Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
@Anonymní píše:
Ona chytne rapl, jen kdyz ji reknu, ze si ma vzit ponozkx. Dnes taky, 2 hodinx ji rikam, ze pujde se umyt. Zacla jsem, ze jsem ji vypla pohadku, to uz startovala, pak si ji sla pustit znovu, beru ji ovladac. Zacala se semnou prat, ovladac jsem ji sebrals. To uz rve, jak pominuta. Rikam slikej se ne, tak ji slikam. To uz byls uplne mimo, tak jsem ji capla a dals pod vodu asi na 3 vteriny. A tohle s ni zazivam, tak 6 krat denne. A to nad ni stojim a domlouvam treba pul hodiny. Ja se drzim, co to jde, ale tohle by nedal ani svatej.
Promiň, ale ty bys chtela být v roli tvého dítěte? Já ani omylem. Jen dáváš příkazy. Všechno po zlým:-(. Když to nezabírá, zvysis hlas, něco ji seberes a stejně to nikam nevede.
Jak ji hodnotí ve školce?
@medunka23 píše:
Neoblikej, fakt třeba nech vycbrat ze svou atraktivních variant oblečení a já bych šla i tak daleko, že bych jí pripravila třetí hromádku, kterou nosí nerada a tou bych pohrozila, že si oblekne a sama pokud se do nějakého časového úseku neoblekne do toho do čeho si vybrala. Jako napíšu to blbě, ale ona potřebuje pocítit ten nekomfort toho co se bude dít, když si nesmyslně postaví hlavu. Jinak buď v klidu, i moje dítě mělo letecký den hraček, dokonce po pár neúspěšných(kdy si jela dál svoji) jsem musela nastavit vyšší level a šla to semnou hodit do popelnice, od té doby je celkem co se úklidu týče klid. Takže jak píše @Tarjei s naprosto ledovym klidem jednej, bez emocí(jo je to sakra těžký, ale jde to) s klidným tichým hlasem jí vysvetlit proč to děláš a že to děláš velmi nerada, ale že jsi jí upozorňovala a ona nedbala a i když tě to mrzí, tak ti nedala jinou možnost.
Ano, je to drsný, ale prostě mantinely musí být a bohužel děti jsou jako mláďata zvířat a zkouší kam až můžou zajít.
S tema hrackama jsem to dnes udelala, celej den ji rikam at uklidi obyvak, neudelala to, tak jsem vzala pytel a vse do nej nahazels a sls vyhodit. To byly fofrx, jak letela si uklidit pokoj. To oblikani, kdyby bxlo na ni, tak celej den v pyzamu, nejaky vyber to ji je sumak.
@medunka23 píše:
Když chytne rapla, buď pevně obejmout a držet, na mladší, na starší funguje nevsimat dokud se neuklidní, ono nadruhou stranu ty emoce taky musí nějak vypustit, takže jen opakuju že si promluvime až bude v klidu.
Pevne obejmout a držet? Kdy je správná chvíle dítě pustit?
Necelych 5, je na samostatnost jeste hodne mala. Zuby si cisti s ni a uklizet hracky ji pomahej. Vse pekne spolecne a bez naschvalu typu drhnout drsne ruce a pouzivat ledovou vodu. Takove metody milujici matka nepouziva. Vyhozene hracky ji prosim dej zpatky, jsou to jeji darky (=jeji majetek). Jen tak vypnout pohadku bez upozorneni nebo bez domluvy jak dlouho se bude divat, take neni pekny pristup. Zamysli se, jak by ses citila, kdyby totez nekdo delal tobe.
@medunka23 píše:
Když chytne rapla, buď pevně obejmout a držet, na mladší, na starší funguje nevsimat dokud se neuklidní, ono nadruhou stranu ty emoce taky musí nějak vypustit, takže jen opakuju že si promluvime až bude v klidu.
U ni pomuze nevsimat, obejmout jsem zkousela nekolikrat, to akorat se semnou zacne prat a rve.
Ta sprcha mi přijde úplně mimo, pokud teda nebyla od řevu modrá.
Důslednost je důležitá, ale jsou děti, které na nátlak reagují pouze dalším odporem. Jeden ze synů je takový, já říkám, že je jako hopík, čím silněji s ním praštíš, tím výš vyskočí (prosím nebrat doslovně).
Možná by pomohlo naopak polevit. Nehonit ji na kroužky, na které nechce, nechat ji v pyžamu, když zrovna nikam nejdete…
Ten můj hopík potřebuje spoustu mazlení, projevů lásky a drobných laskavostí. Pak je zlatej, dokáže pomoct nad rámec svých povinností, poslechnout. A na zvýšený hlas už se ohrazuje, že po něm rvu, že ho nemám ráda. Věřím, že on to tak doopravdy vnímá.
Takže na něj netlačím, nechávám ho dýchat a je to tak o dost lepší. Jakmile zklouzneme do nějakého hysterického kolečka ječení, vyhrožování a zatvrzovani se, tak je to v pytli a musíme se jít oba vydychat a chvíli spolu nemluvit.
Samozřejmě někdy nějaký umírněný tlak probíhá, třeba když jsme šli do školky, já do práce, tak když se nechtěl oblékat, tak jsem ho nepříliš něžně nacpala do oblečení já. Ale musím si dávat pozor, abych nepřekročila určitou hranici.
@Anonymní píše:
Ale tohle vsechno s ni jsem delala a delam, vzdy si rano cisti zuby sama a vecer ja, je to tak kazdej vecer uz od 4 mesicu, co mela zub. A stejne katdej vecer, rve ze sama nebo ze vubec. To stejny to oblikani. Podle popisu, to zni jsk kdyby ylezla z jeskyne a ja ji ted zacala vychovavat, ale to fakt ne. Ja na ni uplne vidim, jak me nebere vazne a ma ze me jenom srandu. A moc se ji libi, kdyz me vytoci, ale proc je takova? Ja vzdy trvala na svem, ale zaroven se ji snszim venovat, hrat si s ni, chodit na vylety, do krouzku. Vsechno co, si smysli dostane( coz nevim jestli neni spatne).
Hele kdo má dítě v podobném věku, ví že nevylezlo z lesa…chce to opravdu klid a pevnou ruku, tak holt pokud neposlape, nebude mít všechno co by ráda, ty taky nedostanes nic zadarmo…
@Anonymní píše:
Necelych 5, je na samostatnost jeste hodne mala. Zuby si cisti s ni a uklizet hracky ji pomahej. Vse pekne spolecne a bez naschvalu typu drhnout drsne ruce a pouzivat ledovou vodu. Takove metody milujici matka nepouziva. Vyhozene hracky ji prosim dej zpatky, jsou to jeji darky (=jeji majetek). Jen tak vypnout pohadku bez upozorneni nebo bez domluvy jak dlouho se bude divat, take neni pekny pristup. Zamysli se, jak by ses citila, kdyby totez nekdo delal tobe.
Jezisi, jako co mam jeste udelat natahnout ji cervenej koberec? A klanet se ji? Rano se nasnida a ja ji prosim at se jde prevlect a zuby, ze ji s tim pomuzu. Rekne ze ne?? A co mam delat ted???? Tak ji necham a jdu k ni do pokoje, kde se zavrela, kdxz rikala to ne. Lezi a rika,ze ma pohadku. Reknu dobre, skonci pohadka a pujdeme se prevlict. Pohadka skonci a stejne nejde, musim vypnout, sebrat ovladac a se revem ji dotahnout do koupelny. Nikdo ji televizi, nevypina jen tak. Sama to nemam rada.
@pedigka já to dělám tak, když vidím a cítím, že z odporu a vzteku se už chce vybrecet, opravdu obě dcery jsou jiné, starší tohle nemá rada, mladší během chvilicky ze sebe ten vztek.dostane, zmekne prituli se a už jen brečí a u toho já jí vysvetluju proč jsem něco nepovolila a zachvilku je klid. Fakt si ale každý musí přijít co na to dítě platí.
@Anonymní píše:
S tema hrackama jsem to dnes udelala, celej den ji rikam at uklidi obyvak, neudelala to, tak jsem vzala pytel a vse do nej nahazels a sls vyhodit. To byly fofrx, jak letela si uklidit pokoj. To oblikani, kdyby bxlo na ni, tak celej den v pyzamu, nejaky vyber to ji je sumak.
Ty ji nemotivujes, nepomuzes ji s ničím. Jen dáváš příkazy a trestas. Zažívate spolu vůbec něco hezkyho? Otec dítěte nepomuze? Že byste se u malé vystřídali a ty bys měla čas sama pro sebe? To je důležitý.
Příspěvek upraven 28.12.18 v 20:41
@Anonymní píše:
Ta sprcha mi přijde úplně mimo, pokud teda nebyla od řevu modrá.
Důslednost je důležitá, ale jsou děti, které na nátlak reagují pouze dalším odporem. Jeden ze synů je takový, já říkám, že je jako hopík, čím silněji s ním praštíš, tím výš vyskočí (prosím nebrat doslovně).
Možná by pomohlo naopak polevit. Nehonit ji na kroužky, na které nechce, nechat ji v pyžamu, když zrovna nikam nejdete…
Ten můj hopík potřebuje spoustu mazlení, projevů lásky a drobných laskavostí. Pak je zlatej, dokáže pomoct nad rámec svých povinností, poslechnout. A na zvýšený hlas už se ohrazuje, že po něm rvu, že ho nemám ráda. Věřím, že on to tak doopravdy vnímá.
Takže na něj netlačím, nechávám ho dýchat a je to tak o dost lepší. Jakmile zklouzneme do nějakého hysterického kolečka ječení, vyhrožování a zatvrzovani se, tak je to v pytli a musíme se jít oba vydychat a chvíli spolu nemluvit.
Samozřejmě někdy nějaký umírněný tlak probíhá, třeba když jsme šli do školky, já do práce, tak když se nechtěl oblékat, tak jsem ho nepříliš něžně nacpala do oblečení já. Ale musím si dávat pozor, abych nepřekročila určitou hranici.
Ona na ty krouzky chce, jen se nechce oblict. V pyzsmu jsem ji parkrat nechala a stejne to nicemu nepomohlo. Ona dela jen to co, chce sama. Ale kdybx bxlo po jejim, tsk se neumyje, neprevlece, nevycisti zuby, bude jist bonbony a koukat na pohadky.
@Anonymní píše:
Jezisi, jako co mam jeste udelat natahnout ji cervenej koberec? A klanet se ji? Rano se nasnida a ja ji prosim at se jde prevlect a zuby, ze ji s tim pomuzu. Rekne ze ne?? A co mam delat ted???? Tak ji necham a jdu k ni do pokoje, kde se zavrela, kdxz rikala to ne. Lezi a rika,ze ma pohadku. Reknu dobre, skonci pohadka a pujdeme se prevlict. Pohadka skonci a stejne nejde, musim vypnout, sebrat ovladac a se revem ji dotahnout do koupelny. Nikdo ji televizi, nevypina jen tak. Sama to nemam rada.
Tak se s ní domluv, že pohadky budou až si vyčistí zuby a prevlikne se, nastav si s ní určitý pravidla, do školky se jí nechce proc? Neříkala?? Dělá to totiž na mě dojem, že jsi na ní opravdu hodná a že nemusela nic, doteď dělala věci protože jí bavily, ve školce ten řád dodržovat musí, tak je to možná duvod proč tam nechce, neznám totiž dítě v tomto věku, který by nechtělo do školky mezi ostatní děti.
@Anonymní píše:
Jezisi, jako co mam jeste udelat natahnout ji cervenej koberec? A klanet se ji? Rano se nasnida a ja ji prosim at se jde prevlect a zuby, ze ji s tim pomuzu. Rekne ze ne?? A co mam delat ted???? Tak ji necham a jdu k ni do pokoje, kde se zavrela, kdxz rikala to ne. Lezi a rika,ze ma pohadku. Reknu dobre, skonci pohadka a pujdeme se prevlict. Pohadka skonci a stejne nejde, musim vypnout, sebrat ovladac a se revem ji dotahnout do koupelny. Nikdo ji televizi, nevypina jen tak. Sama to nemam rada.
Zkuste si to vyměnit, co kdyby na tebe někdo křičel, mlátil tě, dával ti ledovou sprchu, chtělo by se ti pak dělat to co on chce? Kdyby ti někdo zabavil tvoje osobní věci, to co ti dělá radost? Určitě bys s nadšením šla a poslechla
je to dítě, ty nemáš trpělivost, ona to vidí, bloudíte v kruhu, ty něco chceš ale musíš začít u sebe, nikdo ti neříká ať se jí klaníš, ale chovej se k dceři jako ke člověku…
@pedigka píše:
Ty ji nemotivujes, nepomuzes ji s ničím. Jen dáváš příkazy a trestas. Zažívate spolu vůbec něco hezkyho? Otec dítěte nepomuze? Že byste se u malé vystřídali a ty bys měla čas sama pro sebe? To je důležitý.Příspěvek upraven 28.12.18 v 20:41
Motivuji, jak muzu. Kdyz si to uklidis dostsnes bonbonek nebo si pujdeme hrat, ne ona to neuklidi. Jo jinak kdxz dela, co ji bavi a co chce delat, tsk je sikovna. Napekla semnou cukrovi, varime spolu, chodime se psem, do mesta, do kavarny. Tatinek s ni chodi do krouzku, lyzovat, na kolo. Vse dobry, ale musi to chtit ona. Jinsk kdyz zacne vyvadet, chlap musi jit pryc, protoze by ji serezal a to ani ja , ni on nechceme.
@Anonymní píše:
Jezisi, jako co mam jeste udelat natahnout ji cervenej koberec? A klanet se ji? Rano se nasnida a ja ji prosim at se jde prevlect a zuby, ze ji s tim pomuzu. Rekne ze ne?? A co mam delat ted???? Tak ji necham a jdu k ni do pokoje, kde se zavrela, kdxz rikala to ne. Lezi a rika,ze ma pohadku. Reknu dobre, skonci pohadka a pujdeme se prevlict. Pohadka skonci a stejne nejde, musim vypnout, sebrat ovladac a se revem ji dotahnout do koupelny. Nikdo ji televizi, nevypina jen tak. Sama to nemam rada.
Ona ma v pokojicku telku volne k dispozici? Mozna by to bylo snazsi bez te televize.
Otce taky neposloucha?