Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Nesnáším své dítě
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
24.8.12 10:33
Jéééé tak o jogurtu by jsem s ním vůbec nediskutovala, nejíš, fajn, dojedl jsi, frk to do lednice, však mu za hodinu přijde vhod. 
Já jsem teda dost přísná a odmítám s malým dítětem diskutovat o takových věcech. Prostě jsem řekla a tak to bude, bez diskuzí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.8.12 10:44
Hm, tak já bych mu dala něco jiného a jogurt snědla, nebo dala manželovi, popřípadě mu ho schovala na sváču. Dělala jsem to tak vždycky a děti po mé hlavě nelezou. Spíš bych měla strach, že mu ten jogurt zhnusím úplně. Zkus si na to vzpomenout, až ti nebude něco chutnat a narvi to do sebe přes moc.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.8.12 10:54
@boball píše:
Hm, tak já bych mu dala něco jiného a jogurt snědla, nebo dala manželovi, popřípadě mu ho schovala na sváču. Dělala jsem to tak vždycky a děti po mé hlavě nelezou. Spíš bych měla strach, že mu ten jogurt zhnusím úplně. Zkus si na to vzpomenout, až ti nebude něco chutnat a narvi to do sebe přes moc.
Ja teda souhlasim s tim, na co reagujes, co psala pani pred tebou, ja to taky delam tak, ze kdyz nechce, bude u toho sedet klidne pul hodiny, kdyz to ani po pul hodine nesni, uklidim a nedam NIC JINEHO. U nas to proste takhle funguje.
To, co pises, je sice hezke, ale ne v pripade, ze si ditko VYMEJSLI, jak bylo vyse psano, tak decko dostava jogurt kazdy den a najednou se usmyslelo, ze je moc studeny a tak to proste jist nebude. To neni o tom, ze by ten jogurt nemelo rado, ale ze si vymysli.
U nas to funguje tak, jako psala dotycna. Proste to snis ikdybys u toho mel sedet hodinu, nic jinyho neni. Kdyz u toho dobu sedi a nesni, uklidim a nic jinyho mu nedam do dalsiho jidla.
Chci podotknout, ze jsem s malym byla sama 3 roky a vim, ze kdyby mel tatu, tak by takove vymysleni neexistovalo. Proto jsem mu suplovala i otce a byla na nej prisna. A prosim, od okoli slycham, jak mam perfektne vychovane dite. Nasla jsem si noveho pritele (teda uz pred rokem) a jeho rodina je nadsena z toho, jak je prcek vychovany. Proste takove vymysleni „chci, nechci“ u nas neexistuje. Co se jidla tyce, sni prakticky vsechno, nevybira si, nevymrzuje. Podle me z nej roste spravnej veselej kluk do nepohody a to je presne to, co jsem chtela… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.8.12 11:04
Dělejte si doma co chcete, já to prostě nedělám, protože, sama za sebe vím, že kolikrát právě třeba ten jogurt otevřu a v půlce bych ho raději taky nechala být, a dojím ho jen silou vůle. Děti mám dvě dospělé a představ si, že slušně vychované 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.8.12 11:09
Zakladatelko, připomněla jsi mi dobu, kdy jsem takhle bojovala s první synem a celé odpoledne jsem visela očima na hodinkách a počítala minuty, kdy přijde chlap z práce a aspoň na chvíli mě vysvobodí 
Přemýšlím, proč to pak s druhým už bylo v pohodě a napadá mě několik důvodů:
- celý den nebyl podřízený starosti o jedno dítě. I když jsem u prvního taky neskákala, jak on pískal a snažila se být důsledná, stejně jsem v první řadě myslela na jeho blaho a podle toho organizovala a přeorganizovávala
- vedla jsem dětský sportovní kroužek, takže jsem mladšího odmalička brala na tréninky a když jsem se potřebovala věnovat svěřencům, hráli si s ním ti, kteří měli zrovna volno = já jsem si orazila, pro něj to byla socializace jak blázen
- kluci jsou od sebe 3 roky, takže si hráli spolu na písku, s autama… stačilo je po očku sledovat, aby nevymýšleli moc velké kraviny
- jako matka více dětí jsem už spoustu věcí neřešila
Radit ti, ať si zachováš nadhled je asi stejná blbost jako ať si pořídíš další dítě , ale možná by pomohlo (ačkoliv to vypadá celkem sobecky) plánovat den podle sebe a jen ho zapojovat do svých plánů (jak už psaly holky - jako že pomáhání, zařizování apod.), zbytečně moc nevysvětlovat (jednak je na tolik slov malej, aby to pobral, jednak je to chlap, tak na všechno stejně musí přijít „sám“ 
, i když mu stokrát řekneš, že je to nesmysl)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.8.12 11:19
Daaajo, ten poslední odstavec, s tím se úplně ztotožnuji, napsala jsi to hezky:-)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.8.12 11:28
mám tři syny + jako bonus manžela a chlapi jsou prostě od narození jiný živočišný druh 
Léty praxe jsem zjistila, že pokud po nich něco chci, je nejlepší jednoslovný pokyn, popř. konstatování (spadneš, pálí to apod.), maximálně holá věta Cca od tří let pak funguje nenápadně mu podsunout, co chci, aby udělal, a pak ho děsně chválit, jak je děsně šikovnej, že na to přišel
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.8.12 11:30
Jojo, můj si taky kolikrát vymýšlí..neví co chce a řve dokud to nedostane no, nedostane, nevšímáme si ho, ať si poňamčí a je pak klid. Když něco nechce, nabídnu alternativu, když nechce ani to, tak nic. KDyž nechce co mu nachystám k večeři (a jindy to jí), tak dostane piškoty a mlíko a fertig.
Jako já se s ním kolikrát domluvím, že uděláme kaši, kývá že jo a že mňam a když to udělám a nachystám, tak to nechce. Tak to nechám na stole, někdy to sní až po koupání studené a někdy nechce vůbec, tak nemá nic.
Nedávno zkoušel trucovat, sedal si na zem venku, že dál nejde..no nepochodil, tak ho to přestalo bavit.Jsou věci, u kterých mu dám na výběr, a jiné, o kterých se nediskutuje.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.8.12 11:34
@renč píše:
Tak tady je zakopanej pes, ty sis prostě vysnila, že budeš mít milý, pohodový děťátko bez vlastního názoru, poslušné na slovo, neplakající, stále usměvavé a kdykoliv ochotné přizpůsobit se tvému časovému harmonogramu. A teď jsi zjistila, že to tak není a nemůžeš to ustát, doporučuju dívat se na dítě jako samostatnou osobnost a podle toho s ním i jednat. Jestli jsi chtěla oddanost, měla sis pořídit psa.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.8.12 11:38
@andelka83 píše:
Jojo, můj si taky kolikrát vymýšlí..neví co chce a řve dokud to nedostane
Jako já se s ním kolikrát domluvím, že uděláme kaši, kývá že jo a že mňam a když to udělám a nachystám, tak to nechce. Tak to nechám na stole, někdy to sní až po koupání studené a někdy nechce vůbec, tak nemá nic.
Nedávno zkoušel trucovat, sedal si na zem venku, že dál nejde..no nepochodil, tak ho to přestalo bavit.Jsou věci, u kterých mu dám na výběr, a jiné, o kterých se nediskutuje.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.8.12 12:12
S tím jídlem… to bych asi tady moc pitvat neměla, páč to by mohlo být i na sociálku… já to prostě neřeším. Dostanou na stůl, a poflákete se. Teda pokud to moc přeháněj a jídlo je všude, tak razantní konec a odchod. Stejně jako když se v tom nimraj. Prostě jim talíře seberu. Jakomůžou si říct, co chtějí třeba na snídani, nebo co budeme vařit k obědu. ALE pokud jsou nějaké zbytky, tak je to prostě na stole. Nechceš, nejez. Dostaneš teda namazanej rohlík. S čím ho chceš? Nechceš? Tak nechtěj, odchod. Celý den teda mají k dispozici nějako zeleninu nebo ovoce na mlsání. Ale jako ještě je prosit jednu lžičku za maminku… no moje nervy!!! Mám žlučový kameny, mám močový kameny, ne díky, po žaludečnách vředech urvaných z traumat u stolu… fakt netoužím ani smykem. Lecketré maminky i babičky mně budou lynčovat, ale říkám vám - za ty čtyři roky dávám přednost mým zdravým nervům než nějakému pseudozdravému jídelníčku mých dětí!!!
A propo, tohle vysedávání praktikovali mí rodiče i moje učitelky ve školních jídelnách. Dojíst. Výsledkem je, že nejím maso. Mám psychyckej blok. Z toho nuceného vysedávání nad tím zdravým školním jídlem!!!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.8.12 12:24
@Emilie Souhlasím, jíš nejíš, tečka. To vysedávání by se nemělo vůbec praktikovat kdysi jsem o tom někde četla, je to pro dítě stres a stejně to nesní a pak mají ty bloky jak o tom píšeš. Sestra se díky tomu stala taky vegetariánem-taky psychický blok. Dodnes si pamatuji jak jsme celý odpoledne museli sedět u stolu dokud jsme nedojedli Prostě sebrat a svatej pokoj však si dítko potom řekne samo, že už si to dá. Samozdřejmě, že mu necpu věci o kterých vím, že mě nikdy nejedlo, že to fakt nesnáší, to nemá význam, ale pokud jeden den jogurt jí s chutí a jiný den si vymýšlí? Sebrat a nazdar
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.8.12 12:30
Jinak se nám to zrovna s tím jogurtem stalo. Miluje Olmíky s lentilkama 
Drahý je to jak pes a on sní tři lentilky a konec. No moje nervy. Je zvyklej, že ráno jdeme vždy do obchodu a tam si koupí jogurt na další den.
No, tak jsem mu řekla - smolík pacholík chlapečku - máš doma nesnězenej, novej se nevejde do ledničky a když chceš jíst jen trochu, tak ho budeš jíst na vícekrát. Doma řval u ledničky jogurt jogurt, dostal ten načatej, vyškrábal ho do dna jak nikdy a odpoledne musíme jít do obchodu pro novej na zítra
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
