Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Anonymní píše:
Holky, díky všem za podporu.Už je to mnohem lepší. Vidím, že když jsem v klidu já, tak je v klidu i malý a zjistila jsem, že opravdu vyžaduje pozornost a hlavně se chce hodně, hodně moc mazlit.
Tohle všechno je jasné, ale nejde na povel být klidná, vstřícná a klidná, tohle musí přijít samo a každý toho může dosáhnout různě. U mě to bylo jako mávnutím kouzelného proutku, najednou se cítím dobře a od té doby je i malý hodný a nekňourá. Bylo to asi mnou
Zakladatelka
Zakladatelko, jsem rada, ze jsi se uklidnila a moc ti to preju. Doufam, ze se mi zadari take. Deti samozrejme vyciti, kdyz je matka v nervu a pak je to jeste horsi, to je jasny, jenze tim jsou jeste horsi ty pocity viny, ze za to vlastne muze ona. Je tezke posoudit, odkud sel prvotni impulz, ale uprimne si myslim, ze pravda je nekde mezi. Proste nektere deti jsou od prirody klidnejsi a nektere ne. A ty co nejsou, davaji matkam vic zabrat a proste je to tudiz tezsi zustat v klidu. A kazdy taky snasi stres jinak. Zvlast kdyz je dlouhodoby. Preju ti, aby ti to vydrzelo!
@Irini píše:
Zakladatelko, jsem rada, ze jsi se uklidnila a moc ti to preju. Doufam, ze se mi zadari take. Deti samozrejme vyciti, kdyz je matka v nervu a pak je to jeste horsi, to je jasny, jenze tim jsou jeste horsi ty pocity viny, ze za to vlastne muze ona. Je tezke posoudit, odkud sel prvotni impulz, ale uprimne si myslim, ze pravda je nekde mezi. Proste nektere deti jsou od prirody klidnejsi a nektere ne. A ty co nejsou, davaji matkam vic zabrat a proste je to tudiz tezsi zustat v klidu. A kazdy taky snasi stres jinak. Zvlast kdyz je dlouhodoby. Preju ti, aby ti to vydrzelo!
Přesně tak,holky
S tím souhlasím.Bohužel v praxi je to někdy opravdu těžké,ovládat se vždy a za každých okolností..říkám si to každý den, když mám pocit, že mě ten náš rarach úplně ničí,vysává…První dcera byla jiná -naprosto hodňoučké dítě.Tahle druhá je přesně opak.Má 22 měsíců,žádné hlídání nemáme,takže je to v podstatě pořád jen na mě.Taťka si ji vezme občas ven sám, ale tak max.na hodinku a to já využiju k práci,kterou s ní dělat nemůžu.Už jsem mu říkala několikrát, že se cítím úplně na dně, že to naše dítko je extrém /a to netvrdím jen já/,velice náročná,umanutá,netrpělivá…všechny metody,co tady maminky radí zatím selhaly, tak si dost často říkám :jak dlouho se tohle dá vydržet?! V létě se stěhujeme,blíž k mé rodině.Tady nemáme nikoho, tak to třeba bude časem lepší.Vím, že všechny moje pocity a nálady se v prckovi odráží,ale nejde to vždycky ovládnout, už vůbec ne ve chvílích,kdy ,jak se říká :melu z posledního
Tak jen doufám, že se to naše zlobidlo milovaný časem zklidní
A všem rodičům v podobné situaci přeju to samé ![]()
V pořádku, já se klidně odtajním… ![]()
Četla jsem diskusi od začátku a chápu, že můžeš být unavená, někdy dítka dají velmi zabrat, ale skoro na každý příspěvek, kde Ti holky radily oznamovat, neptat se, prostě udělat to, že Ty jsi velitel jsi odpovídala stylem. Ale to já dělám, jenže on pořád kňourá apod. Pak věta, že od jeho narození si pořád říkáš, že dítě jsi mít neměla, že to nezvládáš, jiné nechceš. Můj názor je, že to dítě vycítí nepohodu maminky a pak je samo přesně takové - v tomhle případě - ukňourané. Holkám jsi neodpověděla - třeba zkusím to, půjde to, uvidíme, ale odpovědi byly taky kňouravé - unavené, pochopitelně. Zkus se hodit do pohody, udělej si den pro sebe, ať se postará tatínek. Pomůže ti to, nabereš síly a budeš se na svého syna těšit. Držím pěsti, ať jste brzy oba v pohodě. Neber to ode mě zle, je to můj názor a napsala bych to i své nejlepší kamarádce, pokud bych si to myslela.
![]()
@Anonymní píše:
Navíc nechápu, proč zrovna Ty píšeš anonymně. Když mi chceš vyjádřit svůj názor.
K této větě… stojíš-li o názor, myslím, že je důležité, CO je psáno, ne KDO to napsal.
Teď ale dočítám a zdá se, že vše v pořádku, tak moc přeji ať to vydrží a hlavně, ať je takových unavených a vyčerpávajících chvil co nejméně
![]()
@adlin27 píše:
Iriny a zkusila jsi ho při tom záchvatu vzít do sprchy pod studenou vodu?často to zabírá.Přeci nebudeš otrok dítěte.
Během své praxe jsem se dostala k zajímavé trestní kauze, kdy byli stíhání rodiče dvou dětí pro jejich týrání. Byli odsouzeni. Jednu z věcí, kterou soud považoval za týrání bylo i sprchování studenou vodou…
@Johanka83 píše:
Během své praxe jsem se dostala k zajímavé trestní kauze, kdy byli stíhání rodiče dvou dětí pro jejich týrání. Byli odsouzeni. Jednu z věcí, kterou soud považoval za týrání bylo i sprchování studenou vodou…
no jo, jenže ono je sprchování a sprchování
já to teda nedělám, nikdy nedělala, ani dělat nebudu.Ale kdyby mi dítě propadalo hysterákům, které pak neví jak zastavit, nebo mi mlátilo hlavou do zdi, tak to asi udělám ![]()
Někde jsem i četla, že lepší než sprcha, je stříknout z rozprašovače do obličeje, je to po ruce a je to hned ![]()
Jé holky, teď to tu všecko čtu a jsem ve stejné situaci. Hlavně jsem nikdy žádné diskuse nepsala, ale už jsem si říkala, že musím kouknout na net, zda to mé dítě je normální. Začala doba DOST silného vzdoru (Viktor 2 roky)
, až mě napadalo zda nezajít k dr., protože chce mít vše po svém a v určitých věcech musí být vše tak jak má. příkl: flašku dáváme za poštář, tak tam musí být pokaždé! Začala jsem mít strach zda by malej nemohl trpět autismem. Ale jak to tu čtu, tak si myslím, že bych měla býti klidnější. ![]()
@Johanka83 jenže ono to holt někdy pomáhá já už to využila 2× na radu našeho pediatra,dřív se to dělalo běžně a žadné týraní to nebylo a ted je. Když to to děcko zklidní proč ne,u nás to pomohlo jen jednou ze dvou pokusů ![]()
@Ďulička Osobně bych to nikdy nepoužila. Myslím si, že jsou i jiné metody. ![]()
@Johanka83 metod je spoustu ale když žádná nezabírá zkusili jsme i toto
od září to bude metoda školka,at se konečně rozčiluje někdo jinej ![]()
Holky, tak jsem to dnes dočetla a jsem ráda, že se stav u zakladatelky lepší
je něco na tom pravdy. Vzpomínám si, že když jsem byla v 6-ti nedělích nervózní, plačtivější-no prostě hormony
tak že i malý byl víc ukňouraný apod. To tu některé maminky mají fakt pravdu, že děti to vycítí a je zle
Jinak bych měla strach, kdyby malý začal bouchat hlavou o zem apod. No jestli to je ze vzdoru, tak to se mám na co těšit ![]()
Jak už jsem tu psala, nám pomáhají ty jesličky, malý je fakt jiný, v jesličkách naprosto spokojený a doma se zklidnil, jako by i více poslouchá, i když někdy má svou hlavu zase andílek není
no je to takový budulínek teď
I když jsme to neměli až tak jako zakladatelka nebo jiné maminky, ale zdá se mi, že když je v kolektivu dětí a v jiném prostředí, že to něco má do sebe
Ale je jasné, že jiné děti to mohou snášet hůř ![]()
Ahoj, dcera 2roky také na vše říká ne, nechci, ignoruji to a prostě se jde dělat co řeknu já. Mnohdy to ani jinak nejde, odpoledne po školce máme společný program se synem a když ho například vezeme na judo, musí se prostě odjet na čas a takových situací je mnoho. Zlobí se vždy jen chvilku, pak je v pohodě. Čím více je těchto situací, tím víc si na nutnost poslechnout zvyká, ted se ustrojíš, ted se jde tam a tam. Je to občas boj, ale jinak to nejde, když mám ještě syna a manžel je stále v práci a děti musím obstarat v podstatě pouze já.
@Ďulička píše:
@Johanka83 jenže ono to holt někdy pomáhá já už to využila 2× na radu našeho pediatra,dřív se to dělalo běžně a žadné týraní to nebylo a ted je. Když to to děcko zklidní proč ne,u nás to pomohlo jen jednou ze dvou pokusů
reaguji jen na sprchování studenou vodou…si jen představím, že člověk, který je pro mě zásadní (tj. máma), mě při vyjadřování mé nespokojenosti vezme (protože má na to sílu) a strčí pod studenou sprchu (studenou já hodně nerada)…fuj…jsem zničena, degradována…ten člověk si tohle dovolí jen proto, že má tu sílu, tu moc…
dotaz - dohadujete se třeba s manželem (nebo rodičema)? a stane se, že přijde blbá situace a stane se z vás nelogicky uvažující osoba až třeba hysterická?…jak by vám bylo, kdyby vás násilím vzali a strčili pod studenou sprchu???…asi byste zmlkli a chtěli, aby to skončilo…to je dost logický, ale co by se vám odehrávalo v hlavě, jaké pocity byste měli vůči osobě, která to takhle řešila???
@Maartina7 píše:
reaguji jen na sprchování studenou vodou…si jen představím, že člověk, který je pro mě zásadní (tj. máma), mě při vyjadřování mé nespokojenosti vezme (protože má na to sílu) a strčí pod studenou sprchu (studenou já hodně nerada)…fuj…jsem zničena, degradována…ten člověk si tohle dovolí jen proto, že má tu sílu, tu moc…
dotaz - dohadujete se třeba s manželem (nebo rodičema)? a stane se, že přijde blbá situace a stane se z vás nelogicky uvažující osoba až třeba hysterická?…jak by vám bylo, kdyby vás násilím vzali a strčili pod studenou sprchu???…asi byste zmlkli a chtěli, aby to skončilo…to je dost logický, ale co by se vám odehrávalo v hlavě, jaké pocity byste měli vůči osobě, která to takhle řešila???
@Ďulička A co kdyby sis tu sprchu dala první ty? Víš abys trochu schladla a pak se k synovi chovala jako máma…