Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
Ahoj, asi se chci jen vypovídat, jsou to 3 týdny co se mému otci a jeho přítelkyni narodilo dítě. Jsou spolu asi jen rok. Ona přestala chodit do práce už ve 2 měsíci těhotenství, myslím ze spíš z lenosti než z toho že by ji bylo špatně. Za cely život má odpracováno asi jen 5 roků a je jí přes třicet. Ještě má jedno dítě o které se stará otec dítěte. No a teď k věci. Jejich finanční situace není dobrá. Vždy jsem se jim snažila pomoct, nakoupit potřebné věci pro miminko a nikdy jsem od nich za to nechtěla ani korunu.
Teď když je už na světě jim chyběla ještě spousta věci a oni bez peněz, tak jsem jim to nakoupila já. Neříkám ze vše něco měli. Teď naposledy neměli na nájem tak jsem jim pujcila celkem větší částku a řekla ze až budou mít at mi to vrátěj. Včera jsem tam přišla a otec me začal obviňovat z toho že jim chci miminko ukradnout a uhranout. Odešla jsem asi po 10 minutách s pláčem. Dnes mi otec volal jakoby den nic nestalo at se stavím na návštěvu, řekla jsem mu ze nepřijdu kvůli tomu co mi vcera řekl. A řekla jsem že beze me by byli úplně v..
můj otec si vše přetočil podle sebe a začal mi říkat že mu vše vyčítam a podobně nakonec napsal že už me nechce ve svém životě a dělá že za vše mužů já. Jsem z toho celá špatná.
Nevím co mám dělat, je mi z toho smutno.
(Ještě jsem zapomněla dodat ze ve středu matku miminka hospitalizovali v nemocnici a ja si kvůli tomu vzala dovolenou v práci abych mu pomohla protože me o to požádal).
A proč pomáháš někomu takovému, byť je to tvůj otec??
Ty nemáš vlastní život? Vždyť tě jen využívá jako pokladničku a hlídačku
Stůj si za tím, že dokud tě bude urážet a nevracet půjčené peníze, tak na žádné návštěvy nechodíš a „sourozence“ hlídat taky nebudeš. Nechápu, jak může otec takhle využívat laskavosti vlastní dcery! ![]()
Dobré rady do života: 1. Nepůjčuj peníze níkomu, u koho si nejsi 100% jistá, že ti je vrátí.
2. Nepůjčuj větší obnosy ani tomu, u koho víš, že ti je vrátí.
3. Nesnaž se všem zavděčit.
4. Nedělej nikomu poskoka.
@Anonymní píše:
Ahoj, asi se chci jen vypovídat, jsou to 3 týdny co se mému otci a jeho přítelkyni narodilo dítě. Jsou spolu asi jen rok. Ona přestala chodit do práce už ve 2 měsíci těhotenství, myslím ze spíš z lenosti než z toho že by ji bylo špatně. Za cely život má odpracováno asi jen 5 roků a je jí přes třicet. Ještě má jedno dítě o které se stará otec dítěte. No a teď k věci. Jejich finanční situace není dobrá. Vždy jsem se jim snažila pomoct, nakoupit potřebné věci pro miminko a nikdy jsem od nich za to nechtěla ani korunu.
Teď když je už na světě jim chyběla ještě spousta věci a oni bez peněz, tak jsem jim to nakoupila já. Neříkám ze vše něco měli. Teď naposledy neměli na nájem tak jsem jim pujcila celkem větší částku a řekla ze až budou mít at mi to vrátěj. Včera jsem tam přišla a otec me začal obviňovat z toho že jim chci miminko ukradnout a uhranout. Odešla jsem asi po 10 minutách s pláčem. Dnes mi otec volal jakoby den nic nestalo at se stavím na návštěvu, řekla jsem mu ze nepřijdu kvůli tomu co mi vcera řekl. A řekla jsem že beze me by byli úplně v..
můj otec si vše přetočil podle sebe a začal mi říkat že mu vše vyčítam a podobně nakonec napsal že už me nechce ve svém životě a dělá že za vše mužů já. Jsem z toho celá špatná.
Nevím co mám dělat, je mi z toho smutno.
(Ještě jsem zapomněla dodat ze ve středu matku miminka hospitalizovali v nemocnici a ja si kvůli tomu vzala dovolenou v práci abych mu pomohla protože me o to požádal).
Proč pro něj něco děláš, když je takový. Nijak jim nepomáhej. Vždyť to musí strašně mrzet. Nevystavuj se tomu zbytečně.
Tatínek je zřejmě trochu primitiv a finanční negramot k tomu, od takového bych se držela dál, otec neotec.
Proč máš potřebu tohle dělat? Zamyslela bych se nad tím, co tě k tomu nutí a na tom pracovala.
No ty jo, otec i ta jeho přítelkyně asi nepužívají mozek, nemaj ani na nájem a poříděj si mimino? Netahej je z jejich problémů, ty jsou jejich, ne tvoje. Někomu pomoct je fajn ale tohle je vyloženě zneužívání. Ty peníze co jsi jim půjčila, už asi neuvidíš, z čeho ti je vrátěj, když smrděj korunou?
Na tvém místě bych se jim už do života nepletla. Nemůžeš pomoct někomu kdo o to nestojí a má tě jen jako pokladničku
. Přeju ti ať se z toho rozčarování rychle oklepeš a příště si dáš větší pozor na lidi. Jsi asi hodný člověk a nemáš to zapotřebí
.
Přijdu si trochu jako husa. I přítel mi kolikrát říkal ať se na ně vykašlu. Taky jim dost pomohl když chtěli někam odvést třeba k lékaři nebo na nákup auto nejezdi na vodu, taky jim půjčil sice “jen” 300 Kč. A potom mi otec řekne ze se mu nelíbí a nadává na něj (přítel není Čech ale rozumí česky) můj otec je Slovák a mluví slovensky přítel mu úplně vše nerozumí, a otec nadává ze je D… jakto ze nerozumí. Ale uvědomuji si ze můj otec si o sobě mysli ze je nejlepší na světě a vše umí nejlíp a i když jsem dělala hodně pořad mu to bylo málo. ![]()
V tomto pripade bych rekla, ze pujcene penize ti nikdy nevrati a budes platit vsechny dasli najmy. Pohlidat sourozence proc ne, ale uz ani korunu.
@Anonymní píše:
@smurfka je mi 21.
tak to jo..jsi mladá a myslíš že je tvoje povinnost se o otce postarat..NENÍ
ale na to musíš bohužel přijít sama..k tobě se budou chovat, tak, jak jim to dovolíš..a pokud vidí že tě můžou využívat, tak proč by to nedělali, když ty jim to dovolíš.
Musíš sama říct ne, a pak se vyrovnat případně s tím, že pro ně budeš ta nejhorší..ale z tebe spadne asi 100 kilo tíhy.
Tak já tazatelku chápu, člověk prostě má tendenci příbuzným pomáhat. Ale občas je fakt potřeba říct si „dost“, aby taky oni pochopili, že je to tvá dobrá vůle a ne povinnost. A nebudeš to dělat, pokud to tobě má přinášet trápení. Otci bych asi napsala zprávu, že tě mrzí, jak to vnímá, že jim budeš ráda pomáhat, ale jen pokud se k tobě a tvému partnerovi bude chovat slušně. A pak bych otce nechala, až si to zpracuje a ozve se sám.
Ahoj, asi se chci jen vypovídat, jsou to 3 týdny co se mému otci a jeho přítelkyni narodilo dítě. Jsou spolu asi jen rok. Ona přestala chodit do práce už ve 2 měsíci těhotenství, myslím ze spíš z lenosti než z toho že by ji bylo špatně. Za cely život má odpracováno asi jen 5 roků a je jí přes třicet. Ještě má jedno dítě o které se stará otec dítěte. No a teď k věci. Jejich finanční situace není dobrá. Vždy jsem se jim snažila pomoct, nakoupit potřebné věci pro miminko a nikdy jsem od nich za to nechtěla ani korunu.
Teď když je už na světě jim chyběla ještě spousta věci a oni bez peněz, tak jsem jim to nakoupila já. Neříkám ze vše něco měli. Teď naposledy neměli na nájem tak jsem jim pujcila celkem větší částku a řekla ze až budou mít at mi to vrátěj. Včera jsem tam přišla a otec me začal obviňovat z toho že jim chci miminko ukradnout a uhranout. Odešla jsem asi po 10 minutách s pláčem. Dnes mi otec volal jakoby den nic nestalo at se stavím na návštěvu, řekla jsem mu ze nepřijdu kvůli tomu co mi vcera řekl. A řekla jsem že beze me by byli úplně v..
můj otec si vše přetočil podle sebe a začal mi říkat že mu vše vyčítam a podobně nakonec napsal že už me nechce ve svém životě a dělá že za vše mužů já. Jsem z toho celá špatná.
Nevím co mám dělat, je mi z toho smutno.
(Ještě jsem zapomněla dodat ze ve středu matku miminka hospitalizovali v nemocnici a ja si kvůli tomu vzala dovolenou v práci abych mu pomohla protože me o to požádal).