Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Stalo se jen to, že se probudil a já tam nebyla… Pulnoc prospal. Takže ohňostroj ho nevydesil. Jinak to, že tam s ním zůstanu než usne jsem zkoušela samozřejmě. Usnul po 2 hodinách
Neustále si se dal a kontroloval, jestli tam jsem. Navíc mám také druhé dítko a nechci proste lezet 2 hodiny po tmě a čekat, až malý usne…
A zase to „nechat vyřvat“ a ono to nezabírá? a on chce mámu nebo tátu? ![]()
Nám se tohle stalo, když bylo malé 14 měsíců, ale to jsem byla měsíc v nemocnici a když jsem se vrátila, nepustila mě od postýlky. Asi týden ji musel chodit ukládat manžel, jinak to nešlo.
Já bych to neřešila tím, že bych tam s ním zůstávala, natož abych si s ním lehla. Na to si velmi rychle zvykne, to je podle mě cesta do problémů. Já bych tam opakovaně vždy po pár minutách chodila, ujistila ho, že tu jsem, pohladit a odejít a za pár minut znova a vydržet.
Ještě mě napadlo, co mu dát do poslýlky nějaké Tvé použité tričko? Samozřejmě ne špinavé, ale již nošené, aby Tě z něj cítil. Nám to také pomáhalo.
Náš syn od narození cca do roka neusnul sám, pak se to naučil a nebyl žádný problém, ale za pár měsíců nás ze dne na den začal vyžadovat, zřejmě ho rozhodil růst stoliček. Teď je mu 23 měsíců. Musíme u něj ležet, dokud neusne a je to tak 20 minut až hodina, podle toho, jak je unavený. Kdybychom odešli, tak bude brečet podobným způsobem, jako ten váš a ve finále z toho poblinká celou postýlku, takže u něj raději ležíme. Až poslední měsíce pochopil, že když je unavený, že si má lehnout a zavřít oči, jinak poletoval po postýlce a neustále něco potřeboval. Postupně se i zkrátila ta doba, co u něj ležíme, je důležité vychytat dobu, kdy už je opravdu tak unavený, že usne za chvilku a kdy zase není moc přetažený. někdy se taky nepovede a jsme u něj déle, ale manžel si tam občas i zdřímne, takže jemu to moc nevadí. Já jsem těhotná, takže ležet na zemi s břichem moc pohodlné není ![]()
Můžou to být zoubky, náš měl takovýhle hysteráky když mu lezly první zoubky, pak to asi na 2-3 měsíce ustalo a teď to začalo znova, asi mu lezou další. Párkrát jsem ho vyřvat nechala, ale ne, když ho bolely ty zuby, jen, když byl přetaženej a nemoh zabrat. Teď vím, že jsou to zuby, tak nad ním stojím a čekám, než usne, jakmile odejdu, spustí hysterák. Ale může to být cokoli jiného, na to musíte přijít sami.