Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Nesnáším své dítě
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
27.3.12 14:52
- Citovat
- Upravit
27.3.12 14:53
TAk možná by to chtělo se poradit s lékařem..mě by to asi vrtalo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.3.12 14:54
To je jako bys popisovala moje nejstarší dítko - dodnes s tichým úžasem hledím na ty dvě mladší, které jsou schopné si hrát samotné.
No, neporadím, musíš to přežít - a vůbec to neznamená, že je dítě kňoura i jinde… Moje nejstarší je velmi šikovné a chytré dítě - jen doma občas zralé na přeražené vejpůl…
Vydrž, bude líp.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
27.3.12 14:55
@Lizbeth píše:
TAk možná by to chtělo se poradit s lékařem..mě by to asi vrtalo.
všichni mi tvrdí, jak je hodný, asi jsem vadná já 
Dr akorát říkala, když byl malinký, že je dráždivé miminko, což byl, to ano. Ale není klasicky zlobivý nebo zuřivý, to ne, žádné scény, jen je plačtivý.
- Citovat
- Upravit
27.3.12 14:55
@jizvíková píše: @Anonymní
nepochopilas to, ptáš se na špatné věciNE ven nebo malovat, to jsou zcela odlišné a podstatné věci, tyhle vybíráš ty, on vybírá způsob.
A nevysvětluj, není proč, děti ve 2 letech ti na vysvětlování kašlou, nesoustředí se, nudíš je a pak zlobí. Věř mi, že vím, o čem mluvím
Prostě jdeme ven a obleču, obědvá se, prostě oznamuju, ale určitě se neptám.
Přesně tak! Oznamovat!!!
Manžel se ptá a malá mu většinou říká na všechno „NE“ Snažim se mu vysvětlit, že má oznamovat a né se ptát…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.3.12 14:56
Klasické batolecí období. U nás to probíhalo podobně, batolata jsou náročná. Ale vydrž, přejde to a z malého vyroste skvělý kluk!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.3.12 15:00
@janusska jako jinak ale souhlas, ze to neni idealni reseni.....s tou skolkou je to ale dobry, ony ty deti fakt nejsou blby 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.3.12 15:01
Zakladatelko:
od toho tady tyto stránky jsou, aby si člověk mohl ulevit aspoň písemně nebo vyslechnout rady jiných 
nevím, proč se některé maminky pak zbytečně napadají apod. Je to jen o názoru. Ty své dítě miluješ, jinak by tě to netrápilo. Věř, že i nám každý říká jak hodné dítě máme, že je to sluníčko, a že se strašně dobře hlídá, ale doma je prostě někdy na zabití Oni to vycítí, že doma je doma 
Každý potřebuje občas vypnout 
Malý je mladší, má rok a půl a období, kdy vše bylo NE máme asi momentálně za sebou. Můžu říct, že od té doby nenávidím to jeho NENE Naštěstí ho to opustilo, ale určitě ještě takové období bude. Jinak byl citlivější, ubrečenější, když byl poprvé pořádně nachlazený, když měl průjem apod. Prostě v době, kdy se něco dělo. Možná by ti pomohlo, kdyby vám malého pohlídali babi s dědou a vy si s manželem udělali pěkný večer nebo i celý víkend 
U nás to tak funguje a vždy nabereme oba plno síly na našeho človíčka Drž se
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.3.12 15:02
@jizvíková
Souhlasím s výběrem. Malovat nebo ven je moc dlišné. Také nabízím jít ven na hřiště nebo do parku.
Ale s vysvětlováním nesouhlasím. Mě to u dvouleťáka funguje.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.3.12 15:03
@Bajča píše:
Tento je mnohem nápomocnější.Nekruť očima,můžu se zapojit jak chci aniž by to někdo musel komentovat
Jak uz tu nekdo zminoval. Az budes mit doma urvaneho dvouletaka tak tady muzes kazat. Ted tady mlatis jenom prazdnou slamu.
Příspěvek upraven 27.03.12 v 15:06
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
27.3.12 15:03
Hlídání máme jednou za 14dní a stejně mi to nepomáhá, přijde mi, že už jsem na něj úplně alergická 
- Citovat
- Upravit
27.3.12 15:04
Si pamatuji, jak jsme se rozhodli vyzkoušet radu o vyřvání a o nechání dítěte samotné uklidnit - byly jí přesně dva roky. Byli jsme v Jeseníkách, takže horská cesta, žádná auta, jen borůvčí okolo. Mladší dítko spinkalo v kočárku a starší se vzteklo. No tak jsem ji nechala se vztekat, sedla si o dvacet metrů dál a čekala. Dvě hodiny, přísahám, že dvě hodiny ječela, válela se po zemi, kopala kolem sebe a na mé volání reagovala jen zvýšeným řevem. Manžel vzal kočár, šel na Švýcárnu na jídlo a já seděla, užívala si podzimního sluníčka a čekala (nejlepší byly dvě důchodkyně, které se ji asi po hodně snažily přesvědčit, že není proč plakat - jen na ni promluvily, zvýšil se řev na maximum a vrhla se do borůvčí… Já fakt čekala, že ji to musí přejít.
No nepřešlo.
Po dvou hodinách jsem šla, vzala stále ještě vzteklé dítko, lupla dvě po prdelce a bylo. Ona se rozbrečela úplně normálně a po chvíli byl klid, protože mi vysílením usnula v šátku…
Byl to s ní boj a je to s ní boj dodnes - a já se moc těším na pubertu…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.3.12 15:07
Ještě dodám. Malý chodí 2× týdně do jesliček, protože letos nastupuji do práce, tak jsme chtěli zjistit, zda se zadaptuje. Naštěstí si je hned oblíbil a můžu říct, že to opravdu není špatné On je jako by spokojenější a šikovnější a mně to taky pomáhá, mám více času na sebe a domácnost Ale zase to nelámej přes koleno, když se mu tam třeba nebude líbit, každé dítě to snáší jinak, ale je to rozhodně taky řešení jak už to tu někdo psal
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.3.12 15:07
Bersaba, metoda hovoru přes plyšáky se doporučuje. Někde jsem to nedávno četla, jen ji nepraktikuji, ale přijde mi to jako super způsob domluvy.
A zakladatelko,
neptat se, oznamovat. Výběr může mít až venku, chceš na hřiště nebo krmit kachyn, chceší jít doleva nebo doprava atd. Půjdeme malovat, mám nakreslit to nebo tamto atd. Děti nechávám rozhodovat jen věci u kterých mi nebude vadit jejich volba. Jako o tom, jestli se jde ven nebo jestli si oblečou bundu se s nimi vůbec nebavím. Stejně tak o jídle, je oběd, jdeme jíst.
A necháváš mu prostor jen pro sebe, aby se zabavil sám? Děláš s ním to, co ho baví nebo to, co si myslíš, že by ho mělo bavit?
A ještě dodám, občas se syn sekne, že nikam nejde, tak mu říkám, že bude teda doma se spícím tátou nebo sám a že půjdeme ven jen s dcerou a jak si to tam užijeme. A rovnou začnu básnit, kam půjdeme a co tam budeme dělat. To používám i normálně před chystaným odchodem, prostě je namotivuji, že mi sami nesou boty a kalhoty a táhnou ke dveřím.
A vysvětluji, povídám popisuji. myslím, že už jsou dost velcí, aby to pochopili.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.3.12 15:11
@Laaja píše:
Bersaba, metoda hovoru přes plyšáky se doporučuje. Někde jsem to nedávno četla, jen ji nepraktikuji, ale přijde mi to jako super způsob domluvy.
Hihi, tak to jsem objevila Ameriku, co? Ale je dobré vědět, že tím na ní nepáchám nějaké psychologické příkoří.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Jak znovu naučit na nočník
- 23.09.24
- Simona2121
Od narození je to ukňouránek