Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Tvoji nelehkou situaci Ti nezávidím a držím pěsti, abys ji co nejstatečněji překonala. Samozřejmě ideální by bylo takového muže opustit, protože nevěra všeobecně - ZVLÁŠŤ V TĚHOTENSTVÍ - je pro mě naprosto neodpustitelná. Já osobně bych si nedokázala představit jakoukoliv intimnost se svým mužem po takovém zklamání - vždy bych myslela na to, jak to asi probíhalo s milenkou. Odpustit mu můžeš, ale věř, že bohužel nikdy nezapomeneš - na takovou zradu se nezapomíná - bohužel. Jinak co se týká toho, jak bych zareagovala.. Asi bych se překonala a usmála se na ni, protože když sklopíš oči nebo se budeš koukat „vražedným pohledem“, je to přesně to, co ona nejspíš chce - cítit se jako vítěz, že svedla muže, který měl těhotnou ženu a jeho žena tím teď trpí. Proto bych se usmála, bude přinejmenším překvapená a řekne si, že je u vás doma asi vše ok. Nicméně Ti držím pěsti, abys tuto nelehkou životní situaci zvládla co možná nejlépe a netrpěli napětím doma děti.
Ja myslim ze na tohle nejde zapomenout a uprime, kdyz to dokazal udelat jednou a to tehotny zensky!! neverila bych mu ani 5 minut, myslim ze bych asi dokazala odpustit skoro vse - krome nevery.. to je fakt ubohost a jestli neco delas kvuli detem - tak na to zapomen, ty predevsim poznaji ze to doma nefunguje, ze jsi nestastna a to je pro ne mnohem horsi nez kdyz budes sama ale v pohode..
koneckoncu jestli je dobrej tata, bude s nima fungovat porad..
Tak hoch si metál za své chování nezaslouží. Jenže jak sama píšeš, máte dvě děti a už i pro ně stojí za to o ten vztah bojovat. Podle mě je nejlepší komunikace, jestli dostal rozum a rozhodl se s váma zůstat, tak se musí teď snažit hlavně on. Nevěra je hnusná věc, ale dá se odpustit. Podle mě to není důvod k rozchodu. Musíš tomu dát čas, časem ta bolest vybledne, uvidíš. Držím palce a hodně síly.
Osobně doporučuju sbalit kufry, postavit před dveře/sbalit sebe a děti a jít načas k rodičům či někam. Pokud on o to bude stát, vrátíte se k sobě a on tě nebude považovat za samozřejmost, zároveň ta pauza udělá za některými vzpomínkami příjemnou tlustou čáru a přestanou se ty vzpomínky tolik vracet.
Mně trvalo přijít na to, že ne já se mám snažit o něj, ale on o mě, přes půl roku ![]()
(jinak situace u nás identická, já těhotná, navíc to vědělo široké okolí, jen blbka Gladys ne, protože to by přeci její mužíček nikdy…
)
A jinak - choď mezi lidi. Užívej si. Kup si něco na sebe (ne aby ses líbila jemu, ale sobě, takže pokud máš ráda sportovní teplákovky, tak si ji kup), nech mu doma děti a jdi si sednout jen tak sama na kafe. Zní to povrchně, ale dodá ti to určitý pocit normality, mě osobně to pomohlo, že jsem přestala mít pocit, že mám na čele vypálený cejch.
Když muž je nevěrný jeho těhotné ženě, tak musím říct, že když se neštítil toto jednou udělat, udělá to v budoucnu znova.
Cítíš k němu odpor, což je logické. Hlavně on je ta nula, a já bych s nulou, která mě podváděla v těhotenství nebyla. Odporný by mě byl, a stál by mi ledatak za flusanec. (když mě podvedl můj bývalý partner, také mi byl odporný, ani bych mu pusu už nedala, a i přes jeho snahu se mnou a s mým dítětem zůstat jsem mu dala po pár dnech vale, najednou jsem vycítila, že bez něj je vše hezčí a život klidnější)
A zůstávat ve svazku kvůli dětem, je blbost, jelikož právě děti vycítí, že doma není něco v pořádku a pokud budou žít v chladu mezi rodiči budou toto předávat i dál a příjde jim citový mezilidský chlad jako samozřejmost.
A ta jeho milenka je asi také pěkné tele, když se zatáhne s chlapem, co se mu má narodit děcko. Už to, že se s takovým teletem dokázal zatáhnout by pro mně byl fakt nula nejnulovější, která by mi fakt nestála za nic a ještě bojovat o vztah? O jaký? Vždyť ho rozbil.
(vím, co je to žít sama s dítětem, a mohu dodat, že bez chlapa to jde taky, ženská má hlavně klid a dítě s ní, což je z mého hlediska v mé situaci prioritou. Hlavně se toho nebát.)
Za mě chlap, který podvede svou TĚHOTNOU ženu, je to NEJVĚTŠÍ SVINSTVO CO MŮŽE BÝT!!! Já bych tohle neodpustila a okamžitě si sbalila kufry i s dětmi! Jak píše Gladys On se má snažit, pokud o to stojí, né ty! Přeji ti pevné nervy a hlavně se tak neshazuj!
A kdybych jí potkala, byla by mi úplně u zádele(abych nebyla sprostá). Nevšímala bych si ji a snažila se vypadat, jakoby mě to vůbec nežralo.
Takové příspěvky mě vždycky zvednou ze židle. Držím palce, ať to dopadne co nejlíp ![]()
S nevěrou jsem se osobně zatím ještě nesetkala (a doufám že ani nesetkám - ikdyž člověk nikdy neví). Jednoznačnou odpověď ale nemám. Jedna věc je říkat coby kdyby a druhá věc je jak se člověk doopravdy zachová, když na něco takového přijde zvláště v případě, pokud jsou v tom děti. Asi kdybych se dostala do této situace, bych byla schopná po určité době odpustit, ale rozhodně ne zapomenout. A poznamenalo by to náš vztah - podezírala bych ho z nevěry, ikdyby byl jen vynést koš. Bylo by to ponižující pro obě strany. Takže dřív nebo později by vztah stejně skončil. Souhlasila bych i s názorem GLADYS. I tohle je řešení - v podstatě rozvíříš jeho žárlivost a bude si tě víc vážit. Apropo GLADYS mi připoměla takový film a doporučila bych ti ho zhlédnout jako inspiraci. Je to film z cyklu Nadměrné maličkosti a jmenuje se Dámský gambit. Je tam v podstatě jedno možné řešení, jak s mužskou nevěrou zatočit. Tento film určitě najdeš někde na netu.
pokud chceš SZ. Ale sbal mu věc, se řekne velmi jednoduše ale realita tak jednoduchá zase není. Vím o čem mluvím
@berunn.ka píše:
pokud chceš SZ. Ale sbal mu věc, se řekne velmi jednoduše ale realita tak jednoduchá zase není. Vím o čem mluvím
Jj přesně moje řeč proto sem i já psala co bych ASI udělala.
@eLena F Představa, že dětem beru tátu je silně zakořeněná. Pokud je člověk ochoten se dohodnout s otcem dětí na pravidelném vídání se, tak to děti poberou naprosto v pohodě. Navíc když vezmu, že nevěrný otec se vyskytuje doma celkem sporadicky, tak tím děti občas prakticky získají víc času s ním. Co děti nesou mnohem hůř je napětí doma, hádky, výčitky…
Samozřejmě chápu, že pokud není ženská „ve svém“, tak to má mnohem těžší, v takovém případě bych alespoň oddělila domácnosti - chodí se domů najíst a vyspat? Tak ať si to jídlo obstará sám a neleze za mnou do postele
A upravit dohodou styk s dítětem s tím, že pokud je bude mít na víkend, tak odjedu já sama, i kdybych měla spát u rodičů na gauči v paneláku a celé dny chodit kolem bloku.
Ahoj
Potřebuji poradit, utěšit, hlavně od těch co to zažily.
Manžel mi byl nevěrný. Začalo to asi týden, dva před porodem. Nebylo to na jednu noc ale vztah. Trval 3 měsíce, chtěl i od nás odejít. Zkoušíme to znovu. Je to přes dva měsíce. A já na to myslím víc než ze začátku. Pořád mi to chodí na mysl, všude vidím její jméno, někdy se už tomu směju, abych nebrečela. Nechci to, snažím se to vytlačit z hlavy pryč ale je to čím dál horší…Nejhorší je že ona věděla a viděla mě že jsem těhotná a bylo jí to jedno. Když si na to vzpomenu cítím se hrozně poníženě, cítím se jako hlupačka, jako nula. A k manželovi v tu chvíli cítím odpor. Nevím co mám dělat, jak se tomu postavit. Cítím se špatně jak psychicky tak už i fyzicky. Vím že pro mně by byl nejlepší rozvod i když ho mám ráda ale pořád myslím na děti, máme dvě.......Jak dlouho trvá zapomenout? A kdy přejde ten pocit ponížení?
Taky by mne mimo tohle zajímalo jak by jste reagovali kdyby jste bývalou milenku potkali?