Nepomohla jsem kamarádce

Anonymní
28.1.21 18:44

Nepomohla jsem kamarádce

Dobrý večer,
Je mi těsně pod 50let, mám nějaké zdravotní potíže- na smrt to není, ale uplné banality to taky nejsou, žiji sama se dvěma dětmi-1.stupeň ZŠ a SŠ. Jsem pár týdnů v nové práci-fabrika a práce je dost fyzicky náročná. Zatím se mi nedaří plnit normy pokud to nezlepším do konce zkušebky bojím se, že mě vyhodí. Nic jiného, co by pro mne bylo ve všech směrech vhodné jsem nenašla. Děti nechodí do školy a mají už ze sebe navzájem slušnou ponorku, je třeba pomáhat jim s učením, vařit na druhý den, však to teď známe všichni.
zkrátím to- jsem fyzicky i psychicky poměrně dost v p.deli.
A teď k věci. Před pár dny mi po 23h večer volala moje od dětství nejlepší kamarádka jestli bych neodvezla jejího tatínka do nemocnice, že je mu hrozně zle, nemůže dýchat. Už jsem spala, měla jsem za sebou jeden z těch horších dní. V tu chvíli jsem se prostě nedokázala přinutit vstát, jet 15 km do nemocnice- sněžilo a nejsem Bůh ví jaký řidič, při představě, že tam můžu kdovi, jak dlouho čekat než tátu vyšetří, potom jet zpět, kdoví kdy usnu a ráno vstávat před 5 a naklusat do té rasoviny ve fabrice :oops:. Omluvila jsem se jí, že to prostě nedám, ať zavolá záchranku, nebo požádá někoho jiného. Řekla, že teda jo.
Druhý den odpoledne jsem ji volala, jak je s taťkou. Odpálkovala mě, že jsem ji strašně zklamala, že tohle by ode mne v životě nečekala…no řekla toho víc, ani nemám sílu to všechno vypisovat. Závěr byl ten, že mě nechce nějakou dobu slyšet ani vidět a až to trochu rozdých/pokud vůbec někdy/ ozve se sama. Chtěla jsem se sejít a promluvit si o tom, napsala jsem jí a snažila se to vysvětlit a obhájit se- nereaguje. Zvažuju, že zajdu za jejím tatínkem známe se od mého dětství, je to fajn chlap.
Co si o tom všem myslíte? Opravdu jsem se projevila jako sv. ně, nebo kamarádka reaguje nepřiměřeně? A co mám podle Vás dělat? Je mi z toho opravdu hodně špatně, neumím si představit, že bych o ní nadobro přišla.
Prosím o anonym. Nebo o smazání.

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
19713
28.1.21 18:47

Představují si, ze se nekomu z mých blízkých něco stane a já přemýšlím kdo mi pomůže. Jako jistotu vidím svou kamarádku a ona mě pošle do haje :think:
A proto osobně nevěřím na kamarádství. Diky tomu nemusím zažívat to, co tvá bývala kamarádka

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
10115
28.1.21 18:47

Jako kamarádku by mě to asi zamrzelo, ale přijde mi nezodpovědné, v dnešní době po někom chtít odvézt do nemocnice někoho s dušností. Od ní nebylo zrovna rozumné, že to po tobě chtěla. Pokud ta dušnost byla opravdu tak velká, měla volat záchranku. Omluvila ses, vysvětlila, nechala bych to vyhnít. Může se stát, že to prostě nepřekousne, ale to už je jaksi její problém.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
28.1.21 18:48
@Anonymní píše:
Dobrý večer,
Je mi těsně pod 50let, mám nějaké zdravotní potíže- na smrt to není, ale uplné banality to taky nejsou, žiji sama se dvěma dětmi-1.stupeň ZŠ a SŠ. Jsem pár týdnů v nové práci-fabrika a práce je dost fyzicky náročná. Zatím se mi nedaří plnit normy pokud to nezlepším do konce zkušebky bojím se, že mě vyhodí. Nic jiného, co by pro mne bylo ve všech směrech vhodné jsem nenašla. Děti nechodí do školy a mají už ze sebe navzájem slušnou ponorku, je třeba pomáhat jim s učením, vařit na druhý den, však to teď známe všichni.
zkrátím to- jsem fyzicky i psychicky poměrně dost v p.deli.
A teď k věci. Před pár dny mi po 23h večer volala moje od dětství nejlepší kamarádka jestli bych neodvezla jejího tatínka do nemocnice, že je mu hrozně zle, nemůže dýchat. Už jsem spala, měla jsem za sebou jeden z těch horších dní. V tu chvíli jsem se prostě nedokázala přinutit vstát, jet 15 km do nemocnice- sněžilo a nejsem Bůh ví jaký řidič, při představě, že tam můžu kdovi, jak dlouho čekat než tátu vyšetří, potom jet zpět, kdoví kdy usnu a ráno vstávat před 5 a naklusat do té rasoviny ve fabrice :oops:. Omluvila jsem se jí, že to prostě nedám, ať zavolá záchranku, nebo požádá někoho jiného. Řekla, že teda jo.
Druhý den odpoledne jsem ji volala, jak je s taťkou. Odpálkovala mě, že jsem ji strašně zklamala, že tohle by ode mne v životě nečekala…no řekla toho víc, ani nemám sílu to všechno vypisovat. Závěr byl ten, že mě nechce nějakou dobu slyšet ani vidět a až to trochu rozdých/pokud vůbec někdy/ ozve se sama. Chtěla jsem se sejít a promluvit si o tom, napsala jsem jí a snažila se to vysvětlit a obhájit se- nereaguje. Zvažuju, že zajdu za jejím tatínkem známe se od mého dětství, je to fajn chlap.
Co si o tom všem myslíte? Opravdu jsem se projevila jako sv. ně, nebo kamarádka reaguje nepřiměřeně? A co mám podle Vás dělat? Je mi z toho opravdu hodně špatně, neumím si představit, že bych o ní nadobro přišla.
Prosím o anonym. Nebo o smazání.

Ještě dodám, že tatínka si nechali v nemocnici 2 dny na pozorování, potom ho propustili, vídám ho normálně chodit venku…

  • Citovat
  • Nahlásit
20580
28.1.21 18:49

Reaguje nepřiměřeně, ale možná má jenom strach o tatínka. Nicméně rada ať zavolá rychlou je nejlepší, když tatínek nemohl dýchat, tak je lepší, když pro nej hned přijede zdravotník, má přednost, takže by nečekal v čekárně než ho přijmou a celkově dostane pomoc rychleji. Kdyby to bylo zlé, tak ty než se oblíkneš a dojedeš muze byt pozdě. Za tatínkem asi nezajdes, pokud je v nemocnici. Nech ji chvíli vychladnout, jestli je to normální ženská, tak ji dojde ze to přehnala.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
20148
28.1.21 18:49

No nevím, ale přijde mi ujetý v takovém případě a v dnešní době volat kamarádce, měla určitě volat sanitku. Chápu že mohla být v tu chvíli třeba v šoku, ale určitě není adekvátní se takhle urazit. Nechala bych to chvíli být a pak se jí ozvala, pokud nebude ochotná tě vyslechnout a pochopit, tak to zas taková kámoška nebude.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
2687
28.1.21 18:50

Kamarádka asi reagovala v rozrušení, taky je toho na ni hodně, nechala bych tomu čas. Určitě jsi nereagovala nijak špatně, máš toho sama naloženo dost a zodpovědnost máš primárně za sebe a své děti. Kamarádka mohla volat rychlou, taxíka, jiné známé, sousedy, variant je vždy více.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
3398
28.1.21 18:50

Myslím, že nějakou vysvětlovací přepadovkou bys dojem nezlepšila. Určitě mají teď svých starostí dost. Nech je být, třeba to fakt „rozdýchá“.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
2249
28.1.21 18:50

Tak pokud měl tatínek takové potíže, tak záchranku zavolat měla, mě by nenapadlo volat kamarádce.
Ale kdyby mi kamarádka zavolala, tak bych asi jela, ale já neumím říkat ne.

Nech kamarádku trošku vychladnout, byla to pro ni stresová situace, až se na to podívá chladnějšíma očima a s odstupem, tak jí to snad dojde.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1434
28.1.21 18:51

Hele…jako uprimne, ja bych si ani nejlepsi kamaradce nedovolila skoro o pulnoci volat d takovou prosbou. Bud volam zachranku nebo taxi. Podle me to prepiskla ona, ze po tobe neco takoveho chtela. A ted dela utazenou. At jde do haje, fakt.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
104
28.1.21 18:52

V případech kdy je někomu „hrozně zle“ a nemůže dýchat se volá záchranka - je rychlejší a navíc už v ní mu mohou pomoci, navíc je kontaktována nemocnice a jsou tam na dotyčného už připraveni.

Kamarádku bych to teda „nechal rozdýchat“ už bych ji sám neoslovoval a nekontaktoval bych ani tatínka. Ona se možná vzpamatuje a dojde jí že reagovala přehnaně. Každopádně, až to rozdýchá tak bych si nebyl už moc jistý, jestli bych měl chuť na to přátelství navazovat z mé strany.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1014
28.1.21 18:53
@Anonymní píše:
Dobrý večer,
Je mi těsně pod 50let, mám nějaké zdravotní potíže- na smrt to není, ale uplné banality to taky nejsou, žiji sama se dvěma dětmi-1.stupeň ZŠ a SŠ. Jsem pár týdnů v nové práci-fabrika a práce je dost fyzicky náročná. Zatím se mi nedaří plnit normy pokud to nezlepším do konce zkušebky bojím se, že mě vyhodí. Nic jiného, co by pro mne bylo ve všech směrech vhodné jsem nenašla. Děti nechodí do školy a mají už ze sebe navzájem slušnou ponorku, je třeba pomáhat jim s učením, vařit na druhý den, však to teď známe všichni.
zkrátím to- jsem fyzicky i psychicky poměrně dost v p.deli.
A teď k věci. Před pár dny mi po 23h večer volala moje od dětství nejlepší kamarádka jestli bych neodvezla jejího tatínka do nemocnice, že je mu hrozně zle, nemůže dýchat. Už jsem spala, měla jsem za sebou jeden z těch horších dní. V tu chvíli jsem se prostě nedokázala přinutit vstát, jet 15 km do nemocnice- sněžilo a nejsem Bůh ví jaký řidič, při představě, že tam můžu kdovi, jak dlouho čekat než tátu vyšetří, potom jet zpět, kdoví kdy usnu a ráno vstávat před 5 a naklusat do té rasoviny ve fabrice :oops:. Omluvila jsem se jí, že to prostě nedám, ať zavolá záchranku, nebo požádá někoho jiného. Řekla, že teda jo.
Druhý den odpoledne jsem ji volala, jak je s taťkou. Odpálkovala mě, že jsem ji strašně zklamala, že tohle by ode mne v životě nečekala…no řekla toho víc, ani nemám sílu to všechno vypisovat. Závěr byl ten, že mě nechce nějakou dobu slyšet ani vidět a až to trochu rozdých/pokud vůbec někdy/ ozve se sama. Chtěla jsem se sejít a promluvit si o tom, napsala jsem jí a snažila se to vysvětlit a obhájit se- nereaguje. Zvažuju, že zajdu za jejím tatínkem známe se od mého dětství, je to fajn chlap.
Co si o tom všem myslíte? Opravdu jsem se projevila jako sv. ně, nebo kamarádka reaguje nepřiměřeně? A co mám podle Vás dělat? Je mi z toho opravdu hodně špatně, neumím si představit, že bych o ní nadobro přišla.
Prosím o anonym. Nebo o smazání.

Myslím si, že kamarádkou ještě cloumaji emoce. Ano může být naštvaná, ale na druhou stranu nemůže očekávat, že v noci v dnešní době, ty sama s dvěma dětmi, přivezeš někoho do nemocnice. Zvlášť v zemi, kde je rychlá záchranná služba dostupná všude. Za tatínkem klidně zajdi, poptej se, jak se má. Kamarádce, když se nechce vidět, napiš SMS nebo raději email, kde vysvětlíš svůj pohled na věc. A ostatní nechej na ni.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1360
28.1.21 18:53

To je těžké no, ale asi mi přijde její reakce neadekvátní. Pokud s tatínkem bylo tak zle, je na místě rychlá, pokud ne, dá se to řešit jinak, třeba taxi… kamarádka je ve stresu, vidí to jenom svou optikou, nech ji chvíli, nevnucuj se, ona si třeba taky uvědomí v jaké jsi situaci - zkušební doba, zdravotní potíže a časem to přehodnotí

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
30511
28.1.21 18:53
@Anonymní píše:
Dobrý večer,
Je mi těsně pod 50let, mám nějaké zdravotní potíže- na smrt to není, ale uplné banality to taky nejsou, žiji sama se dvěma dětmi-1.stupeň ZŠ a SŠ. Jsem pár týdnů v nové práci-fabrika a práce je dost fyzicky náročná. Zatím se mi nedaří plnit normy pokud to nezlepším do konce zkušebky bojím se, že mě vyhodí. Nic jiného, co by pro mne bylo ve všech směrech vhodné jsem nenašla. Děti nechodí do školy a mají už ze sebe navzájem slušnou ponorku, je třeba pomáhat jim s učením, vařit na druhý den, však to teď známe všichni.
zkrátím to- jsem fyzicky i psychicky poměrně dost v p.deli.
A teď k věci. Před pár dny mi po 23h večer volala moje od dětství nejlepší kamarádka jestli bych neodvezla jejího tatínka do nemocnice, že je mu hrozně zle, nemůže dýchat. Už jsem spala, měla jsem za sebou jeden z těch horších dní. V tu chvíli jsem se prostě nedokázala přinutit vstát, jet 15 km do nemocnice- sněžilo a nejsem Bůh ví jaký řidič, při představě, že tam můžu kdovi, jak dlouho čekat než tátu vyšetří, potom jet zpět, kdoví kdy usnu a ráno vstávat před 5 a naklusat do té rasoviny ve fabrice :oops:. Omluvila jsem se jí, že to prostě nedám, ať zavolá záchranku, nebo požádá někoho jiného. Řekla, že teda jo.
Druhý den odpoledne jsem ji volala, jak je s taťkou. Odpálkovala mě, že jsem ji strašně zklamala, že tohle by ode mne v životě nečekala…no řekla toho víc, ani nemám sílu to všechno vypisovat. Závěr byl ten, že mě nechce nějakou dobu slyšet ani vidět a až to trochu rozdých/pokud vůbec někdy/ ozve se sama. Chtěla jsem se sejít a promluvit si o tom, napsala jsem jí a snažila se to vysvětlit a obhájit se- nereaguje. Zvažuju, že zajdu za jejím tatínkem známe se od mého dětství, je to fajn chlap.
Co si o tom všem myslíte? Opravdu jsem se projevila jako sv. ně, nebo kamarádka reaguje nepřiměřeně? A co mám podle Vás dělat? Je mi z toho opravdu hodně špatně, neumím si představit, že bych o ní nadobro přišla.
Prosím o anonym. Nebo o smazání.

Udělalas dobře.

Máš doma děti, být kamarádkou, tak bych si ani nedovolila ti v noci vyvolávat a táhnout Tě někam autem ve sněhu.
A ono by to nebylo jen ten odvoz, ještě bys tam mohla 4 hodiny sedět na příjmu.
A ráno autem do práce, to je o vybourání se někde a co děti potom…

Má si zavolat sanitku nebo taxíka.

Spousta lidí by jí to v noci ani nezvedlo anebo mají vypnutý telefon.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
571
28.1.21 18:53

Jde hlavně o tvoji pohodu, ty a děti na první místo a přesně jak jsi řekla, holt kamarádka mohla zavolat sanitu. Máš naprosto pádné argumenty a její uražení je pravděpodobně mix strachu o tatínka a kání se nad vlastní neschopností/nesamostatností bez řidičáku/auta. A tebe obdivuju, drž se :kytka:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat