Neustálé srovnávání

Napsat příspěvek
Velikost písma:
1226
28.7.16 11:24

@kdochcekam

Také to porovnávání nemám ráda :roll: to je pak jak na trhu, čí koza je větší :roll:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1226
28.7.16 11:25

@Alinal

:potlesk: děkuji

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
80474
28.7.16 12:46
@Alinal píše:
@ASAndrea Já si myslím, že je nejvíc rozhodíš, když budeš reagovat úplně v klidu a s úsměvem. Pochut chtějí rýpat, tak tohle je vytočí naprosto spolehlivě - vyzkoušeno ;). Nic jim nevyvracej, neobhajuj se, potvrď jim, jak je sestřenice šikovná. Při nevyžádaných radách poděkuj za radu, usměj se a dělej si to dál po svém. A vykašli se na tyhle žabomyší války a užívej si zdravého šikovného chlapečka ;).Příspěvek upraven 28.07.16 v 11:37

Tohle je nejlepší způsob - je to jako by oni útočili na zamčené dveře a ty je najednou otevřeš - no a oni letí a ted co? Vyrazíš jim všechny zbraně. Tímhle bych se řídila, protože co by pak ještě mohli říkat?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
127
28.7.16 17:11

Ahoj, za prvé jsi skvělá maminka a dobře pečuješ o svého chlapečka. A za druhé svatba je tak náročná akce, že ti nic podobného nestihnou říkat ;) a nevěsta vzbudí zájem vždy ;) Obojí si užívej, protože to ryhle uteče. A nenech se tím vykolejit. Chápu tě.
Každý má něco, moje tchýně bydlí nedaleko, jsme tam skoro každý týden, protože tchánovci jsou raději doma, než aby jezdili na návštěvy.
Malá je její první vnouče, takže se od ní skoro nehne. Už jsem jí i odháněla, že takhle malá neusne. A pořád mě poučuje, co a jak, přitom ví, že už mám více zkušeností než ona (jsem x. krát tetou a starala jsem se o svoje o hodně mladší sourozence..)Ale nemá to cenu, je z malé tak nadšená, že hned všechno zapomene.
Já bych radši brala tu tvojí situaci :D A jen přikyvovala a říkala to je super. Hlavně, že se neřeším já.
No tak už to chodí, že člověk by chtěl, to co nemá :) Ale musí vyjít z toho, v čem je.

Nenech se tím rozhodit, tolik pokroků dělají děti jen, když jsou takhle malinké. pak už je jich méně. A bude to ustupovat. ;) A pak si třeba pořídíte další, a bude to např. holčička a zase bude jiná situace.
Je to jen přechodné období.
Důležité je, aby jsi byla dobrou matkou v očích svého partnera ;)
Hodně sil ;)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1226
28.7.16 20:00

@flavi

Děkuji za moc krásná slova :oops: včera, když jsem našeho malého uspávala v nosítku, mi pak řekl partner : A ty si myslíš, že jsi špatná matka? :hug: ale bude to chtít čas, až „přemluvím“ i samu sebe…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Kobea
28.7.16 22:03

@ASAndrea Zkus se nad to povznést. Ber to tak, že: 1) dvojčata jsou prostě víc než jedno dítě, dvojnásobná radost, dvojnásobná starost… mám dvojčata, tak vím, jaký je to záhul. 2) ona je z rodiny a ty jsi snacha. Ona je blíž, prostě je to jejich krev. Jsou hrdí na dvě najednou, která jsou blíž, to je prostě fakt. A hlavně, myslím si, že si tchýně ani babička neuvědomují, že Ti hrozně ubližují.
Já jsem to měla naopak. Já dvojčata, narozená ve 26. TT, stres jak prase. Nikomu to nepřeju, bylo to hrozné. Švagrová jedno dítě, skoro přenášené. Moje děti měly být mladší o 2 a 3/4 měsíce a zatím jsou o tři týdny starší než to její jedno. Pořád jsem poslouchala, jak A.(švagrová) dělá tohle, jak A. dělá tamto. A. má tolik mléka, že ho odstříkává do umyvadla. Já bych ze svého nenakrmila za den malé kotě, ona lila mléko do kanálu :zed:. Pořád jsem z toho vycházela jako ta horší. Nemohla jsem se s tím vyrovnat. A to jsme byly obě snachy. Ale A. byla prostě hvězda a přes to nejel vlak :,(. Moje tchýně byla hlupačka, je hlupačka a umře jako hlupačka. Ale myslela to určitě dobře :roll:.
Pořád cítím v sobě hořkost, a to už jsem řadu let rozvedená. Tcháni oba mi dost pomohli, když jsem přijela s dětmi z nemocnice, ale taky mi dost ubližovali. Tchýně si vůbec neuvědomovala, co to se mnou dělá. Můj ex to vůbec neřešil. Vždycky byl na straně svojí mámy proti mě. Nakonec jsem do neustála a rozvedla jsem se. Už mám od nich pokoj. Ale sama na sobě cítím, že s tím jejich chováním nejsem pořád vyrovnaná.
Je to ale ve mě. Jak jsem se k tomu postavila (špatně).
Nevím, co Ti poradit. Nezměníš je, ale můžeš nějak změnit svůj postoj k celé té situaci. Důležité je, že tvůj partner stojí při tobě (můj ex stál proti mě). Užívej si šikovného syna, užívej si partnera, který za tebou stojí, na návštěvy jezdi jen občas a nauč se nad to povznést. Netrap se jejich chováním :hug:. Trápením nic nezměníš, mizerně bude akorát Tobě. Přej jim jejich radost z dvojčat a užívej si radost ze svého dítěte se svými příbuznými. :hug:

  • Citovat
  • Upravit
127
29.7.16 22:36

To jsem ráda :)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
6.12.17 18:23

Zdravím, trošku ozivim téma :) Před dvěma měsíci my vyšel těhotenský test, s radosti jsem letěla za přítelem a ten se jen na oko podíval a aby se neřeklo tak dodal, že to bude stejně plany poplach. Doufala jsem, že me těhotenství ho trošku nabudi a bude se my více věnovat. Samozřejmě záhadne se to dozvěděl zbytek jeho rodiny a hned mě odsoudily, jelikoz je mladší než já a já jsem rozvedená s dvěma detmy. Budem spolu třetím rokem a jeho maminka je podle něj nejúžasnější člověk na světě. Je až neuvěřitelné jak spolu vycházejí a někdy mají na sebe takové pohledy, až je to nepřirozené mezi matkou a synem! On se na ni culi, ona na něj kouká s hlavou v dlaních a povídají si jak milenci. Sotva od nich prijedeme domů, zaleze a neví o nás. Z nervů a všeho kolem jaká jsem k**va a že to mám stejně s někým jiným jsem potratila. Jeho slova když jsem vylezla z ordinace na pohotovosti byla hmmm…co nadelas, to se stává…od te doby jsem na něj chladná a s jeho rodinou se nestykam. Jeho otec BYL suprovy chlap který prijmul mě i me děti a říkal, že už jsem jejich. Každopádně po zprávě že jsem v „jinaci“ semnou přestal okamžitě že dne na den mluvit. S přítelem se nedá mluvit mezi 4 očima, prostě se urazí a na 5 hodin odejde pryč. Kde je tuším, u maminky a ta ho utěšuje. Je to vůl, jen ho využívají na slova potřeboval/a bych pomoc, mohl by jsi, když přitom mají doma 16 ti leteho fracka který mě do očí řekl jestly jsem normální mít s jeho bratrem dítě. Nevím jak dál, mám ho hrozně ráda, pořád doufám, že si uvědomí co pro nás znamená.

  • Citovat
  • Upravit
34390
6.12.17 21:47
@Anonymní píše:
Zdravím, trošku ozivim téma :) Před dvěma měsíci my vyšel těhotenský test, s radosti jsem letěla za přítelem a ten se jen na oko podíval a aby se neřeklo tak dodal, že to bude stejně plany poplach. Doufala jsem, že me těhotenství ho trošku nabudi a bude se my více věnovat. Samozřejmě záhadne se to dozvěděl zbytek jeho rodiny a hned mě odsoudily, jelikoz je mladší než já a já jsem rozvedená s dvěma detmy. Budem spolu třetím rokem a jeho maminka je podle něj nejúžasnější člověk na světě. Je až neuvěřitelné jak spolu vycházejí a někdy mají na sebe takové pohledy, až je to nepřirozené mezi matkou a synem! On se na ni culi, ona na něj kouká s hlavou v dlaních a povídají si jak milenci. Sotva od nich prijedeme domů, zaleze a neví o nás. Z nervů a všeho kolem jaká jsem k**va a že to mám stejně s někým jiným jsem potratila. Jeho slova když jsem vylezla z ordinace na pohotovosti byla hmmm…co nadelas, to se stává…od te doby jsem na něj chladná a s jeho rodinou se nestykam. Jeho otec BYL suprovy chlap který prijmul mě i me děti a říkal, že už jsem jejich. Každopádně po zprávě že jsem v „jinaci“ semnou přestal okamžitě že dne na den mluvit. S přítelem se nedá mluvit mezi 4 očima, prostě se urazí a na 5 hodin odejde pryč. Kde je tuším, u maminky a ta ho utěšuje. Je to vůl, jen ho využívají na slova potřeboval/a bych pomoc, mohl by jsi, když přitom mají doma 16 ti leteho fracka který mě do očí řekl jestly jsem normální mít s jeho bratrem dítě. Nevím jak dál, mám ho hrozně ráda, pořád doufám, že si uvědomí co pro nás znamená.

Nechci tě děsit ale jiné to asi nebude :nevim: jeho matka bude s velkou pravděpodobností pořád na prvním místě i kdyby jsi s ním měla deset dětí. Asi sama víš že to nemá moc cenu že?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
53190
6.12.17 23:04
@Anonymní píše:
Zdravím, trošku ozivim téma :) Před dvěma měsíci my vyšel těhotenský test, s radosti jsem letěla za přítelem a ten se jen na oko podíval a aby se neřeklo tak dodal, že to bude stejně plany poplach. Doufala jsem, že me těhotenství ho trošku nabudi a bude se my více věnovat. Samozřejmě záhadne se to dozvěděl zbytek jeho rodiny a hned mě odsoudily, jelikoz je mladší než já a já jsem rozvedená s dvěma detmy. Budem spolu třetím rokem a jeho maminka je podle něj nejúžasnější člověk na světě. Je až neuvěřitelné jak spolu vycházejí a někdy mají na sebe takové pohledy, až je to nepřirozené mezi matkou a synem! On se na ni culi, ona na něj kouká s hlavou v dlaních a povídají si jak milenci. Sotva od nich prijedeme domů, zaleze a neví o nás. Z nervů a všeho kolem jaká jsem k**va a že to mám stejně s někým jiným jsem potratila. Jeho slova když jsem vylezla z ordinace na pohotovosti byla hmmm…co nadelas, to se stává…od te doby jsem na něj chladná a s jeho rodinou se nestykam. Jeho otec BYL suprovy chlap který prijmul mě i me děti a říkal, že už jsem jejich. Každopádně po zprávě že jsem v „jinaci“ semnou přestal okamžitě že dne na den mluvit. S přítelem se nedá mluvit mezi 4 očima, prostě se urazí a na 5 hodin odejde pryč. Kde je tuším, u maminky a ta ho utěšuje. Je to vůl, jen ho využívají na slova potřeboval/a bych pomoc, mohl by jsi, když přitom mají doma 16 ti leteho fracka který mě do očí řekl jestly jsem normální mít s jeho bratrem dítě. Nevím jak dál, mám ho hrozně ráda, pořád doufám, že si uvědomí co pro nás znamená.

a proc ze sis s takovym trubkou porizovala dite.,kdyz, uz dve sve mas???

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
50
7.12.17 05:59

Kazda toužíme mít svyho prince. Byla jsem s chlapem skoro 10let, po svatbě se změnil a byl z něho takovej k***t až na půdu! Kamarádi, pivicko, stará dej my najez a vyklepej my pytel. O děcka nezájem, já si vše dělala sama. Nikdy nebyl takovej, ale jak zfotrovatel bylo to s ním strašne. A jednoho dne k nám přišel nyní už můj přítel. Mladucky, pohledný, hrál si s detma a cokoliv jsem potřebovala, stačilo mu jen rict a bylo. Bože já byla v sedmém nebi, že po 6ti letech(4 roky vztahu a 6let manželství) MĚ někdo pomáhá a je taaak milej. Nějak se to mezi náma rozjelo, já měla odvahu se rozvést, kdy mezi tím než si bývalý manžel nasel jiné bydlení, jsem prožívala muka, protože to byly nejhorší tři týdny ponižování, urážek, nadávek, znásilnění…hnus.. A přítel se nastěhoval, po roce vztahu mě požádal o ruku…láska jako trám…ale jak ten čas letí, tak přítel se mění v mouchu domácí…jen sedí a mlčí..ráno odejde do práce, navečer s práce…myslela jsem, že když jsem otěhotněla, že bude jeho vztah zase jak na začátku…měla bych se přestat dívat na pohádky se šťastným. koncem..

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová