Neuhlídala jsem svoje dítě

Napsat příspěvek
Velikost písma:
25179
26.3.18 23:54

@chaela pouč se z toho, prcka více střez, ten 3 letý už je relativně velký. Ale hlavně - odpusť si to :hug: Vyšší moc tě chtěla něco naučit, varovat tě - ale zároven byl malý pod její ochranou :kytka:. Ani sebelepší rodič nedokáže zabránit všemu a udržet neustále 100% pozornost, to štěstí je zkrátka též nutné k přežití. A vy jste ho měli. Tak za to v duchu poděkuj a jdi spát. Nejsi špatná matka, ty se svými chybami netrápí :kytka:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
25179
27.3.18 00:02
@LimitedEdition píše:
Není to tvá vina. Je to vina toho kdo ty dveře a zábranu otevřel. Je tam od toho, aby dítěti bránila dostat se ven a proto jsi si mohla dovolit se pár sekund nedívat. Tomu kdo to otevřel a pustil ho ven bych asi jak se znám v lepším případě jen nehezky sprostě vynadala.

to je fakt. Já jsme teda chytač, asi reflex z vlastních dětí. Když bych vycházela z podniku a kolem mě kmitlo batole bez rodiče, myslím, že bych ho čapla automaticky. Pokud bych si ho všimla.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
8288
27.3.18 08:54

@LimitedEdition je škoda, že jsi ztratila dobré mínění o okolí. Já vždy, když jsem někde chtěla někmu pomoci, už u něj byli lidi, nebo se ke mně přidal aspoň jeden člověk. Píšeš, že se to dělo ve vteřině, ostatní asi nejsou pohotoví, jako matka. V jiné situaci by třeba pomohli, těžko říci. Nebo by třeba taky nepomohli, ale je škoda mít mínění, že ti okolí nikdy nepomůže.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
27.3.18 13:09
@belladonna píše:
@LimitedEdition je škoda, že jsi ztratila dobré mínění o okolí. Já vždy, když jsem někde chtěla někmu pomoci, už u něj byli lidi, nebo se ke mně přidal aspoň jeden člověk. Píšeš, že se to dělo ve vteřině, ostatní asi nejsou pohotoví, jako matka. V jiné situaci by třeba pomohli, těžko říci. Nebo by třeba taky nepomohli, ale je škoda mít mínění, že ti okolí nikdy nepomůže.

Take si myslim, ze ti lide nez to domysleli, tak uz bylo pozde. Sama nevim, zda bych stihla zareagovat, automaticky bych predpokladala, ze matka je hned vedle batolete, takze bych asi nechytala. A pak uz by bylo pozde. Z me zkusenosti lide vetsinou pomahaji, kdyz se neco stae (a napr. ztracene mobily vraceji - jsem vecny ztracec, mobil mi byl nalezcem vracen uz asi 10×, z toho jen jeden clovek si nechal dat nalezne!). @LimitedEdition

  • Citovat
  • Upravit
517
27.3.18 15:54

Já jsem zažila jednou v průvodu, že jsem se bavila s kamarádkou a najednou strašný randál a kolem profičelo dítě na odrážedle. První reflex byl, že jsem se otočila a hledala, kde je nějaký rodič. Jenže i těch pár vteřin stačí, aby to rozjeté dítě zmizelo zase v davu přede mnou. Po chvíli jsem ze zadu slyšela jak někdo volá (matka dítěte, ubrečená a udýchaná). Tak jsme aspoň hulákali dopředu, aby zastavili dítě na odrážedle. Lidi to fakt hned volali a předávali dále. Nakonec jej někdo zastavil a mamča doběhla. Chudák. Takže zase když něco takového nečekáte, tak kolikrát ani nestihnete zareagovat včas. Ale žádná cesta tam nebyla. Asi kdybych viděla jet dítě směrem k cestě a já byla nejblíže, myslím, že bych se rozběhla taky, abych ho zadržela.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
44199
27.3.18 16:25

Nám se ještě stalo to, že ségra se asi ve 4 letech ztratila na Dušičky na hřbitově, na velkém městském hřbitově, kde probíhal nějaký program s živou hudbou, všude davy lidí. Bylo nás víc dětí plus ještě děti od tety a jiných příbuzných. Prostě najednou zjistili, že jedno dítě chybí. Dospělí se rozeběhli všemi směry a našli ji poslouchat živou hudbu u pomníku. Jinak kdyby vyšla bránou hřbitova - pomník je naproti brány, tak dvě sta metrů, tak přijde na chodník a hned vedle něj hlavní dopravní tepna města, příjezdová z okolí a napojená na dálnici, tzn. že auta jsou ještě rozjetá.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
27.3.18 20:27

Mě ctyrleteho syna, malém auto přejelo. Sel asi metr a půl přede mnou a já volala ať stojí že se blíží silnice(málo frekventovaná, většinou nic nejede),začal utíkat. Nastesti řidič zastavil asi 30cm před ním. Nikdy na to nezapomenu.Od té doby chodí za ruku skoro pořád. Uz nevěřím že poslechne a zastaví jak řeknu. Ale mám od té doby až panicky strach z aut a na odrážecim kole sem s ním od té doby nebyla. To taky si jezdil zvesela a já hulákala ať stojí. Takze s kolem chodí jen s tátou, tomu staví jak má. Ja se bojím ikdyz jdem pesky. Anonym bo se stydím, že sem málo předvídala. Nastesti při nás stali všichni svatí.

  • Citovat
  • Upravit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová