Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Neshody s matkou
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
25.9.23 12:34
Některým lidem se nezavděčíš nijak, nebudou spokojení nikdy s ničím. Je to prostě v nich, jejich povaha. Být tebou přestala bych se zbytečně snažit a vnucovat. Občas bych za mámou zajela na návštěvu, třeba s dětmi nebo bez nich.
Mámu nezměníš, jediné co můžeš změnit je tvé vnímání té situace, je potřeba si to v hlavě nastavit tak, aby ti její chování nevadilo. Dělej věci pro to, že chceš, že tě těší ne proto, aby ses někomu (mámě) zavděčila. Takže jí klidně pozvi na návštěvu, vezmi na procházku, pokud se jí to nebude líbit nebo bude něco kritizovat, je to její věc.
Hlídej si své hranice, nenech se od nikoho srážet, neobhajuj se. Jsi dospělá, děláš věci tak a tak, že se to mámě nelíbí, je její věc, ne tvoje.
Když si tohle uvědomíš a přijmeš to, tak se ti uleví 
.
Příspěvek upraven 26.09.23 v 20:57
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
25.9.23 12:36
@boball píše:
Kolik je mamce let?
62. Je velmi aktivní, několikrát týdne chodí s kamarádkami na vylety, i do hor, i za zajímavostmi, jezdi i do zahraničí se seniorskym klubem, všude chodí pěšky s temi nordic hulkami… asi má tudíž teď krapet odlišný styl, než my.
- Citovat
- Upravit
25.9.23 12:41
@Anonymní píše:
62. Je velmi aktivní, několikrát týdne chodí s kamarádkami na vylety, i do hor, i za zajímavostmi, jezdi i do zahraničí se seniorskym klubem, všude chodí pěšky s temi nordic hulkami… asi má tudíž teď krapet odlišný styl, než my.
Tak jí nech, ať si tráví život po svém. Evidentně doma osamocená nesedí, takže bych se tím netrápila. S tím, že se moc nezajímá o vnoučata nic neuděláš, každý to může cítit jinak.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.9.23 12:46
@Anonymní píše:
62. Je velmi aktivní, několikrát týdne chodí s kamarádkami na vylety, i do hor, i za zajímavostmi, jezdi i do zahraničí se seniorskym klubem, všude chodí pěšky s temi nordic hulkami… asi má tudíž teď krapet odlišný styl, než my.
Chápu, že tě to mrzí, myslela jsi to dobře, ale každý v tomhle věku už nejásá nad rachotem, bandou lidí a tvrdou lavičkou. Ona by si s tebou ráda popovídala někde v klidu, příště jí vezmi třeba na plovču, obyčejnou procházku, do muzea apod. Podle toho co jí baví. Neměla ti to říkat tak ošklivě, o tom žádná a měla ti svoje pocity vysvětit jinak, ale co naděláš. To je generační rozdíl, já mám zanedlouho dvouletou vnučku, dcera nás s manželem zvala na velkou párty, bude tam skákací hrad, plno dětí, pohoštění, hudba, a dle mé dcery veselo.Byla z toho smutná, když jsem to odmítla, a divila se, že nejásám nadšením, jak to dobře vyvedli. Já bych raději už si sedla s její tchýní a tchánem, dali jsme vnučce dárky, dort, kafe a třeba trochu vína a popovídali a jeli domů. A to je mi teprve 54 a sama mám ještě dvanáctiletého syna. Naknec jsme se domluvili, že my přijedeme v pátek a oni si tu velkou oslavu užijí v sobotu bez nás. Zkus se mamky ptát a taky se nějak domluvit, třeba ti to vysvětlí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
25.9.23 13:15
Jestli něčeho opravdu lituju, tak jsou to ta dlouhá už desetiletí, která jsem se snažila zavděčit matce, uvést ji do své rodiny, lepila vztahy s vnoučaty, dělala radost a na její nechutné útoky používala metodu „jedním uchem tam a druhým ven“.
NIKDY už bych nic takového neudělala a utekla po prvním útoku po odstěhování. Ušetřila bych si zdraví, energii a peníze za dnešní terapie, kdy jsem se z toho „hodnoholčičkování vždy nevděčné dcery“ sesypala.
Nesnaž se, nedělej to. Zbytečně si kazíš svůj život, své vzpomínky, pro děti takový prarodič nebude žádným přínosem.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
25.9.23 13:21
@boball to já jsem se ji samozřejmě ptala, řekla jsem ji, co to je za akci, ze tam bude v tu dobu, vo tam budeme, hrát prave ta kapela a která (ono jsou to takové ty vicedenni “slavnosti”, co teď tak různě bývají), a souhlasila, ze půjde 
. Ale tak si myslím, že mi to nemusí omlacet o hlavu několikrát 
jako kdyby si nestezovala, ze když u nas je, ze nikam nejezdime a ze ji nikam neberem, tak bych ji tam asi nebrala a sli bychom na tu procházku. Přišlo mi líto, ze ji přijde, ze ji nikam neberem, no Protože jinak takhle občas na půlden všichni vyrazime, no ale jsou to většinou takovéhle akce pro veřejnost, kde se i s detma ztratime. Vylety jsou teď velmi velmi omezené, je nas pět a dvojkocar, takže když přijede mamka, nevejdem se s ni už ani do auta jako dříve 
. Ale tak si myslím, že mi to nemusí omlacet o hlavu několikrát jako kdyby si nestezovala, ze když u nas je, ze nikam nejezdime a ze ji nikam neberem, tak bych ji tam asi nebrala a sli bychom na tu procházku. Přišlo mi líto, ze ji přijde, ze ji nikam neberem, no Protože jinak takhle občas na půlden všichni vyrazime, no ale jsou to většinou takovéhle akce pro veřejnost, kde se i s detma ztratime. Vylety jsou teď velmi velmi omezené, je nas pět a dvojkocar, takže když přijede mamka, nevejdem se s ni už ani do auta jako dříve
@AnastazieB píše:
Tak jí nech, ať si tráví život po svém. Evidentně doma osamocená nesedí, takže bych se tím netrápila. S tím, že se moc nezajímá o vnoučata nic neuděláš, každý to může cítit jinak.
To já si myslím, ze ji nechávám, do ničeho s detma ji nenutim, navíc se zas tak často ani nevídané a o to více mě to prave ze mrzi, ze to dorozumění je takové, jaké je, ale aspoň by nemusela teda kritizovat a do mě se strefovat, někdy mám pocit, že se tim tak nějak i baví, dělala to i babička ji rada bych si s ni popovidala, ale proste nějak normálně, jako s kýmkoliv jiným, mám i par známých jejiho věku, se kterými se občas vídám a jsme schopni se normálně pobavit nevím, proč zrovna tady se to zvrhne vždycky v to, že jsem měla tohle udělat takhle, a proč nedělám s dětmi tohleto a nemám v kuchyni tamhleto, proč si do předsíně nekoupim toto, nebo se takovým zvláštním jizlivym tónem často vyptava, jak se má muj otec a jeho “nová” manželka, a nutí mě ji říkat, co je u nich nového, to je taky velké tema u nas (nedávno měli 25.výročí svatby ).
Přijde mi to hrozny a ostudny, ze se neumím nějak bavit s vlastní matkou, aniž bychom se na sebe po dvou dnech mracily přitom s nevlastní matkou a s tchyni ten problém vůbec nemám a bavíme se úplně normálně🙈
- Citovat
- Upravit
25.9.23 13:25
@Anonymní píše:
@boball to já jsem se ji samozřejmě ptala, řekla jsem ji, co to je za akci, ze tam bude v tu dobu, vo tam budeme, hrát prave ta kapela a která (ono jsou to takové ty vicedenni “slavnosti”, co teď tak různě bývají), a souhlasila, ze půjdeTo já si myslím, ze ji nechávám, do ničeho s detma ji nenutim, navíc se zas tak často ani nevídané a o to více mě to prave ze mrzi, ze to dorozumění je takové, jaké je, ale aspoň by nemusela teda kritizovat a do mě se strefovat, někdy mám pocit, že se tim tak nějak i baví, dělala to i babička ji
Přijde mi to hrozny a ostudny, ze se neumím nějak bavit s vlastní matkou, aniž bychom se na sebe po dvou dnech mracily
V tom případě bych jí řekla, at vymyslí něco ona, když se jí nelíbí moje aktivity.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
25.9.23 13:26
@Anonymní píše:
Jestli něčeho opravdu lituju, tak jsou to ta dlouhá už desetiletí, která jsem se snažila zavděčit matce, uvést ji do své rodiny, lepila vztahy s vnoučaty, dělala radost a na její nechutné útoky používala metodu „jedním uchem tam a druhým ven“.
NIKDY už bych nic takového neudělala a utekla po prvním útoku po odstěhování. Ušetřila bych si zdraví, energii a peníze za dnešní terapie, kdy jsem se z toho „hodnoholčičkování vždy nevděčné dcery“ sesypala.
Nesnaž se, nedělej to. Zbytečně si kazíš svůj život, své vzpomínky, pro děti takový prarodič nebude žádným přínosem.
No, asi mas pravdu. Co jiného k tomu napsat. Nemyslím si, že by nějaké moje snažení udělat ji radost to z dlouhodobého hlediska zlepšilo 
ale je to teda smutné.
- Citovat
- Upravit
25.9.23 13:44
@Anonymní píše:
No, asi mas pravdu. Co jiného k tomu napsat. Nemyslím si, že by nějaké moje snažení udělat ji radost to z dlouhodobého hlediska zlepšilo
Tvoje máma má patologickou osobnost, s tím nic nenaděláš, žádné vysvětlování či napravování nic nezmění. Nejlepší obrana je nic neočekávat a minimalizovat kontakt.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.9.23 14:33
@Anonymní píše:
Ahoj, mě teď zase trápí s mámou jina situace a je to asi podobná blbost jako s tou panenkou, tak ozivuji diskuzičímž je schopna me celkem rychle úplně otrávit a vystavit, já se pak na ni špatně koukám a ona to bere, jakoze není vítána. Proto se fakt snažím, obluhuju plně deti a také ji, protože má občas nejake specifické pozadavky. Už toto nedávám a vůbec nevím, jak s ni komunikovat. Když si začneme povidat, skončí to stejně u nejake kritiky moji osoby. Nějaké tipy, jak to zlepšit? Já upřímně vůbec nevím, co u sebe změnit, a proč ji porad něco vadí, fakt se snažím ji vycházet vstříc.
Tak ať priste ona vymysli lepší zabavu, když je tak chytrá.. Nejsi povina delat matce kašpárky, žádné typy na to nejsou, má baba takovou povahu. Čím driv se tomu vymeziš tím lip.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
25.9.23 19:13
@Anonymní píše:
Ahoj, mě teď zase trápí s mámou jina situace a je to asi podobná blbost jako s tou panenkou, tak ozivuji diskuzi
Tohle mi připomnělo podobnou hystorku, také s mou matkou.
Před x lety jsme ji vzali na městský festival. Ten se u nás koná každý rok, celý víkend. Partner zaplatil vstupenky pro nás a obě matky(2000) na celé 2 dny. V sobotu měli hrát Olimpic myslím. Moc jsme se těšili. Jenže: už první den měla moje matka s něčím problém. Bylo hnusně, pršelo, moc lidí. Hlad, zima, hlava, žaludek. Chtěla langoše ten byl hnusnej. Udělali jsme to naschvál. Byla málo oblečená na moje upozornění reagola: si můžu vzít co chci. Moje těšení skončilo po hodině jejího lamentovani. Odjela jsem s ní domu a další dny už jsem se tam kvůli ní nedostála. Vyčítala by mi to jako to, že jsme ji někam vzali. Takhle to bylo se vším. S nákupem, večeři, obědem. Postupem času jsme si přestali brát t ven a jezdím tam velice málo. Nedá se jí nic říct. Nedá se na ni koukat, je pořád nafouklá 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
25.9.23 20:09
@Anonymní píše:
Tohle mi připomnělo podobnou hystorku, také s mou matkou.
Před x lety jsme ji vzali na městský festival. Ten se u nás koná každý rok, celý víkend. Partner zaplatil vstupenky pro nás a obě matky(2000) na celé 2 dny. V sobotu měli hrát Olimpic myslím. Moc jsme se těšili. Jenže: už první den měla moje matka s něčím problém. Bylo hnusně, pršelo, moc lidí. Hlad, zima, hlava, žaludek. Chtěla langoše ten byl hnusnej. Udělali jsme to naschvál. Byla málo oblečená na moje upozornění reagola: si můžu vzít co chci. Moje těšení skončilo po hodině jejího lamentovani. Odjela jsem s ní domu a další dny už jsem se tam kvůli ní nedostála. Vyčítala by mi to jako to, že jsme ji někam vzali. Takhle to bylo se vším. S nákupem, večeři, obědem. Postupem času jsme si přestali brát t ven a jezdím tam velice málo. Nedá se jí nic říct. Nedá se na ni koukat, je pořád nafouklá
Twl já mám někde segru, o který nevím? 
my jsme si to teda uzili i se zpruzelou maminou, ona se teda přímo na místě tvarila v rámci možnosti ještě jakztakz spokojene, Ač teda si začala stěžovat na hluk, když se přiblížila k prvnímu kolotoči, co na tom, ze jsme přišli hodinu před koncertem a na místě tudíž nic nehrálo, jen tišší neutrální hudba jako pozadí a pak občas byla zvuková zkouška samozřejmě, ale ne nějak moc. To si stěžovala, že tam duni ty basy, ze to citi v hrudníku a chvěje se ji z toho tělo. Ale měla ten langos a musela jist, tak nemohla mluvit tolik. Pak začal koncert a to jsem se na ni raději nekoukala, asi nějaká intuice Langos ji naštěstí smakoval, jenže úder přišel na druhy den a ten největší teď po tejdnu zas, ze to bylo cely odporný, ještě to svoje vyjádření posunula zas o kousek dal
- Citovat
- Upravit
Anonymní
25.9.23 20:14
@Alušáček píše:
Tak ať priste ona vymysli lepší zabavu, když je tak chytrá.. Nejsi povina delat matce kašpárky, žádné typy na to nejsou, má baba takovou povahu. Čím driv se tomu vymeziš tím lip.
Mas recht, vymezit se budu muset začít. Už jsem se parkrat vymezila, nejvíce asi když začala memu novému partnerovi celkem obšírně vyprávět nějaké detaily o mým ex, co dela, co ji a neji, jaký má denní režim a záliby, když jsem ji ho přivedla asi potřetí na návštěvu. To jsem teda ji řekla už u toho oběda, ať přestane, a ona hned a však co, je to otec kluka, tak by to přece měl Pepa vědět, ne? 
pak mi ještě zkousela vyčítat, ze ji zakazuji něco říkat, ze ona si muže říkat, co chce komu chce, a ze já jsem psychicky labilní, vždycky jsem byla a měla bych se jít zavcasu léčit to je vlastně její odpověď na všechno, když řeknu, ze mě něčím rozčiluje, a stojím si za tím. Už i v dětství si pamatuju, ze to používala.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
