvíš o mě? Mám to přesně jako ty. Taky se se svojí rodinou stykam čím dál míň, vlastně skoro vůbec. Jen jednou měsíčně zajedu za mámou ab se neřeklo. Taky mě to trápí a nevím, jestli jsem já ta špatná.

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 26.07.19 10:11
@Lugerr píše:
@me57h Heleď vysvětlíš mi, jak nadávky můžou být myšleny dobře?

To bych také ráda věděla. Vulgární nadávky nemůžou být myšleny dobře a to ani jako motivace.

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 26.07.19 10:14
@Anonymní píše:
Tyjo, nemluvíš o mě? Mám to přesně jako ty. Taky se se svojí rodinou stykam čím dál míň, vlastně skoro vůbec. Jen jednou měsíčně zajedu za mámou ab se neřeklo. Taky mě to trápí a nevím, jestli jsem já ta špatná.

Já ani to ne. Naštěstí jsem od ní daleko, v zahraničí, tedy domů přijedu tak 2× ročne a jenom na pár dní. A těch pár dní bohatě stačí, nemůžu s ní trávit čas déle.

Smazaný anonym
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 26.07.19 10:16

@me57h Na sprostém jednání shledávám jen pár věcí. Neslušnost, nevychovanost a možná nějakej komplex z dětství.

Na člověka můžu zvýšit hlas, něco zdůraznit. Ale největší sílu mají často ty myšlenky, který jsou vyřčený v klidu a jemně. Člověk pak chápe to dobro z druhý strany a cítí respekt.

Každej zdravej člověk bere narážky na sebe špatně. Necítí z toho lásku a ani porozumění.

Anny2148
Kecalka 375 příspěvků 26.07.19 10:21

Chápu tě, já jsem dál než ty v tom smyslu, že mám už tři děti. S mámou jsem se několik let vůbec neviděla, pak jsme se zase trochu vídat začaly, ale pro mě je to očistec. Pokaždé když má přijít doufám že návštěvu zruší a největší radost mám když odchází. Ona je navíc dost komplikovaná, takže nemá žádné kamarádky, známé, z rodiny se s ní nikdo nechce stýkat. Takže se ve mě pere to, že bych měla a to že mě to ničí psychicky. Nejvíc nesnáším když začne vytahovat vzpomínky, navíc je už i trochu na hlavu, takže to co ona tvrdí že se stalo je pouze u ní v hlavě, ale vymluvit si to nenechá. Mě tedy nejvíc děsí, že by moje děti ke mě měli v budoucnu takový vztah.

Stránka:  1 2 3 Další »
Váš příspěvek
Reklama