Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahoj, potřebuju se vypovídat, ulevit, svěřit a nevím, co všechno ještě.
Byla jsem dnes se syny (17 měs. a 3 roky a kus) v dětské kavárně. Když jsme odcházeli, mladší byl už skoro oblečenej a já jsem pomáhala s oblíkáním staršímu. V té době někdo musel otevřít dveře i zábranu před nimi a mladší na motorce zdrhnul ven. Nebyla to snad ani minuta, kdy jsem si ho nevšímala, ale evidentně i to stačí. No všichni jsme ho hledali vevnitř, já jsem pak v ponožkách vyběhla ven, tam nebyl, tak jsem šla zase dovnitř. Všichni hlásili, že vevnitř není, začala jsem se obouvat, že půjdu zase ven a mezitím vyběhla paní, co byla obutá, že půjde napřed. Utíkala jsem hned za ní a potkaly jsme se v průchodu. Už nesla syna i s motorkou a hlásila, že byl až na druhé straně silnice. Té frekventované silnice, kde kromě spousty aut jezdí i šaliny. Fakt nechápu, jak je možný, že tu cestu přejel, aniž by něco přejelo jeho. No hned jsem si ho do paní vzala, doběhla zpátky dovnitř, zkontrolovala staršího a složila se na zem a začala brečet. Když pomyslím, co všechno se mohlo stát, vždyť je zázrak, že ho nic nezajelo, taky mohl být už po smrti.
„Zabila“ bych teď nejradši sebe. Neuhlídám ani dvě malý děti, a to jsem pomýšlela na třetí. Evidentně bych si žádné další dítě pořizovat neměla, když nezvládnu ohlídat ani dvě. Jsem na prášky, teď malej spí a já bych ho nejradši samou láskou snědla. Mám strašně blbou náladu, jsem na sebe naštvaná, nejradši bych se ani neviděla, pořád mám slzy v očích. No děs, snad to přejde, potřebuju normálně fungovat.
Doufám, že už se nikdy nic podobnýho nestane, nespustím kluky z očí ani na vteřinu, protože mi to to šíleně bušící srdce nedovolí.
Jen jsem to ze sebe potřebovala dostat, tak díky, že jste dočetli.
@chaela poučení pro příště.. a díky bohu za to, jak to dopadlo.. já vim, že mladšího nemůžu spusti z očí na pár vteřin.. minuta? to by byla katastrofa.. Buď ráda, že je to jak je..
To musel být hroznej stres, to chápu! Řekla bych že hlavní chyba je že někdo otevřel tu zábranu i dveře a nechal cizí dítě vyjet ven, to je šílený, to bych nikdy neudělala
Jinak si teď určitě budeš dávat pozor, i tam kde se jinak člověk může spolehnout na bezpečí… naštěstí se nic nestalo!
@chaela Prosím tě, jen „blbá“ náhoda! A poučení pro příště, to se muže stát každému..Díky Bohu, že je živej a zdravej, evidentně anděl strážnej měl pohotovost! ![]()
@chaela ber to jako poučení pro tebe. Mě se také něco podobného stalo, naštěstí na na tak frekventované ulici. Možná příště oblíkej nejdříve starší dítko, pak skoro sebe a nakonec mladší. ![]()
Ani nevíš jak tě chápu, já zažívám infarktové stavy se synem taky, posledně jsem na tom byla jako ty, taky přeběhl silnici ne teda hlavní ale zrovna jelo auto, ještě, že se zastavil na druhé straně a čekal než jsem ho doběhla, je strašně rychlý ![]()
@sladke-mameni píše:
To musel být hroznej stres, to chápu! Řekla bych že hlavní chyba je že někdo otevřel tu zábranu i dveře a nechal cizí dítě vyjet ven, to je šílený, to bych nikdy neudělalaJinak si teď určitě budeš dávat pozor, i tam kde se jinak člověk může spolehnout na bezpečí… naštěstí se nic nestalo!
jo, toto také nechápu. Já ani nepustím ze zahrady školky dítko, které má rodiče u dveří školky. Normálně mu řeknu, že za dveřmi počká na rodiče. Takto malé dítko bych rozhodně nepustila a nemyslím si, že si toho ta daná osoba nevšima (myslím ta, co otevřela dveře).
Stane se.
mne se takhle zatoulala 1,5leta dcera na dovoleny. No malem me kleplo. V hlave hororove scenare. Taky jsem poucena. Vsechno je dobry, ty si priste das vetsi pozor. Tohle bylo jen male upozorneni.
@chaela Tohle je moje noční můra. Je dobře, že se nic nestalo a pouč se z toho pro příště. Žádné memorování co by kdyby nemá smysl. Já pokud někam šla, brala jsem kočár a motorku uvázala na madlo a pak vypouštěla jen na bezpečných místech. Každý furt koukal, proč tahám kočár, ale syn byl dost živý a neměl absolutně pud sebezáchovy. A ono stačí pár vteřin, vpodstatě se jen otočit a dítě je pryč. Teď si to opravdu nevyčítej ![]()
Stáli při vás všichni svatí
To už nikdy nezapomeneš. Přiznám se, že jsem chtěla druhé s podobným rozestupem, ale toto byl důvod proč jsme od toho upustili.
@chaela Ještě jsi v šoku. Neboj to budo dobré. Hlavně že se synovi nic nestalo a spokojeně spinká. Možná to byla dobrá lekce. ![]()
@sladke-mameni píše:
To musel být hroznej stres, to chápu! Řekla bych že hlavní chyba je že někdo otevřel tu zábranu i dveře a nechal cizí dítě vyjet ven, to je šílený, to bych nikdy neudělalaJinak si teď určitě budeš dávat pozor, i tam kde se jinak člověk může spolehnout na bezpečí… naštěstí se nic nestalo!
Přesně tak. To je bezohlednost vůči okolí. Nepochopím, jak někdo mohl nechat malé dítě vyjet samotné ven, to je prostě na pár facek..
@chaela Chápu, že je to těžké, ale buďte ráda, že to dopadlo dobře, rozhodně není důvod se nějak trestat. Stane se i těm nejlepším, holt špatná souhra okolností..
Jo poučená jsem snad dostatečně. My tam chodíme pravidelně, i vím, že mám malýho útěkáře, ale právě je tam ta zábrana a pak dveře. Takže bývám klidná, když vidím otevřenou zábranu, letím za ním, ale nikdy nebyly otevřený dveře. No to je teď už jedno. Kavárnu teď ruší, takže tam už nepůjdem a až půjdem jinam (jestli se z toho někdy vzpamatuju, ale snad jo), tak si ho dám asi na vodítko. Prostě musím být pozornější, nemůžu se spoléhat na zavřený dveře. Je fakt, že při něm stáli všichni svatí, musím jim poděkovat.