Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahoj, a ptala ses ho co se děje? Byl takový od začátku? Dítě máte spolu?
já nevím, já bych asi začala trávit čas taky někde jinde, s přáteli, s jinýma maminkama atd… Buď na něm poznáš, že se začne třeba zajímat kam a s kým chodíš nebo mu to bude úplně jedno… V tom případě už asi nemá dál zájem o nějaké partnerství a na rovinu bych se ho zeptala, jestli to chce ukončit nebo jak si to představu dál… Že ty potřebuješ víc než jen spolubydlícího
@Margit. Tomanova ano, děti jsou společné.
Jestli byl takový od začátku se těžko poznává. Bez dětí to je jiné, nejde to srovnat. Přijde mně, že to přišlo pomalu s dětmi a rostoucími povinnostmi všude kolem. A asi i s roky, co jsme spolu. Já nejsem moc na takové to demonstrativní chození někam. Za prvé to neřeší problém, že nemáme čas na sebe, protože ho bude ještě míň a za druhé kontakt s ostatními mám teď tak, jak mně to vyhovuje a nebudu to měnit jen proto, abych mu ukázala ![]()
Zakladatelka
@Anonymní píše:
@Margit. Tomanova ano, děti jsou společné.
Jestli byl takový od začátku se těžko poznává. Bez dětí to je jiné, nejde to srovnat. Přijde mně, že to přišlo pomalu s dětmi a rostoucími povinnostmi všude kolem. A asi i s roky, co jsme spolu. Já nejsem moc na takové to demonstrativní chození někam. Za prvé to neřeší problém, že nemáme čas na sebe, protože ho bude ještě míň a za druhé kontakt s ostatními mám teď tak, jak mně to vyhovuje a nebudu to měnit jen proto, abych mu ukázala
Zakladatelka
Chápu tě, já píšu jen co bych udělala já… Raději budu trávit čas někde s přáteli, než sama doma, když se mnou partner ten čas trávit nechce…
Snad brzo najdeš řešení, které Ti z téhle situace pomůže.
Já z toho tvého příspěvku spíš cítím rezignaci. Sama dole uvádíš, že se ti už ani nechce a nemáš pro děti hlídání… Vám už pomůže jen manželská poradna a ne nějaký výlet. Máte mezi sebou větší problémy než to, že spolu nechodite ven.
Jak dlouho jste spolu? Jestli spolu nemáte nějakého společného koníčka nebo zálibu, tak o čem byste se spolu chtěli pořád bavit? Jasně, že s kamarádkou si člověk pokecá lépe, protože jí nemá každý den vedle sebe. Já jsem třeba echt extrovert(i když čas i téhle mojí definici dost ožužlal hrany), ale na ženě mám rád, že se nemusím do konverzace nutit a když si není co říct, jakože spolu 90% věcí řešíme přes den v kanclu(v rozdílných firmách) na messengeru, tak prostě nemluvíme a jsme rádi(teda mluvím za sebe), že jsme u sebe a to nám tak nějak stačí. Ale my teda spolu trávíme hodně času i v rámci koníčků, takže si máme co říct a plánovat. Takže se vrátím na začátek - co si spolu chcete na té romantické večeři nebo po kině říkat? Všechny historky z mládí atd už musíš stejně Xkrát znát
@Michal1986 nemáme společné koníčky. Když jsem chtěla něco spolu podnikat, abychom měli společné zážitky, na kterých by šlo stavět, tak to nešlo, nebyl čas, nehodilo se to… Jsme spolu hodně dlouho, ale to není důvod pro to, abychom žili jen vedle sebe, ne?
@Martha03 do poradny nepůjde a upřímně, ano, rezignovala jsem. Proč bych měla být ten tahoun pořád jen já? Proč bych měla jít do poradny sama, když nám teče do bot oběma? Já bych chtěla vidět z jeho strany trochu snahu, ne že se teda milostivě zúčastní a odtrpí to. A tím nemyslím jen tu poradnu, tím myslím vše kolem nás dvou. Poslední dobou mně přijde, že včetně sexu ![]()
A co jste dělali před detma? Chodili ste někam? U nás to třeba neplatí, že bez dětí je to jiné. I s detma jezdíme na výlety, večer si sedneme a povídáme, zahrajeme si nejakou hru atd… Ze zkušenosti můžu říct, že nezájem je horší než hádky. To už je prostě vidět že je ten druhý člověku ukradený a když rezignuji obě strany a nikdo nechce spolupracovat a udělat první krok k nějakému řešení, tak si rikam, jestli vůbec má cenu ten vztah zachraňovat a snažit se, stejně to spěje ke konci. Akorát si oba prodlužujete trapeni. Když to chcete zachránit, tak se musíte snažit no, a ne hledat výmluvy.
@Anonymní píše:
@Martha03 do poradny nepůjde a upřímně, ano, rezignovala jsem. Proč bych měla být ten tahoun pořád jen já? Proč bych měla jít do poradny sama, když nám teče do bot oběma? Já bych chtěla vidět z jeho strany trochu snahu, ne že se teda milostivě zúčastní a odtrpí to. A tím nemyslím jen tu poradnu, tím myslím vše kolem nás dvou. Poslední dobou mně přijde, že včetně sexu
No, tak teď si to po sobě přečti. Žiješ v dysfunkčnim manželství. Nemáte nic společného, nemluvíme spolu a celkově už vedle sebe jen žijete. Tobě se to nelíbí, on do poradny jít nechce a ty taky ne, protože už jsi udělala tolik ústupků a projevila tolik snahy, že jsi všechny zásoby na záchranu vyčerpala a to i v sobě, duševně. Takže co dál, rozvod? Zvažovala jsi tuto možnost?
@Energy píše:
A jak by sis to vše představovala abys byla spokojená?
Hele ale to on všechno ví. Dala jsem mu i týdenní časový harmonogram, protože je poměrně exaktní člověk. Ale nešlo to a vždy se někdo najde. Teď to je náročné v práci, tak nemocné děti, pak jeden z nás lehne na 2 dny a už to zase nejde. Nemyslím si, že půlhodina týdně jen pro nás dva je tak přemrštěný požadavek. Tím myslím vypadnout z domu, i kdyby jen se projít kousek do lesa. Děti se půl hodiny tady pohlídají, v tom není problém.
@Martha03 píše:
No, tak teď si to po sobě přečti. Žiješ v dysfunkčnim manželství. Nemáte nic společného, nemluvíme spolu a celkově už vedle sebe jen žijete. Tobě se to nelíbí, on do poradny jít nechce a ty taky ne, protože už jsi udělala tolik ústupků a projevila tolik snahy, že jsi všechny zásoby na záchranu vyčerpala a to i v sobě, duševně. Takže co dál, rozvod? Zvažovala jsi tuto možnost?
Máme malé děti, nechci jim to udělat. Samozřejmě že jsem to zvažovala a zvažuji. Nebýt dětí, dávno tu nejsem.
A to netravite čas ani s dětmi? Co jít všichni na bazén? Pouštět draka? Dlabat dýni? Hrát pexeso, kostky, člověče nezlob se… U toho přece máte i prostor pro vzájemně „pošťuchovaní“. Večer spolu kouknout na film, dát společně sprchu, pritulit se v posteli…? To přece jde i s dětmi. A když nechce, tak otevřeně komunikovat - toto mi chybí, takto se cítím, takhle žít nechci… A nechat ho taky mluvit, nevycitat, spíš se zajímat, jak to cítí on.
Prosím o názory ostatních na trávení společného času v partnerství. Mně to totiž u nás neskutečně vadí, partner neřeší, skoro mně přijde, že radši tráví čas s ostatními. Neřeším, že musíme být nonstop spolu a nemohl by nikam, spíš že z jeho strany nepřijde žádný nápad, dokonce i když něco navrhnu já, tak to ztroskotá - nehodí se, jiná práce, vyšumí… Když už to dopadne tak, že jednou za rok spolu někam jdeme, jsme pořád jako doma - spolubydlící, co si nemají co říct. Na večeři, nebo v kině, sedíme vedle sebe a mlčíme. Mě to ubíjí, jen z toho není východisko, pokud druhý nechce. Prosím, jak to máte doma vy, případně nějaké rady, jestli něco pomohlo vám s znovurozjetím vztahu.
Bohužel víkend spolu 1) bych v tuhle chvíli asi ani nechtěla, kvůli tomu odcizení mezi námi a 2) velmi těžko bych sháněla hlídání. Teda, i bych sehnala, ale proč to vše organizovat kvůli někomu, kdo zájem nemá a pokud už by na to došlo, vůbec neumím odhadnout výsledek. Spíš asi nějaké malé krůčky, ale i to je obtížné, když protistrana nic nedělá a nemá zájem změnit sebe a podmínky.
děkuji, zakladatelka