Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Neustálé rady
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
15.4.15 17:57
Neustálé rady
Ahoj, tohle téma zakládám víceméně pro postěžování nebo jak to říct líp.. 
S přítelem bydlíme u mých rodičů, máme půlročního prcka, máme tu svoje místnosti, ale neni to dvougenerační barák. S mamkou jsem vždy měla dobrý vztah, občas jsme se pohádali, ale brala jsem ji jako nejlepší kamarádku. Když jsem byla těhotná, tak mě na všechno připravovala, řikala jak mi bude pomáhat a já byla ráda, ale někdy už to přeháněla, tak jsem jí řikala, aby mi nemluvila do výchovy malýho až se narodí a ona, že by to nikdy nedělala. Pak se malej narodil, v porodnici byla mamka vždycky jen na chviličku a pak běžela zase domů, jen co jsme přijeli domů, tak u nás byla ve dne v noci. 
Přítel po noční, já nervní z nového začátku, brečící miminko. Bylo to na blázinec, naštěstí jsem jí řekla, ať k nám nechodí, že chceme mít aspoň trochu soukromí. Pokaždý když malej brečel, tak mamka stála pod schodama a volala na mě, co se mu děje, jestli nemá hladeček a další příšernosti. Chtěla ho každej den vidět, pořád chovat, pokud jsme jí ho nedonesli, tak byla natolik rejpavá, že jsem jí ho dobrovolně nosila. Další kámen úrazu byl, když chtěla dělat všechno za mě, chtěla ho přebalovat, chodit se mnou k doktorce, oblíkat ho, řikala mi jak ho oblíkat (měl potničky). Nechávala malého sedět, když to neuměl, i přes náš zákaz, neustále jsme museli chodit a opakovat. 
Když mu byli 4 měsíce, tak začala s přesnídávkou, nakoupila 10 skleniček a pořád do mě hustila ať mu to dám, ale já byla s doktorkou domluvená, že začnu až v jeho 5,5 měsíců a to se zeleninou dělanou doma. Máma to nemohla překousnout, pořád mi předhazovala, že ona už nám to dávala, že to dává každej a že se řídím internetem, přesto se mnou u doktorky byla a doktorka to vysvětlovala i jí. Několikrát jsme se kvůli tomu zhádali. Když konečně přišel den, kdy jsem ho začala krmit zeleninou, tak mi zase začala básnit o přesnídávkách. 
Nejradši by mu udělala krupičnou kaši, dávala mu čaje, všechno by mu sladila i tu zeleninu. Pořád mi řiká, že mi malýho pohlídá, ať někam jdeme, ale mě je naprosto jasný co se bude doma dít. Nejradši by mu dala i masový a zeleninový příkrmy ze skleniček, ale já to do něj cpát nechci. Dneska jsme se zase chytli kvůli tomu, že mu nechci dávat přesnídávku, když je stejně bez cukru. Pořád si totiž stojím za tím, že mu budu dělat jídlo doma, přece těch 15 minut co to budu připravovat neni tolik.. 
Prej na to nebudu mít čas a že ho ochuzuju o přesnídávky a ochudim ho i o pribináky a jogurty pokud mu to budu dělat doma. Pořád nevím jako co je lepšího na kupovaných než domácích. 
Na každý zafňukání za nim běží a bere ho do náruče a já můžu vysvětlovat a zakazovat vesele dál.. Omlouvám se za dlouhý popis, ale potřebovala jsem to ze sebe dostat i když to stejně neni vše. Máte taky takové mámy nebo tchýně? Co s takovýma radama děláte? Děkuji za jakékoliv názory. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
15.4.15 18:03
Tak přesně tohle já naprosto nesnáším, řešila bych to jednou provždy rázně, buď se odstěhovat, nebo si nějak udělat vchodové dveře na kulu (tak to má známá) Ach jak jsem ráda že budeme s přítelem sami na bytě s miminem. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.4.15 18:08
To, co popisuješ od tvojí mámy, je vážně přes míru.
Já takovým věcem zabránila celkem jednoduše.
Respektovala jsem dětí prarodiče a nebrala všechny jejich názory jako zastaralé, nevhodné a respektovala jsem jejich způsob zacházení, když tráví oni čas s vnoučaty.
V okamžiku, kdy oni měli můj respekt jako prarodiče mých dětí, jsem i já měla jejich plnou pozornost a respekt a pokud jsem na něčem trvala, tak to respektovali(nebo jsem se nedozvěděla, že by ne 
).
Třeba tvoje bránění se přesnídávce, myslíš si, že tvoje dítě dostane choleru, když jednou za čas dostane jednu přesnídávku v době, kdy ho bude hlídat prarodič?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.4.15 18:09
Zítra už se jdeme podivat na jeden byt, tak doufám, že to vyjde jinak se tu všichni povraždíme. S ní to řešit rázně nejde, stačí zvýšit hlas, ona hned brečí nebo mi řekne, že jsem protivná, že nikoho nesnesu, že bych div neskočila z mostu, že bych jí vydrápala oči a pak řekne, že bude držet hubu a za půl hodiny je to zpátky. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.4.15 18:14
Určitě z toho nic nechytne, mě jde spíš o to, že jsem se domluvila s doktorkou, že teď bude jíst zeleninu, aby si na to zvyknul, neni přece kam pospíchat, tu přesnídávku taky dostane a i pribináka, ale spíš mě přivádí k šílenství to její nerespektování toho, že my jsme jeho rodiče.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
polokoule
15.4.15 18:19
Partnerova mati to dohnala tak daleko, ze jsem vyletela a od te doby je mezi nama konec 
- Citovat
- Upravit
15.4.15 18:30
Znam moc dobre, expritele mati byla to samy, taky sme bydleli u nich v jedny mistnosti.. No vydrzela sem to tak 2 roky a sbalila si kufry
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.4.15 18:45
Moje mama je zlata, ale vecne mi predhazune, ze nekojim a krmim UM stylem " co ti to ta mama dava za svinstvo". Vzdy ji razne utnu a odlehcene naznacim, ze jestli chce dite vidat jen na fotkach tak at pokracuje. Nicmene je to o tom bydleni ja bych si dite k rodicum neporidila za nic na svete. 
Příspěvek upraven 15.04.15 v 18:52
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.4.15 18:46
Jak kdybych viděla moji mámu. Přesnídávky, slazení, posazování, „tobě jsem to taky dávala a přežila jsi“… teda zase nelítá za malou, když zabrečí, spíš by ji nechala vyplakat, ale to je jiná. Jenže u nás jsem řekla jednou (na něco teda dvakrát) NE a bylo hotovo.
Vy si buď pořádně promluvte a ujasněte role. Ano, ona se o tebe starala nějakým způsobem, určitě se řídila podle nejlepšího vědomí a svědomí, ale její role matky už skončila. Poradit může, ale konečné slovo je na tobě. Jinak jedině odstěhovat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.4.15 19:26
@Labuť19 Určitě se odstěhovat! Jiný řešení ani nevidim, asi když si s ni o tom už několikrát mluvila se to nezmění. Pak si bude ona užívat roli babičky a bude rada, když vas bude moc navštivit 
My zatím mimčo bohužel nemáme, ale mám tchyni co se doslova,,sere" do všeho naštěstí teda švagrové a uděluje vychovné rady. Tobě přeju pevné nervy a at brzo máte své bydlení
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.4.15 19:35
Taky bydlim od narozeni dcery s makou, mame tu dost mista, spolecnou jen kuchyn. Tak se nemusme vidat tolik ale taky me to ze zacatku stvalo. Mamka mi zas rikala at ji nechovam kdyz breci ale treba do jidla mi nekecala. Ale byly zas jine treci plochy. Ted kdyz uz je dceri rok a pul tak jsem rada ze tu mamku mam, ono to pro to dite je fajn mit okolo sebe vic lidi. A taky se zacnes postupne na veci co ti ted prijdou jako hrozny problem (viz treba ta presnidavka) koukat jinak… Ja se ted budu od mamky stehovat do vlastniho a skoro mi to zacina byt lito
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.4.15 19:38
Jděte odsud, jinak budete nešťastný všichni a vztahy s mamkou si akorát pokazíte. Jiná rada ne to neexistuje. Já bych bydlení s rodiči nedala, každý den děkuji nebesům že žijeme sami a vůbec mi nevadí že nás dalších 20 let čeká hypotéka. Moje máti zase nemohla překousnout, že malý ve 4 měsících nedávám přesnídávku s piškotama a pribiňáky. Jednou už jsem to nevydržela, umíchala jsem tu slavnou přesnídávku s piškotem a dala jí to ať tu přeslazenou břečku ochutná, jestli by to taky jedla. Od tý doby byl klid 
Ale musím říct, že jídlo bylo asi to jediný v čem jsme se trochu rozcházely, jinak je to příkladná babička.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.4.15 20:25
Zamknout se, domluvit se nahodinu denně, kdy budete spolu a pak dost. Žádné rady, nebo nebude žádný styk. I za cenu scén. Že to prostě musíš zvládnout sama a že je to tvoje dítě. A beze srandy - kup jí psa, nebo zaplat nějaký kurz, at se zabaví. Já mám totiž kamarádku, která měla velmi silnou popor. depresi a omimčo se skoro půl roku starala její matka. Kuk tak zkaženej už v půl roce, že ho i v roce a půl skoro musela uspávat v náručí a podobné perly Bran se rychle a ted, nebo budeš mít dítě alá 70, léta, myslím styl přístupu
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.4.15 20:33
@Labuť19 ano, zažívala jsem to s mojí mámou. A to jsme spolu nebydlely a já už jsem nebyla žádný zajíc. Hodně nám to pokazilo vztahy.
Pokud můžete, tak se raději odstěhujte. Nebude vás mít hned „pod kontrolou“ a tobě s mužem se určitě uleví. Možná to maminka chvilku těžce ponese, ale pokud jste dřív měly hezký vztah, tak je naděje, že to zvládnete a vztahy se urovnají.
Hodně sil!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
