Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
@Margit. Tomanova platí rada promluvit si i v případě, že to řešíme minimálně rok (tu a tam) s tím, že se nic neděje? Já jen že tohle je dobrá rada pro ty, kteří si nic neumí říct a dusí to v sobě. On vše ví.___________________________________________________________________________
To, že někomu napíšu co mě trápí nebo že s ním mám nějaký problém, je mnohdy lepší, než se s výbuchem emocí do sebe pustit… Nemyslím si o sobě, že bych kvůli tomu nedokázala komunikovat a vyříkat si věci s dotyčným do očí… Jen je to jiný styl komunikace…
Já vlastně nevím, co tady od nás chceš slyšet… Píšeš, že on ví, co tě trápí, že mu to říkáš už přes rok, že si o tom dokážete promluvit, ale on s tím vlastně nic nedělá. Otázka je, jestli ty víš co trápí jeho, proč se chová jinak, proč chce trávit svůj čas raději s přáteli než s tebou…
Já si myslím že efektivní bude udělat něco sama se sebou, změn se, dej si záležet na tom abys byla atraktivní, komunikuj s chlapama a vyprávěj mu o tom, klidně provokuj procházkou s nějakým známým atp, všechno mu řekni. Ukaž že ostatní na tebe stojí za dveřmi. Pokud bude žárlit (začne se snažit), je to OK, s tím se dá pracovat, to už je emoce. Jestli ne, máš problém
Edit: jo a nesmí pocítit, že ho potřebuješ…
@Margit. Tomanova píše:@Anonymní píše:
@Margit. Tomanova platí rada promluvit si i v případě, že to řešíme minimálně rok (tu a tam) s tím, že se nic neděje? Já jen že tohle je dobrá rada pro ty, kteří si nic neumí říct a dusí to v sobě. On vše ví.___________________________________________________________________________
To, že někomu napíšu co mě trápí nebo že s ním mám nějaký problém, je mnohdy lepší, než se s výbuchem emocí do sebe pustit… Nemyslím si o sobě, že bych kvůli tomu nedokázala komunikovat a vyříkat si věci s dotyčným do očí… Jen je to jiný styl komunikace…
Já vlastně nevím, co tady od nás chceš slyšet… Píšeš, že on ví, co tě trápí, že mu to říkáš už přes rok, že si o tom dokážete promluvit, ale on s tím vlastně nic nedělá. Otázka je, jestli ty víš co trápí jeho, proč se chová jinak, proč chce trávit svůj čas raději s přáteli než s tebou…Víš já jsem si z téhle diskuse vzala asi to nejpodstatnější, a to je to co psal Zoidberg - velice pravděpodobně jeho nic netrápí. On je takhle spokojený, doma má full-service a ty moje občasné výbuchy se už asi naučil nevnímat. Čili jediné řešení je změnit sebe.
@Energy díky, zapracuji na tom. Že ho nepotřebuji, to myslím ví velice dobře. Zatím jsem ale asi dávala moc najevo, že bych strašně stála o jeho pozornost. Takový ten plazivý pes, kterýho člověk občas ze soucitu pohladí, ale nadšený z něho není. Je asi opravdu čas jednat.
A jak teda trávíte ty večery? Já si pořád myslím, že tam pro sebe prostor máte. Tak zacni společnou sprchou, tím podpoří intimitu, kdyz pak třeba začneš mluvit o nějakém filmu (píšeš že máte stejný vkus) a že by sis ho pustila, tak se k tobě nepřidá, nepřítuli se? Když máte v okolí nějakou akci (grilovacku s přáteli, ples, pivní slavnosti), tak on není iniciativni, že by to třeba navrhl, že tam půjdete? Co jste spolu dělali před dětmi ve volném čase?
@řeřicha píše:
A jak teda trávíte ty večery? Já si pořád myslím, že tam pro sebe prostor máte. Tak zacni společnou sprchou, tím podpoří intimitu, kdyz pak třeba začneš mluvit o nějakém filmu (píšeš že máte stejný vkus) a že by sis ho pustila, tak se k tobě nepřidá, nepřítuli se? Když máte v okolí nějakou akci (grilovacku s přáteli, ples, pivní slavnosti), tak on není iniciativni, že by to třeba navrhl, že tam půjdete? Co jste spolu dělali před dětmi ve volném čase?
No večery… než pořeším děti, tak je 9. Pak trochu poklidit, případně něco dohnat do práce, je půl desátý, deset. Vstávám v 5 ráno, takže vydržím max do 11, on tedy chodí většinou spát trochu později. Na filmy koukáme, každý ze svého gauče, koukáme v AJ, tak aby dobře slyšel. Takže přidá se (domlouváme spolu), o tulení nejde mluvit. Akce navrhuji já, on výjimečně, ale na moc akcí nechodíme. Grilovačku s přáteli tedy ano, ale tak tam to není o tom, kdo to navrhne, spíš se domluvíme spolu a sejdeme se buď u nás, nebo u kamarádů. Na plesy nechodíme, nebaví nás to, hlídání je málo a nevyplýtváme si to na akce, které nás zase tolik netáhnou.
Před dětmi to bylo lepší v tom, že jsme mohli vyrazit dle libosti a neřešit hlídání. Teď to je tak, že na spoustu akcí chodí sám (rozuměj tak 5 - 10× do roka) a já se starám o děti. Společné koníčky jsme nikdy moc neměli, jezdili jsme na vodu, občas někam do hor. Ale jak jsem už psala, nebaví mě to navrhovat jen mě, když on s ničím nepřijde, max s tím, že má plán s někým jiným. Holt jsem pochopila, že asi trávit čas jen se mnou není zrovna to, co by ho bavilo. Teda oprava - občas spolu večer na něco koukneme, ale tak nějak se ještě necítím jako důchodkyně, aby to pro mě byl vrchol zábavy a jediná možnost.
Chybí ti pozornost a zájem z jeho strany, jemu to už asi nepřijde, vypadá to, že nepotřebuje vic. Nevím, asi bych se zaměřila na sebe, nový účes, sport, hezke prádlo, změnila bych zajete zvyky, večer místo televize něco jiného… Jako změn sebe a třeba začne i on reagovat jinak, projeví zajem.
@řeřicha píše:
Chybí ti pozornost a zájem z jeho strany, jemu to už asi nepřijde, vypadá to, že nepotřebuje vic. Nevím, asi bych se zaměřila na sebe, nový účes, sport, hezke prádlo, změnila bych zajete zvyky, večer místo televize něco jiného… Jako změn sebe a třeba začne i on reagovat jinak, projeví zajem.
Děkuji, jsi moc hodná ![]()