Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Nespravedlnost? Dítě
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
22.3.22 20:14
Mívala jsem kdysi stejné myšlenky, bohužel svět není spravedlivý… Mám děti po několika letech snažení a dvou IVF.,,Nemyslí na to", je fakt mimo. Manželovým azoospermiim bylo fakt úplně fuk, na co u toho myslím 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.3.22 20:55
Tak ono je rozdil mezi:
1. zavidet jinym miminko, protoze clovek by sam moc touzil a neni mu prano
a
2. zaobyvat se myslenkami typu, kdo si to zaslouzil a kdo ne a jaktoze tamta ma, kdyz ona si to v mych ocich nezaslouzila.
Je to „jaktoze ona ma versus jaktoze ja nemam“. Za mne „jaktoze ja nemam“ je lidsky daleko prijatelnejsi, nez ta druhe verze. Neprislusi ji urcovat, kdo je povl a kdo ma ci nema narok na dite.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
22.3.22 23:15
Mám známou, které ve 3 letech zemřelo jediné dítě na rakovinu. Pak naštěstí měla ještě jedno, ale pořád se z toho nevyhrabala. Její oblíbená věta je „život je k…a“.
Pak jsem měla další známou - po letech snažení a kupě prachů vrazených do ivf si na osudu vydupala dvojčata. Jedno je autista - ale to už ona neví, protože ve 27 letech zemřela na rakovinu prsu, když měli děti 2 roky.
Takže si sedni na zadek a přestaň fňukat nad tím, co nemáš, ale těš se tím, co máš .
- Citovat
- Upravit
23.3.22 07:34
To, že na to myslíš, je úplně přirozený a normální, nestresuj se tím. Prostě to chceš, tak na to myslíš. Ty, co říkají, jak na to přestaly myslet a zrovínka otěhotněly, je kec, pak si upravuješ minulost… My jsme se taky snažili 3,5 roku, od mých 31 let (muž měl 43, bezdětný) 2 x ivf, samozřejmě, že na to furt myslíš a nevidím na tom nic kontraproduktivního, pokud se v depresi neopíjíš do němoty 
Myslela jsem na to, ale byla jsem zároveň v pohodě a byla jsem vděčná za všechno to, co v životě mám, ale říkala jsem si, že prostě budu bojovat… Nakonec šestý embryotransfer vyšel, nějak tak v klidu… Chce to prostě trpělivost a vo tom to je. Někdy v životě nejde všechno hladce a hned. Na všechny skvělé věci se musí počkat.. Jinak já byla docela v pohodě v tomto ohledu, co mě ale stresovalo, byl brutální nátlak okolí a rodiny z partnerovy strany. Spíš s tím jsem se musela vyrovnat. Držím palce, uvidíš, že jednou to přijde. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.3.22 09:05
@Oriseka píše:
Zivot neni spravedlivy a nikdy nebyl. A taky nesud lidi jen od pohledu. Zivot je slozity a nikdy nevis, cim si kdo prosel a co resi. Co treba z pritele zatim udelat manzela. Dat energii do toho a neresit jine lidi.
Přesně tak. Nesud prosím. My máme sice teď dvojčatka, počata přirozeně ale předtím jsem potratila ve druhém trimestru. Neprala bych to nikomu.
Nějaké vitamíny bereš, kontryhelovy čaj piješ?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
