Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
@Bábrdl píše:
Mně je líto i jí.
To sice jo, ale ona je aspoň přesvědčena, že bez syna bude šťastná, a třeba opravdu bude. Pokud ji nedožene svědomí. Ale ten syn je už odrostlé dítě. Může někde trčet bez rodiny docela dlouho.
A sestěhovat se s tou babičkou, u které teď dítě bylo, to by nešlo? Ona by se starala, pokud tedy o to má sama zájem a ty bys to jistila finančně, píšeš že teď už jsi finančně OK…
@Anonymní píše:
Děkuji všem co mi pomohli a neodsoudili. Volala jsem do klokánku a zítra máme přijít.
Tak super když najdeš čas a sílu, dej o sobě vědět
@Anonymní píše:
Děkuji všem co mi pomohli a neodsoudili. Volala jsem do klokánku a zítra máme přijít.
Je to těžká situace a je mi líto tvého syna i tebe. Jeho trochu víc, protože on nemá na výběr. Ty jo a můžeš rozhodnout o tom, jak bude tvoje dítě vyrůstat. Jestli s tebou a dokážeš mu být dobrou mámou, nebo s někým jiným, kdo ho bude mít opravdu rád. Jen mne zajímá - jako mimino jsi ho ráda měla?
Moje sestřenka pracovala roky v Klokánku v severních čechách. Případů, jak se popisuješ ty, měly pár do roka a sama říkala, že až na jedinou vyjímku, si ty mamky ty děti pak zase vzaly po čase k sobě. Myslím, že tam měly limit ty 3 měsíce, ale šlo se domluvit i víc, dle situace. Pomáhaly jim s hledáním psychologa a tak. Většinou byly ty mamky přetažený a zničený z nějaké nečekané rodinné situace, a to pak každý reaguje různě. Naskočí staré vzory chování, apod. Ale nemusí to tak být. Svůj příběh si píše každý sám. Ty jako matka už píšeš příběh i svému dítěti. A když už jsi za jeho další život zodpovědná, přeju, ať se rozhodneš správně i za něj. Nic se nejí tak horký, jak se to uvaří. Moje máma byla taky celkem hrozná a já jsem jiná. Protože chci a znám ta rizika. To je někdy výhoda vědět, co je blbě předem.
) Tak uvidíš. ![]()
@meduzka23 píše:
A to je důvod k adopci? Já tě nechci soudit, ale říkat, že tě dítě připravilo o normální život?
Ano je hodne deti, ktere jejich matky nechtely a kvuli natlaku okoli treba nesly na interupci, nestal se zazrak a ty matky sve deti nemaji radi, je to syndrom nechteneho diteze a ty deti jsou chudaci s citovou deprivaci..pro zakladatelku, nez ho nenavid tak ho dej radeji k adopci, chudak kluk adi bych to resila pres ospod.
@Popeladym píše:
Myslím, že většině tady, je jenom líto Tvého dítěte.
Lituju i ji. Neverim, ze synka nenavidi. Toby prp nej nehledala nejlepsi (dle ni a v teto chvili) reseni.
Zakladatelko, napsala bys, jak to vse dopadlo? Moc bych vam obema prala, abyste byli nakonec spolu. S laskou, jakou si dite zaslouzi.
@Popeladym píše:
Myslím, že většině tady, je jenom líto Tvého dítěte.
Mě je líto dítěte a zakladatelku neodsuzuji. Evidentně ji na synovi záleží, když chce, aby se měl líp a měl šanci na lásku.
@Yorkmut píše:
Zakladatelko, napsala bys, jak to vse dopadlo? Moc bych vam obema prala, abyste byli nakonec spolu. S laskou, jakou si dite zaslouzi.
Určitě dam vědět. Furt i nějak doufám ze mi dokážou pomoct a budu se snažit, aby byl syn u mě v ideálních podmínkách a hlavně s láskou i když tomu momentálně vůbec nevěřím.
@Anonymní píše:
Určitě dam vědět. Furt i nějak doufám ze mi dokážou pomoct a budu se snažit, aby byl syn u mě v ideálních podmínkách a hlavně s láskou i když tomu momentálně vůbec nevěřím.
Je moc dobře, že tam půjdeš…
A Ty ted nechodíš někam k psychologovi - psychiatrovi, psala jsi, žes byla někde po léčebnách, třeba můžeš mít i depresi nebo něco a proto ty zoufalé pocity a třeba se to ještě srovná, když budeš někam chodit…?
A budeš se moct starat o chlapečka ![]()
@free333 píše:
Je moc dobře, že tam půjdeš…A Ty ted nechodíš někam k psychologovi - psychiatrovi, psala jsi, žes byla někde po léčebnách, třeba můžeš mít i depresi nebo něco a proto ty zoufalé pocity a třeba se to ještě srovná, když budeš někam chodit…?
A budeš se moct starat o chlapečka
Momentálně nikam nechodím ale hned zítra se pustím do hledání nějaké pomoci ☺️️
@Anonymní píše:
Určitě dam vědět. Furt i nějak doufám ze mi dokážou pomoct a budu se snažit, aby byl syn u mě v ideálních podmínkách a hlavně s láskou i když tomu momentálně vůbec nevěřím.
Dej tomu šanci, když to nepůjde, vše je řešiitelné i ty neřešitelné životní kotrmelce
@Anonymní píše:
Momentálně nikam nechodím ale hned zítra se pustím do hledání nějaké pomoci ☺️️
To je dobrý nápad… ![]()
Já jsem měla kamarádku, ta taky měla krizi, děti dala k babičce a chtěla se zabít, naštěstí si to rozmyslela a vrátila se, pak se dala do pořádku.
Bylo toho po rozvodu na ni prostě všeho moc, takových případů je a je to řešitelné…
@lilith1 píše:
Ano je hodne deti, ktere jejich matky nechtely a kvuli natlaku okoli treba nesly na interupci, nestal se zazrak a ty matky sve deti nemaji radi, je to syndrom nechteneho diteze a ty deti jsou chudaci s citovou deprivaci..pro zakladatelku, nez ho nenavid tak ho dej radeji k adopci, chudak kluk adi bych to resila pres ospod.
Jenže z průběhu diskuze je jasné, že zakladatelka dítě chtěla, to až po odchodu otce dítě nesnáší. Kdyby dávala každá samoživitelka dítě k adopci, tak jsou děcáky totálně nacpaný. Souhlasím s tím, že je rozhodně lepší dítě dát někam, kde ho budou mít rádi a zakladatelka neudělá nějakou hloupost. Co mě ale zaráží je fakt, že téma diskuze nese název: Nevím, jak dát dítě k adopci a opět si v průběhu diskuze zakladatelka protiřečí. Jen mi přijde nesmyslné, dělat tak radikální změny. Je mi prcka líto, s dětmi, jako bude asi zrovna on pracuji, proto to ve mně vyvolává tolik nepochopení. Doufám, že to celé dobře dopadne a i tiše doufám, že se zakladatalce rozsvítí a pořádně si toto rozhodnutí ještě promyslí.
Koukám, že už zakladatelka přemýšlí o odborné pomoci, to je dobře. Ze začátku k této radě byla laxní.
Příspěvek upraven 08.06.21 v 20:19