Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Nevím, co chci
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
16.6.18 21:10
@Anonymní píše:
Ahoj holky, ja se jdu asi jen vypovidat, protoze porad to v hlave nejak otacim.. S partnerem jsme spolu 5let, bydlime v najemnim byte a stavime baracek. Pritel je hodny clovek, ale je to horka hlava, startuje na první nakopnutí a mnohdy ma takove neúměrné reakce - krici, zvysuje hlas. Za 5 minut je zase v pohodě. Jeho tatínek je povahove stejny, ale zjistuju po tech letech, ze mi to zacina vadit. Kdyz jsem mu to rikala, tak rikal, ze proste takovy je, ze se nezmeni. Ze to mam brat jednim uchem dovnitr a druhym ven. Neni na me vulgarni, nebo neco podobneho. Pred 2 mesici jsem se potkala s kamaradem, zname se 17 let. Je 5 let nezadany (po zlomenem srdci) a velmi si rozumíme. Bydli v Praze, ja nadruhe strane republiky. Je hodne casove vytizeny a taky ma sve problemy - obcas ma deprese, da si obcas na uvolneni travu (nemluvime o nejakem zavislakovi, pracuje na hodne dobre pozici). Chova se ke me velmi slusne a citim z jeho chovani, ze si me vazi jako cloveka. Za 14 dni se uvidime v ramci me sluzebni cesty, uvidime, jak to vse dopadne. Rikam si, ze treba to bude chtit zkusit a jit do toho vztahu.. jenomze kdyz si predstavim, ze bych odesla od soucasneho partnera, tak me to velmi boli. Finance jsou zase vec druha.. vsechny penize jsem investovala do vybaveni toho najemniho bytu, ted nemam ani rezervu, kdybych chtela odejit. Ani nevim, jak by se to udelalo s hypotekou, ktera je psana na nas oba. Ted mam skoro vsechno co jsem kdy chtela - dobrou praci, stavime baracek, potom miminko, financne se taky mame dobre.. ale rikam si, jestli by mi nebylo s tim „kamaradem“ lip a vic si me vazil jako cloveka? Ja ani nevim.. Zaroven se bojim toho odchodu, musela bych skoncit s praci a hledat si nove misto a jeste v Praze.. hrozne me to desi, ale zaroven o tom premyslim. Taky nevim jeste, jak to bere „kamarad“, neni to vubec o sexu, nic jsme spolu takhle nemeli a ja bych ani nemohla, dokud jsem se soucasnym pritelem..Dekuji za vyslechnuti..
Ta do nového vztahu bych se nehrnula. Nejdřív ukonči to, co máš a pak se nadechni a rozhlížej se kolem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.6.18 21:18
@Anonymní píše:
Ahoj holky, ja se jdu asi jen vypovidat, protoze porad to v hlave nejak otacim.. S partnerem jsme spolu 5let, bydlime v najemnim byte a stavime baracek. Pritel je hodny clovek, ale je to horka hlava, startuje na první nakopnutí a mnohdy ma takove neúměrné reakce - krici, zvysuje hlas. Za 5 minut je zase v pohodě. Jeho tatínek je povahove stejny, ale zjistuju po tech letech, ze mi to zacina vadit. Kdyz jsem mu to rikala, tak rikal, ze proste takovy je, ze se nezmeni. Ze to mam brat jednim uchem dovnitr a druhym ven. Neni na me vulgarni, nebo neco podobneho. Pred 2 mesici jsem se potkala s kamaradem, zname se 17 let. Je 5 let nezadany (po zlomenem srdci) a velmi si rozumíme. Bydli v Praze, ja nadruhe strane republiky. Je hodne casove vytizeny a taky ma sve problemy - obcas ma deprese, da si obcas na uvolneni travu (nemluvime o nejakem zavislakovi, pracuje na hodne dobre pozici). Chova se ke me velmi slusne a citim z jeho chovani, ze si me vazi jako cloveka. Za 14 dni se uvidime v ramci me sluzebni cesty, uvidime, jak to vse dopadne. Rikam si, ze treba to bude chtit zkusit a jit do toho vztahu.. jenomze kdyz si predstavim, ze bych odesla od soucasneho partnera, tak me to velmi boli. Finance jsou zase vec druha.. vsechny penize jsem investovala do vybaveni toho najemniho bytu, ted nemam ani rezervu, kdybych chtela odejit. Ani nevim, jak by se to udelalo s hypotekou, ktera je psana na nas oba. Ted mam skoro vsechno co jsem kdy chtela - dobrou praci, stavime baracek, potom miminko, financne se taky mame dobre.. ale rikam si, jestli by mi nebylo s tim „kamaradem“ lip a vic si me vazil jako cloveka? Ja ani nevim.. Zaroven se bojim toho odchodu, musela bych skoncit s praci a hledat si nove misto a jeste v Praze.. hrozne me to desi, ale zaroven o tom premyslim. Taky nevim jeste, jak to bere „kamarad“, neni to vubec o sexu, nic jsme spolu takhle nemeli a ja bych ani nemohla, dokud jsem se soucasnym pritelem..Dekuji za vyslechnuti..
no ten druhý to je teda výhra. pokud nechceš současného rozejdi se s ním a začni žít sama ne hned odcházet jinam. Vždyt ani nevíš jak ten člověk žije, aby jsi brzo nelitovala 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.6.18 22:44
Na chvíli si sedni a promysli to. Ano každý má občas pocit, že jinde by mu bylo lépe. Většinou za to ale může určitě vyčerpaní, když toho clovek řeší moc nestíhá, situace jsou vypjaté apod. Zvlášť stavení domu bývá zkouškou pro všechny páry, tak jako když se poprvé sestehujete řešíte jak spolu vyjít hledáte kompromisy a člověk začne vnímat některé partnerovi nálady nebo chování, které dříve nevnímal. Pak se najde někdo kdo ti polechta ego a tím ti poblazni hlavu. Nalijeme si čistého vína i s tím novým člověkem po 5ti letech na tom můžeš být stejně ne-li hůře a pak můžeš litovat, zvláště za předpokladu, že ho úplně neznáš a nevíš jak se chová…
Jasně tvůj občas zvýší hlas nebo třeba vyjede, ale upřímně ty jsi pořád v klidu? Připadá mi to jako normální chování ze strany tvého aktuálního partnera, možná i on by chtěl aby jsi se k němu chovala tak jak ty chceš aby se on choval k tobě tedy být milující pochválit a poděkovat. Nejprve zkus zamést před svým vlastním prahem a odosobni se sama od sebe a zkus to vnímat jako tvůj partner. Docenujes ho, pochvališ políbíš atd prostě chováš se k druhé straně tak jako by jsi ty sama chtela. Lidi si často stěžují že jejich protějšek není takový a makovy sami ale nejsou ideálními partnery ale očekávají to od druhého. Do toho druhého chlapa bych nešla, bydlí daleko neznáš ho a úplně netuším tak jako ostatní tady na jakém základě si s ním budujes společný život a vyrážet klín klínem není vůbec dobrý nápad.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.6.18 00:02
Pokud by ten depresivní hulič trávy byl nějaká echt výhra, tak už by ho dávno nějaká
sbalila.Je pět let bez partnerky, to je taky divné. Překopat si komplet život kvůli někomu, koho jsi viděla párkrát na chvíli, to je velmi nezodpovědné. Jen aby jsi nelitovala.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.6.18 13:30
ja myslím, že to je pud- každá to má, jen nevím jestli se toho zbavíš
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
