Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Nerozhodná tchýně
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
bamba
17.12.13 10:43
Neptej se a pomož jí. Vím jak se tchyně cítí, taky jsem neuměla říct ne a pak padala vyčerpáním. Blbý je, že si nerozumíš se švagrovou, mohly byste tchýni ulevit.
- Citovat
- Upravit
17.12.13 10:46
Tak ji nedavej vase decka na krk. Prece logicky se s ni tim padem uvidis ne?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.zizi
Anonymní
17.12.13 11:49
S tim chlapem by to bylo nejlepší 
Jenže ona žádnýho nechce… 
Taky mě mrzí, že si se švagrovou nerozumíme, už kvůli dětem. Zkoušela jsem to, ale nejde to.
Jinak tchýni pomáhat, když nechce, je těžký, člověk totiž neví, s čím, když neřekne.
A žije jen pro nás, což je špatně, nemá přátele, nikam nejezdí, žije na vesnici…nedávat ji vnoučata by ji ničilo.
- Citovat
- Upravit
17.12.13 16:22
Anonymko mám doma to stejný. Bydlím v patře s přítelem a dole bydlí jeho babička. Takže u nás je to ještě o jednu generaci víc. Babi žije přesně jen náma, je jí už skoro 80 a přitom se snaží dělat si všechno. Dneska zrovna se usmyslela, že ač jsem jí umyla okna před měsícem, musí je mít před vánocema přeleštěný. OK, až bude doma manžel, skočím je dolu olíznout! No hádej jak to dopadlo, chtěla to hned, takže se na to vrhla, přehlídla! na parapetě 2 obr květináče a otevřela okno! Takže místo práce na 5 minut jsem uklízela půl hodiny tu spoušť okolo, protože ona si přeci o pomoc neřekne 
To jen abys věděla, že tohle prostě asi nezměníš, pokud ona sama nebude chtít.
Já už na plno věcí rezignovala ale stejně je to tu každou chvíli na ostří nože, protože jakmile něco neděláme, tak jak chce ona, tak je to špatně…ona je přece stará a k tý musíme mít úctu…i kdyby to znamenalo, že uděláme totální kravinu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
17.12.13 17:40
Mně to přijde jako dobrá tchýně.
Ale pokud je nespokojenost, tak můžu půjčit tu svoji, myslím, že by mi ji zakladatelka fofrem vrátila. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
17.12.13 23:09
@vendulka72 každej má takovou tchýni, jakou si zaslouží všechno je to škola života, protože ve vztazích s druhými se učíme hlavně sami o sobě. Já si ani tak nestěžuju na ni, jakože spíš nevím, jak změnit svoje chování, abych byla v pohodě a přestala řešit, jestli je v pořádku, jestli se na mě nezlobí…Prostě ona už se nechce mít ráda, chce se obětovat druhým a když je naštvaná, drží to v sobě a nikdo se nedozví, co se děje. Mít tohle pořád dokola je stejně vyčerpávající, jako např. citovej chlad - ten máme u druhé babi, mojí mámy, skoro ji nevídáme, nechce.
Takže otázka spíš zní: Jak žít v pohodě s tím, co člověk má a nechtít to, co mít nelze? 
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj,
máme pořád nemocné děti, jsme zavření doma bez kamarádů a asi i proto už mi některé věci příliš lezou na mozek. Přítel je 7 dní v týdnu v práci a já jsem sama…
Ano, máme tchýni kousek, která ráda pohlídá. Ale já už s ní po 3 letech na mateřské neumím vycházet a potřebuju poradit. Tchýně ja sama, muž ji opustil a umřel. Nemá svůj vlastní život, jen vnoučata. Jako kdyby ani neměla svoje Já, dělá všechno pro ostatní. Radši se sedře z kůže, než aby řekla ne. A nechce se změnit.
Jak mám já změnit svůj přístup, aby mi to nevadilo?
Má dva vnoučky od nás a dva u švagrové. Švagrová když jí řekne, aby hlídala, tak hlídá, i když byla předtím domluvená s námi. Pak vznikají situace, kdy ona padá na hubu vyčerpáním, protože hlídá moc dětí anebo mi odřekne hlídání, aby vyhověla jí.
Těžké je i to, že si se švagrovou vůbec nerozumíme, pro mě je velmi chladná a sobecká, nicméně děti se rády mají.
No a v čem potřebuju poradit? Když mi vadí dlouhodobě, že na nás tchýně visí, že nemá vlastní život, že nám nikdy neřekne co chce a co cítí a často se s ní musím vídat, jak z toho vybruslit?
Když se jí zeptám: Chceš pomoct? NE. (Pak se zlobí, že ji nikdo nepomáhá) atd.atd.
Omlouvám se za anonym, je to pro mě citlivé téma.
Berta