Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahoj,
upřímně, nějak ten problém nevidím, přijde mi to v dnešní době normální, proto mají lidé děti později. Taky jsme museli nejprve dodělat VŠ, pak získat praxi, tím se zvýšil plat, konečně jsme dosáhli na hypo, pak jsme museli koupit aspoň vařič a matrace
a pořád jsme po zaplacení hypo byli v mínusu, měsíc co měsíc. Pak jsme se dostali z nejhoršího (máma prodala byt za 200tis a dala nám peníze, bydlela s námi) takže jsme nebyli v mínusu, ale ke konci měsíce na pěkné nule. Pak zemřela maminka, takže nervy v …, nakonec dítě nešlo, takže jsme šetřili na IVF. Teď už máme dítě a ke konci měsíce nám nekručí v břiše, prostě to trvalo. Jsem ráda, že jsme byli zodpovědní a teď nemusíme šetřit na mléku, kkavlitních potravinách nebo plenkách
Začít stavět? Hodláte si postavit RD? My si také dlouho mimčo dovolit nemohli, rekonstruovali jsme RD, takže vím, o čem to je. V tom domě jsme zároveň bydleli. Upřímně, máme zrekonstruované přízemí a už tak nám dům sežral 1,2 mil. a to nepočítám to, co jsme dali za zedníka! Z čeho uděláme vršek, z čeho opravíme střechu a zateplíme, netuším. Na zahradě jsou dvě malé budovy, které brzy spadnou, stejně tak garáž…no a s plotem se pomalu loučím!
Jsem na tom jinak a prece stejne
![]()
mam 3,5 roku prcka, desne bych chtela holcicku
manza taky.. ALE..vlastni bydleni, pece o jedno dite, prace, mlada babicka, celkove vydaje a rozum zit ale spon trosku normalne a ne z ruky do huby, jak se rika…
predstava ze ted spadnu zase na RP je nemozna..
jen proste nevim jak to udelat - financne , s peci, casove a pritom aspon trosku normalne zit… ![]()
My jsme bydleli v 1plus 1 35m2 víc než rok a měli jsme dvě děti:)) Je fakt, že jsme vybírali větší byt a počítali s hypotékou, abychom si mohli pořídit ještě miminko. Děti měly pokoj a my bydleli v kuchyni a taky to šlo.Tenkrát bylo dětem 16 a 8.Teď máme třípokoják a roční mimčo.
Kdybych měla čekat na to až budeme mít vlastní byt, našetřeny statísíce a podobně, tak nemáme dítě nikdy.
Rozumím ti ![]()
Já už naštěstí jednoho syčáčka mám, to mi hodně pomáhá, ale i tak je ta touha po druhém miminku šílená. Navíc když se brzo narodí v nejbližší rodině vytoužená holčička a já se probírala věcma po synovi co všechno půjčím… ![]()
U nás je problém jen v bydlení, sice máme 3+kk, vešli bychom se dobře, ale máme velký problém se sousedy a chceme začít na jaře stavět svépomocí, vidím to na dlouho.
Problém by nebyl až tak ve mě, je mi 29, ale mm bude už 52 a synovi 4, pomalu začínám počítat s představou že bude jedináček, ale fakt mi to nejde, jen u tohohle psaní mám slzy v očích ![]()
Taky jsem zastánce toho řešení mít děti a potom třeba až to ostatní, když vidím kamarádky, jak se pořád za něčím honí a těhotenství odkládají, vůbec jim nezávidím, taky se jim může stát, že pak už to nepůde. Já jsem taky vystudovala vysokou a taky si pořídila byt a všechno, ale současně s mateřstvím,bez odkládání, je to asi náročnější, ale teď nelituju, že bych něco prošvihla.
kdyby kazdy, kdo chce deti, cekal, az bude mit na vlastni byt, davno bychom vymreli. Volila bych dite a bydlela v najemnim. S vekem ubyva plodnost. a nakonec, penez je vzdy malo
priznam se ale, ze moc pozorne jsem prispevek necetla, jsem ve spechu
Podle mě to není o velikosti bydlení, ale o celé finanční situaci. Pokud finančně zvládnete výpadek jednoho platu (dobrá, je tam PPM a RD, ale většinou je to o dost míň, než původní příjem), tak miminko opravdu nepotřebuje 100m2. Pokud ale i z finanční stránky to není o velkých rezervách, tak bych osobně počkala, nejsem typ, co vykřikuje, že kdybychom všichni měli mít rezervy, tak děti mít nikdo nebude. Já rezervy potřebuji a chci mít pocit, že pokud se vyloženě nepo… úplně všechno, tak můžu dítěti/dětem dopřád dobrý standard toho, co si představuji a nemusíme počítat každou korunu.
Já si taky původně plánovala, že si pořídíme dítě až budeme mít postaveno a vybaveno. Ale budeme stavět svépomocí, nechceme si brát hypotéku, takže to je na hezkých pár let. A já dostala strach, že když to budu odkládat, tak by to pak už nemuselo třeba přijít. A když se naplno probudily mateřské pudy, tak nebylo co řešit. Momentálně tedy bydlíme u rodičů přítele ve dvou pokojích a věřím, že to zvládneme ![]()
Já kdybych měla čekat na vhodnější podmínky,tak mám děti buď ve čtyřiceti,nebo nikdy.S 1.synem jsme bydleli do jeho roku a půl v garsonce 24 metrů čtverečních.Když jsme čekali už druhé,tak to už jsem si říkala,že bysme se tam asi zbláznili a hledali něco většího.A našli jsme.Peněz nemáme taky mraky,já mám rodičovskou,přítel sice vydělává,ale má bohužel dluhy..takže situace neí nejrůžovější..ale vždycky to každý měsíc nějak uděláme a žijeme(a nestrádáme).Krize je až to,kdyby nebylo vůbec co jíst,nebylo na plenky..když se člověk trošku uskrovní,tak se to dá!
lleennttiillkkaa píše:
Kdybych měla čekat na to až budeme mít vlastní byt, našetřeny statísíce a podobně, tak nemáme dítě nikdy.
u nas to same,naprosto souhlasim
KatkaX píše:
Podle mě to není o velikosti bydlení, ale o celé finanční situaci. Pokud finančně zvládnete výpadek jednoho platu (dobrá, je tam PPM a RD, ale většinou je to o dost míň, než původní příjem), tak miminko opravdu nepotřebuje 100m2. Pokud ale i z finanční stránky to není o velkých rezervách, tak bych osobně počkala, nejsem typ, co vykřikuje, že kdybychom všichni měli mít rezervy, tak děti mít nikdo nebude. Já rezervy potřebuji a chci mít pocit, že pokud se vyloženě nepo… úplně všechno, tak můžu dítěti/dětem dopřád dobrý standard toho, co si představuji a nemusíme počítat každou korunu.
asi tak…
Holma: Ano chceme stavět. Vím že se dá bydlet v kdečem a taky počítáme bydlet tam ještě v rozestavěném. S našima jsem bydlela taky jen v přízemí, schody nahoru zabedněné polystyrenama aby netáhlo a šlo to, ale bude to záhul, to už vím a i kvůli tomu chci počkat, abych nebyla ve stresu, jenže ta touha je sakra velká
Chceme dřevostavbu z opravdového dřeva, nic velkého, ale zato roztomilé
Počítáme se vejít do 3 mil., to by nás to vyšlo stejně jako nájem.
Beruska2×: To je mi líto, aspoň že máš jedno potěšení. Tak držím palce ať se vaše situace brzy zlepší.
Martalex: Mě by ty rozměry nevadily, spala bych klidně i v kuchyni, ale máme 1 místnost a to se nedá.
Anonymní: děkuju za podporu a pochopení. Je mi líto že taky toužíš a nemůžeš nic dělat, navíc tě tlačí věk manžela. Snad se to u nás u všech brzo vyřeší. Dřív než ztratíme naději.
Lentilka, Martalex, Anonymní: To je sice hezké, ale když to opravdu nejde? Jak píšu, finančně si nemůžeme vyskakovat, platíme hypo za byt ve kterém nemůžeme bydlet, platíme nájem v malém bytě, stavíme abychom měli kde žít a na to, aby se mi rapidně snížil příjem opravdu nemáme.
Jak píše KatkaX, nepotřebuju mít finanční rezervu, stačí abychom i s mateřskou byli na nule a jsem spokojená, nepotřebuju mít velký byt, ale bohužel se stalo něco, s čím jsme nepočítali a udělalo nám to velkou čáru přes rozpočet na několik let. A já se bojím aby u mě už nervy nepřetekly a jak jsem tvrdohlavá, tak už dítě nebudu chtít vůbec, když ho několik let tolik chci ![]()
Děkuju vám za reakce, jsem ráda že se můžu svěřit tady. Nechci to říkat manželovi, určitě by mu bylo líto že mi nedokáže vyhovět a jen bych mu přidělávala starosti ![]()
Ahoj, nenašla jsem tu diskuzi pro ty, které nemůžou mít děti z toho důvodu, že pro ně zatím nemají vhodné podmínky. Nechci tuto diskuzi zakládat u snažilek, protože své trápení nemohu srovnávat s jejich. Přesto mě trápí, že nemůžu mít děti teď, když se na to cítím a musím čekat roky, než si je budu moct dovolit. Zakládám tuto diskuzi, protože doufám že v tom nejsem sama nebo že mě někdo aspoň trochu pochopí.
Nemůžu hodit za hlavu touhu po dítěti. Toužím po něm už 4 roky od svých 23 let. Rok předtím jsme měli mít vlastní bydlení, které bohužel nevyšlo a problémy s bydlením se s námi od té doby celé roky táhnou. Další 3 roky jsme bydleli v pronájmu 27 m2, další rok jsme našli 2kk, kde se o dítku dalo uvažovat a i manžel vymýšlel, jak bychom to zvládli, jenže nám strašně zdražili nájem a jsme zase v jedné místnosti, sice 35m2, ale stejně je to málo. I kdybychom chtěli sebevíc, poslední roky jsme řešili dlužníka, který nám nasliboval ten první byt a peníze 4 roky nevrátil, peníze jsme si brali na hypotéku, takže teď platíme hypotéku, nájem a stejně skoro nebydlíme. Letos se blýská na světlé časy, dlužník nám místo peněz dal alespoň byt, ale zase 1kk, musíme ho prodat, uhradit hypo, požádat o novou a začít stavět a až se dostaví…tak to budou další 3 roky v háji a já nevím jak to vydržím. Předpokládám že víte jak je to těžké, když chcete dítě a nemůžete, ať už kvůli nemoci, nesouhlasu partnera, financím, nemáte bydlení…pojďme se trochu podpořit a zkrátit si to čekání, ať víme že v tom nejsme samy
Zodpovědná