Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Neshody s rodiči
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
25.2.13 12:25
Pokud chtěhí přispet, at si stanoví částku, kterou vám dají a ty si zaplatíš ten zbytek. a pokud je tohle řešení urazí, tak at si ty prachy nechají
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.2.13 12:58
@zelenaprisera píše:
Pokud chtěhí přispet, at si stanoví částku, kterou vám dají a ty si zaplatíš ten zbytek. a pokud je tohle řešení urazí, tak at si ty prachy nechají
Přesně tak, pokud chtějí dát korunu ať dají a pokud ne, ať si ji nechají 
Jestli je jim těch peněz líto. Nevím, proč bys nemohla mít svatbu jako princezna když ji chceš a máš na ni 
Nenech se ovlivňovat.
Nám nepřispíval nikdo a bylo to asi lepší.
Je těžký říkat NE a „odmlouvat“ ale… Taky mi to moc nejde 
Řekni jim to v klidu a uvidíš. Nevidím důvod se urážet
Mě taky tchýně kecá do všeho 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.2.13 13:53
Souhlasím s ostatními - ať si peníze nechají, když mají problém.
Hele ono se ti to vrátí na darech. Rok a půl zpátky se brali u nás dlouholetí partneři, malá zahradní svatbička s cca 30 lidmi. Všem řekli, že nechtějí dary, obzvláště ne do domácnosti a nakonec se jim nashromáždila polovina peněz, které do svatby investovali.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.3.13 19:53
Složitost
U nás to je taky velmi složité. Ale spíše nevycházím s oběma rodiči. I když jsou chvíle, kdy ano. Konkretizovala bych to - střídavě oblačno.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.3.13 10:31
Nevycházím se svými rodiči
Vše začalo těhotenstvím, matka mi chtěla organizovat potrat i když už bylo pozdě.
Když jsem se odstěhovala (matka mě i s bývalým vyhodila) za bývalým nějakou dobu byl klid jelikož ani nevěděli kde bydlíme. Po porodu jsem jim oznámila že je to holka a viděli jsme se. Začalo matčino šílení po nákupech pro malou.po nějaké době jsme se rozešli a já se nastěhovala i s malou k rodičům.
Tímto se započalo vyčítání, že sedím doma a nic nedělám. Přitom domácí práce padly na mě a platila jsem za malou i sebe.
Potkala jsem svého nynějšího přítele a rozhodla se skoncovat s rodiči a odstěhovat se až po dlouhé době vyhrožování že mě z domu vyhodí, malou mi seberou, strčí mě do blázince a tak dále. Teď mě i odhlásili z trvalého pobytu takže jsem si pobyt zařídila u přítele. Dál ale vyhrožují že když nebudou vídat malou, půjdou s tím k soudu že na ni mají nárok. I když jsem se se sestrou domluvila na vídání malé, nemůžu si řídit čas jak chci já, ale podle nich.
Její den prvních narozenin strávila s mými rodiči, ne se mnou protože oni ji prostě chtěli. Ten den mi pohrozila i její prabába že jestli jim ji nedám na narozeniny naši půjdou přes soudy.
Jejich výhružky a „vrať nám oblečení co je jí už malý“ a tak dále mi lezou krkem hlavně z toho důvodu že mě připravili o spoustu nervů i o peníze na malou, které jsem zpětně dostala od úřadu a málo jich nebylo.
Co mám dělat, můžou dát k soudu že mají nárok na vídání malé když já nechci aby ji vídali?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Míša_8888
30.3.13 10:45
Nemají žádný právní nárok na to dítě vídat - jen tě tím vydírají. Na tvém místě bych jim řekla ať si u právníka zjistí že toto právo nemají. Až to budou vědět, třeba své chování upraví sami. Pokud ne, není důvod se s nimi dál vídat. Vrátila bych jim oblečení na dceru a řekla jim ať si ho nechají na památku, jelikož vnouče neuvidí dokud své chování nezmění.
Přeju Ti pevné nervy… Alespoň že máš chlapa o kterého s můžeš opřít - hlavu vzhůru! 
- Citovat
- Upravit
30.3.13 10:50
@Arachna Prarodiče ne, ale dítě má nárok vídat babičky a dědečky, takže nejspíš by soud upravil jejich styk a povolil jim návštěvy. Za mě, navštěvovala bych je s malou, ale nehla bych se od ní ani na krok, neustupovala jim, prostě ji hlídala. Tak, aby nemohli říct, že se s ní nevídají, ale přitom jsi to měla pod kontrolou. A pouštěj je jedním uchem tam a druhým dovnitř, pokud se nepodaří se s nimi rozumně domluvit. Držím pěsti, ať se to všechno zlepší:-)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.3.13 11:07
Děkuji za odpovědi. Jsem z nich docela zoufalá, jelikož se to táhne už nějakou tu dobu. Navíc od nich bydlím jen kousíček a s přítelem jsme se dohodli na dalším miminku. Jestli se povede a oni to zjistí budou se chtít angažovat i do dalšího. Navíc se mnou skončili a o mě jim vůbec nejde, prostě mě zavrhli a já k nim mám přístup podle nich zakázán. Takže sestra vyzvedne malou v danou hodinu a odejde s ní, pak ji zase v danou hodinu vrátí ale mám obavy co tam s ní dělají, vracejí mi ji řádně hladovou
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
AnonymLucka
30.3.13 11:25
@Arachna Uvědom si, že budou v tvé dceři vytvářet nenávist vůči tobě. Kromě toho jsi za dítě zodpovědná. Nemůžeš ji přece svěřovat někam, kam máš zakázaný vstup a s dítětem se děje něco, o čemž nemáš ani tušení. Napsala bych jim slušný mail, že tvou dceru můžou u vás doma pravidelně navštěvovat. Pro případný soud budeš mít důkaz, že jim nebráníš ve styku s vnučkou. Když dostaneš nenávistnou odpověď, tak budeš mít důkaz, že není v zájmu tvé dcery se s takovými lidmi stýkat. Rozhodně jim neustupuj, vůbec nemají právo oddělovat matku od dítěte.
- Citovat
- Upravit
Míša_8888
30.3.13 11:25
To je teda dost šílený - já bych u nich dítě samotné /beze mne u nich/ za těchto podmínek nenechala. Je to tvé dítě, tvá zodpovědnost za něj. Tudíž te nikdo nemůže nutit ho tam takhle posílat. Bůh ví jak o tobě před dcerou mluví, když tě teda zavrhli…
- Citovat
- Upravit
30.3.13 11:34
Jsi dospělá svéprávná osoba a rodiče ti dle mého názoru nemají už co poroučet. Buď vás přijmou všechny jako rodinu nebo nic. Pokud se k tobě takto chovají a ješte si nejsi jistá co dělají sami s malou nikdy bych jim ji tam nedala samotnou. Buď tam budu i já nebo nic. Ale já se svou povahou bych se s nimi asi přestala vídat úplně.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.3.13 11:37
Pravda, měla bych asi zkusit jim napsat mail. Rozhodně si nemyslím, že by souhlasili s vídáním malé u nás. Tím ale líp pro mě. Matka se přetvařuje ale až tak dobrá aby skousla mě není. Když čekala v autě než sestra přinese malou, vrhala na mě ty její šílené pohledy.Byla jsem z toho tak rozčilená, že jsem vypulírovala celý byt až po strop. Děkuji za radu, mail rozhodně zkusím. Je lepší něco nežli nic.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Jitka1976
30.3.13 11:37
@Arachna Tak proč jí tam pořád dáváš??? A samotnou??? Ty jsi zákonný zástupce dítěte, né sestra ani prarodiče…chápala bych to, pokud by ti to nařídil soud, ale dobrovolně??? se asi ráda trýzníš a utápíš v sebelítosti…jinak fakt NECHÁPU…soudu bych se nebála…prarodiče nejsou biologický otec dítěte, nemají stejná práva (např. 2× v měsíci víkendy a pod…) a myslím si, že soudem jen vyhrožují…vrať jim všechno oblečení a nastav JASNÁ PRAVIDLA!!! Ty jsi MATKA!!! A co se týká jídla, přibal dceři s sebou svačinku…co má ráda…v roce už baští takřka normální jídlo, takže nějaká houstička, ovoce, zelenina, jogurt atd…sama víš a nespoléhala bych se na to, co oni dají…
Pokud nebudeš konat, budeš utrápená a výčitky tě přivedou akorát k žaludeční neuroze…TY MÁŠ VŠECHNA PRÁVA…tak je používej… 
- Citovat
- Upravit
30.3.13 12:46
Nechápu, kde k tomu došli, vyhrožovat dceři soudem. nabídla bych kompromis, návštěvy u vás nebo jít společně na procházku, do dětské herny nebo cukrárnu. a pokud se jim to nelíbí, tak vnučku neuvidí. tohle je primitivní chování typu mateřská školka „můj tatínek je policajt a zavře tvýho tátu do vězení“
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Asi jako každá druhá holčička jsem si od dětství přála hezkou svatbu kde budu mít obrovské bílé šaty a pro všechny přítomné (a hlavně nastávajícího) budu pro ten den nejkrásnější žena na světě. S přítelem už máme čtyřměsíčního chlapečka - sice jsem si to pořadí představovala spíš tak že nejdřív bude svatba a pak dítě, ale když to přišlo takhle, tak jsem to prostě vzala. Přítel mě požádal o ruku a já se rozhodla že nebudeme dělat svatbu narychlo a s břichem, že počkáme na další rok. Ten přišel teď a já začala svatbu plánovat. Přítel mě nechává o všem ohledně svatby rozhodovat - jemu je to tak trochu jedno, znáte chlapy
a já jsem za to docela ráda.
Dohodli jsme se spolu na svatbě kde bude nejvíce hostů jen na obřad a hostina bude pro 25 lidí včetně nás. Přizpůsobili jsme to našim finančním možnostem, mám nějaké (své) naspořené peníze a chci je do toho dát. Nyní ale nastal kámen úrazu - přítelova rodina má pocit, že by měla část svatby platit (aniž by je o to někdo žádal) a v důsledku toho se jim všechny výdaje ohledně svatby začínají zdát zbytečné. Údajně je moc 25 hostů a nejlepší je hostina jen s rodiči a svědky…a proč to není jen na radnici ale v prostoru za který se platí atd. Moji rodiče tedy také chtějí přispět, ale nic se nám nesnaží redukovat, to jen těm jeho se vše zdají být zbytečně vyhozené peníze, které bychom měli raději investovat do našeho dítěte. Včera dokonce budoucí tchýně nadhodila „proč se vlastně vůbec musíme brát?“!
Jak jsem z těch příprav měla radost tak ted už se mi začíná všechno zdát marné. Přítel stojí zamnou, ale není průbojný typ takže mamince nic neřekne - to že mi její řeči vadily pochopí až když mu to po jejím odchodu vysvětlím. Nejraději bych jí prostě řekla že přispívat nemusejí, že jsem si to celý život nějak vysnila a nevím proč bych se toho měla vzdávat když peníze na to mám a je snad moje věc že je chci dát do svatby a ne nechávat vše pro syna. Mám snad taky ještě právo na radost, ikdyž mám dítě ne? Dá se taková situace řešit bez hádky??