Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Neshody s rodiči
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
6.7.12 18:29
S mámou nekomunikuju. Není schopná zavolat, ani napsat. Ví, že máme od narození nemocnýho syna, ale prostě se na něj nezeptá. A když něco chce, tak pošle takovou tu sms zdarma, abych se jí ozvala já, ale sama od sebe se neozve nikdy. Odmítla mi jít na svatbu, že prý na takový akce nechodí. Ped pár dny jsem jí napsala termín svatby a vůbec se neozvala, prostě na to nereagovala. Celé dětství bylo hrozný. Myslela jsem si, že když se odstěhuju, že to bude lepší(od 16 let žiju a živím se sama) a stále je stejná… Stále jsem se s tím vším nesmířila a občas z toho na mě padne depka…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.7.12 18:35
Problémy s matkou jsem vyřešila jednoduše, nekomunikuji. Občas se zapomenu a třeba svolím k tomu, že se s ní sejdu a pak mám zase na dlooouhou dobu jasno v tom, proč s ní už vlastně nechce mít nic společného.
Ale u nás je to dlouhý příběh. Nebo vlastně dost krátký, moje matka je totiž psychopat.
Chybí mi a je mi líto, že děti nemají babičku. Ale raději žádnou než takovou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.7.12 18:37
@Aleeza píše:
S mámou nekomunikuju. Není schopná zavolat, ani napsat. Ví, že máme od narození nemocnýho syna, ale prostě se na něj nezeptá. A když něco chce, tak pošle takovou tu sms zdarma, abych se jí ozvala já, ale sama od sebe se neozve nikdy. Odmítla mi jít na svatbu, že prý na takový akce nechodí. Ped pár dny jsem jí napsala termín svatby a vůbec se neozvala, prostě na to nereagovala. Celé dětství bylo hrozný. Myslela jsem si, že když se odstěhuju, že to bude lepší(od 16 let žiju a živím se sama) a stále je stejná… Stále jsem se s tím vším nesmířila a občas z toho na mě padne depka…
hele nejsme my ségry…to je jak přes kopírák 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.7.12 18:40
@beckie píše:
hele nejsme my ségry…to je jak přes kopírák
Třeba jo 
Né, dělam si srandu. A já si myslela, že takovou mámu mám snad jen já…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.7.12 18:55
Holky můžu se zeptat co bylo u vás příčinou úplného rozvázání vztahu s rodiči? Kdo nechce nemusí odpovídat, ptám se spíš proto že každý máme jinak posunuté hranice, co je pro jednoho ještě zkousnutelné je pro jiného důvod úplného přerušení komunikace.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.7.12 19:05
@papavlinka33 píše:
Holky můžu se zeptat co bylo u vás příčinou úplného rozvázání vztahu s rodiči? Kdo nechce nemusí odpovídat, ptám se spíš proto že každý máme jinak posunuté hranice, co je pro jednoho ještě zkousnutelné je pro jiného důvod úplného přerušení komunikace.
Pro mě to byl nezájem o mě a mého syna. A taky to, že má radši svého psa, což mi i několikrát řekla…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.7.12 19:22
@papavlinka33 píše:
@Aleezato je opravdu smutné
Už jsem si docela zvykla, ale stále mám problém se s tím tak nějak smířit… Ale co, jsou i horší věci!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.7.12 19:30
@papavlinka33 píše:Uplně jsem nepřerušila komunikaci ani vztahy, ale je to tak ubohé a chladné, hlavním důvod nastal po narození mé dcery, byla jsem vážně nemocná, po operaci nutně jsem potřebovala pomoct, manžel dělal co mohl, ale do práce taky musel chodit, dlouhou dobu byl na ošetřování a na neschopence při mým pobytech v nemocnici, když jsem matce řekla, že potřebuju, aby mi pohlídala malou, tak mi dokázala říct v této situaci Na co máš manžela?, dodneška když vidí, že padám na hubu občas, tak nikdy neřekne, že mi malou vezme na chvíli ven, ani když jsem měla skoro 39 horečku a prostě se ke mě chová, že ona může všechno a já tím, že mám dítě, tak nic. Ničeho se nedožaduji už, zvládáme vše sami s manželem, ale zatraceně, když je někomu opravdu zle, tak je to snad slušnost.
Holky můžu se zeptat co bylo u vás příčinou úplného rozvázání vztahu s rodiči? Kdo nechce nemusí odpovídat, ptám se spíš proto že každý máme jinak posunuté hranice, co je pro jednoho ještě zkousnutelné je pro jiného důvod úplného přerušení komunikace.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.7.12 20:06
@novina píše:
Uplně jsem nepřerušila komunikaci ani vztahy, ale je to tak ubohé a chladné, hlavním důvod nastal po narození mé dcery, byla jsem vážně nemocná, po operaci nutně jsem potřebovala pomoct, manžel dělal co mohl, ale do práce taky musel chodit, dlouhou dobu byl na ošetřování a na neschopence při mým pobytech v nemocnici, když jsem matce řekla, že potřebuju, aby mi pohlídala malou, tak mi dokázala říct v této situaci Na co máš manžela?, dodneška když vidí, že padám na hubu občas, tak nikdy neřekne, že mi malou vezme na chvíli ven, ani když jsem měla skoro 39 horečku a prostě se ke mě chová, že ona může všechno a já tím, že mám dítě, tak nic. Ničeho se nedožaduji už, zvládáme vše sami s manželem, ale zatraceně, když je někomu opravdu zle, tak je to snad slušnost.
to je teda mazec 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.12.12 20:48
Mám problém v rodině a potřebuji radu. Nevím čím začít.
Před pár měsíci začal mít můj manžel (do té doby nám to klapalo) depky z mého otce. Které přenášel na mě a na děti, hádky - každodenní. Na mého otce jsem si už zvykla, je náladový a urýpaný…jedním uchem tam a druhým ven, ale je to můj otec a pomáhá nám seč může..i když je v invalidním důchodu. Z vícero důvodů. Nejduležitější je, že má vředy a musí jíst pravidelně. Začal chodit do práce, má to blízko a tak k nám chodí na obědy, protože na tom pracovišti není ani mikrovlnka. Manžel dělá na směny, a když má dopolední odchází v 13:00, před tím si dává oběd, kafe a čte si na pc zprávy. Je to prostě jeho rituál. Jenže když v tu dobu příjde můj otec, začne rýpat, nebo mu zasedne místo apod…tak to mého manžela už začíná štvát…Několik týdnů jsem se rozhovoru vyhýbala, protože jsou oba stejní, dokáží se urazit na pěkně dlouho. A normální cestou nejde vysvětlit nic ani jednomu. Vřera ovšem manželovi došla trpělivost…i když si už pár týdnů můj otec své názory nechává pro sebe…a já musela s pravdou ven, protože doma mám z té situace peklo - buď to vyřeším, tak že k nám bude tata v tom týdnu chodit až v 13hod nebo vůbec…a nebo se pohádají mezi sebou a hůř, nebo se můžu rozloučit s manželstvím. Tak jsem taktně svému odci včera řekla, že by bylo dobré, kdyby chodil až na jednu hodinu (problém je s jeho žaludkem potřebuje jíst na čas a teplé jídlo - chápu to)a můj otec si nic dalšího nenechal vysvětlit neřkl ani půl slova a odešel. dneska mi volal, že pokud bude vyhozuen ještě jednou, tak s námi končí i když jsem v nevinně i děti, už nám nepomůže nikdy a v ničem…a pravda je taková, že moje rodiče potřebujeme neustále, protože moje tchýně je neschopná a radši pomáhá cizím a zadarmo…teď pokud řeknu manželovi, co mi vzkázal otec, tak bude zase zle, zase peklo, uvidí rudě, také si nenechá nic vysvělit a nevím jak to dopadne. Ale vzhledem k tomu, že patřím k těm maminkám, které si nemůžou zaboha najít práci, tak jsem v pěkném průšvihu. Naši mi hlídají děti, když potřebuju, každý měsíc, když je potřeba nás založí do výplaty, když potřebuji odvést atd…když o ně příjdem, tak nemám nikho na koho se obrátit, další věc je, že děti příjdou o své prarodiče. Připadá mi, že si musím vybrat, buď manžel a nejen finanční problémy, nebo rodiče a konec manželství. Navíc mý rodiče po nás nic nechtějí, neočekávají žádnou službu, nemusíme je nikam vozit, nic nakupovat, nic opravovat atd.nic…Takže to, že se děda uvidí s dětmi, nají se když to potřebuje (jídlo má své) a jde zase pryč…Nemůžu z toho kruhu ven. Prosím máte někdo nějakou radu?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.12.12 21:00
Jo, dupla bych si u manžela-jednou je to tvuj táta, pomáhá a má zdravotní problém a vy možnost mu pomoct „na oplátku“ takže bych mu to takle v klidu ale durazně vysvětlila. a tátu bych zas v klidu požádala aby si sedal na jiné místo, že se nechceš zbytečně hádat s manželem
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.12.12 21:07
Děkuji za rychlou odpověď. Bohužel manželovi to nestačí. A tatovi se nedá též nic vysvětlit. Mám strach, že o jednoho prostě příjdu
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.12.12 21:49
No já bych teda víc chápala manžela, přece jen tvůj tatínek chodí do jeho domácnosti, taťka by se měl trochu přizpůsobit. Věřím, že ti vaši pomáhají jak můžou a tím pádem taťka čeká, že tohle pro něj můžete udělat, ale prostě chodí k vám domů, ne k sobě, když manžel má svůj rituál před odchodem do práce musí to respektovat. Ještě jednou bych to tatínkovi decentně vysvětlila
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
