Nerozumím mámě

Anonymní
22.7.15 22:58

Nerozumím mámě

S mámou jsem nemela nikdy dobry vztah, mam jeste bratry, ty ma nejradši. Nikdy si semnou nepovidala jako mama s dcerou, většinu dospivani na me jen rvala po prichodu ze skoly, ze uklid na me uz čeká.. Takhle kazdy den.. Kdyz jsem poprve dostala menstruaci, ani jsem ji nic neříkala, proroze jsem ji neduverovala, byla na me fakt jak pes. Kdyz mi pak nasla vlozky v pokoji, nic mi na to nerekla, jen mi dals nenstruacni kalendar, beze slova, nic cim by mi poradila nebo pomohla. Bylo to u nas tabu. No, rostla jsem, byla cim dal horší, jednou jsem myla nadobi a uz jsem ho nechtela utrit ale nechat oschnout a ona mi vynadala cituji, ty flundro jedna jakási,,. Nemela jsem ji rada, s nicim sem se nesverovala. Jsem ted dospela a ona je porad stejne, ne li horsi. Kdyz potrebuji zda by mi vyzvedla dopis nebo jina malickost, odpalkuje me ze svoje veci si mam zarizovat sama nebo ze se mam starat sama. Přitom pro bratry by se. roztrhla. Bydlim s pritelem, prisly na navstevu k nam. Prestavujeme, absolutne ji nic nezajímá byla jen venku a kourila. Absolutne nevim, jak se s ni mam bavit?! Mel prijit bratr a nakonec ze ne, ze pry mi nebude narusovat klid. Kdyz k ni prijdem my na navstevu, pokaždé se semnou pohada, ale na pritele se smeje s laskuje a me ignoruje. Casto me shazuje pred ostatnima. Jako treba ty si vyzrana.. Uz jsem se s ni 2 mesice nevidela, bez kontaktu. Stejne, kdyz ji treba poslu. fotku moji dcer nebo ji neco napisu, bez odpovědi. Jako obvykle. Skoda, ze nemam normalni mamu a takovou mamou byt nechci. Mel jste nekdo podobne detstvi.. Jal se s ni mam bavit, preje mi jen špatný porad rika jen pockej on te život naučí, nebo to poznas, az budes na dně.. Myslim i ze mam nasledky do ted, hodne male sebevedomi.. :(

  • Nahlásit
  • Citovat
Napsat příspěvek

Reakce:

2231
22.7.15 23:06

Strasny.Vim presne o cem mluvis.Ja to vyresila tak, ze se uz 15 let nestykame.Mama me chybi, aleta mi chybela vzdy.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
22.7.15 23:07

Dětství a puberta? Taky jsem si s mámou nerozuměla. Ale jak jsem dospělá a mám syna, tak se spolu bavíme normálně. Nikdy jsme nebyly a ani nebudeme jako matka a dcera, ale jsme jako dvě kamarádky a je to moc fajn. Myslím, že problém mezi tebou a mámou v něčem tkví. Znám jednu paní, která svou dceru obviňuje, že ji zkazila život. Že nechtěla mít děti a ONO SE STALO. Zeptej se ji, proč Tě tak nenávidí (promiň, ale láska to není) a nejlépe ji trošku opít a nebo naštvat. V adrenalinu z hádky se řekne hodně…

  • Nahlásit
  • Citovat
kdochcekam
23.7.15 08:38
@Anonymní píše:
S mámou jsem nemela nikdy dobry vztah, mam jeste bratry, ty ma nejradši. Nikdy si semnou nepovidala jako mama s dcerou, většinu dospivani na me jen rvala po prichodu ze skoly, ze uklid na me uz čeká.. Takhle kazdy den.. Kdyz jsem poprve dostala menstruaci, ani jsem ji nic neříkala, proroze jsem ji neduverovala, byla na me fakt jak pes. Kdyz mi pak nasla vlozky v pokoji, nic mi na to nerekla, jen mi dals nenstruacni kalendar, beze slova, nic cim by mi poradila nebo pomohla. Bylo to u nas tabu. No, rostla jsem, byla cim dal horší, jednou jsem myla nadobi a uz jsem ho nechtela utrit ale nechat oschnout a ona mi vynadala cituji, ty flundro jedna jakási,,. Nemela jsem ji rada, s nicim sem se nesverovala. Jsem ted dospela a ona je porad stejne, ne li horsi. Kdyz potrebuji zda by mi vyzvedla dopis nebo jina malickost, odpalkuje me ze svoje veci si mam zarizovat sama nebo ze se mam starat sama. Přitom pro bratry by se. roztrhla. Bydlim s pritelem, prisly na navstevu k nam. Prestavujeme, absolutne ji nic nezajímá byla jen venku a kourila. Absolutne nevim, jak se s ni mam bavit?! Mel prijit bratr a nakonec ze ne, ze pry mi nebude narusovat klid. Kdyz k ni prijdem my na navstevu, pokaždé se semnou pohada, ale na pritele se smeje s laskuje a me ignoruje. Casto me shazuje pred ostatnima. Jako treba ty si vyzrana.. Uz jsem se s ni 2 mesice nevidela, bez kontaktu. Stejne, kdyz ji treba poslu. fotku moji dcer nebo ji neco napisu, bez odpovědi. Jako obvykle. Skoda, ze nemam normalni mamu a takovou mamou byt nechci. Mel jste nekdo podobne detstvi.. Jal se s ni mam bavit, preje mi jen špatný porad rika jen pockej on te život naučí, nebo to poznas, az budes na dně.. Myslim i ze mam nasledky do ted, hodne male sebevedomi.. :(

Drahoušku je mi to líto. Z toho co popisuješ je mi hodně úzko. Holčička bez mateřské lásky. Jsou samozřejmě chvíle (Vánoce, narozeniny) kdy člověk ledasco překousne a vyhledá tu mámu zas, aby se jen opět přesvědčil, že se nikdy nezmění. Máš vlastní rodinu, píšeš jako rozumná žena, nezbývá, než ti popřát abys byla tou nejlepší mámou pro svoje holčičky a oni ti budou oplácet láskou a přátelstvím a nahradí ti třeba, co ti od mámy vždy chybělo.
Nepíšeš, zda se někdy ohradíš nebo ji upozorníš, že se k tobě chová hůř než k cizímu. Ale stejně by to bylo nejspíš marné. Nevěřím, že by taková povaha připustila chybu. Tohle je asi věc, kterou bohužel nedokážeš změnit. Ale můžeš se těmto opakovaným zklamáním vyhnout tak, že se s ní nebudeš stýkat. Je to fakt smutné. :hug: :hug: :hug: :hug: :kytka:

  • Citovat
  • Upravit
kdochcekam
23.7.15 08:53
@Edita27 píše:
Strasny.Vim presne o cem mluvis.Ja to vyresila tak, ze se uz 15 let nestykame.Mama me chybi, aleta mi chybela vzdy.
:hug:
  • Citovat
  • Upravit
511
23.7.15 09:02

Kašli na to, ona ti za to nestojí.
Pro tebe je to aspoň příklad, jak se nechovat ke svým dětem a jak pro ně být skvělou mámou. :hug:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
347
23.7.15 10:01

Ahoj, to mě moc mrzí. Vím, jaký to je, jsem na tom podobně s mojí mámou. Za těch xlet už jsem se s tím vyrovnala, beru ji jako známou, ta se stejně nikdy nezmění. Za to se snažím, abych pro svoji berušku byla ta nej máma. Holt všechny mámy nejsou super, nejsou jenom hodný, ale tvoje děti ti to určitě vynahradí. Hlavně ty se neobviňuj, ty za to nemůžeš. Nevím, proč se tvoje máma takhle k tobě chová, kor když k tvým bratrům se chová jinak, já bych se jí asi zeptala na rovinu, proč to dělá.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
2139
23.7.15 13:13

Ahoj, je to těžký a moc ti rozumím. U mě to bylo to samé v bledě modrém, ale ještě o to víc komplikované, protože se matka rozvedla, když mi byly dva roky a odřízla mě od mého táty. Byla už dávno s jiným chlapem, který měl víc peněz, k tomu se nastěhovala, a já tak získala dvě sestry a otčíma, kterému jsem musela říkat tati, i když ke mně nikdy neměl žádný vztah a já se ho jen pořád bála.
Moje matka mimo jiné vyhnala moje sestry z domu, každou postupně po dovršení osmnáctin a mě do té doby používala k tomu, aby jim ubližovala (příklad: dostala jsem v devíti letech mobil, aniž bych se o něj nějak prosila - a jim bylo řečeno, že si na mobil mají vydělat, když si na něj na brigádách vydělaly, řekla jim, že si ho NESMÍ za vlastní peníze koupit), jejich otec se jich nikdy nezastal a mě taky ne. Když se v mých devíti pak odstěhovaly (respektive byly vyhozeny), začlo peklo i mně. To, co dělala předtím jim, dělala i mně. Dokonce mě v osmnácti letech zmlátila. A největší perla byla, když mi vynadala, že jsem stejná jako můj otec - biologický - já tehdy ani nevěděla, co je to vlastně za člověka. Jen mi o něm nakecala, že to byl násilník a alkoholik a neplatí na mě ani alimenty. Mstila se mu přese mě a strašně jí štvalo, že jsem mu podobná.
Nedávno jsem ho po dvaceti letech vyhledala a nestačím se divit, kolik lží mi o něm a jeho rodině navykládala, z rozvodových papírů a soudních tahanic už vím, kdo v naší rodině není psychicky v pořádku, a to jsem si většinu života díky ní myslela, že jsem v nepořádku já. To, co udělala ona za dvacet let se dvěmi rodinami, udělá opravdu jen špičková svině jako má matka. Už jsem jí půl roku neviděla a nechybí mi. S tátou se zato vídáme pořád a kdyby nebylo jí a jejích zásahů, mohla jsem se s ním vídat i dřív. Kdyžtak pošli SZ.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
23.7.15 13:26

Zakladatelka: Ano, me taky porad vyhazovala z bytu az jsem sla k příteli a jsem rada ze jsem pryč.. Bracha musi platit cely najem sam a ona nedava na nej nic, misto aby ho podporovala aby si nasetril něco, to ne. Jinak s brachama problemy nema. Jinak, nic me nenaucila, kdyz jsem s ni chtela varit, vyhodima me se slovy at radsi vypadnu, ze to jsem nepouzitelna. Tak to bylo se vsim. Doted mam,,strach,, nekomu s necim pomoct, abych nedelala neco spatne nebo tak.. Nekdy se bojim, ze na dceru budu stejna ze si s ni ten vztah neudelam. Ale pritel me podporuje a sam mi nabrhoval at k ni nejezdime.. Vse mi vycita, ze kdo se o me staral a podobne, porad jen vyčítá.. Ono to zas nejak dopadne, zatim mi nechybi, chybela mi driv kdyz jsem byla dite. A koukám, ze je nas takovych vic, je to smutne ale jsme sobestacne..

  • Nahlásit
  • Citovat

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama